Sekce

Galerie

/gallery/Tygr naděje.jpg

Moje první kapitolovka pojednává o Bellině dceři Miley, v první kapitole nalezne záhadnou krabičku. Taky vám to trošku popíše její dosavadní život v ZOO. Doufám že se bude líbit!

P.S.: Na Miley se upíří gen nepodepsal

PROLOG + 1. KAPITOLA

 

Před 14 lety

V malé ZOO se narodilo mládě bílého tygra ve stejnou hodinu, kdy spatřila světlo světa i dcerka Isabelly Markusové. Otcem malé holčičky nebyl Isabellin manžel Ray Markus, ale Isabella ho za něj považovala. Ve skutečnosti to byl Edward Cullen. Opustil ji krátce před tím, než zjistila, že čeká dítě. Jakmile se to dozvěděla, odkázali ji prarodiče zoologickou zahradu. Pro Isabellu to bylo těžké, a tak si vzala Raye, který do ní byl zamilovaný. Společně dali ZOO dohromady a začali tam chovat spousta zvířat.

 

Asi rok před touto radostnou událostí se stalo něco, s čím se Isabella nedokázala nikomu svěřit. Vzpomínku na setkání s nádherným upírem Edwardem před ostatními tajila. Měla však ještě jedno tajemství, o kterém se nikdy nedozví ani nádherný upír, ani její manžel. Je o Miley a o jejím skutečném otci, kterého nikdy nespatřila.

Jednou se ale svěřila Miley, své dcerce, která neměla ponětí o tom, jak hrozné to pro Isabellu bylo. To tajemství skryla do ukolébavky, kterou Miley každý večer uspávala:

 

Květ růže zvadl,

zhasl jeho hlas,

smutek neupadl,

je tu zas a zas.

Černé oči už nevídám,

do svého smutku stále upadám.

Dala bych mu svoji duši,

ale mé srdce hryžou myši.

Utekl v jeden den,

u mě zůstal jen  jako sen.

Věrná přítelkyně zmizela,

na hruď mi smrt přišila.

Pijí moji krev,

jejich hlas je jako zpěv.

Proč mi utek´,

vem si můj smutek.

Noční můry ze mi zdají,

Vše držím potají.

Tatínek je mocný,

Hoď mi kruh pomocný.

Ukonči žal,

Vzpomínky spal.

Zavři svá očka,

Ráno na tebe počká.

Srdce ji začalo bolet natolik, že opustila zvířata, dceru a manžela. Odjela do Volterry, kde se přidala k Volturiům a věrně u nich zůstala. Vraždění lidí, sloužení a náprava zákonu ji však neuspokojovalo, a tak se stala nomádkou, která bloudila po světě a hledala svou ztracenou lásku.

Miley měla vlasy po své matce, v obličeji se podobala svému otci. Ray si mezitím naivně myslel, že je otcem. Dokud mu tedy nepřišel od Isabelly dopis, ve kterém stálo:

Milý Rayi,

nechtěla jsem vás opustit, ale něco mě trápí, něco, co nesmím prozradit. Doufám, že se na mě nezlobíš, i když potom, co přečteš tyto řádky, už asi budeš . Miley není tvá dcera. Její pravý otec mě opustil a já se ho vydala hledat. Starej se prosím o Miley jako o svou vlastní dceru a nikdy jí neříkej o tomto dopisu. Žádám tě jako její matka, opatruj ji.

S láskou

Isabella Swanová

Ray ji poslechl a vychovával Miley jako svou vlastní dceru. Krátce po jejích pátých narozenínách potkal Natashu, která se později stala jeho manželkou. Miley ji do rodiny nikdy nepříjala, ale Natashe to bylo ukradené, a Ray byl příliš zaslepen nenávistí k Belle, než aby si toho všiml.

A tak Miley vyrůstala v ZOO společně s Rayem, Natashou a zvířaty. O matce věděla pouze to, že utekla a jmenovala se Isabella. Její nevlastní otec ji jí odmítal prozradit více. Měl strach, že kdyby jí prozradil o matce pravdu, utekla by stejně jako ona. Nechtěl ztratit to, co tak moc miloval. Žili si tak nějak šťastně.

 

Po 14 letech

„Do výběhu s vlky spadla větev, půjdu ji odstranit!“ řekl můj otec Ray, když jsem byla v malém ohradníku s velkou bílou tygřicí Nashou, která je stejně stará jako já. Nikdy mi neublížila, jen jednou mě malinko drápla, ale to nebylo nic příšerného, vždyť je to velká šelma a kdyby mě neznala, už bych byla rozcupovaná na kousky. Ale já už ji znala od svých pěti let, kdy mi ji otec dovolil pohladit, od té doby z nás byly velké kamarádky.

„Ty jsi hodná holka,“ řekla jsem, když mi přinesla obří míč. Asi si říkáte, že je to zvláštní, že to dělají jen psi, ale jste na omylu, Nashu totiž učím všemu možnému. Třeba otravovat toho, kdo jí přinese jídlo. Takhle se nám podařilo vyhnat ze ZOO nepříjemnou ošetřovatelku. Nasha byla březí a čekala za pár týdnů dvojčata. Je to pro mě ohromná zpráva, i když o ni mám maličko strach. Co když se něco zvrtne? Teď není čas to řešit, musím běžet zkontrolovat ostatní zvířata, zněla má poslední myšlenka, když jsem opouštěla Nashin výběh.

Poté jsem rychle běžela k výběhu s vlky, kde jsem taky měla svého oblíbence. Byl to alfa samec smečky, Mike. Strašně rád ode mě dostával sušené hovězí, ostatním ze smečky to jaksi nechutnalo.

„Ahoj kluku,“ pohladila jsem ho po zádech. Ostatní vlci se skrývaly ve stínu kvůli vedrům, která teď panovala. Brzy by měly přijít přívalové deště a hlavně by mělo být na nějakou dobu zase zataženo.

Pak jsem pokračovala k pastvinám, které obývají žirafy. Dvě drobné samičky, které jsme přivezli nedávno, se otravovaly navzájem. Je s nimi legrace, hlavně když se Mie, té mladší, zamotají nohy. Zkontrolovala jsem, zda jim něco nechybí, a pak jsem je chvilinku pozorovala. Mia otravovala Alice, která se chtěla podívat na návštěvníka, ale Mia ji nenechala. Zasmála jsem se a odešla na další kontrolu. Celkem chováme víc jak padesát zvířat, všechny mám na starost já a desetičlenný personál.

Je mi teprve čtrnáct let, ale v ZOO pomáhám už i s operacemi.Zahrada je můj život, nikdy jsem nic víc nechtěla. Jen jedno mi chybí, matka. Odešla, když mi byl rok, nepamatuji si, jaká byla. Jediné, co mi po sobě zanechala, byl řetízek se lvem uprostřed, který vypadá jako nějaký znak. Stále ho nosím u sebe a nikdo, kromě mě, se ho nesmí dotknout. Ani má nevlastní matka, která pro mě matkou rozhodně není.

Šla jsem za paviány, kteří právě chytali sluneční paprsky. Vlezla jsem dovnitř a jeden mi hned skočil za krk a začal se mi prohrabovat ve vlasech. Já ho mezitím hladila na ocase a jemu se to líbilo, protože s prohrabováním přestal a jen si to užíval.

Když jsem ukončila kontrolu, zašla jsem se ještě podívat na Nashu. Ležela na zemi a olizovala malé mládě, druhé se krčilo u její hlavy. Doběhla jsem pro tátu, aby je šel hned zkontrolovat. Ale když jsem chtěla jít také, řekl něco ve stylu, že s mláďaty může být nebezpečná. Nevěřila jsem mu. I kdyby byla poraněná, pustila by mě k sobě. Nikdy by mi nic neudělala, na to bych vzala jed.

Měla jsem o ni velký strach, a tak mě napadlo tajně se proplížit do výběhu. Hned mě chytil ošetřovatel Mallenský a vyprovodil mě zase na cestu, kde se pohybovali návštěvníci. Zatímco jsem přecházela sem a tam za železným plotem, v hlavě mi vířily otázky. Co když je některé mládě nemocné? Nebo třeba umírá? A co Nasha? Kdyby se jí něco stalo, nepřežila bych to.

Radši jsem šla domů, abych se koukla do tátovy ložnice, jestli tam nemá něco po mé pravé mámě. Náš dům se krčil na konci ZOO, kam už návštěvníci nemohli. Střední, hnědá barabizna bez omítky je přesně to, co jí vystihuje. Proč barabizna? Je na rozpadnutí, protože většinu financí pohltí provoz ZOO. U domu stály také dva kotce, do kterých se občas zavírala zvířata, která byla odstrčená nebo příliš agresivní. Hned naproti kotcům byla menší ošetřovna mláďat, kam za chvilku možná přinesou i  ta Nashina. Musíme je zkontrolovat, protože se narodila předčasně.

Stála jsem uprostřed Natashiny a taťkovy ložnice, zatím jsem ale nic nenašla. Na bílých stěnách visely Natashiny a Rayovy fotografie, velká skříň byla rozházená mým štracháním. Táta zřejmě všechno vyhodil a spálil. I fotky. Nenáviděl mámu za to, co udělala, takže vlastně ani nevím, jak vypadala. Chtěla jsem odejít, když vtom se něco blýsklo v dřevěné podlaze. Podívala jsem se blíž, bylo to děravé prkno. Pokusila jsem se ho zvednout, ale nešlo to, bylo přitlučené.

Došla jsem si tedy pro kladivo a hřebíky, obojí totiž bylo hned vedle ložnice v garáži. Žít celý život v ZOO je výhoda, protože se toho tam hodně naučíte. Opravit podlahu po mém zásahu, aniž by si táta něčeho všiml, bude hračka. Vyndala jsem hřebíky, bylo to jednodušší než jsem si myslela.

Když jsem nadzvedla prkno, objevila jsem menší vyhrabaný prostor, ve kterém se nacházela dřevěná truhlička. To, co se prve zablýsklo, byl zámek, ale ne jen tak ledajaký. Přesně do něj pasoval můj přívěšek se lvem.

Odložila jsem truhličku do svého pokoje, přitloukla zpátky kus podlahy a nářadí uklidila zpátky do garáže. Pak jsem si sedla k sobě na postel a začala si truhličku prohlížet. Ručně vyráběná, ozdobená plastovými kytkami, z třešňového dřeva. Nakonec jsem si sundala řetízek, chtěla jsem ho tam vložit.

Z mého snažení mě vyrušila Natasha. Oznámila mi, že jsou to dvě holky. Obě jsou zdravé, stejně jako Nasha. Natasha se podle mě do přírody, ani do zoologické zahrady nehodila. Pokaždé, když se k ní přiblížil Mike, utekla od něj co nejdále. U ostatních zvířat se chovala normálně, až na hady, které jsme měli jenom dva. Krajtu Martu a korálovku Sally. Obou se štítila jako čert kříže.

Proto jsem jí jednou přichystala pomstu, která se jmenovala „hadí děs“. Vzala jsem Sally a dala jí do kredence, takže jakmile ji otevřela, s křikem vyběhla do pokoje. Já se válela smíchy na zemi. Táta mi hned vážně řekl, že to už nemám dělat. I když jsem viděla, že mu cukají koutky. Natasha mi dala domácí vězení, které jsem porušila hned druhý den. Měla by si svoje tresty pořádně promyslet, protože jsem utekla oknem v pokoji. Máme totiž jen jedno patro, takže skočit z něj je jednoduché.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Elisa

4)  Elisa (01.03.2012 15:40)

hezký

anetta

3)  anetta (26.01.2012 16:16)

13 mi ještě nebylo(je mi 11), ale myslím si, že takhle hezkou kapitolu i s básničkou bych asi nenapsala.Chybiček jsem si vůbec nevšimla a jestli bych někdy napsala něco víc než komentář,chyb tam budou celý mračna

Silvaren

2)  Silvaren (20.01.2012 12:17)

Neopravila jsi některé chyby, které jsem ti v textu ke korektuře začervenila:
V malé ZOO se narodilo mládě bílého tygra, ve stejnou hodinu, kdy spatřila světlo světa i dcerka Isabelly Markusové. za tygra nebude čárka

Opustil ji, krátce před tím, než zjistila, že čeká dítě. za ji nebude čárka

Společně daly ZOO dohromady a začali tam chovat spousta zvířat. dali

Dvě drobné samičky, které jsme přivezly nedávno, se otravovaly navzájem. přivezli

...na cestu, kde se pohybovaly návštěvníci. pohybovali

Šla jsem za paviány, kteří právě chytaly sluneční paprsky. chytali

Střední, hnědá barabizna bez omítky je přesně to, co jí vystihuje. ji

...na hady, které jsme měly jenom dva. měli

...do kredence, takže jakmile ho otevřela, s křikem vyběhla do pokoje. jakmile ji otevřela

Prosím, oprav si to.




ODCULTI

1)  ODCULTI (20.01.2012 10:06)

:D rychle dalsi

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still