10.09.2010 [08:00], Texie, ze série TA z La Push, komentováno 30×, zobrazeno 5583×

Smečka stále ještě propírá Bellinu úchylku ohledně Edwarda. Jenže v nestřežený okamžik dostane Quil nápad, který se Belle vůbec nezamlouvá - proměnit její slabost na jejich výhodu...

14.

 Další den jsem slezla dolů na snídani a narazila znova na celou smečku. Ještě pořád na mě po očku koukali. Jen v tričku a kalhotkách jsem se dovlekla až k nejlepšímu vynálezu lidstva - ledničce a zarazila do ní hlavu. Klidně ať si mžourají a debatují jak chtějí, hlavně, když mi všechno nesežerou.

Od lednice jsem se otočila už s plnou náručí jídla a střetla se se zaujatým pohledem ostatních. Obzvláště Paul se tvářil hodně přiblble.

„Belluš, teda já nemít pud sebezáchovy, tak...”

„Jenže ho bohužel máš,” odsekla jsem mu a začala si chystat sendviče. Nebyla jsem slepá a ani hluchá a už vůbec ne žádná jeptiška. Tyhle jejich poznámky jsem brala jako čistou provokaci. Nejen proto, že jsem chtěla, ale také už jen z principu - protože jsem nemohla. V mém případě by pojem 'servat ze sebe oblečení' nabralo zcela jiný význam.

„Hmm,” zarazilo mě zadumané mručení Quila. „Já nevím, třeba jsme se včera trochu unáhlili.”

„Unáhlili?” zarazil se Jacob. „O čem to meleš?”

„O tom Cullenovic klukovi, jak se Belle tak moc líbil.” Zůstala jsem tam stát s pusou dokořán a civěla na Quila. „Třeba by se k sobě hodili, měli společnou budoucnost.”

Jaredův nechápavý výraz se začal krabatit, až se mu nakonec koutky pusy rozjely do stran do nadšeného šklebu.

„Budoucnost tak na pět deset minut?” Quil nadšeně přikývl. Ostatním to pomalu začínalo docházet. Včetně mě - bohužel.

„Ty mi...” hlesla jsem nevěřícně. „Ty mi navrhuješ abych si s ním začala, protože bych ho odkrouhla jen by si něco zkusil?”

„Vlastně jo,” přikývl Quil s pořád tím pitomým šklebem.

„Konečně by sis taky užila. Párkrát by jste si spolu vyšli a pak... No taková menší nehoda bez porušení smlouvy.”

Němě jsem hleděla do čtyř rozzářených snědých tváří, v nichž se nadšeně jiskřily očička v očekávání mé reakce.

„Jděte do háje!” zaprskala jsem. Co jim proboha na něco takovýho říct?! Vyrazila jsem znechuceně pryč. Z těch idiotů mě skoro přešla i chuť k jídlu. No skoro. Rychle jsem se vrátila pro sendviče, zpražila je novou salvou vražedného pohledu a i se snídaní odkráčela.

Hned nadcházející sobotu jsem však své rozhodnutí musela trošku přehodnotit. Občas jsem musela pryč z té bandy idiotů a tak jsem si alespoň soboty vždycky užívala hezky v jednom zapadlým baru, kde se lidi moc nevyptávali a barman nezjišťoval věk.

Milovala jsem tuhle zakouřenou atmosféru a hudbu dunící z repráků. Připomínalo mi to Floridu, kde v každém městě na každém rohu podobný bar byl. Tentokrát mě tu však čekalo překvapení a po prvotním šoku jsem si sama musela přiznat, že rozhodně ne nepříjemný.

Nevím kdy přišel, ale já si ho všimla až když se najednou objevil přímo vedle mě.

„Ahoj,” odpověděla jsem mu na pozdrav, kterým mi málem přivodil infarkt.

„Já jsem Edward.” Měl docela příjemný hlas. Takový, který by vám mohl předčítat před spaním či šeptat do ucha.

„Bella,” zamumlala jsem. Jeho přítomnost mi dělala v hlavě zmatek. Zahleděla jsem se na skleničku s tequilou.

„Nechceš si zatančit?” Překvapeně jsem se na něj podívala. Napjatě čekal na mou odpověď. On mě tu vážně balil! Neví co jsem zač, nebo je mu to jedno?

„Nevím jestli je to nejlepší nápad.” Ne to rozhodně nebyl. Já byla měnič se sebekontrolou jako nakopnutý pštros a on upír.

„Neboj, já si nic dovolovat...”

„Ne...” Musela jsem se usmát. On rozhodně nevypadal, že by si cokoliv dovolil ke komukoliv. Na to měl jednoznačně moc slušnou povahu.

„Kluci mě mají dneska vyzvednout a asi by nebyli nadšení, že bych tu byla s tebou,” zalhala jsem. Ve skutečnosti by jim asi neudělalo nic větší radost. Podvraťáci jedni pitomí. Kdyby nás viděli spolu, tak by mu snad začali nutit i lístky do kina.

„Dokážu se o sebe postarat,” nenechal se odbít.

Chtěla jsem to vlastně? Zahleděla se na skleničku s tequilou. Když se to tak vezme, tak mě tu balí krásnej kluk a nikdo v okolí není proti. Proč bych si nemohla tenhle večer tedy užít? Hodila jsem do sebe tequilu a podívala se do jeho vyčkávající tváře.

„Tak jdeme?” usmála jsem se na něj.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

10)  Marketa (10.09.2010 14:32)

Tak krátké a tak hezké

8)  Linfe (10.09.2010 12:32)

je to fajn vědět všechno i z druhý strany, ale už se strašně těším na něco novýho

7)  semiska (10.09.2010 12:00)

Konečně jsem si ujasnila pár věcí díky jejímu pohledu.
Moc se mi líbí její chování ke smečce
Ona se uklidní a pak budou spolu s Edwardem naprosto ve skvělém vztahu Moc se ti to povedlo

6)  Ewik (10.09.2010 11:28)

Souhlasím, pohled Belly je moc pěkný.

5)  sakraprace (10.09.2010 09:47)

Pohled Belly je super, hlavně ten na smečku

4)  Michangela (10.09.2010 09:21)

2)  Abera (10.09.2010 08:21)

1)  Ejdriana (10.09.2010 06:37)

Skvělý, ale mohlo by to být delší (já vím, to říká ta pravá, ale stejně )
Budu se nedočkavě těšit na další díl

«   1 2