Sekce

Galerie

/gallery/Kousni mě a já tě zabiju.jpg

Po dlouhé době opět další díl. Emmett si to v minulém díle u Rose trošku pohnojil, tak si to dneska bude žehlit :)

„Edwarde, Bello!“ ozval se za námi sametový hlas Rosalie. „Můžu jet s vámi?“ zeptala se, když nás doběhla. Zmateně jsem se na ni podívala, a potom za ní uviděla smutného Emmetta a pochopila jsem.

Chtěla jsem jí říct, že to byla jenom sázka, ale Edward mi stiskl ruku a se sevřenými rty zakroutil hlavou.

„Tak pojď,“ řekl jí nakonec a otevřel nám dveře. Minutu na to jsme vyjížděli z parkoviště. Vydržela jsem to jen asi kilometr, ale potom jsem si s Rose musela promluvit.

„Rose, Emmett za to v podstatě nemůže. Vsadili jsme se a on jenom plnil sázku. Ten polibek nebyl její součástí. Sama jsi viděla, jak se na něj vrhla. Nezlob se na něho,“ bránila jsem ho. K mému překvapení se rozesmála. A Edward s ní.

„Já to vím, Bells,“ poplácala mě po rameni. „Ale když on se potom tak pěkně snaží, abych s ním začala mluvit. Kytky dostanu jenom tehdy, když si mě chce udobřit. Tak proč toho nevyužít, když je možnost?“ zasmála se. A mě v tu chvíli něco napadlo.

„Ne, na mě to vážně praktikovat nebudeš,“ odmítl razantně Edward ještě před tím, než jsem stihla cokoli říct nahlas. Smutně jsem se na něj podívala, ale nedal se.

K domu jsme dojeli dřív než Jasper s těma dvěma. Rose nás v autě nechala o samotě a Edward se na mě s úsměvem otočil.

„Nekoukej tak na mě, zlobím se!“ Zaraženě se na mě podíval.

„Cože?“ vytřeštil oči a jeho ruka, která se blížila k mé tváři, se zastavila uprostřed pohybu.

„Co cože? Prostě se zlobím. Jsi na mě hnusný. A to jsme spolu teprve den!“

„Den a půl,“ opravil mě se škubajícími koutky. Plácla jsem ho po ruce, která stále visela ve vzduchu a v rychlosti vystoupila z auta.

„Budou na samotce oba,“ křikla jsem na Rose a naštvaně oddupala do svého pokoje. Edward si z toho evidentně nic nedělal, když se ho ptala, co mi zase provedl, a on se smíchem odpověděl, že se mu líbí, jak jsem roztomilá, když se zlobím.

Odfrkla jsem si a svalila se na postel. Poslepu jsem nahmatala ovladač od hifi a zapla své oblíbené CD. Slyšela jsem lehké zavrzání dveří a dolehla ke mně sladká vůně ananasu a melounu. Chtělo se mi usmát, ale potlačila jsem to a místo toho se zamračila.

„Ale no tak,“ šeptl mi do ucha a lehce přejel rukou po tváři. Odvrátila jsem hlavu, aniž bych otevřela oči. Postel se otřásla jeho smíchem.

„Jsi vážně roztomilá, když se snažíš,“ zašeptal a jeho ruku vystřídaly rty. Jezdil mi po čelisti až na krk a rameno a zase zpátky. Úpěnlivě jsem k sobě tiskla víčka, ale dech se mi automaticky zrychlil.

„Vážně se ještě zlobíš?“

„Štveš mě,“ sykla jsem co nejrychleji, aby mě nepřerušil slastný vzdych.

„Ale víš, že usmiřování je nejlepší?“ zachvěl se jeho hlas u mého ucha.

„To můžu potvrdit,“ ozval se zespodu Emmettův hlas.

„Ty nějakou dobu usmiřování mít nebudeš. Jestli vůbec někdy,“ ozval se z jiné části domu tentokrát hlas Rosalie.

Tiskla jsem povlečení postele co nejvíc a snažila se myslet na něco antisexuálního. Nedařilo se. S každým polibkem jsem víc a víc podléhala Edwardovi. Věděla jsem, že to moc dlouho nevydržím, tak jsem se mu vysmekla a otočila se k němu zády. Zakňučel a já se potěšeně usmála. A pak mě ovanul vítr a já ležela na jeho hrudi pevně objata jeho pažemi. Když jsem viděla jeho rošťácký úsměv, nedokázala jsem se zlobit. Kdo by se mohl zlobit na malé dítě, že?

„Tse!“ odfrkl si. „Malé dítě neudělá tohle,“ zamračil se a přitiskl rty na mé. Po chvíli se odtrhl a zkoumal můj výraz. Rozhodla jsem se ho ještě trochu pozlobit.

„To nejspíš ne, ale kdyby to udělalo, líbalo by přesně takhle.“ Zespoda se ozval Emmettův a Jasperův hlasitý smích a Rose s Alice se jen decentně chichotaly. Zato Edward si mě naštvaně měřil, a potom mě znovu políbil. Vroucněji, tvrději, úplně jinak než předtím. Přitiskl si mě k sobě ještě víc a když jsem potom skončila pod ním, můj jazyk šel navštívit ten jeho. A moc se mu to líbilo.

„Máš děsný vkus na písničky,“ zasmál se, když se ode mě odtrhl.

„Děláš si ze mě srandu?“ zavrčela jsem.

„Jo!“ zasmál se a znovu mě políbil. Tentokrát lehce a láskyplně.

„Nepřej si mě!“ zasmála jsem se a strčila do něj. Převalil se vedle mě a hned si mě k sobě přitáhnul. Zavřela jsem oči a vychutnávala si tu chvilku klidu.

Kterou samozřejmě Emmett opět a zase přerušil.

„Proboha, Bello, vypni si ty slaďárny,“ křikl znechuceně. Jen jsem se více usmála a ovladačem hifi ještě zesílila.

„Jsi vážně příšerná,“ zašeptal mi Edward se smíchem do ucha. Přikývla jsem. „Proto tě taky miluju,“ políbil mě na ucho a zabořil si obličej do mých vlasů. Rukama mě objal kolem pasu a hladil po břichu.

„Rose, když se oni usmířili tak rychle, proč ne my?“ ptal se smutně Emmett.

„Protože on se nelíbal s cizí holkou!“ Musím říct, že Rose to hrála přesvědčivě. Dost přesvědčivě.

„Ale já za to nemůžu, miláčku!“

„To je mi naprosto fuk,“ zařvala a třískla dveřmi. Ještě bylo slyšet Emmettovo poraženecké povzdechnutí a dům utichl.

Teda skoro, v tom se totiž nehorázně rozesmál Edward.

„Co je?“ zeptala jsem se podrážděně, protože jeho smích byl přímo u mého ucha.

„Myslím, že Emmett toho bude žehlit víc než před odchodem z domu,“ zasmál se přidušeně.

„Proboha, co ten pakůň zase vyvede?“ plácla jsem se do čela.

„Rád bych byl u toho, až se vrátí,“ řekl a stále se snažil zkrotit svůj smích. Nedařilo se mu to.

„Však tě nikdo nevyhazuje,“ otočila jsem se k němu čelem a dala mu krátkou pusu. „Právě naopak,“ šeptla jsem a tentokrát pusu prodloužila.

Netrvalo to dlouho a i já dostala záchvat smíchu.

Emmett se rozhodl Rosalie trochu rozmazlit. Donesl jí kytku. Jenže kde seženete kytku, když je kolem vás pár set hektarů lesa. Schytal to malý smrček. A velký lopuch.

Nebyla jsem si jistá, jestli si tím Rosalie naopak doopravdy nepoštve proti sobě. Ale když se na nás s cukajícími koutky otočila, věděla jsem, že to bere lépe, než jsem očekávala. Potom se ale otočila zpátky na něj a spustila svou řeč.

„Jestli si myslíš, že tímhle sis to nějak vylepšil, tak maximálně k horšímu. Co si myslíš? Že mi domů přitáhneš nějaký strom, ze kterého padá hlína a já ti padnu k nohám? Znáš mě dost dlouho na to, aby jsi věděl, že mě jen tak neuplatíš.“

„Ale, květinko, já se fakt snažím,“ kníkl Emmett a smutně se na ni podíval. Vypadal jako raněné štěně. Pomalu bych mu začala léčit tlapku, ale potom jsem si vzpomněla, že je to Emmett a hned mě to přešlo.

„Jestli chceš ještě někdy použít postel v našem pokoji, tak se snaž více,“ štěkla Rosalie. Emmett se svěšenýma ušima, a vážně se mi zdálo, že je svěšené měl, odplahočil ven.

„Ten strom si vem s sebou,“ křikla ještě za ním. Ještě poraženěji vzal strom za špičku a táhl ho domem až do lesa. Až tohle uvidí Esme, tak ji trefí.

„Takže proto jsi dostal takový záchvat smíchu?“ zeptala jsem se Edwarda. Ten se ale nespokojeně ušklíbl:

„Krotil se. Ještě odpoledne uvažoval o tom, že přitáhne vzrostlý jehličnan.“

„Já ho střelím,“ prskla Rosalie.

„Ale přinesl ti kytku,“ zastávala jsem se ho.

„Myslíš ten lopuch? Ten, který prožraly nějaké lesní potvory?“

„Co musí udělat, aby jsi mu jakoby odpustila?“ zeptala jsem se. Usmála se a podívala se na ruku.

„Dlouho jsme neměli svatbu,“ usmála se.

„Neeee,“ zakňučeli Jasper s Carlislem.

„Joooo!“ vykřikla Alice.

Esme se jen usmívala a my s Edwardem nechápali.

„Jak dlouho neměli svatbu?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Na každém novém místě, kde se přestěhujeme, se vezmou. Tady to ještě neudělali,“ vysvětlil Jasper. Vykulila jsem oči a podívala se zpátky na Rose.

„Můžu vědět, kolikrát už jste svoji?“

„Dvanáctkrát,“ usmála se.

„Cože?“ vykřikla jsem. Vážně jsem nevěřila, že může mít někdo tolik svateb. A vlastně ani nemůže. Pokud není upír.

„Vím, že toho budu později litovat, ale co přesně to obnáší?“ zeptala jsem se opatrně a nedočkavě na ni hleděla.

„Potřebujeme zařídit prstýnky, šaty, obleky, výzdobu a taky datum!“ plánovala Alice. „Nejlepší by byl konec září, ale to je moc daleko. Co takhle pozdní jaro? Co takhle svatba pod rozkvetlou třešní? Fotky by byly naprosto nádherné,“ zasnila se. „Mrknu se do katalogu na nějakého skvělého fotografa. Ale jsem si jistá, že kdybychom trochu přihodili, Jeff by z New Yorku přiletěl.“

„Kdo je Jeff?“ zeptala jsem se potichu Edwarda.

„Fotil svatbu Alice a Jaspera. Alice je do něj zamilovaná doteď.“

Aha. Takže takový osobní fotograf upírů.

„On je to vlastně taky upír,“ dodala Alice a pokračovala ve výčtu věcí. „Seznam hostů, dort, rozlučku a nějaké krásné místo.“

S každým dalším slovem, s každou další věcí se můj údiv zvětšoval. A závisle na něm se zvětšoval i můj strach. Pomalu jsem začala couvat ke dveřím a když vyslovila to slovo nákupy, popadla jsem Edwarda a vystřelila z domu jako blesk. Cestou jsme narazili na Emmetta, který se za námi s protáhlým Co jeeeeee? podíval a zakroutil hlavou.

„Zpomal,“ zasmál se Edward, „už jsme dostatečně daleko. Alice už v blízkosti pěti kilometrů není.“

Zastavila jsem a smutně se na něj podívala.

„A tak to mohla být pěkná noc.“

Usmál se a přitáhl si mě k sobě.

„Ještě může být,“ zašeptal a políbil mě. „Já mám doma prázdno.“

Hmmm… To by šlo.

S úsměvem jsem přikývla a políbila jsem ho. Chtěla jsem se odtáhnout, ale on si mě vyzdvihl na sebe a aniž by přerušil polibek, rozeběhl se k domu.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Linfe

10)  Linfe (12.07.2010 14:56)

jupííí jááj

Ree

9)  Ree (12.07.2010 14:31)

Dneska Už jsem ho v práci stihla napsat

Linfe

8)  Linfe (12.07.2010 13:53)

Zlato a kdy bude další už je to tááák dlouho :-( Stýská se mi

7)   (11.07.2010 18:06)

6)  hellokitty (04.07.2010 23:51)

5)   (04.07.2010 13:19)

Pěkný !

sakraprace

4)  sakraprace (04.07.2010 05:50)

Emmmett je fakt trdlo. Strom a lopuch
A svatba, no tak to jsem fakt zvědavá. Hlavně na Alici na nákupech
Krásná kapitolka, moc se těším na další. Jen doufám, že bude s menší prodlevou :D

3)   (03.07.2010 22:06)

Teda tá doba bola naozaj až taká dlhá, že som si musela osviežiť pamäť predchádzajúcou kapitolou:D
Zaujímavé... Škoda, že Bella nezvládla odporovať dlhšie..
Ale povedzme si na rovinu- kto by odolal Edwardovmu "nátlaku" ? Ja teda rozhodne nie:D :D
A svadba?! Oh, no!:D :D :D Ale zas som zvedavá či raz dôjde aj na Eda a Bellu:D
Fajn kapitolka, teším sa na pokračovanie

eMuska

2)  eMuska (03.07.2010 21:18)

Krásne... úplne nádhera! Ja túto poviedku tak zbožňujem!!!

mina

1)  mina (03.07.2010 21:12)

vydarene...som ale zvedava ked sa Bella dozvie, ze Edward je ten co ju premenil...tesim sa na pokracovanie!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek