09.08.2010 [02:15], AnneCullen, Poezie, komentováno 6×, zobrazeno 2171×

Báseň o někom, kdo už není mezi živými. Je o duši, která má ze svého činu tak špatný pocit, že prostě nemůže jít dál. Kdo je ona duše a dostane se do nebe?

Ztracená duše

.

Jedna ztracená duše,

po světě sama bloudí.

Protože ji neprávem

za cizí hříchy soudí.

.

Už je to dávno,

co šťastná s rodinou byla.

Čas nejde vrátit,

tak ráda by znovu žila.

.

Jednou za spoustu let,

přijde její hledaný čas.

A ona dostane možnost

máčet slzami konce řas.

.

Ještě zbývá spoustu dní,

než onen den přijde.

Tak těší se na to,

až schody do nebe vyjde.

.

Nikdo nikdy nezjistí,

že okolo je stále.

Zůstala tu uvězněná,

nemůže jít dále.

.

Jenom sama sedí,

na břehu řeky chladné,

a déšť smutně máčí

její tělo ladné.

.

Sama v smutku pozoruje

svého krásného syna.

Trápí se tu ve věčnosti,

je to jenom její vina.

.

Kdyby tehdy nežádala,

muže se zlatými vlasy.

Kdyby tehdy uposlechla,

z nebe volající hlasy.

.

Však přišel i den,

kdy lásku našel.

Dívku, za niž

světa kraj prošel.

.

A tak Elizabeth

smí do nebe jít.

Za Edwardem

a šťastně s ním žít.

Moje shrnutí

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

6)  Kristiana (03.06.2011 21:37)

Krásné!

5)  Rosalie7 (09.08.2010 18:09)

Překrásné! Sice chvíli trvalo, než mi to došlo, ale opravdu jsem zírala

4)  JEAKS (09.08.2010 13:29)

krásné

3)  Liri2 (09.08.2010 12:48)

Mocinky pekně!

1)  Lily (09.08.2010 11:15)

To je tááák krásný

1