Devátá kapitola, tohle číslo se mi líbí. Je přelomové, protože je před desítkou, která odstartovává novou kapitolu Bellina života, je to zajímevé, ale výplod citů mezi Bellou a Edwardem nebyl jen náhoda, nebo že by si to pouze nepřiznávali?

Hezké čtení a prosím o nějaký ten komentář.

Kiana ♥

 

---

9. kapitola

City? Lest!

Pohled Edwarda:

Nevím proč, ale chtěl jsem jí. Je tak okouzlující. Ta touha, která mě spaluje, když se na mě dívá, je snad nemožná a je zvláštní, jelikož i cítím poprvé a zrovna dnes. Je tak roztomilá, když hraje. Už jsem jako jasper s tím jeho ona je roztomilá. Nedokázal jsem ten náš polibek dokončit. Nechápu to. Ještě před hodinou jsem byl rozhodnutý ji odsud vyštvat a teď nemám sílu ukončit náš polibek.

Dále jsem to neřešil a zvednul jsem ji. Nebránila se. Zasypával jsem ji polibky a netuším, co to do mě vjelo, ale neřešil jsem to. Vyběhl jsem s ní nahoru do mého pokoje a položil ji na postel. Ležela pode mnou a ty polibky, které dávala, byly tak sladké, ale bylo v tom něco zvláštního. Nemohl jsem se ale ubránit a pokračoval jsem dále…

Ležel jsem vedle ní a ona spala. Nedokázal jsem pochopit, co to do mě najednou vjelo. Já, nechtěl jsem s ní mít nic společného a teď tady vedle mě leží úplně nahá. Když v tom jsem uslyšel myšlenky Alice.

Alice -> „Povedlo se povedlo! Povedlo se, povedlo!“

Při tom myslela na nás dva, mě a Bellu. Ne, to by neudělali! Rychle jsem vstal a oblékl jsem se. Vyrazil jsem do jejich pokoje a nasupeně jsem se na ně díval.

„Tos neudělal!“ rozkřikl jsem se na Jaspera. Mlčel.

„Já věděl, že je v tom něco zvláštního! Přece bych se do ní… nezamiloval,“ dokončil jsem tiše. Potom jsem vyběhl z pokoje a nasedl jsem do auta. Musel jsem pryč. Nemůžu se jí teď podívat do očí. Ne nemiluji ji, tím jsem si jist. Byl to jenom Jasperův trik a Alice ho tomu určitě donutila.

Pohled Belly:

Probudila jsem se nahá v posteli v Edwardově pokoji. Nikde nebyl. Obmotala jsem si kolem těla prostěradlo, jelikož moje pyžamko byla roztrhané a rozházené po celém pokoji.

Nechápu, co to do mě včera večer vjelo. Byla jsem jak smyslů zbavená, když si pomyslím, že jsem se s ním vyspala. Byl můj první a tak jsem nevěděla, jak se k němu mám chovat.

Vyšla jsem z pokoje, ale měla jsem tu smůlu, že hned vedle měli pokoj Carlisle a Esme. Takže už určitě věděli, co jsme s Edwardem v noci vyváděli. Potichoučku jsem se plížila po chodbě, ale bez úspěchu. Zpoza rohu na mě vybafnul Emmett, že jsem nadskočila snad metr vysoko a vypískla jsem jako malé dítě. Najednou byli na chodbě okolo mě, ležící v prostěradle na zemi, všichni.

„Bello?“ zeptal se mě Carlisle. Jako by nevěděl odkud jdu.

„No coment.“ Uzavřela jsem diskuzi a šla jsem po schodech nahoru a za sebou jsem nechala šest párů vytřeštěných očí, aby si to domysleli.

Když jsem konečně vpadla ke mně do pokoje, tak jsem se svezla po dveřích na zem. Seděla jsem tak asi dvacet minut a přemýšlela jsem, co se to vlastně včera stalo. Nakonec jsem se zvedla a šla jsem si dát sprchu.

Když jsem vylezla z koupelny, tak jsem zaplula do šatny a vzala jsem si jeden z těch provokativních modýlků, abych první den jako Cullenová ve škole vynikla a aby Lauren neměla připitomělé řeči.

Potom jsem se učesala. Udělala jsem si jeden z těch složitějších účesů, abych vypadala jinak než jindy a to se mi taky povedlo. Nakonec jsem se i trochu namalovala. Oči jsem si jen protáhla černou mascarou a na horní víčko jsem si udělala tenkou černou linku a na rty jsem dala jahodový lesk. Poté jsem zabloudila do botníku a vyšátrala jsem boží botičky. Nakonec jsem se okoukla v zrcadle. Vypadala jsem božsky.

Rozhodla jsem se jít tedy konečně dolů a omluvit se za ten ranní incident. Scházela jsem schody a právě, když jsem chtěla něco říct, se ve dveřích objevil Edward. Sjel mě ohledem od hlavy až k patě a potom zmizel jak duch pryč. Všichni se na nás dívali, ale nic neříkali.

Na omluvy jsem se vykašlala. Šla jsem rovnou do kuchyně. Posadila jsem se na jednu barovou židličku a začala jsem přemýšlet, proč se ke mně tak chová. Z misky jsem si vzala jablko. A ukápla mi malá slzička.

„Bello?“ ozval se za mnou hlas. Rychle jsem tu slzu setřela a otočila jsem se. Ve dveřích stál Carlisle.

„Vysvětlím to-“ začala jsem, ale skočil mi do řeči.

„Nechci, abys mi cokoliv vysvětlovala. Je to tvoje rozhodnutí, co s tím uděláš. S kým budeš chodit, nebo dělat něco jiného, ale kvůli tomu jsem nepřišel. Tady máš doklady. Na škole jsem tě nechal přepsat. Doufám, že ti nevadí to, že se budeš jmenovat Cullenová,“ řekl a podíval se na mě.

„Ne, jistě, že nevadí,“ řekla jsem.

„Tady máš řidičák a nakonec tohle,“ řekl a podával mi klíče od nějakého auta. Podle značky jsem poznala, že je to Audi.

„Děkuji,“ řekla jsem.

„Umíš řídit?“ zeptal se mě.

„Ano,“ řekla jsem mu a tak už mě nechal být. Vyhodila jsem ten ohryzek od jablka, který jsem měla rozkousaný a umyla jsem si ruce. Potom jsem si do mojí kabely zabalila všechny doklady, a jelikož už bylo osm a škola začíná za hodinu, tak vyjedu. Nevím, jak dlouho tam cesta trvá, ale doufám, že ne moc dlouho.

Prošla jsem obývákem a snažila jsem se nevšímat ty pohledy všech, co seděli na pohovce a debatovali, když jsem však vešla, zmlkli a stočili svůj pohled ke mně. Vyšla jsem schody do svého pokoje a vzala jsem ještě jeden vak s šaty a boty pro Ang. Věděla jsem, že se jí to bude líbit. Poté jsem šla dolů.

„Už pojedu,“ řekla jsem a oni jen na souhlas kývli a tak jsem mohla odejít. Ze schodů právě scházel Edward. Ani jsem se na něj nepodívala a šla jsem dále. Před domem stálo nádherné auto. Mělo nádherné křivky, i když nejsem na auta odborník, řekla bych, že tohle je model akorát pro holky.

„Líbí se ti?“ ozvalo se za mnou.

„Je krásné. Akorát na můj vkus. Jednoduché, krásné a na první pohled zajímavé,“ řekla jsem a až potom jsem se otočila, abych zjistila, s kým to mluvím.

„Promiň, že jsem tady ráno nebyl, ale Carlisle mě pro něj poslal. Musím s tebou mluvit,“ řekl a díval se do země.

„A teď děláš co? Podle mě taky mluvíš, tak to neprodlužuj a ušetři mě těch keců, že se to nemělo stát a takových kravin. Na to jsem až moc chytrá. A teď mě nech. Chci se projet,“ řekla jsem, nasedla do auta a tím jsem ukončila veškerou mou konverzaci.

Pohled Edwarda:

„Už pojedu,“ řekla jen a ostatní na souhlas kývli a tak odešla. Věděla, že s těch schodů scházím a stejně se na mě ani nepodívala a šla dále.

Šel jsem za ní. Potřeboval jsem s ní mluvit.

„Líbí se ti?“ zeptal jsem se jí.

„Je krásné. Akorát na můj vkus. Jednoduché, krásné a na první pohled zajímavé,“ řekla a potom se otočila. To auto ji vystihuje. Tak jak právě řekla. Ona sama je krásná, jednoduchá a zajímavá.

„Promiň, že jsem tady ráno nebyl, ale Carlisle mě pro něj poslal. Musím s tebou mluvit,“ řekl jsem, cítil jsem její upřený pohled, ale neměl jsem odvahu se jí podívat do očí.

„A teď děláš co? Podle mě taky mluvíš, tak to neprodlužuj a ušetři mě těch keců, že se to nemělo stát a takových kravin. Na to jsem až moc chytrá. A teď mě nech. Chci se projet.“ Ukončila naši veškerou konverzaci a moje sebevědomí kleslo na bod mrazu. Neřešil jsem to a šel jsem dovnitř.

„Moc ti děkuju,“ ohradil jsem se na Jaspera a chtěl jsem odpochodovat nahoru.

„Edwarde Antony Masene Cullene, ihned pojď sem!“ slyšel jsem Carlislea.

„Ano, tati?“ zeptal jsem se.

„Pokud vím, tak ses s ní vyspal ty! Neshazuj to na Jaspera!“ zastával se ho.

„Dobrá tedy. Promiň, Jaspere, moc se ti omlouvám. Ty za to nemůžeš. Alice já tě jednou zabiju!“ řekl jsem jim a ostatní se na mě dívali jako na idiota.

„Muselo to tak být, Edwarde, aby se naplnil její osud, a kdybych k tomu Jaspera nedonutila včera, stalo by se to jindy s někým jiným a z toho by naše rodina neměla radost. Bella by se přátelila a potom ještě chodila s vlkodlakem. A to by bylo horší. On by se do ní otisknul a ona by za ním utekla. Nebylo tohle lepší?“ zeptala se mě sladkým hláskem moje vyšinutá sestra.

„Počkat, mně něco uniklo?“ zeptal se Carlisle.

„Jo,“ řekla jsme s Alice sborově. Udělal jsem rukou takový ten posunek, aby to vysvětlila ona a já se mezitím posadil.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

3)  Jalle (14.09.2012 22:04)

Alice všetko zachraňuje

2)  Jalle (14.09.2012 22:04)

Alice všetko zachraňuje

1