Sekce

Galerie

/gallery/Tygr naděje.jpg

Miley je živá! Ale teď se pokouší dostat se z toho pryč. Nejdůležitější otázka ze všech... Má Miley ruku?!

Narazila jsem ramenem do železných dveřích. Udělala se v nich malá prohloubenina, ale nic víc. Jeremy s Rayem mě sem dotáhli, když jsem byla na cestě do Atholu. Nechápala jsem, proč to udělali. Teda do té doby, než mi vzali můj náramek od táty. Ten natáhli na ruku nějaké upírky, která se stále bolestně svíjela za dveřmi. Tu potom stejně zapálili. Nechápala jsem, proč si nevzali mojí ruku. Proč mě nezabijí?

„Pusťte mě ven!“ zakřičela jsem na dveře a ozval se Rayův pobavený smích. „Tati, totiž Rayi, totiž nevím, jak ti mám říkat! Rayi byla jsem na cestě do Atholu, tam kde Natasha vyrůstala! Chtěla jsem jít za rodiči Natashy, chtěla jsem jim říct, co se stalo a omluvit se.“

„To nemusíš, Natasha tě stejně neměla ráda!“ řekl zlostně a podíval se do mřížky. Jeho červený výraz mě zabíjel.

„Ty lžeš! Mluví z tebe upír!“ zakřičela jsem zlostně a on se pobaveně zasmál.

„Mysli si, co chceš!“ řekl v pohodě. Zamračila jsem se a rozeběhla se naproti dveřím. Jen se narazila a svezla se dolů. Bolelo mě rameno a měla jsem vztek. Proč jsem utíkala? Proč jsem nezůstala doma?

„Proč jste zabili tu upírku?“ zeptala jsem se ho roztřeseným hlasem.

„Podvedla Jeremyho, myslím, že se jmenovala Heidi. Jeremy vzal tvojí ruku a potom odešel zabít Sue. Všichni si teď budou myslet, že ty jsi zabila Sue a oni tě za to zabili. Ruku té upírky si vzal jako důkaz, že jsi mrtvá,“ dovyprávěl mi svůj umělecký plán. Heidi… tak se jmenuje Felixova přítelkyně, která je ve Volteře. Doufám, že to nebyla ona. Ale stejně umřela kvůli mně! Rozvzlykala jsem, protože tohle všechno je kvůli mně. Kdybych nehledala Cullenovi, kdybych neměla Eleonor. Přitáhla jsem si kolena k sobě a schovala si hlavu.

„Teď zabijete mě?“ zašeptala jsem a najednou všechen pohyb ustal. Rayovi zřejmě něco cvaklo v hlavě. Ucítila jsem spousta soucitu. Svým darem jsem ten soucit začala podporovat. Najednou cvakl zámek od dveří.

„Běž,“ zašeptal a já ho ze vzteku rychle narazila na protější zeď. Uviděla jsem prach popela té upírky a můj vztek se prohloubil. Ještě víc jsem ho přirazila ke zdi a prohlédla jsem si ho. Můj táta, on je můj táta! Sice nevlastní, ale je to stále on. Pustila jsem ho a on spadl na zem.

„Opovaž se mi někdy jít na oči!“ zavrčela jsem a rozeběhla se pryč.

 

Bella

Seděla jsem na pohovce a dívala se dopředu. Měla jsme kolena pod bradou a schované v dlouhém svetru. Nemůžu uvěřit, že má dcerka nežije, že už jí nikdy neuvidím. Hleděla jsem před sebe a pokoušela se na to nějak zapomenout. Pokusit se usmát a zkusit zapomenout na to, že jsem nějakou dceru měla.

„Přece nemůže být mrtvá! Jeremy, přestaň s tím a řekni pravdu!“ zavrčel výhružně Edward. Jediný stále nevěří, že je mrtvá. On si to jen nechce přiznat.

„Edwarde, teď ti slibuji na svou čest, že jsem to viděl,“ řekl Jeremy a Edward znovu zavrčel.

„Ty žádnou čest nemáš,“ řekl zlostně a Jeremy se najednou usmál. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj.

„Máš pravdu, ale to už je jedno. Možná že jí nezabil vlkodlak, ale Ray. No, jo, byl tak naštvaný, že jsme spletli lehký plán,“ řekl s klidem a já se na něj zmateně podívala. „Ještě je živá. Ale nevím na jak dlouho.“

„A čí je ta ruka?“ zeptal se zmateně Felix. Garda a vládci tu ještě stále byli.

„Heidi byla bezvadná upírka, ale neměla mě podvést,“ odpověděl Jeremy a Felix ho napadl. Jane na něj použila svůj dar.

„Za to to stálo,“ řekl mezi návaly bolesti.

„Musíme najít Raye,“ zašeptala jsem bolestně.

„Kde je Miley?“ zeptal se zlostně Felix, když už ho držel pod krkem.

„Neřeknu!“

„Kde je Miley?“ zeptal se znovu, ale dal na to větší důraz.

„V horách,“ řekl zlostně. Zřejmě Edwardovi ukázal myšlenku, protože Edward kývl na Felixe. Felix Jeremymu utrhl hlavu od těla.

„Jdeme,“ zasyčel Edward a zvedl se z pohovky. Zvedla jsem se také, chtěla jsem jít s nimi.

„Zlato, zůstaň doma,“ řekl a já se zamračila.

„Půjdu s vámi! Pokud vím, je to i moje dcera,“ zasyčela jsem, ale on jen zavrtěl hlavou. „Edwarde, já jí chci vidět, i když… bude mrtvá.“

Prosebně jsem se na něj podívala a on mě vzal za ruku. Jeli jsme jen já, Emmett, Felix a Jasper. Modlila jsem se, aby byla Miley v pořádku. Chtěla jsem jí držet v náručí, vědět že žije.

 

Přijeli jsme k lesní pěšině. Edward zastavil a podíval se na mě. Jen jsem mlčky přikývla a vyšla ven. Už jsem zachytila její pach. Všichni čtyři jsme se rozeběhli podle jejího pachu. Stopa vedla až k malé kamenné budově. Opatrně jsem otevřela dveře a vešla dovnitř.

 

Seděl tam a v ruce svíral Mileyin prstýnek. Jeho tvář byla plná bolesti a smutku.

„Tys jí zabil,“ zašeptala jsem a poplašeně couvla. Pohled mi sjel na popel, který byl v rohu místnosti. „Jak si mohl zabít vlastní dceru?“

Jasper ho narazil na zeď, ale on se díval na mě.

„Utekla přibližně před hodinou,“ řekl přiškrceně. Očima zabloudil k mršině lišky… Natashe. „Říkala, že před tím mířila do Atholu. Možná tam stále bude.“

Felix pomalými kroky přešel k prachu a potom se podíval na Raye.

„To je Heidi?“ zašeptal a Ray přikývl.

„Přitáhl jí už bez ruky. Řekl ať jí zabiji a zapálím. Nechtěl jsem to udělat, tak jí zabil sám. Potom řekl, že jestli se nevrátí do dvou dní, mám Miley zabít. Nikdy bych to neudělal, kdyby mi neslíbil, že Naty oživí,“ řekl bolestně a Jasper ho pustil. Postavil se naproti mně a já ho objala.

„Je mi to líto, nechtěla jsem odejít, nechtěla jsem vás opustit,“ zašeptala jsem.

„Nemusí ti to být líto, bez tebe bych nepotkal Natashu,“ odpověděl mi a odtrhl se ode mě. Podal mi prstýnek, který doteď svíral a usmál se.

„Díky,“ šeptla jsem.

„Miley teď má mířit do Atholu. Musíte jí zastavit, protože jakmile překročí hranice, je po ní. Jeremy proti ní spiknul celou smečku,“ vysypal ze sebe Ray na jeden dech. Felix s Edwardem se už rozeběhli daným směrem. Jasper je hned dohnal. Usmála jsem se na Raye a potom se otočila.

„Sbohem, Bells,“ řekl najednou a já se zmateně otočila.

„Jak to myslíš? Nejdeš s námi, je to i tvoje dcera!“ řekla jsem zmateně a on se smutně usmál.

„Nemám jí chodit na oči a také se chci nechat zabít, bez Natashy to nemá cenu,“ odpověděl zdrceně a já zůstala zírat jako opařená.

„To nemůžeš myslet vážně, přece…“ Nevěděla jsem, co mám říct.

„Zabiješ mě?“ zeptal se šeptem a hodil mi zapalovač.

„To nemůžeš myslet vážně! Co Miley?“

„Promiň, ale já dál nemůžu. Moc tě prosím,“ zašeptal a já mu položila ruce na stranách hlavy.

„Opravdu si to přeješ?“ šeptla jsem bolestně.

„Ano, vyřiď Miley, že se jí za vše omlouvám. Doufám, že mi někdy odpustí.“

„Sbohem,“ špitla jsem a on jen kývl. Trhla jsem a jeho tělo spadlo na zem. Rychle jsem ho zapálila a smutně se usmála. „Určitě ti odpustí.“

Rozeběhla jsem se za pachem Edwarda a doufala, že není pozdě.

________________________________________________________________

V příštím díle bude ohromný zvrat, který příběh tak nějak ukončí. Potom bude následovat ještě poslední kapitolka a pak EPILOG!!!

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Nicole

1)  Nicole (03.07.2012 19:17)

skvělé doufám, že tu brzy bude nová kapitolka:)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek