Sekce

Galerie

/gallery/426863_467725636580415_1629286443_n.jpg

 

Noah nikdy neproklínal Edwarda Cullena víc, než v tuhle chvíli a nikdy nenáviděl sám sebe tolik jako teď.

 

Měl by to skončit, než někomu ublíží.

 

Omlouvám se, že mi to tak trvalo :)

8. kapitola

Valerie stála ve dveřích s úsměvem na rtech a sledovala Noaha, jak odjíždí na své motorce. Jakmile zmizel z jejího zorného pole, pomalu zavřela dveře a vydala se do kuchyně. Posadila se na židli a prsty si přejela po rtech, na kterých cítila chuť jeho polibků. Pořád nemohla pochopit, co se vlastně stalo, a zejména kdy se stalo to, že k Noahovi začala cítit to, co cítila. Před pár týdny byla rozhodnutá, že už nikdy nikoho milovat nebude, pak přijela do Forks a všechna její rozhodnutí zmizela. To vše díky Noahovi. Nemělo smysl se v tom ale dál babrat a pořád dokola se ptát, jak se to mohlo stát. Prostě se to stalo. On ji přiměl, aby znovu otevřela své srdce, a ona to udělala, dokonce víc než kdy dřív. Mohla přiznat sama sobě, že se do Noaha zamilovala. Bylo jí jasné, že to zní bláznivě. Jak někdo může někoho milovat, aniž by ho pořádně znal, aniž by věděl, jaký ten druhý vlastně je? Ale děje se to. Lidé se zamilovávají, přijímají toho druhého s jeho dobrými i zlými vlastnostmi a to jen proto, že jim to říká jejich srdce. Tak jako to Valerii říkalo to její.

 

A srdce jí bylo dobrým rádcem, i když na sobě neslo šrámy bolesti a ztrát.

Domem se ozvalo bouchnutí dveří a po chvíli vešla do kuchyně Amber s úsměvem na rtech.

„Jsi tady brzo,“ Valerie se na ni podívala se zdviženým obočím.

„Jo, nákupy šly dobře. Nejdřív jsem neměla tušení, co jim koupit, ale nakonec vyhrálo tohle,“ položila na stůl papírovou tašku, ze které vytáhla oblečení pro miminko.

Valerie se postavila a vzala do rukou bílé dupačky.

„No páni, jsou krásné. Myslím, že Noahova máma bude mít radost,“ opatrně přejela dlaní po látce.

Amber sledovala, jak Val při pohledu na dupačky posmutněla. Neměla nejmenší tušení, co se jí honí hlavou, ale mohla si jen domyslet, že se ozvala její minulost. Opatrně jí vzala dupačky z ruky a dala je zpět do tašky.

„Zdržel se tady Noah dlouho?“ Nahodila téma, o kterém věděla, že Val rozproudí krev v žilách a zažene její chmury.

„Zůstal na oběd.“ Valerie si odkašlala a šla si napustit sklenici vody, aby Amber neviděla, jak jí rudnou tváře. Až teď si uvědomila, že Amber byla svědkem jejich líbací scény v kuchyni.

„Aha… Takže vy dva jste teď spolu?“ Amber položila tašku ke dveřím, aby ji měla na očích, až budou odcházet, a nezapomněla na ni. Snažila se s Val mluvit tak, aby si nemyslela, že ji popichuje, a modlila se, aby to zvládla.

„Já vlastně nevím.“ Valerie položila sklenici na linku a otočila se na Amber, která se posadila na židli.

„Jak nevíš?“

„Nevím.“

„Hele, slečinko, starou bábu jako jsem já, nezblbneš. To, od čeho jsem vás nechtěně vyrušila, když jsem odcházela, bylo něco, co nenajdeš každý den jen tak na ulici. A nechtěj mi nalhávat, že to necítíš. Viděla jsem, jak na sebe koukáte.“

Valerie se pousmála a zakroutila hlavou. Nemělo smysl něco před Amber tajit.

„Dobře… něco se mezi námi děje. Nevím, jak to cítí on, ale já jsem ještě nic takového nezažila.

Když jsem s ním, zapomenu na všechno špatný a myslím jen na to, co právě prožívám, cítím se s ním dobře.“

Amber spokojeně přikývla a začala se zvedat od stolu. Měla v plánu naložit se do vany a chvilku si odpočinout.

„Nebudeš jíst?“ Zeptala se jí Val, když mířila ke dveřím.

„Ne, jedla jsem v bistru. A mimochodem, myslím, že Noah tohle prožívá taky poprvé, a nemyslím si, že by k tobě cítil něco míň než ty k němu.“ Viděla, jak se jí Valerie snaží něco říct, ale zmizela dřív, než se jí to podařilo. Pomalu vyšla do schodů a nemohla se dočkat, až si zdřímne.

 

Valerie nechápavě hleděla na dveře, kterými Amber odešla. Musela být opravdu utahaná jako kotě, jinak by se tak rychle nevypařila a ona by si určitě užila pár dvojsmyslných poznámek na svoji a Noahovu adresu.

Pomalu se vydala do svého pokoje a cestou přemýšlela, co si vezme večer na sebe…

 

XXX

 

Noah zastavil před domem, chtěl být chvilku sám, a tak se vydal směrem k pláži. Posadil se do písku a přehrával si v hlavě dopoledne strávené s Val. Cítil se šťastný a byl na sebe pyšný, protože každým dnem se jeho ovládání, které se týkalo vůně její krve, lepšilo a tím i jeho třes, který jím pokaždé, když se s ní dřív setkal, prošel. Nemohl se dočkat večera. Zahleděl se do dálky a zpoza stromů uviděl vystoupit postavu. Poznal Daniela. Sledoval, jak se k němu blíží. Už to bylo dlouho, co spolu mluvili.

Naoh se zvedl ze země, oprášil si písek z kalhot a šel za ním. Daniel byl starší než on, ale vždycky si rozuměli.

„Ahoj, jak to, že nejsi se Sarah?“ zeptal se ho Noah, když byl metr od něj a Daniel se na něj otočil. Bylo poznat, že ho něco trápí. Že by se nad ním a Sarah stahovaly mraky? Ale ti dva spolu tvořili skvělý pár!

Daniel se zahleděl zpět na moře.

„Něco se s ní děje, vyhýbá se mi. Včera večer jsem ji dovezl domů a ona… nevím. Musela něco vidět a nechce mi nic říct. Nebere mi telefon, neodepisuje mi. Ještě jsem ji neviděl tak smutnou jako včera.“

„Promluvím s ní, snad mi řekne, co se děje.“ Noah stál vedle něj, ruce zastrčené v kapsách a přemýšlel, co se mohlo stát, že to jeho sestru přimělo vyhýbat se mu.

„Jestli měla vidění, nic její názor nezmění, Noahu.“

„I kdyby nezměnilo, chci vědět, co se děje, nebo co se má stát. Tím, že se ti vyhýbá, se pokouší chránit tebe i sebe, tomu věřím. Musím ale zjistit, co ji k tomu donutilo.“

Daniel se na něj znovu podíval.

„Jestli se ti to podaří, dej mi vědět. Zabíjí mě to. Miluju ji, Noahu, až mě to děsí, nemůžu ji ztratit.“ Noah ho poplácal po rameni. Díky Val chápal, jak se cítí, a to ji znal pár dní, nedokázal si představit, jak by se cítil, kdyby spolu byli tak dlouho jako Daniel se Sarah, a ona se mu vyhýbala.

Rozloučil se s ním, a jak kráčel domů, ještě se ohlédl přes rameno. Daniel stál pořád na místě a hleděl nepřítomně na moře.

 

V domě byl klid, jeho matka nejspíš odpočívala a podle zvuku, který vycházel ze dvorku, poznal, že si tam jeho otec připravuje nějaké věci na pondělí, až pojedou k paní Johnsonové.

Byla to vhodná chvíle jít za Sarah a promluvit si s ní. Zaklepal na dveře a vstoupil dovnitř. Sarah seděla na posteli, nohy stočené pod sebou, natočená směrem k oknu a zády k Noahovi. Vůbec si jeho přítomnosti nevšimla. Noah opatrně zavřel dveře a šel k posteli. Posadil se tak, aby jí viděl do tváře, a přejel mu mráz po zádech. Jeho sestra hleděla nepřítomně před sebe, tvář měla smáčenou slzami a další jí kanuly z očí.

„Sarah!“ Noah jí stiskl ramena a opatrně s ní zatřásl. Nic, žádná reakce, byla jako v transu a jemu došlo, že má vidění.

Ať viděla cokoliv, přinášelo jí to jen bolest a trápení. Musel to přerušit.

„Sarah! Prober se!“ zatřásl s ní silněji a pak ještě jednou. Konečně ho začala vnímat. Podívala se na něj, oči jí plavaly.

„Sarah,“ vydechl Noah úlevou a sevřel ji v náručí.

„Noahu,“ rozvzlykala se a Noahovi pukalo srdce. Myslel si, že to, čím si prochází on, je těžké, ale až v tu chvíli mu došlo, čím vším musí procházet ona.

 

 

Když se uklidnila, setřela si slzy a zhluboka se nadechla. Noah na ni hleděl starostlivým pohledem.

„Řekneš mi, co se stalo?“ zeptal se tiše a stiskl jí dlaň. Sarah váhala, pořád dokola si říkala, že nesmí ovlivnit to, co se má stát, ale pokud nezasáhne, budou všichni trpět, ačkoliv každý jiným způsobem. Přece není možné, aby měla takový dar a nemohla zabránit špatným věcem, které se měly stát. Musela se rozhodnout.

„Musíš zabránit příjezdu Valeriiny kamarádky, Noahu,“ řekla tiše a pohlédla mu do očí.

„Co se stane, Sarah? Proč by sem neměla jezdit?“ Sarah neměla sílu mu povědět, co se stane, dotkla se dlaní jeho čela a ukázala mu to. Noahovi se před očima začaly zjevovat útržky obrázku.

 

Daniel s Paulem juniorem, kteří se během vteřiny proměnili ve vlky, stejně jako Sethův šestnáctiletý syn Jake. Dokonce Sam, Paul, Seth, Jared, Quil, Embry, ostatní ze staré smečky a nakonec jeho otec. Stáli naproti něčemu v útočné pozici. Pak přišla další vize, obrovský rudohnědý vlk, větší než ti, kteří stáli kolem něj. Na první pohled stejný jako ostatní, jen jedna věc se na něm lišila, jeho oči, které byly krvavě rudé. Noah zatajil dech, to nebylo všechno. Valerie stojící za smečkou, vyděšená k smrti. Daniel, který se otiskl do dívky, která se zmítala v bolestech, díky proměně.

Sarah sledovala, jak její bratr těžce dýchá. Bylo toho dost, stáhla svoji dlaň a pohlédla mu do očí, ve kterých se leskly slzy.

„Přivede sem něco, co ve vás probudí vlky, přivede sem upíry,“ řekla tiše.

„Sarah, to jsem byl já?“ hlas se mu třásl.

Sarah přikývla a po tváři jí stekla slza.

„Musím odejít, musím vypadnout z města.“

„Teď nemůžeš, Noahu. Musíme přimět Valerii, aby té dívce zabránila v příjezdu. Pak bude všechno v pořádku. Ne navždy, ale budeš mít čas se na všechno připravit.“

„Bude ze mě zrůda, Sarah!“ Postavil se.

„Noahu, Valerie ti věří. Nemůžeš ji opustit, ne, dokud nepozná naše tajemství. Tvůj odchod by ji zničil.“

„Bude se mě bát, Sarah! Viděl jsem to!“ ruce svíral v pěst.

„Tohle se stane, pokud sem ta dívka dorazí. Když se nám podaří jí v tom zabránit, Val se pak dozví pravdu a bude schopná se s tím vypořádat.“

„Jak sem může přivést upíry?“ Noah si znovu sedl na postel, naproti Sarah.

„Stopař. Nevím, kde na něj narazí. Přivede s sebou celou smečku a spustí se horečka.“

„Má ta dívka něco společného s Danielem?“

„Je to jeho spřízněná duše.“

„Otisk.“ Už chápal, proč se mu vyhýbala. Bylo by pro něj ještě těžší, kdyby věděl, jak moc Sarah ublíží.

„Proměnili by ji, Noahu, a Daniel by trpěl, jako ještě žádný vlk a to nemůžu dopustit.“  Měla v očích tolik bolesti.

Noah znovu vstal a šel k oknu.

To, co viděl, ho ujistilo v tom, že z jeho proměny nevzejde nic dobrého, jen další krvežíznivá zrůda, která bude horší než jakýkoliv upír. Jediný způsob, jak tomu všemu zabránit, je, že musí Val říct, kým vlastně je. Ale jak? Jak jí měl povědět, že je zrůda? Rukou si protřel obličej.

„Tohle sám nezvládnu, Sarah,“ řekl tiše a díval se z okna na dvorek, kde byl jeho otec.

„Pomůžu ti, aby ti Valerie uvěřila,“ vstala z postele a postavila se vedle něho, Noah přikývl.

„Měla by sis promluvit s Danielem.“

„Nemůžu, ještě ne.“

„Mohla by si s ním odjet,“ podíval se na ni.

„Ne, pokud se promění ve vlka, je ona jeho osud. Ale jestli se to nestane, pak můžeme být já a Daniel spolu.“

„Trápí se.“

„Já vím, ale zatím je to tak lepší. Až budeme vědět, že nic nehrozí, půjdu za ním a řeknu mu to.  Měla bych jít za mámou a zeptat se jí, kdy začneme chystat večeři.“ Noah přikývl a sledoval svoji sestru, jak odchází z pokoje.

Už se o tom nechtěla dál bavit. Věděla, že je čekají i hezké chvilky, jako narození jejich bratra…

 

Noah nikdy neproklínal Edwarda Cullena víc, než v tuhle chvíli a nikdy nenáviděl sám sebe tolik jako teď. Až se promění, bude toužit po krvi stejně, jako oni a možná víc. Měl by to skončit, než někomu ublíží, ale nedokázal si představit, že by ztratil jen jeden jediný den jako člověk po boku Valerie…

 

XXX

 

Amber stála ve dveřích a nevěřícně se rozhlížela po pokoji, který vypadal, jako by v něm řádil tajfun. Šla k posteli, posadila se a sledoval Valerii, která se přehrabovala vztekle ve skříni a klela u toho jako dlaždič.

„Nechci rušit, ale můžeš mi říct, co to tady vyvádíš?“ Valerie se lekla, a když se chtěla narovnat a vykouknout ze skříně, podařilo se jí praštit do police.

„Do prčic!“ Když se konečně dostala ven, hnětla si hlavu na místě, do kterého se praštila.

„Hledám, co si vezmu na sebe,“ postavila se a šla se posadit vedle Amber.

„To jsi vyházela celou skříň jen proto, že jdeme na večeři k Blackovým?“ Amber si sundala brýle a očistila si skla kapesníčkem.

„Hele, nech si to! Jen chci vypadat dobře.“ Val se znovu postavila.

„Dobře, už mlčím, ale měla by sis pospíšit, za pár minut musíme vyrazit.“ Amber vstala a šla ke dveřím.

„Za kolik minut přesně?“ zeptala se Val a kulila na Amber oči, div jí nevypadly na podlahu.

„Asi dvacet.“ Otevřela dveře.

„Cože?!“

„No, děvče pohni zadkem, jinak přijdeme pozdě.“ Amber vyšla z pokoje.

„Do prdele. Do prdele. Do prdele!“ Ozvalo se za dveřmi. Amber se raději rychle vypařila do kuchyně.

 

Valerie měla co dělat, aby se stihla nachystat. Rázným krokem šla ke dveřím a cestou si stihla ukopnout palec na noze. Modlila se, aby tak jako její přípravy neproběhl i zbytek večera.

Když byla konečně nachystaná, prohlédla se v zrcadle a musela si přiznat, že na to, jak málo měla času, vypadá docela dobře. Zhluboka se nadechla a vydala se do přízemí za tetou, aby mohly vyrazit k Blackovým.

 

XXX

 

Noah seděl v obýváku a pozoroval, jak jeho sestra s matkou prostírají stůl. V hlavě měl zmatek. Neměl nejmenší tušení, jak říct Val, co se děje a co je vlastně jeho rodina zač. Měl strach. Zaprvé z toho, že ji ztratí, zadruhé z toho, že jí ublíží. A taky neměl nejmenší tušení, jak zabránit příjezdu její kamarádky.

Začínala ho bolet hlava.

„Sedíš tady a tváříš se, jako bys čekal na popravu,“ jeho otec si k němu přisedl. „Myslel jsem, že máš radost, že k nám Val přijde.“

„Mám radost, jen nad něčím přemýšlím.“

„Jo, tak to jsme dva,“ Jacob se opřel a natáhl si nohy.

Noah se na něho otočil a zvědavě si ho prohlížel. „Nad čím přemýšlíš ty?“

Jacob se zhluboka nadechl a jeho vážný výraz vystřídal úsměv. „Přemýšlím, jak se vypařit od večeře dřív, než se do mě pustí Amber společně s tvojí matkou.“ Noah se zasmál.

„Snad nemáš strach?“

„Hele, nesměj se! Víš moc dobře, co Amber dokáže. Společně s mámou jsou nebezpečná dvojka. Obzvlášť, když je máma těhotná a bouří se v ní hormony.“

„Ale tati, prosím tě, přece by ses nebál ženských?!“ Noah zadržoval smích.

„Jo, jen se směj, ty ještě nevíš, co všechno ženský dokážou. Jestli se mi podaří se vytratit, nedivil bych se, kdyby se pustily do tebe. A pak si vzpomeneš, že jsem tě varoval.“ Jacob poplácal Noaha po rameni, vstal z pohovky a šel do kuchyně.

Domem se rozlehl zvuk zvonku a Noahovi se rozbušilo srdce, pohledem vyhledal svou sestru. Ta ho podpořila úsměvem a on se vydal otevřít. Jakmile viděl Valeriinu tvář, rázem byly všechny špatné myšlenky pryč a existovala jen ona.

 

XXX

 

Amanda seděla v kanceláři a sepisovala poslední objednávku. Byla unavená a nemohla se dočkat, až přijde domů a vleze do sprchy. Za celý den toho měla plné zuby.

Musela propustit číšnici, která byla hrubá k jednomu z hostů, poté musela řešit špatnou dodávku zboží a ještě ke všemu se jim porouchaly dvě trouby, takže musela objednat nové, což znamenalo další výdaje navíc.

Podepsala objednávku a s vydechnutím se opřela o opěradlo židle. Snad se jí podaří všechno vyřešit, než odjede do Forks. Těšila se na Val a tetu. Srovnala papíry na stole, vzala si kabelku a bundu, kterou měla položenou na křesle v rohu místnosti, a vyšla z kanceláře. Prošla úzkou chodbou do restaurace, ještě se rozhlédla, jestli je vše v pořádku, a vyšla ven prosklenými dveřmi. Z kabelky vytáhla klíče a zamkla. Náhle, jakoby na sobě cítila něčí pohled, ji zamrazilo po celém těle. Ohlédla se přes rameno, ale nikoho neviděla. Instinkt jí říkal, aby se co nejrychleji dostala do auta a rozjela se domů, a to taky hodlala udělat.

Jakmile seděla v autě, zamkla všechny dveře, strčila klíč do zapalování, nastartovala a rozjela se.

„Jsi paranoidní, neměla by ses dívat na horory, pak ti hrabe,“ zabrblala si sama pro sebe…

 

Když se za ní zavřely dveře jejího bytu, konečně si oddychla. Podívala se na sebe do zrcadla, které viselo na zdi napravo od dveří, a ušklíbla se. Sama sebe nazvala poserou a odešla do kuchyně, kde se svalila na židli. Byla utahaná jako kotě, nesnášela pracovat o víkendech, ještě že ten příští bude mít volno. Nemohla se jej dočkat.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

maryblack

4)  maryblack (16.01.2013 15:29)

Díky moc, holky moje zlatý

Niky

3)  Niky (30.12.2012 09:03)

No páni! Sarah a to její vidění! Fakt děsivý Bojim, bojim, co se teď bude dít. Podaří se mu zabránit příjezdu Amandy? Mám takový pocit, že se to nepodaří. Noah jako vlk s rudýma očima, uáá A co Sarah a Daniel? Přece nám je nerozdělíš
Tak šupem pokračování, jsem napnutá

Marcelle

2)  Marcelle (28.12.2012 20:41)

To vidění mě děsí

Empress

1)  Empress (28.12.2012 14:32)

Milá zlatá, vyzerám asi takto
Čo by som ti tak k celej kapitolke napísala? To, že bola úžasná, ako vždycky, to je predsa jasné. Nemohla som sa od nej odtrhnúť, až kým som nebola na konci, ktorý nastal sakramentsky skoro
Amber bola božská a neodolateĺná, ako vždy :D
Tvoj Jake senior... ehm, no však ty vieš
Ale čo to máš za nekalé úmysly s chudinkou Sarah?
Už viem, situácia ma jediné riešenie. Musíš sadnúť na pedel a písať a písať a písať... Žiadne výhovorky neprijímam

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse - Seth Clearwater