Sekce

Galerie

/gallery/Počertěná!.jpg

Isabella je dcerou ďábla Carlislea, který je svobodný. Esmé je nevlastní matkou šesti upírů a je svobodná. Co když se ďábel a upírka dají dohromady? A co na to Bella, když do teď žila spíše život té nechtěné a teď najednou získá náklonost od Esmé, která se s ní pokouší zblížit? V téhle povídce jsou kapitoly spíše z pohledu Isabelly, Jaspera a Edwarda, kteří vnímají rozdíly v chování jejich rodičů. Nečekejte moc romance ze strany Edwarda a Belly. A co Jasper?

1. KAPITOLA

Pohled Isabelly

Hleděla jsem před sebe a čekala, až konečně táta něco řekne. Celou dobu si jen kriticky prohlížel upíří gardu a vůbec ho nezajímalo, že mi bere čas. Podíval se znovu na Ara a prohrábl si světle hnědé vlasy s blond melíry. Jeho zrak spočinul na mě a potom se podíval zase na Ara Volturi. Aro se klepal jako ratlík a bál se, co mu táta chce, že ho vyrušil uprostřed svačinky. Podívala jsem se po velkém sálu s šachovnicovou podlahou. Velké dvoukřídlové dveře se otevřeli a v nich stál početný klan upířích vegetariánů.

 

„Máte zpoždění!“ zahřměl můj otec. Jakožto ďábel, pán všeho zlého, měl všude… i u upírů respekt. Upíři byli právě jeho výtvor a byl na ně pyšný. Jenže když začali mezi sebou bojovat někdy před Kristem, určil si Ara jako hlavního šéfa, nebo tak něco, potom k němu přiřadil další dva bratry. Jen málo upírů ví, že můj otec ve skutečnosti všemu šéfuje. Tihle určitě patří k té většině, co to neví. Malá holčička, která držela velkého upíra s bronzovými vlasy za ruku, se začala klepat a měla v očích slzičky. Bála se mého táty.

 

Upírka okolo třiceti zrychlila svůj krok a během chvíle stála před třemi trůny. Byla jsem šokovaná, vypadala jako moje matka. Stejné zrzavé vlasy, jenže jakožto upír je měla lesklejší a výraznější. A na rozdíl od mé matky, která tragicky zahynula při autonehodě, měla kudrnaté vlasy. Kriticky pohlédla na mého otce, který si jí stále prohlížel a potom promluvila zlostným hlasem.

„Aro, domluvili jsme se, že naše vegetariánství ti nevadí, tak proč o něm chceš diskutovat.“ Aro se zatvářil zmateně a táta si dramaticky odkašlal. Žena na něj pohlédla a potom zůstala na chvilku jen zírat. Táta se tvářil stejně a to se mi nelíbilo. Najednou se v sále rozhostilo ticho a ti dva na sebe stále jen zírali. Určitě je jen šokován z toho, jak vypadá.

„Tati, zdržuješ,“ řekla jsem vztekle a táta se na mě překvapeně podíval. To co měl v očích mě děsilo.

„Och, ano. Ten dopis jsem poslal já, jmenuji se Carlisle Lu Cifer,“ řekl a natáhl k ženě ruku. Ta mu jí opětovaně podala a on jí políbil na hřbet ruky. Žena se zatetelila blahem.

„Já jsem Esmé Cullenová,“ řekla a stále se na něj usmívala. Její rty se roztáhly do drobného úsměvu, který vypadal jako matčin. Možná že v ní táta vidí mou matku. Má matka zemřela při autonehodě. Otcovi se podařilo mě na poslední chvíli zachránit, jenže matka zemřela. Nesnáším ho za to.

„Jsem rád, že jste se dostavila i se svou rodinou. Chtěl bych si s vámi popovídat o vašem vegetariánství. Stvořil jsem upíry, protože jsem chtěl duše jejich obětí, ale vy… vy…“ On nevěděl co říct?! To je poprvé, co se mu tohle stalo. Normálně by řekl, že neodpovídá etice upírů a musí začít zabíjet lidi nebo bude popravena. Jenže on na ní jen hleděl. Možná že je to ta vhodná doba, mu ukázat, že jsem dostatečně dospělá a můžu být úplně svobodná…

„Isabella Ciferová, dcera ďábla.“ Táta se na mě překvapeně podívala a já mu věnovala sebevědomý úsměv. „Můj otec stvořil upíry, aby měl dostatek duší do pekel. Jenže vy mu tam žádné neposíláte. V pekle je teď najednou prázdno, protože jste hodně upírů navedli na vegetariánství. Jste jako Jan Hus se svým učením, jenže jeho popravili. Vás popravit nemusíme, pokud se nevzdáte vegetariánství a začnete zase pít lidskou krev. Všichni!“

Esmé Cullenová na mě hleděla s vyděšenýma očima a celá se třásla. V mžiku u ní byl muž se zrzavými vlasy a podpíral jí, aby neupadla. Překvapeně jsem zamrkala. Přesně tohle jsem dělat nechtěla, šířit zlo a strach. Přesně to šíří můj otec, jen se mi pořád vymlouvá, že to není pravda.

„Mohl bych udělat výjimku, v pekle je teď narváno. Vegetariáni se hodí, takže můžete být klidná, slečno,“ řekl táta a já otevřela pusu. Nikdy nedělal výjimky a hlavně ne ženám a upírkám. „Isabello, zbytečně lidi děsíš, uber trochu.“

„Fajn, já jdu,“ zasyčela jsem zlostně a chtěla jsem jít směrem ke dveřím. Itálie je slunné město a je tu spousta hezkých památek na kreslení.

„Sama se postaráš o to, že se Cullenovi dostanou bezpečně domů,“ řekl táta a já vytřeštila oči. Přenos mi povolil naposledy před rokem, ale jinak je to pro mě zakázané kouzlo. A taky mě neskutečně unavuje.

„Proč to neuděláš sám?“ zeptala jsem se a v jeho tváři se mihl nadšený výraz. On věděl, že odmítnu!

„Mohl bych. Isabello, ještě můžeš zkontrolovat gardu a vrať se do vili v L.A. a ukliď tam,“ řekl mi a já se zamračila. Žádná Itálie? „Teď se vám bude možná chvilku motat hlava.“

Po přenosu se motá hlava a lidé i zvrací. Mám zkušenosti… Zmizeli v kouři a já si mírně odkašlala.

 

Podívala jsem se na Ara a ten se mírně usmíval. Prohlédla jsem si gardisty. Každý měl ten ohavný plášť a stáli rovně jako pravítka. Jediné, co na nich bylo hezké, byly rudé oči a Volterský znak jako přívěšek na krk. Upírka Jane, se svou naprosto senzační schopností, se mírně mračila jako vždy. Za to její bratr Alec se na mě usmíval. Podívala jsem se na trůny a prohlédla si jejich obyvatelé. Vypadali spíše jako parta Hippie. Dlouhé vlasy a Marcus vypadal jako zhulený. Ale budou se mi teď hodit.

„Vy tři, chci se na něco zeptat v soukromí,“ řekla jsem a ukázala na trůny. Aro sebou mírně cukl a potom se zvedl. Odvedl mě dlouhou chodbou až do velké místnosti s kulatým stolem.

 

„Co víte o Cullenových?“ zeptala jsem se zlostně a rozhlédla se po místnosti s kulatým stolem uprostřed. Jak z doby Kamelotu… Stěny byly z naleštěného a ozdobeného dřeva, vlastně skoro vše tu bylo ze dřeva. Podívala jsem se na Ara a ten začal povídat o nich vše, co věděl.

 

„Cullenovi jsou vegetariánská rodina. Mají sedm členů. První je Esmé, dělá lékařku v chirurgickém oddělením. Odolává krvi ze všech nejlépe. Prvního proměnila Edwarda Masena, on umíral na španělskou chřipku, umí číst myšlenky. Dále proměnila Rosaly, kterou nalezla Esmé na ulici polomrtvou. Podle všeho jí někdo zbil. Rosaly našla v lese Emmetta, přenesla ho zkrvaveného přes celý les a potom ho Esmé proměnila. Alice a Jasper se k nim přidali před rokem. Alice i Jasperovi je sice něco přes sto let, ale potkali se až o padesát let později. Alice sebou přivedla poloupírku Renesmee Masenovou, Edwardovu vzdálenou příbuznou. Alice má vidění budoucnosti a Jasper ovládá a cítí emoce. Esmé je všechny naučila vegetariánství. Teď chodí do školy, kde se snaží splynout s lidmi.“ Páni, museli si toho zažít hodně. Jen z toho vyprávění je vidět, jak moc jsou věrní své rodině, ale jsou… naivní jako já. Láska je na nic, je to jen cit, který vás postupně níčí. Najednou promluvil i Marcus.

„Ta rodina má hodně silné vztahy. Nikdo by netušil, že se ten klan spojí tak pevně. Ale teď jsou jednotní a tvůj otec si toho váží. Moc se mu líbí Esmé, které se zase líbí on. Je vidět, že mezi nimi něco bude,“ řekl s tichým hlasem a já se zamračila.

„Jak se opovažuješ?! Můj otec by si nikdy nic nezačal s upírkou,“ zasyčela jsem zlostně a on se usmál.

„Já říkám, jen to co můj dar vidí. Esmé je razná žena, která zažila mnoho bolesti. Tvůj otec jí dnes neviděl poprvé, už mockrát si prohlížel její obraz v severním křídle hradu. Moc se mu líbí, protože připomíná tvojí matku. René byla opravdu krásná dívka, je mi líto, že zemřela.“ Už mě začínal štvát, i když říkal nic víc než pravdu. Matka je mrtvá už deset let. Vychovávala mě upírka Jeanette (Žanet). Myslím že to byla Francouzka. Táta jí před třemi roky zabil, protože se neovládla a zabila mi křečka…

„Ano, děkuji. Chtěla bych vidět ten obraz,“ řekla jsem odhodlaně a bojovně vystrčila bradu. Marcus se zvedl a jemně pokynul hlavou ke dveřím. Rozešla jsem se se za ním a těšila se, až uvidím ten obraz.

 

Marcus měl pravdu. V obraze jsem viděla svou matku. Jemně zrzavé vlasy, růžové tváře a krásné plné rty. Oči měla Esmé na obraze sice černé jako noc, ale já nějak v povědomí věděla, že měla světle modré jako máma. Bylo to něco jako tušení nebo spíše prosba. Chtěla jsem zpět mámu…

________________________________________________________

Pro vysvětlení ohledně Carlislea. Carlisle je ďáblem už od počátku světa, což znamená, že Esmé už zná déle... Ale to nebudu prozrazovat. Napište do komentů aspoň svůj názor na tuhle povídku. Prosím, smutně koukám.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

9)  jů (18.04.2013 12:11)

Fakt hustý napiš pokračování.:)

tamias01

8)  tamias01 (18.07.2012 10:24)

Z doktora ďáblem to se mi líbí, jsem hroně zvědavá na pokračování.

7)  skyrim114 (16.07.2012 19:22)

Jsem rozhodně pro pokráčko!

6)  kittekattka (16.07.2012 16:22)

páni,vypadá to velmi zajímavě doufám,že další kapitolka přibude co nejříve

EsmeCarlisleCullen

5)  EsmeCarlisleCullen (16.07.2012 13:29)

Oh wau...! Páni, no sem zvědavá na další...

4)  ClaireStew (16.07.2012 11:23)

Marcelle

3)  Marcelle (16.07.2012 11:09)

Já myslím, že je to dobré, jen máš v textu hrubku. A pak taky nevím, jestli je to míněno jako nějaká parodie, místy je to dost vážné a místy jsem se dost smála.
Ale líbí se mi to, určitě stojím o pokračování

mispa

2)  mispa (16.07.2012 10:49)

1)  lelus266 (16.07.2012 09:56)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek