24.09.2010 [11:00], Aalex, Povídky na pokračování, komentováno 6×, zobrazeno 3703×

Bella je dcerou Ara. Je talentovaná - její štít do sebe umí nasát schopnosti ostatních upírů, které chrání, a znovu je použít. Co se stane, když dorazí Cullenovi?

Budu moc ráda, když necháte nějaký komentík.

Bella nechápala, proč je všechny Aro svolal. Proč musela být přítomna přijetí nějakého jeho dávného přítele? A proč tu je tolik dalších vlivných? Nezvyklá audience – jako by chtěl příchozímu složit veškeré pocty.

Přesto se poslušně postavila na své obvyklé místo - otci za trůn, vedle Renaty (jeho osobní strážkyně a druhého štítu). Ostatně neměla moc na výběr. Snad to nebude taková nuda.

To už se ale otevřely dveře a Demetri uvedl sedm upírů. Carlisle Cullen s manželkou Esme a dětmi Rosalií, Emmettem, Alicí, Jasperem a Edwardem. Vypadali kouzelně – jako všichni upíři, samozřejmě. Copak se tady asi chystá?

V tom si toho Bella všimla. Neměli rudé oči jako ostatní, ale té podivné okrové barvy, co už jednou viděla. Tehdy, když tu byla nová. Tehdy, když odešel Elezar. Viděla ji u Carmen. A věděla, co to znamená. Takže tahle rodina se taky rozhodla držet vegetariánství? Nerozuměla tomu proč – tedy aspoň tehdy ne. Muselo to být víc důvodů, ale teď už si Bella uvědomovala dluh tolika zmařených životů. I když díky svým darům a rozvinutím dovolených Arem teď dokázala nahlédnout do mysli své oběti. Díky tomu ji Aro posílal do věznic jako kata. Neměla zábrany zabít…pokud si ověřila, že si to člověk skutečně zaslouží. Nevinné nechávala na pokoji. A několikrát se jí dokonce podařilo docílit osvobození nespravedlivě obviněného.

Uvědomila si, že audience už začala a soustředila se na její průběh. Aro právě příchozí vítal. Když k ní jako by nic natáhl ruku, lehce se ho dotkla a vpustila ho pod svůj štít, bránící její mysl, aby mohli své myšlenky nehlučně sdílet.

A pak ji zaujal nevěřícný pohled, který po ní vrhl ten kluk s bronzovými vlasy – Edward. Jako by něco nebylo v pořádku…

Aro si toho zřejmě všiml také, protože Belle rychle přispěl s vysvětlením:

„Edward umí číst myšlenky. Na rozdíl ode mě k tomu ale nepotřebuje dotek. Slyší vše, na co právě myslíš. Zdá se však, že tvůj štít je odolný i proti němu. (pobaveně se usmál) Tři z nich jsou velmi nadaní. Chtěl bych, abyste spolu strávili více času a spřátelili se. Zůstanou tu nějaký čas. Carlisle je můj starý přítel a jeho přítomnost nás obohatí. Určitě ti zodpoví všechny zvědavé otázky ohledně jejich zvláštního výběru potravy. Dost možná zjistíte, že máte stejné pohnutky,“ škádlivě po Belle blýskl očima a pak ruku stáhl.

Zatím co probíhal Arův bezhlesný monolog, vítal Cullenovi a přál jim, aby se jim ve Volteře líbilo. Brzy po té je propustil s tím, že jim Bella ukáže jejich pokoje, aby si mohli po dlouhé cestě odpočinout a dát se trochu dohromady.

S téměř upřímným úsměvem prohodil: „Těším se, až si budeme moct promluvit. Vaše návštěva je obzvláštním potěšením.“

Bella vystoupila ze stínu trůnu a přešla ke Cullenovým. Ostatní si nejspíš ničeho nevšimli, ale ona sama viděla, že Edward z ní vůbec nespustil oči…a neuniklo jí ani to, že ta malá černovláska – Alice si s ním vyměnila pohled, na okamžik se zahleděla mimo a pak s úsměvem zvedla obočí. Takže další talent? Aro mluvil o třech, ale nespecikoval je blíž. Jestli je jeden z nich Edward a jeho čtení myšlenek, co je Aliciným talentem?

Aro před ní nedokázal úplně skrýt chtivost. Byl by rád, aby se Cullenovi připojili ke gardě?

Zatím co přemýšlela, vedla je Bella hradem k přiděleným pokojům. Konverzace kolem ní šuměla a byla většinou o tom, jak se jim tu líbí a Carlislovým vzpomínáním na dobu, kdy tu žil.

Pak se k ní otočil se skrytou otázkou: „Netušil jsem, že má Aro dceru.“

Bella si uvědomila, jak se k ní upírají všechny pohledy a lehce pokrčila rameny: „Není to dlouho…tedy alespoň z jeho pohledu.“

Alice to s úsměvem komentovala: „Slibný talent?“

Ač se tomu Bella divila, nemohla si pomoct a úsměv jí oplatila: „Ano.“

A pak překvapeně zadržela dech, když promluvil pobaveným tónem Edward: „Jane žárlí. Takhle jsem ji ještě neslyšel.“

Náhle cítí třepotání motýlích křídel v břiše. Proboha, co se to s ní děje? Proč má v jeho blízkosti pocit, jako by mezi nimi probíhala elektřina?

Samozřejmě, že věděla, o čem mluví. Každý, kdo je viděl společně s Arem, to věděl. Jane to bylo vidět na obličeji. Nesnesitelně žárlila. Dokud neobjevili Bellu, byla Arovou oblíbenkyní. Ráda by se asi stala víc, ale konec konců měla Demetriho – a to rozhodně nebyla prohra.

V Arově řeči vytušila Bella hloubku vztahů, které panovaly v téhle rodině. To bylo něco unikátního. K Arovi a ostatním cítili lidé oddanost – i když je otázka, jak moc za to mohla Chelsea (specialistka na upevňování nebo rozvazování vztahů). Bella chápala i partnerství – i když ho ještě nezažila (alespoň jako upírka), ale tohle přátelství, rovnost, strach o ostatní, které byly založeny jen na důvěře, společně prožitých  zkušenostech a vzájemná LÁSKA… To bylo něco nevídaného. Možná by se na to mohla zeptat Marka – nebo ho poprosit, zda by s ní jeho pocity z téhle rodiny sdílel.

Edwardovi se do Volterry zoufale nechtělo. Kromě Carlislova povídání znal i jeho vzpomínky na to, jak na něj Volturiovi působili osobně. Byli to přátelé, ale asi tak jako byste se přátelili s králem. Vždy tam byl nějaký odstup, i když obzvlášť Aro se snažil nedávat ho příliš najevo. Vždy byla kolem nich garda a vždy se kolem nich vznášel oblak úcty, strachu a moci.

Znal Arovu posedlost sbíráním talentů a i proto se mu do Volterry nechtělo, ale na přímé pozvání se nedalo odpovědět jinak než přijmutím.

O to napjatější byl, když konečně předstoupili před „královskou trojici“. Ti tři byli přesně takoví jako na obraze v Carlislově pracovně ve Forks. Kolem nich stál shluk dalších lidí a Edward (stejně jako ostatní) si domyslel, že je to jejich garda. Slyšel spoustu myšlenek. Když se však zaměřil na Ara a dva stíny, stojící za jeho trůnem, náhle neudržel svůj výraz. Sotva Aro vztáhl ruku, aby se dotkl své společnice (neboť i v příšeří bylo poznat ženu – či spíš dívku), jeho myšlenky zmizely. Edward neslyšel vůbec nic, dokud Aro ruku zase nestáhl. A myšlenky té osoby za ním byly pro něj tajemstvím i nadále. Bez ohledu na to, jak se snažil.

Z Carlislových myšlenek zjistil, že je její přítomností stejně překvapený. Věděl jen o Renatě – jeho fyzickém štítu. Tahle dívka tu tehdy nebyla. Kdo to tedy je?

Když se o ní Aro konečně zmínil, zjistil Edward, že je to jeho dcera Bella. A když vyšla zpoza trůnu, uvědomil si, jak je krásná. Samozřejmě…je to upírka, ale stejně… Tmavé vlasy ostře kontrastují s její dokonalou, téměř průsvitnou pletí. Rysy jako by si vypůčila z obrazu dávných mistrů. Oči má jen o odstín světlejší než úplně černé – je tedy žíznivá? Určitě jsou ale obvykle krvavě rudé. Tady ve Volteře to snad ani jinak nejde. Elegance, s jakou jde, se jen tak nevidí ani u upírů. … Nemůže z ní spustit pohled. Jako by ho k ní přilepil. Je vážně mimořádná. A určitě nejen v jeho očích.

Bella je bezeslova vede k jejich pokojům a Edward neodolá, aby jí nešel v patách. Zajímalo by ho, jestli i ostatní cítí tu elektřinu, která z ní vychází. Nebo že by to bylo jen jím? Nikdy nic podobného nezažil. Marně se snaží vymyslet smysluplnou otázku. Tak moc by chtěl slyšet její hlas. Třeba by pak uslyšel i její myšlenky.

V tom mu v zápětí pomůže Carlisle. Její hlas je pro něj šokem. Kdyby jeho srdce ještě bilo, měl by teď tep nejspíš přes 200. Nezáleží na tom, co řekla – vlastně nebyl ani schopen vnímat smysl. Ten hlas… a když se pak překvapeně usmála na Alici, musela mu Esme nenápadně zavřít pusu. Emmett se uchichtnul, ale Edward už se stihl vzpamatovat.

Jako by nic pronesl první věc, která ho napadla, jen aby dokázal, že není retardovaný a že už se ovládá

Esme s Carlislem si vymění pohled a úsměv. Až příliš dobře vidí, jak Edwarda Bellina přítomnost zasáhla. A když teď promluvil, všimli si také její reakce. Na okamžik zadržela dech. Esme je jasné, co se změnilo. Její oči na velmi krátký okamžik překvapeně zamžikají a získají omámený výraz. Bella si její pohled nejspíš uvědomila, a tak se z toho omámení rychle probere. Změna už se ale stala – Esme si je jista. A zároveň podle jejich reakcí  i tím, že je to pro oba nové. Bude zajímavé sledovat, co s tím provedou.

2. kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

6)  Kristiana (15.07.2011 17:56)

Nejsem si jistá, jestli se Edward v odhadu barvy Belliných očí nespletl. Z Arovi řeči k Belle mám totiž pocit, že je vegetariánka, ale nejsem si tím jistá - jiné věty zase napovídali rudé barvě. Uvidíme po lovu.
Omámení hned na první pohled. Edward byl roztomile mimo. Krásné.

3)  Marketa (24.09.2010 11:21)

Já už chci další kapitolu

1)  RoseLilian (24.09.2010 11:05)

Už se moc těším na pokračování povídky. Moc se mi to líbí. Je v tom krásná lehkost.

1