27.04.2010 [18:00], Ree, ze série Velmi křehké vztahy, komentováno 5×, zobrazeno 2621×
Upozornění: Povídka je psána převážně nevážně :D
6. kapitola
Ledy tají
Jejich iglů bylo opravdu stylové. Mělo 5 ložnic a obývák. Záchod měli v blízkém lese, jídlo si dělali na ohni před iglů a nedaleké jezero jim nahrazovalo koupelnu.
Bejk mě provedl celým domem a nakonec zůstal ve svém pokoji. Byl sladěn do zeleno-žluta. Nechtějte vědět, jak se jim to v iglů povedlo. Ve stěnách byly zapíchnuty horolezecké cepy a na nich pověšené poličky. Byly plné gramofonových desek a na konci bylo pár CD. Police vedle byla zase plná pohádkových knih. Bylo tady opravdu vše. Dokonce tady měl snad všechny výtisky Čtyřlístku.
Na protější stěně pokoje se vyjímalo plno plakátů. Tokio Hotel, Britney Spears a Miley Cyrus jsem přešla bez povšimnutí, a zastavila se na plakátech Fifinky a Bobíka.
„Máš vkus,“ otočila jsem se na něj, ale on mi nevěnoval pozornost. Stál u zrcadla a vytahoval si jídlo ze zubů. Povzdechla jsem si a zase se rozhlídla po pokoji. Můj zrak upoutal klavír z ledu. Sedla jsem si k němu a pomalu přejela přes klávesy. Na páté klávese mi přimrzl prst. Měla jsem co dělat, abych ho od něj odlepila. Když se to povedlo, raději jsem rychle vstala. Edward stál stále před zrcadlem, ale teď si pomádoval vlasy. Nejspíš zbožňoval Travoltu. Pomalu jsem usínala, když jsem zahlédla stříbrnou hi-fi věž. Moje jediná záchrana. Rychle jsem se k ní rozeběhla, cestou zakopla o své vlastní nohy, a při pádu ji zapla. Pokojem se rozlehlo hlasité „Durch den monsuuun!!!“ a Edward konečně odlepil zrak od zrcadla.
Otočil se na mě a pokřiveně se usmál. Jak jsem si všimla, nit mu moc nepomohla. Někdo by ho to s ní měl naučit.
„Taky fanynka?“ nadhodil a já se rozchechtala, až kolem nás rampouchy padaly. Slušnou dobu jsem se jen smála a on stál bez pohnutí. Když jsem si všimla, jak zkoprněle stojí, ihned jsem ztichla.
„Ne!“ vyplivla jsem vyděšeně. Co si myslí? Že tohle budu poslouchat? Mám přeci nějaký vkus! V hlavě se mi objevil obraz Justina Biebera. Přitrouble jsem se usmála. Ano, mám vkus.
Jeho úsměv trochu pohasl, ale mě to bylo buřt. Usmívat se můžu sama. Dotkla jsem se jedné ze stěn a znechuceně uškubla. No fuj! Co je tohle za hnus?! Tím prudkým pohybem kolem mě ovál studený větřík a já se celá rozklepala. Kdyby mi tak předem řekl, kam půjdeme, vzala bych si starý norkový kožich po babičce Swanové, pod kterým Charlie spí.
„Ty, Ede… Neber to špatně, ale máte tu docela kosu,“ řekla jsem mile mezi drkotajícími zuby. Nechtěla jsem se ho dotknout. On ale vůbec nevypadal, že by mu byla zima. Pořád tu stál jen tak v tričku.
„Promiň, před pár lety se nám rozbilo topení,“ pokrčil rameny a podrbal se na hlavě. Ehm, tak to abych raději šla.
„Raději odprckoletím,“ řekla jsem a vydala se k východu, který Edward vyřezal.
„Jak se to-? Sakra, takhle ne. Jak to v tom návodu jenom bylo? Tuhle část připevněte k rámu dveří a tuhle ke dveřím? Nebo naopak?“ Vousáč se právě snažil zprovoznit dveře do iglů a stále dokola si četl návod.
„Hej, týpku, chceš pomoct?“ zeptala jsem se a už si vyhrnovala rukávy. Než stačil cokoliv říct, uchopila jsem do rukou panty a rychlými pohyby je zarazila do ledu. Ozvalo se lehké praskání a ze stropu se na nás snesla sprška sněhu. Tak abych raději rychle vypadla. Popadla jsem svůj baťůžek s Ijáčkem a vydala se na cestu. Když jsem vyšla ze dveří, uslyšela jsem písklavý hlas.
„Moje střevíčky jsou jako ze zlata, když je mám, připadám si strašně bohatá. Škyt. Hi, hi, hi.“ Uch, ta podivná hippiesačka se vrací domů. Ale to už jsem raději přidala do kroku.
Doma jsem byla asi za půl hodiny. Po cestě jsem ještě posbírala svůj prckolet, respektive to, co z něj zbylo, a doma to hodila do garáže. Tentokrát musím použít opravdu moc izolepy.
Před dveřmi jsem ještě zneškodnila C4, kterou na mě Charlie nastražil, a mohla jsem se vyhňápnout na pohovce u topení. Ani nevím jak, ale usla jsem. Probudil mě až lehký výbuch. Super, Charlie si nevšiml, že jsem mu tu C4 nastražila zpátky. Do domu vešel můj otec, který teď vypadal jako náčelník afrického kmene. Z policejní košile mu zbyly jen frčky, které se neroztrhly, a z pusy mu trčela šiška.
Utřela jsem si slinu a chrochtavě se rozřechtala, až nám z toho praskla žárovka v lustru. No, tak abych šla něco ukuchtit.
Vyndala jsem z lednice mrtvého zajíce, kterého jsem srazila minulý týden cestou do školy, a hodila ho do hrnce. Plamen na sporáku jsem dala na plno a pro jistotu si nasadila svářečské brýle. Do čtvrt hoďky byl už zajda hezčí než velikonoční. Nandala jsem na stůl a ještě ukrojila pár nesouměrných krajíců chleba. Po chutné večeři jsem se odebrala do své komnaty. Za sebou jsem raději zamkla, na Charlieho oplácející manévry jsem nebyla zvědavá. Zalehla jsem do postele a ještě si v gramofonu pustila svou oblíbenou pohádku. Během chvíle jsem usnula.
Ráno jsem se probudila kupodivu čilá. Dohopsala jsem do koupelny, kde jsem se snažila rozčesat si vlasy. Když jsem zlomila třetí hřeben, vzdala jsem to. V kuchyni jsem si vzala packu zajíce od večeře, popadla tašku a razila si to – tentokrát pěšky – do školy. Když už jsem byla jen kousek od školy, slyšela jsem ze školních pozemků halas. Po pár dalších metrech jsem už dokázala rozeznat hlasy. Jeden pištivý a arogantní – zaručeně Jessica – a druhý ubrečený a sípavý – Edward. Nahodila jsem vyšší rychlost a doběhla před školu. To, co jsem viděla, mi skoro vyrazilo dech. Edward klečel na kolenou a objímal Jessičinu nohu. Vedle Jess stál Mike a samolibě se usmíval. Zdálo se mi to, nebo měl vážně ruku položenou na jejím zadku?
Vzedmula se ve mě všechna energie, kterou jsem nabrala z vydatné snídaně, a ladným kopem z otočky ve stylu Chucka Norrise jsem srazila Mika na zem. To umaštěné individuum mě tady bude podvádět? Vrhla jsem na něj děsivý pohled a začala se věnovat Jessice. Edward ji slintal na nohu a ona se ho snažila setřást. Došla jsem až k ní a chytla ji za tričko „Kuřata vzkazují: ´Jezte ryby, jsou zdravější.´“
„Ty mi přebíráš kluka?“ zeptala jsem se a odhalila svůj pečlivě nemytý chrup. Zbledla a oči se jí vyvalily z důlků.
„Já… já… neee!“ ujišťovala mě. „Víš, já vlastně miluju… tady Angelu,“ řekla v rychlosti a políbila ji. Angela se snažila odtáhnout, ale Jessica na ni byla moc silná.
„Promiň, Jess, ale já jsem hetero,“ vykoktala mezi polibky. Jessica se na ni ublíženě podívala a s brekem utekla do školy. Tak to bychom měli.
Podívala jsem se na Edwarda, který přesunul svůj slintací reflex na mé boty. Heh, spíše na mé ponožky. Opět jsem si zapomněla kanady doma. No co, stane se. Znechuceně jsem si o něho otřela nohy a vydala se do třídy. Měla jsem angličtinu, takže jsem mohla klidně spát. Teda, to bych dělala, kdyby do mě pořád někdo nešťouchal, že chrápu. Utřela jsem si slinu a dívala se z okna.
Zbytek dne jsem jakž takž přežila. Na obědě se ke mně přiřítila Angela a táhla za sebou vysmátého Tylera.
„Ahoj, Bello, podívej s kým chodím,“ usmála se a ťapla na židli vedle mě.
„Vidím,“ odfrkla jsem si a nechtěně Tylera obhodila kančím gulášem. „Sorry, kámo,“ zabručela jsem a zase se ponořila do jídla.
Angela po mně hodila nasupený pohled. Pak se podívala na Tylera a v očích se jí objevily šibalské jiskřičky. Naklonila se k němu a začala z něj ten sajrajt olizovat. Tak tohle bylo i na můj pěstěnej žaludek moc. To to nemůže dělat aspoň někde jinde?
„Echm, echm,“ odkašlala jsem si. Nic. S hlasitým zavrzáním jsem odšoupla židli a postavila se. Angela se zdála pořád stejně zaměstnaná. Raději jsem je v tichosti obešla. V rohu jídelny jsem si všimla Edwarda. Seděl sám a nípal se v povidlové buchtičce. Hodila jsem tác i s jídlem kuchařce na hlavu a šla si sednout k němu. Nereagoval, pořád jen dál drolil tu chudinku buchtičku.
„Edwarde?“ zkusila jsem to, „není ti nic?“ No, Bello! to se ti teda povedlo! Nejdřív líže tvoje ponožky a teď má bejt ok? Najednou zvedl pohled a mně se naskytl pohled do jeho zarudlých očí. Zašmátrala jsem v kapse a podala mu Visine, vždycky mi pomohly. Pokusil se o úsměv, ale vyšel z toho akorát výraz ála Stallone. Už jsem se chtěla zvednout a odklusat na další zcela jistě poučnou hodinu, když v tom ke stolu rázným krokem přišla Jessica. Stoupla si před Edwarda a začala poklepávat nohou. Měla jsem sto chutí jí na ni šlápnout, ale léta tantrického procvičování mi v tom zabránily.
„Odjíždím do tibetského kláštera,“ řekla prostě a odešla. Oba jsme za ní vyděšeně koukali. Opravdu se dala na buddhismus? Bude z ní buddhistická jeptiška? Proboha, kde se to v té holce s výstřihem až ke kotníkům bere?
Jenže… tohle znamenalo jedno. Edward je volný, stejně jako já. A on si to uvědomoval. Jeho pohled teď hypnotizoval mé dokonalé tělo. Jacob vs. Edward. Edward vs. Jacob. Pořád jsem je v duchu srovnávala. Jacob nebyl tak ufňukaný, ale Edward zase nemá blechy. V Jacobově náručí jsem se potila jako prase, ale u Edwarda doma mi přimrzaly prsty ke klaviatuře. Uch, je těžké přirovnávat k sobě dvě naprosto rozdílné osoby.
Otočila jsem se na Edwarda a zkoprněla. Z koutků úst mu tekly sliny a místo očí měl srdíčka, jak to bývá v animovaných filmech. Tohle je špatné, velice špatné.
5) Jalle (16.05.2012 17:57)