27.06.2010 [12:00], Ree, ze série (Ne)zdary Mika Newtona, komentováno 7×, zobrazeno 6118×

Mike Newton - stále odmítaný hřebec. Ale jak to vlastně bylo před tím, než do Forks přijela Bella a vlastně i Cullenovi? Opravdu byl Mike vždycky takový mamlas? Kolik dívčích srdcí zlomil? Kolik dívek mu už podlehlo?

Prolog

Konečně konec. Konečně se dostanu mezi lidi. Konečně se dostanu mezi holky.

Prázdniny dnešním dnem končí a zítra zase škola. Jasně, každému normálnímu studentovi teď začíná špatná nálada, ale já se vážně těším.

Koho zajímá, že budu muset brzo vstávat a sem tam napsat domácí úkol? Mě teda rozhodně ne! Nevím, co se to se mnou přes léto stalo, ale připadám si jinak. Úplně jinak. Dobře. Skvěle. Úžasně! Jsem připravený, jsem odpočatý. Zkrátka ready.

A taková škola je k předvádění kvalitního materiálu jako dělaná. Plno holek. Hlavně plno holek. Třeťačky a čtvrťačky jsou letos tabu, ale pořád výběr zůstává více než pestrý. Naše druhačky nejsou k zahození. Třeba taková Lauren Malloryová…

Dal bych si říct. Klidně víckrát.

A vždycky jsou tu prvačky. Nováčci, kteří potřebují pomocnou ruku, ukázat kde co je, trochu povzbudit. Stačí pronést vtípek a jsou vaše. Snadný jako facka.

A pokud přidáte i nějakou tu pochvalu, leží vám u nohou jako mniši u sochy buddhy. Tenhle školní rok bude můj. Tenhle školní rok si někoho najdu. Tentokrát mému šarmu žádná neunikne.

Šel jsem spát poměrně brzy, abych zaspal své natěšení. Ráno jsem se probudil dřív a naprosto odpočatý. S úsměvem na tváři jsem pozdravil ospalou matku, která se právě vyklopýtala ze svého pokoje, a než se stihla vzpamatovat, zamknul jsem se v koupelně a dal si pořádnou sprchu.

Promýšlel jsem plán, jak zaujmout, i když to moc těžké nebude. Vylezl jsem, až mi polštářky prstů začaly harvánkovatět. Pořádně jsem si vydrhnul zuby a nastříkal se novým Axe, který jsem si včera pořídil. Trhat ruce mi nemusí, ale takové hryznutí do zadku… Hm!

Na ruku jsem si vyprdnul trochu gelu a vetřel si ho do ještě mokrých vlasů. Bude to tak mít dokonalý efekt – to vše jsem měl ozkoušené už z prázdnin. Ještě jednou jsem se zkontroloval v zrcadle a musel se sám na sebe usmát. Tohle bude vážně velký.

Natáhl jsem na sebe trenky a ručník přehodil přes sušák. Zašklebil jsem se, když se ozvalo netrpělivé klepání na dveře.

„Miku! Vylez už, jsi tam už půl hodiny a já musím do práce!“ křičela máma. V klidu a s úsměvem jsem dveře otevřel. To však nečekala a málem spadla dovnitř. Byla překvapená a v rychlosti, aniž by se někam podívala, si překryla oči rukou. „Nejsi nahý?“

Protočil jsem oči a raději odešel. Incestní sklony jsem nikdy neměl.

V pokoji jsem otevřel okno, aby se vyvětral ten noční opar a vytáhl jednu ze svých svátečnějších košilí. Tahle rozhodně zabere. Důležité je udělat dobrý dojem hned na začátku. Musí prostě poznat, že jste to vy, ale že nastala změna. Jste lovec. Ony jsou kořist, která se nechá lovit. A když říkají, že nemají zájem – lžou. Každá má zájem. Proto se nic nesmí vzdávat po neúspěšném začátku.

Nahodil jsem si košili na ramena a sotva jsem zapl poslední knoflík, všiml jsem si flíčku na kapse. Super! Zrovna dneska! Klid, Miky, to zvládneš, jsi přece borec. Letos jsi pánem ženských srdcí jenom ty. Nikdo na škole se ti nemůže rovnat. Pro dnešek se nic nestane, pokud si vezmu jinou košili. Holky mi padnou k nohám hned, jak mě uvidí. Jo, posilovna dělá divy. I když jsem tam byl zatím jenom dvakrát. Cítím, jak mi vyrostly svaly. Ne že bych předtím žádné neměl, ale teď mi napínaly košili.

Uslintají se, jen co vejdeš na parkoviště. A co teprve, až budeš mít tělocvik!

Navlékl jsem na sebe svou druhou nejlepší košili a třikrát se ujistil, jestli tam opravdu žádný flíček není. Teprve potom jsem se vydal dolů na snídani.

„Měl by sis usušit hlavu, než půjdeš!“ řekla máma ve spěchu, zatímco mi dělala svačinu. Sáhl jsem si na hlavu, ale ta byla suchá.

„Jsou suché,“ houknul jsem na ni a zahryzl se do rohlíku. Pořádně se na mě podívala, a potom přišla blíž, aby se podívala pořádně.

„Neměl by jsi používat tolik gelu. Vážně ti to nesluší,“ podotkla a vrátila se k předchozí činnosti.

Díky, mami!

V klidu jsem dosnídal a ještě všechno spláchl pořádnou dávnou džusu. Snídaně přeci dělá den! Potřebujete pořádný základ, abyste kolem sebe šířili pohodu. Taková pozitivní aura vám připíše jen další body k dobru.

V předsíni jsem se ještě jednou podíval do zrcadla. Jo, chlape, seš borec. Ještě jsem houkl pozdrav na mámu, popadl školní batoh, který byl napůl prázdný a vyrazil ke škole. Nebyla nijak daleko a cestu tam bych našel i poslepu. Šel jsem pomalu, nikam jsem nespěchal. Času bylo plno. Cestou jsem si ledabyle pohvizdoval a pokukoval kolem, jestli neuvidím nějakou známou tvář. Neviděl.

Až jen pár metrů od školy stáli vedle sebe Eric a Ben. Oba vypadali strašně. Na Ericovi vlála vytahaná košile a na kalhotách měl snad mastný flek. Ben na to byl o trochu líp, ale jeho umaštěný účes a zablácené boty to naprosto zazdily. Amatéři. Ani se mi za nimi nechtělo, všechno akorát zkazí.

Přehodil jsem si batoh jen přes jedno rameno, vzal si žvýkačku a pohodářským krokem vykročil za nimi. No co, alespoň si mě mezi nimi všechny holky všimnou. Po cestě jsem si ještě na oči hodil sluneční brýle a určitě jsem vypadal naprosto neodolatelně. Eric s Benem se nejdříve podívali na mě, a potom stočili pohledy na sebe. Jo, kluci, teď se cítíte trapně, co?

„Miku? Vypadáš jinak,“ řekl Eric opatrně a sjel mě pohledem. Ech, že budu přitahovat holky, to jsem věděl. Ale Eric?

„Jo, víš, uvědomil jsem si, že na téhle škole vypadám z kluků nejvíc k světu, tak chci, aby si mě všichni všimli,“ odpověděl jsem nezaujatě a dál žvýkal. Všiml jsem si, jak Ben odvrátil hlavu a něco si pro sebe říkal. Určitě si nadával, že takhle skvěle nevypadá on. No, popravdě na to vůbec neměl.

„Určitě všimnou,“ řekl Eric a usmál se. Vůbec se mi jeho úsměv nelíbil. Však já mu ještě ukážu.

„Nějaký nový kousky?“ zeptal jsem se frajersky a hlavou kývl ke vchodu, kde se houfovaly malé skupinky studentů. Chichotající se hloučky holek jsem zatím neměl šanci prozkoumat, ale všechno má svůj čas… Rukou jsem si prohrábl naježené vlasy, upravil si brýle blíž k nosu a popotáhl batoh na rameni.

„Pánové,“ zavelel jsem, „jdeme!“  Pověrčivě jsem vykročil pravou nohou. Snad mi do letošního roku přinese štěstí.

Ďábelsky jsem se usmál. Tak dámy, lov právě začíná!

Ajjinka/Ree

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

6)  Twilly (13.12.2011 17:59)

začíná to dobře..

5)  MisaBells (28.06.2010 17:29)

bože jak já toho blbečka nesnáším.... ale povídka byla skvělá, moc se mi líbilo, že to dokonale sedělo jeho povaze, tedy podle mého názoru. Jen jsem vážně zvědavá, kde to navazuje. Jestli teprve přijedou Cullenovi, nebo Bella? Hm.... šup s další. Vážně povedené.

4)  DeSs (28.06.2010 14:54)

Nejdřív mě dostalo hryznutí do zadku, z toho jsem fakt nemohla. A pak mě, vlastně ani nevím proč, rozesmálo Axe. To bylo boží. No, když přišla řada na gel na vlasy, tak jsem tu chcípala smíchy. Mamka a incestní sklony mě dodělaly úplně. No a ty svaly a dvě násvštěvy posilovny... A pak to parkoviště, je mi jasné, proč se ti dva koukli na sebe, popravdě, já bych to nevydržela a rozesmála se. A pak jak se odklonil a něco si mumlal, jasně si dokážu představit, co to asi bylo...

Jen aby tu bylo co nejdřív další, tohle vážně nemá chybu. Ten pohled Mikův pohled na svět mě fakt dostal, tohle bude zajímavé. Ták holky, teď tu budu netrpělivě vyhlížet další díl...

2)  Evelyn (27.06.2010 18:30)

Tak to nemá chybu
Smekám, děvčata, a netrpělivě vyhlížím další

1)  Nebraska (27.06.2010 15:51)

Děkuju! Tohle mi zlepšilo náladu! Ech, jo, Miku, jsi fakt borec, chlape!
A teď vážně: chudák! Trochu se bojím, co na něj všechno vymyslíte Jen bacha, aby si vás nepodal - už byl dvakrát v posilovně!!

1