06.04.2012 [16:15], MarryTyger, ze série Tiger Fortune, komentováno 2×, zobrazeno 2108×

Desátá kapitola je tu! Miley se snaží, aby jí otec odpustil. Poté se objeví záhadný upír, jak ten to Miley zavaří.

Pozorovala jsem Raye, jak si mě zlostně prohlíží. Nenáviděl mě, ale věřil mi o tom únosu. Doufala jsem, ne, věřila jsem, že mi odpustí. Chtěla jsem, aby mi odpustil a vzal mě do náručí, jako malou holku.

„Tat-“ Hned mě umlčel.

„Neříkej mi tak!“ křikl zlostně a já se bezradným pohledem podívala na Natashu. Ta jen odvrátila hlavu.

„Já ti tak říkat budu, staral si se o mě patnáct let. Patnáct let! Myslíš si, že to pro mě nic neznamená?“ zeptala jsem se a do oči se mi vlily slzy, nechtěla jsem plakat.

„Dám ti ještě šanci a teď do práce, Mike už se nemůže dočkat sušeného masa.“ Po tváři se mu rozlil ten jeho pokřivený úsměv a já si nadšeně vzala kus masa pro Mika.

Celý den se vyvinul jako z pohádky, až na jednu maličkost.

„Kde je Bella?“ zeptala jsem se táty a ten po mě hodil zvláštní, podezíravý pohled.

„Od té doby, co jsi ji unesla, jsme jí neviděli. Volal jsem lesníkům, jenže v lesích není…“ zašeptal poslední slova a odešel i s krmením pro žirafy. V hlavě se mi to pořád vybavovalo a já nevěděla, kde mám Bells najít. Doufám, že se objeví, pomyslela jsem si vztekle, protože hned se mi vybavil Emmett, potom Kája a pak on. Zavrtěla jsem hlavou a přemýšlivě jsem se podívala do výběhu, kde bývali tygři.

Celé týdny jsem na něco čekala, ale nevěděla jsem na co. Popadla jsem zmuchlaný dopis, který jsem si stále prohlížela. Obálka zmuchlaná nebyla, ležela na stole a mě něco napadlo. Podívala jsem dovnitř obálky, kde bylo malými písmeny napsáno telefonní číslo. Rychle jsem ho naťukala na svůj mobil a stiskla volat. Dotyčný hned hovor přijal.

„Tady Edward Cullen, přejete si?“ ozvalo se z telefonního sluchátka a mě se zasekl dech. „Halo? Příště mě neobtěžujte.“

Zlostně to položil a já konečně nabrala dech. Jak to, že jsem nemohla nic říct? Bylo to, jako kdyby mi někdo sevřel plíce a hrdlo. Aniž bych si toho všimla, po tváři mi stekla slza.

Najednou se dveře otevřeli a v nich stála Natasha.

„Ahoj, potřebuji s tebou ještě mluvit, mohla bys na moment?“ zeptala se mě rychle a vyzvala mě ven. Mlčky jsem jí následovala. Šly jsme přímo do lesa, Natasha se nezastavovala.

„Tak jo, co to bylo včera? Ta liška, to že jsi na mě tak vyjela, to že jsi znala jméno toho upíra. Jak to že, to všechno víš?“ vysypala jsem ze sebe zlostně a ona se na mě zaraženě podívala.

„Jsem měnič, ne ten původní vlčí, ale liška. Proměnila jsem se těsně potom, co umřela moje sestra. Nejsem jediná, jsou to i Will, Jake, Jeremy, Damon,Mike atd., ale ty už neznáš. Je to něco jako rodinná linie. Pamatuješ, jak jsem ti ukazovala ten dům? Tak to je dům mé rodiny, ta co se mění v lišky. Žijeme už sto let. Já se tam nechci vrátit, protože je to prostě divné. Drželi mě na jednom místě už devadesát let a já chtěla vypadnout. Stefan drží jednu polovinu smečky a můj strýc druhou. Proto je na mě Stefan naštvaný, utekla jsem,“ povyprávěla mi.

„Ale on říkal, že jsi si něco začala s manželem, jeho dcery?“ zeptala jsem se zmateně a ona se zamračila.

„Ne, já jsem si s ním nic nezačala, nikdy bych neublížila své sestře. Jo, ale jejich smrt byla moje vina. Měla jsem hlídat ten sektor, kde se našlo jejich auto a jejich těla, ale spala jsem. Další důvod, proč jsem utekla,“ oznámila mi. A já se zarazila v půlce pohybu.

„Aha, ale jak znáš Edwarda?“

„Cullenovi znám už padesát let, když jsem poprvé utekla. Edward na mě přišel a při nejlepší příležitosti si vyslechl můj srdceryvný příběh, proč jsem utekla. On mě osvětil do svých upířích tajemství a potom jsem se vrátila zpět, protože mi nakecal věci, jako že u rodiny je to lepší atd. atd.!“ řekla vztekle. „Ale! Tvůj otec to být nemůže! Upíři nemohou mít děti, teda mohou, ale ty se musí živit lidskou krví, takže… ty nejsi jeho dcera!“

„Lže ti,“ ozvalo se za mnou a já se překvapeně otočila, stála tam Isabella Swan, má pravá matka.

„Isabell,“ špitla jsem a ona pobaveně přikývla.

„Běž pryč! Zřekla ses jí, vybrala sis je,“ řekla znechuceně Natasha.

„Půjdu, ale chci jí něco říct. Miley, Edward je tvůj otec, je to jediný, s kým sem se kdy vyspala, věř mi,“ zašeptala s prosebným výrazem na tváři.

„Ne,“ odpověděla jsem ji rázně, „možná je to můj otec, ale jestli se mě chceš zeptat, na to co myslím, tak se neptej, neplýtvej slovy! Nenávidím tě. Můj otec je mrtvý a má matka je také mrtvá, už tě nechci nikdy vidět!“

Její tvář se zkroutila do bolestné grimasy a její ruce se začali třást.

„Fajn,“ zašeptala tiše. „Sbohem!“

Zmizela a zbyl po ní jen lehký, studený vítr. Podívala jsem se na Natashu a ta na tváři měla spokojený obličej.

„Proč jsem to řekla?“ zašeptala jsem zlomeně.

„Jedna z mých schopností… ovlivňovat lidi. Je to tak lepší, aspoň už tě nebude otravovat,“ odpověděla mi lhostejně.

„Tebe taky nenávidím, táhněte všichni k čertu!“ zakřičela jsem na ní a rozeběhla se dál lesem. Nevěděla jsem, kam běžím, ale bylo mi to jedno. Hlavně co nejdál od všeho!

Větve stromů mě šlehaly do obličeje a nohy mi ujížděli na jehličí. Myslela jsem, že brzo zemřu, nebo mě alespoň odvezou do nemocnice, když sebou šlehnu o zem. Jenže vše bylo jinak…

Doběhla jsem na loučku, která měla ani ne čtyři metry v šířce. Měla jsem na ní zvláštní pocit, můj instinkt svítil červeně a poroučel mi utéct. Rozum mě však nechal přikovanou na místě. Když jsem se otočila, chtěla jsem vykřiknout. Za mnou stál muž v černém. Uplé tričko mu krásně rýsovalo svaly. Jeho oči byly rudě červené, připomínali mi rubíny v náramku, který jsem dostala od Raye. Po tváři se mu rozlil spokojený úsměv a pramen jeho hnědých vlasů mu spadl do obličeje.

„Ahoj děvenko,“ řekl hlasem, kterém mi přejel mráz po zádech. „Na lepší život!“

Poté si už jen pamatuji tu palčivou a nesnesitelnou bolest na svém krku.

____________________________________________________

Chudák Miley... Někdy má prostě smůlu.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

2)  Angel (12.04.2012 17:39)

skvělá jen tak dál a teď k ději: samozřejmě že byl skvělej jenom chudák Miley moc se jí teda nedaří ale doufám že všechno skončí v pořádku a moc se těším na další takže rychle další

1