Sekce

Galerie

/gallery/Cullenovi3.jpg

Znáte tu soutěž Muž, totiž Upír roku? Zatím moje nejdelší povídka, 15 stránek.

Tentokrát trochu děkovací perex.

1. Chtěla bych poděkovat mojí nejúžasnější korektorce KalamityJane. :)

2. Další dík patří múze, která mi pomohla s "volnou disciplínou". Děkuju Em za nápady a chtěla bych Ti věnovat výherce této soutěže. Doufám, že se ti bude líbit. ;)

3. V žádném případě nesmím zapomenout na SestruTwilly. Děkuju za Tvoje neúnavné komentáře, které vždy potěší a povzbudí a ST, to piano je celé jenom tvoje. :)


"Kam, že jsi nás to přihlásil?!" zněl Alicin výhružný zvonivý sopránek, začala okamžitě přemýšlet o nových módních ikonách, líčení, oblečení, účesech, o pedikúře, manikúře, o promenádě v plavkách a o všem, co k MISS patří.

"Ne vás, nás." odpověděl jí Emmett klidně.

"Ne nás, vás?" Vás, nás, nás, vás. "Koho teda?" docházela jí pomalu trpělivost.

Mezi dveřmi kuchyně se objevil Edward s úsměvem na tváři: "Emmette, možná bys jí to měl říct celé, nebo nám naše milá sestrička zešílí z představy, že nestihne vykoupit všechny obchody ve státech. Ne Alice, není to MISS," pokračoval dál telepat.

"Může mi teda někdo laskavě říct, co se děje? Já kvůli němu," ukázala na Jacoba spícího ve skrčené poloze na gauči, "nevidím vůbec nic." Nejspíš je do toho zatáhlý taky.

"Emmette, tak už jí to řekni! A ano, Alice, Jacob v tom hraje taky svou roli."

"Takže, přihlásil jsem nás," udělal odmlku, aby dal na svá slova větší důraz, "do Muže roku."

V kuchyni se objevila Rosalie a Bella s Renesmee, která se s ní hned přestala hádat a běžela probudit Jacoba.

"Jakeu, Jakeu, probuď se! Strejda Emmett tě přihlásil do soutěže," třásla s ním.

"Kam?" pronesl jmenovaný rozespale.

"Psisko roku, spi dál."

"Rose!" Okřikla ji Esme, která skočila oknem do kuchyně, v těsném závěsu za Carlislem.

Rosalie se se zamračeným obličejem přitulila k Emmettovi.

"Nechceš nám to říct ještě jednou? My třeba nečteme myšlenky jako někdo," šťouchla Bella svého manžela do žeber.

"Taky bych si to ráda poslechla, znovu!" pronesla Alice podupávající si botou již zcela vyvedená z míry. Ani Jasperovi držícímu ji za pas se svou ženu nepodařilo uklidnit.

"Tam ta da dá!" zaječel Emmett a jal se vysvětlování. "Já, Emmett Cullen, jsem se roz..."

"Zkrať to!" zavřeštěla Alice s Jacobem unisono.

"... rozhodl, přihlásit nás," nenechal se vyvést z míry, "do soutěže - Muž roku."

Všichni začali mluvit naráz, jeden přes druhého.

"A koho přesně jsi přihlásil?" ozval se Jasper.

"Edwarda, tebe, mě, Carlislea a Jacoba," odpověděl mu.

"Nemyslím si, že bylo zrovna moudré přihlašovat upí..." začal Carlisle.

"A proč ne?" přerušila ho Alice výsknutím a už tlačila Jaspera do schodů. Obličej rozzářený novou radostí, jako když se malé dítě těší o Vánocích na dárky pod stromečkem.

Plná očekávání a radosti, brebentila manželovi do ucha: "Jazzi, honem pojď. Vonné oleje, masti, parfémy, máme málo času."

"A navíc naše schopnosti nám mohou..." pokračoval otec rodiny se zamračeným pohledem, který směřoval k nadšené Alice a vzpouzejícímu se Jasperovi.

"Ale, no tak, Carlisle! Nekaž nám přece tu radost," položila Esme svému muži ruku na rameno.

Jmenovaný se na svoji ženu otočil s otázkou v očích: Ty taky?

"Já taky!" odtušila. "Nemůže to být tak hrozné, bude to přece docela příjemné rozptýlení pro nás všechny, nemyslíš?" usmála se na něj znovu.

Carlisle tedy povolil.

"A kdy ta soutěž začíná?" obrátila se Bella ještě na Emmetta.

"Pozítří!" odpověděli Emmett a Edward společně.

"Pozítří?!" zaječela Alice z koupelny. "Děláš si ze mě... Emmette, zařídím ti u Rosalie dvouměsíční půst! To jsi to nemohl říct dřív?" peskovala bratra, tentorkát už ze svého pokoje.

"No, jo no," zabručel ještě Emmett.

Rodina se začala rozcházet, Edward s Bellou do chaloupky, Emmett s Rosalie na lov, Carlisle do pracovny a Esme šla vařit Jacobovi a Renesmee oběd.

Druhý den se všichni připravovali na zítřejší soutěž Muž roku, kterou si několik členů rodiny přejmenovalo na: Upír roku, Vlkodlak roku, Mužská MISS a Emmett roku.

Každý se připravoval jinak, ale nejurputněji asi Alice, i přesto, že vůbec nesoutěžila.

"Jazzi, ty prostě musíš vyhrát!" trylkovala, když na svého blonďáka plácala vonné olejíčky a zkoušela, jak se bude na světle lesknout. Jasper nechtěl zkazit Alice radost, tvářil se tedy jako, že ho to baví, ale ve skutečnosti ho to otravovalo a nejradši by si s Alice vyměnil roli.

Emmett s Rosalie byli stále na lovu, ale podle Emmettových slov bylo jasné, že si věří a že se cítí na první místo. Rosalie mu to samozřejmě nevymlouvala.

Carlisle s Esme tu soutěž vůbec neřešili a užívali si společné chvíle.

A Bella s Nessie dodávaly Edwardovi psychickou podporu.

"Tatínku, vyhraješ, viď?"

"Nevím, Ness, víš, že takovéhle soutěže nepodporuji, ale udělám, co bude v mých silách." přitáhl si k sobě Bellu a spolu s Renesmee je objal.

Den soutěže, hurá do New Hampshiru

V pátek, kdy se soutěž konala, se celá rodina přesunula do New Hampshiru. Alice s Jasperem jeli s Carlislem a Esme černým Mercedesem. Edward, Bella a Renesmee k sobě do stříbrného Volva přibrali Jacoba. Rosalie s Emmettem jeli červeným BMW, jelikož Jeep byl Emmettovi výslovně i nevýslovně zakázán, což Emmett nemohl přenést přes srdce stejně jako to, že bude řídit Rose. V BMW se nikomu jet nechtělo, protože Emmett sršel sebevědomím a nechtěl uznat, že by mohl vyhrát někdo jiný než on, a každého káral, že mu není dost vděčný za to, že je do soutěže přihlásil. A jakoby toho nebylo dost, v BMW si Emmett pouštěl na plné pecky písničku We Are The Champions. Ve stříbrném Volvu bylo ticho, Bella držela řídícího Edwarda za ruku a Renesmee s Jacobem po sobě navzájem pokukovali a mrkali na sebe, Jacob se snažil chytit Nessie za ruku, ale nakonec to kvůli Edwardovi, který je neustále kontroloval ve zpětném zrcátku, vzdal. V Mercedesu bylo ticho, Alice opřená o Jasperovo rameno se mračila, pořád kvůli Jacobovi neviděla budoucnost a ona by přece tak ráda věděla, jak soutěž bude probíhat, a kdo vyhraje. Jasper měl ruku položenou na jejích zádech a konejšivě ji hladil. Esme s Carlislem se tiše usmívali. Carlisle se zprvu tvářil tak jako Alice, protože nesouhlasil s účastí v té soutěži, ale Esmeina slova a pohled, který sliboval víc, ho uklidnil a těšil se, až budou po soutěži doma.

Hned po příjezdu se šli kluci zaregistrovat a holky se usadily do první VIP řady. Rosalie, po její pravici Esme, na druhé straně Alice, vedle ní Bella a pak Renesmee.

Kluci se zaregistrovali pod svými lidskými jmény, aby nebylo divné, že se do soutěže přihlašuje tolik Cullenů. Do dotazníků tedy uvedli Masen, McCarthy, Whitlock, Cullen a Black, svoje dotazníky si trochu přikrášlili a upravili, v žádném případě nemohli napsat, že se jedná o upíry a vlkodlaka.

"Dobrý večer, dámy a pánové, vítám Vás na dnešní celovečerní soutěži, která se jmenuje Muž roku," uvítala diváky známá a oblíbená moderátorka Kate Foxová.

"Sponzory dnešního večera jsou ... Přeji Vám příjemnou zábavu a krásně prožitý večer," zakončila svůj proslov.

"A teď už pojďme k promenádě v plavkách, při které se nám pánové představí."

Na jeviště přišel nějaký snědý opálený muž, nemohlo mu být ani 20.

"S číslem 1 tu máme mladého básníka Marca Amaroniho z Itálie, jeho rodným městem je Neapol, miluje pizzu a velmi rád ji také peče, se svým otcem totiž vlastní pizzerii. Jeho oblíbenou četbou je Kupec benátský, má rád dlouhé procházky po pláži a do dotazníku o sobě napsal, že je velký romantik." Ital udělal elegantní otočku. Bella se usmála při zmínce o její oblíbené Shakespearovské hře. Romantické duše v publiku pookřály.

"Jako další se nám představí Jasper Whitlock s číslem 2. Má rád historii o době Občanské války, tedy sever proti jihu. O této době a o svém životě napsal také rozsáhlou knížku s názvem Válka emocí. Stejně jako jeho přítelkyně miluje krásnou budoucnost bez překážek, asi jako každý. Pracuje jako voják v letectvu spojených států s hodností major." Alice ho bez mrknutí sledovala a neustále strojově šeptala: "Nevidím, nevidím, já prostě nic nevidím, promiň, Jazzi." Jasper na ni povzbudivě mrkl. Z publika se ozvalo procítěné: "Ách!" Jako kdyby to mrknutí patřilo jim. Jasper kolem sebe vytvářel příjemnou atmosféru a emoce, kterými chtěl dosáhnout, aby si ho lidé v publiku oblíbili. A věřte nebo ne, dařilo se mu to.

"Děkujeme Jasperovi a jako dalšího uvítáme na podiu španělského toreadora Diega Coronéze ze Zaragozy. Je vášnivým rybářem, hovoří šesti jazyky a to anglicky, italsky, francouzsky, německy, portugalsky a samozřejmě španělsky. Jeho koníčkem je mimo rybaření a fotbalu hra na kytaru. V jeho dotazníku stojí, že vlastní velkou sbírku kytar, jak elektrických, tak akustických. Nejraději však hraje na tzv. španělku. Co myslíte, vybere si, Španěl s číslem 3, hru na španělku jako volnou disciplínu?"

Další lidské účastníky přeskočíme, mohly byste se mi tu rozpustit a to zatím nechci, ještě tu totiž máme bleskový rozhovor a volnou disiplínu.

"Pod číslem 6 se nám za malou chvíli představí mladík s barvou ve jméně, a už ho tu máme, dámy a pá... dámy, Jacob Black. Jeho předci byli quiletskými náčelníky. Tento snědý indián má zálibu v dlouhých procházkách, dále je to také jogging a běhání po forkských lesích. Čtyřikrát týdně chodí do posilovny. Je to velký milovník a záchranář psů, doma má několik ochočených vlků. Se svými psy se každoročně zúčastňuje soutěží v agility."

"Jakeu, Jakeu, Jakeu!" skandovala potichu Nessie a zatínala pěstičky. Kdybych se znovu narodila, chtěla bych být fenkou u Jacoba Blacka, pomyslela si jedna divačka z publika. Edward v zákulisí se této myšlence upřímně zasmál.

"S číslem 10 tu máme Carlislea Cullena, jako doktor je podle mého názoru určitě posedlý zachraňováním lidí, rád čte lékařskou literaturu, zajímá se o historii svého rodu a ze všeho nejvíce miluje svoji ženu. Nějakou dobu žil v Itálii, kde sbíral informace o svém rodu, v současné době sestavuje rodokmen rodiny Cullenových." Starší divačky při Carlisleově příchodu na pódium málem spadly ze židlí. Esme ho láskyplně sledovala a on si tu atmosféru začal užívat, i když byl zprvu proti. Nasadil svůj jedinečný a okouzlující úsměv.

"A po kontrole z nemocnice tu máme dalšího kandidáta, kterého hodně dlouho ze své hlavy nedostanete, přivítejme prosím, Edwarda Masena s číslem 12. Edwardovou zálibou jsou auta, sám vlastní Volvo S60R. Netají se tím, že vlastní rozsáhlou historickou sbírku Kabrioletů. Ve svém dotazníku se také zmínil o své ženě a dceři, které jsou nejdůležitější v jeho životě. Zabývá se telepatií, přátelé mu proto říkají "telepat". Po vystudování bude psychologem, to je jeho vysněné povolání. Ano, to všechno je Edward Masen, otec, sběratel, telepat, ochránce rodiny, budoucí psycholog." Bella se rozesmála, jaké si to její muž vymyslel do dotazníku informace. Psycholog? No to tu ještě nebylo. Edward se prošel po jevišti, musel se pousmát nad myšlenkami žen v publiku, dříve mu to dělalo dobře, ale teď už se o to, že ho chtěla skoro každá žena, nezajímal. Měl Bellu a Renesmee, dvě osoby, které miloval víc než vlastní život.

"A jako posledního soutěžícího tu máme krasavce s číslem 15," uvítala na pódiu moderátorka Emmetta. "Jmenuje se Emmett McCarthy, a jak jste si jistě stačili všimnout, svaly mu na těle přímo hrají, to dokazuje poznámkou v dotazníku, že si doma zařídil vlastní posilovnu, každý den prý 3 hodiny posiluje. Opravu obdivuhodné, nemyslíte?" Emmett vypjal hruď, jeho ego bylo někde u vrcholku Mt. Everestu, ne-li výš. "Tento nebezpečný mladík je velký fanoušek rugby a baseballu. Proč nebezpečný? V roce 2012 se získal 1. místo na Mistrovství světa v boxu. Jeho oblíbenými mazlíčky, jak rád říká, jsou mědvědi Grizzly. A teď vážně, prý pořádá se svými bratry soutěže o nejlépe uloveného medvěda, Emmett se však nechal slyšet, že jsou to pouze jakési simulace, u kterých není žádný medvěd zraněn. Emmett vzkazuje ochranářům zvířat: "Já medvědy chráním pro další generace, nemějte strach, žádnému se nic nestane." Emmett se usmál s vyceněnými špičáky. Rosalie se zavrtěla na židli a pošeptala Alice do ucha: "Kdyby jen ochranáři věděli, co se po světě potuluje za predátora. Grizzly nemá šanci." Alice se však zamračila a sykla: "Rose, prosím! Já se snažím vidět." ve skutečnosti však sledovala Jaspera, kde je nejlepší světlo a jakým směrem se má natočit, aby jeho tělo, na které naplácala olej, vypadalo, co nejlépe a taky se tak lesklo.

"Tak, to byli naši soutěžící," prohlédla si moderátorka Kate Foxová účastníky, kteří byli ve 2 řadách vyrovnáni uprostřed podia," a teď je nechme, ať se připraví na jejich svůj další výstup, totiž bleskový rozhovor. Tak pánové, můžete ..." její zrak ale spočinul na Emmettovi.

Emmettovy plavky se s nenávratnou platností odporoučely k zemi, praskly ve švech.

Všichni v sále upřeli zrak na Emmetta, konkrétně na místo, kde se nacházely ještě před malou chvíli jeho plavky. Emmett se nasmíval, užíval si, že ho všichni sledují a že má vítězství určitě v kapse, když však zjistil, že zraky ostatních nesměřují tam, kam by očekával (totiž na obličej a jeho bicepsy), podíval se směrem dolů, kam se všichni ještě před chvílí dívali, na zem.

"Ups," zmohl se jen na to. Rosalie mu pohotově hodila svou kabelku a zachránila mu tak holý... život. Emmett ji chytil, přiložil si ji na patřičné partie, které potřebovaly jaksi zakrýt, sebral ze země zbytky plavek a pomalým krokem se odporoučel do zákulisí, kde se převlékl. Vrátil se zpátky do řady a zubil se, jakoby se nic nestalo.

"... pánové, můžete si, totiž ehm... můžete se," koktala Kate Foxová, "vzdálit a připravit se na druhou část večera." Sálem se nesl bouřlivý potlesk, který nepatřil moderátorce ani ostatním soutěžícím, ale Emmettovi.

Alice vystartovala ze svého místa a běžela do zákulisí dát Jasperovi další rady. Rosalie, Esme a Bella s Nessie šly lidskou rychlostí za ní. Když přišly do šatny, pár mužů zahvízdalo a plavky ostatních soutěžících taky málem praskaly ve švech.

"Ty vole, to je kočka!" pronesl uznale jeden z nich.

"Moje kočka!!!" zavrčel na něj Edward a onen dotyčný se po vzoru ostatních klidil pryč. Někteří za svými přítelkyněmi, někteří se šli převléknout na bleskový rozhovor a jiní zase udělat něco s těmi málem prasklými... plavkami.

Carlisle s Esme se objali a políbili. U Rosalie a Emmetta to políbení bylo o trochu, ale opravdu jen o trochu, vášnivější. Edward zvedl Bellu a Renesmee do náručí a zatočil se s nimi. Alice stála nad Jasperem, jako generál a udávala mu rozkazy, jak se má otočit, kam se má dívat, že se má usmívat, chrlila pořád další a další rady, Jasper seděl zkroušeně na židli a jen pokyvoval hlavou. Nessie se pak vysmekla Edwardovi, který Belle šeptal něco do ucha a běžela za Jacobem. Plácli si spolu do dlaní a zakřičeli: "Vítězství!"

Všichni se nakonec převlékli, rozloučili se se svými nejmilejšími a vyšli rovnou na scénu. Dámy se posadily zpátky na svoje VIP místa.

"Ještě jednou dobrý večer všem u televizních obrazovek a Vám v sále, v druhé části večera nás bude čekat bleskový rozhovor, ve kterém se našich soutěžících budu ptát na 3 otázky a je možné, že i nějaké doplňující. Jako poslední soutěž bude následovat volná disciplína, na tu se já osobně těším nejvíc." seznámila moderátorka diváky s dalším programem.

V této soutěži a i v té další přeskočíme s dovolením opět lidské účastníky.

"S číslem 2 tu máme Jaspera Whitlocka, kterého jsme si všichni zajisté zamilovali." Alice zatnula pěsti. "Tak Jaspere, povězte nám, proč jste se rozhodl napsat knížku právě o občanské válce?" položila moderátorka otázku.

"Chtěl jsem, aby lidé věděli, jak to tenkrát doopravdy bylo, ne nějaké přikrášlené verze, v mojí knížce najdete pravdu a surovost tehdejší doby a taky emoce, které vás mohou ovlivňovat. Myslím, že moje knížka rozhodně není pro slabé povahy."

"Děkuji, Jaspere, za tak vyčerpávající odpověď. Dál bych se chtěla zeptat, pracujete jako voják v letectvu, byla vám vaše práce přínosem pro napsání již zmiňované knížky?"

"Ano, jistě, velkým přínosem."

"Jako poslední otázku bych se chtěla zeptat, jaká je vaše oblíbená barva?"

"Bude vám to znít asi zvláštně, ale je to červená," zaleskla se Jasperovi v očích zase jiná barva, černá.

"Děkuji, Jasperovi a jako dalšího zvu k sobě na rychlý rozhovor vlčího muže, Jacoba Blacka."

"Kdyby tak věděla..." pošeptala Nessie mamince.

"Jacobe, jaké je vaše oblíbené číslo a proč?"

"Dvojka," řekl bez rozmýšlení, "protože na lásku jsou potřeba dva," mrkl na Renesmee a ta se na něj zářivě usmála.

"Dobře, myslím, že jste si touto odpovědí získal ženské publikum," pokývala hlavou moderátorka Foxová a na stvrzení jejích slov se ozval potlesk.

"Jaké je vaše oblíbené zvíře?"

"Vlk."

"A proč zrovna vlk?" zeptala se slečna Foxová.

"No, víte, vlci jsou majestátní zvířata, chrání lidi, kolují o nich zvěsti, že jsou nebezpeční, ale to vůbec není pravda."

"Pche," ušklíbla se Rose zhnuseně.

"Chrání lidi?" zakroutila nevěřícně hlavou moderátorka.

"Jo, chrání, je na tom něco divnýho?"

"Jak myslíte. A poslední otázka, jaké to je, když vám v žilách koluje indiánská krev, projevuje se to na vás nějak?"

"Dokud to na sobě nepocítíte, tak se o to ani nezajímáte, já mám ten gen v krvi, někdy to na sobě pociťuju míň a někdy víc, měním se."

"Jak? Na co se měníte?" zeptala se rozechvělým hlasem.

"Na vlkodlaka," odpověděl klidně. Všichni Cullenové ztuhli, jakoby je někdo zmrazil.

"Co?" vykulila Kate Foxová oči.

"To byl vtip," zalhal a zakryl to smíchem.

"Jacobe, tohle už mi nedělejte," oddechla si. "Nemám další otázky, děkuji za rozhovor."

"Číslo 10, Carlisle, pojďte si za mnou popovídat," usmála se na něj okouzleně moderátorka. Jmenovaný přešel podium a postavil se vedle ní.

"Baví vás vaše práce doktora?"

"Dobrý večer, ano, baví, je to více než práce, jednu dobu jsem byl u Doktorů bez hranic, zachraňování lidí, to je cíl, který jsem si před lety dal a snažím se ho plnit ze všech sil. Důvodem proč tu jsem, proč žiji, je moje žena Esme."

"Přeji Vám to," usmála se na něj Kate, ale uvnitř byla smutná. Jasper to ucítil a zašklebil se, ta po něm jede, poslal myšlenku Edwardovi, ale Esme to neříkej, pokračoval. Edward kývl tak, že to mohl vidět jen Jasper.

"Dalo by se říct, že je to taková vaše pracovní deformace? Neustálé kontrolování všech, to z vás musí mít rodina radost."

"Ano, dalo by se to tak říct," zasmál se a Kate Foxové se málem podlomila kolena.

"No, to teda máme," zasmála se Bella s Rose a Alice, když si vzpomněla, jak byla neustále kontrolována v těhotenství.

Nádech, výdech, klid, uklidni se, nadávala si v duchu moderátorka. Jasper s Edwardem se znovu zašklebili, Carlisle dělal, že si ničeho nevšiml a ani si nechtěl všimnout, jeho vyvolená byla, je a bude Esme.

"Tak schválně, co byste udělal, kdybych se zmítala mezi životem a smrtí?" zeptala se moderátorka a zajímalo ji, co Carlisle odpoví.

"Zachránil vás," odpověděl pomalu Carlisle a tajemně se usmál.

"A jak?"

"To už nechte na mě," zadíval se na Esme.

"Dobře, nechám," usmála se. "A na divácích nechám, pro koho se rozhodnou, a kdo bude jejich Muž roku, tento ročník má velmi zajímavé kandidáty. Děkuji za rozhovor, můžete se vrátit." Edward se pousmál nad její myšlenkou, že by ho chtěla mít u sebe co nejblíž.

"A jako dalšího," Edward vykročil směrem k ní, ještě než vyslovila jeho jméno, "v pořadí tu máme Edwarda Masena s číslem 12."

"Ve svém dotazníku jste uvedl, že chcete být psychologem, co Vás k tomu táhne?"

"Jak už tu bylo zmíněno, zajímám se o telepatii, a kdybych náhodou uměl číst myšlenky, byla by moje práce značně ulehčena, mohl bych pomoci více lidem, tak jako Carlisle Cullen," při jeho jméně se moderátorka zarděla.

"Hm, takže telepatie. Na co právě myslím?" Edward tuto otázku čekal.

"Vážně chcete, abych to řekl takhle před všemi?" opáčil jí otázkou.

Kate Foxová se lekla, kdyby na to opravdu přišel, což je nemožné, byl by to její profesní konec: "Pošeptejte mi to do ucha."

"Myslíte na to, že Carlisle Cullen je kus," ztišil hlas. Všichni upíři se rychle podívali na Esme, ta to však díky bohu neslyšela, povídala si totiž s paní v 2. řadě o zavařování okurek.

Moderátorka otevřela údivem pusu, až ji zase zavřela a sebrala se, vysypala ze sebe: "Děkuji, žádné další otázky nemám. A jako posledního soutěžícího tu máme Emmetta McCarthyho."

"Emmette, jak je vidět, hodně posilujete, kolik zvednete kilo?"

"Kolik si budete přát."

"Jak to myslíte?" nechápala.

"Počkejte si na volnou disciplínu," mrkl na ní laškovně.

"Na co se máme těšit?"

"Nechte se překvapit. Nic neřeknu."

"Pokaždé jste takový tajemný?"

"Vždycky jsem byl a vždycky budu," zamrkal na Rosalie a ta se zamračila.

"Tak se budeme těšit na Emmettovu volnou disciplínu," ukončila moderátorka rozhovor a pokračovala: "Po komerční přestávce budeme opět zpátky."

Tentokrát zůstaly upírky na svých místech a čekaly, co se bude dít po přestávce.

"Víš, co bude dělat Edward?" otočila se Bella na Alice.

"Nevím a nevidím ani ostatní, Jacob mi to trochu kazí."

"No, tak se aspoň jednou za několik staletí necháš překvapit, ne? Jen doufám, že se Emmett zase nějak neztrapní," odpověděla Rosalie s povzdechem.

"Carlisle mi to taky nechtěl říct," přitakala Esme a dál přemýšlela, co by to jejich vystoupení mohlo být.

"Vítám Vás zpátky u Muže roku, blížíme se do závěru našeho večera, následovat bude volná disciplína, kterou si pro nás každý z účastníku připravil. Jako prvního budeme sledovat Jaspera Whitlocka a jeho emoční bouři, jak to sám nazval."

"Pro svůj experiment bych potřeboval jednoho dobrovolníka z publika." Zaměřil se na emoce a pocity lidí sedících proti němu. Uviděl jednoho pána, vypadal velmi otráveně a taky se tak cítil, zaměřil se na jeho pocity. Byl to takový ten kancelářský stereotypní člověk, co každé ráno ve stejnou dobu a na stejném místě pije svoji černou kávu a jí koláč. Tento pán byl donucen manželkou k tomu, aby sem šel, byl to podpantofláč, vůbec tu nechtěl být, byl nevrlý, znuděný a naštvaný, jeho podrážděnost se s každým okamžikem značně zvyšovala. Jasper si pomyslel, že právě našel správného kandidáta pro svůj pokus. Vlastně to nebyl pokus, protože Jasper věděl, že se to povede. Ještě před svým vystoupením nachystal na zem různé věci jako švihadlo, kyblík s pískem, pexeso a dudlík.

"Támhle ten pán ve 4. řadě, pojďte, prosím, za mnou na podium," pokynul mu, ať přijde za ním. Pán se ještě víc zatlačil pod židli a tvářil se, že tam vlastně vůbec není. Když jeho manželka viděla, že Jasper si vyžádal jejího muže, rozzářila se a Jasper věděl, že má vyhráno.

"Běž tam, Johne, jdi," zašeptala směrem k němu. Pohledem mu naznačovala, ať se sebere a jde. John se tedy vyhrabal zpod židle, zvedl se a odevzdaně krokem, za který by se nemusel stydět ani lenochod, se vydal směrem ke schodkům na podium a k Jasperovi. Když konečně stanul vedle něj, Jasper se zaměřil na jeho pocity a rozhodl se, že ho aspoň pocitově vrátí do dětství.

"Ničeho se nemusíte bát." Muž stojící naproti Jasperovi se posměšně ušklíbl.

Začal ovlivňovat jeho pocity a připomenul mu ty z dětství, pomalu nechal, ať ho ty dětské pocity obklopují a působí na jeho chování. Nakonec mu Jasper poslal největší a nejsilnější vlnu emocí a pocitů z dětsví.

Muž se podíval na Jaspera zakoulel očima a začal se nekontrolovaně smát, všem v publiku málem spadla brada, rozběhl se k Jasperovi, ale zakopl si o vlastní nohu, praštil sebou o zem a začal popotahovat jako malé dítě. Najednou však muž přestal vyvádět, zahleděl se na kyblík s pískem, po čtyřech k němu dolezl, vysypal ho na parkety na podiu a začal stavět hrad z písku, pak se ale naštval a rozkopal ho. Když si všiml, že má boty, rozvázal si tkaničky, chvíli bojoval s ponožkami, ale nakonec si je úspěšně zesvlékl a začal si cucat palec u nohy. Ostatní v sále nevycházeli z údivu. A když uviděl švihadlo, palec nechal palcem a rozběhl se k němu, začal přes něj skákat a zpíval si: "Skákal pes přes oves, přes zelenou louku, šel za ním myslivec, péro na klobouku." Když se mu švihadlo omrzelo, švihl jím o zem, ale pak se rozmyslel a hodil ho do publika. Sebral dudlík, který uviděl válet se vedle sebe a dal si ho do pusy, když zmerčil pexeso, po čtyřech dolezl na Jasperem, mezitím sebou ještě stačil dvakrát plácnout o zem, ukázal na Jaspera ať si s ním jde zahrát pexeso. Jasper však zakroutil hlavou, pán ho začal mlátit pěstmi do nohy.

Jasper usoudil, že už to stačilo a pomalu ubíral na intenzitě dětských emocí, až z nich nezbylo vůbec nic. Pán se narovnal, byl tu zpátky ten seriozní zamračený muž, avšak s dudlíkem v puse. Pak se otočil a jakoby nic odkráčel z podia zpět na své místo, na dudlík ho upozornila až jeho žena. Jasper se usmíval a zasalutoval, odměnou mu byl potlesk konsternovaného publika.

Moderátorka pronesla pár vět o dětství a pak raději přivítala na scéně dalšího aktéra, kterým byl Jacob. "Dámy a pánové, Jacob Black si pro nás připravil dog dancing."

Jacob vpochodoval na podium ještě se dvěma dalšími vlky. Jacob ve své lidské podobě, Seth a Paul v té vlčí. Sálem se rozezněla písnička od Davida Guetty - She Wolf.

"Spíš wolf dancing, ne?" pochopila Rosalie Jacobův úmysl.

Jacob ustoupil stranou a vlci začali panáčkovat, po té začali plácat do tlap. Jacob jim asi po 2 minutách dal povel a oba začali tancovat kankán. Pak jim něco pošeptal a oni přestali tancovat, Paul se rozběhl na protější konec podia, postavil se proti Sethovi, který stál vedle Jakea naproti němu. Paul se rozběhl a přeskočil Setha, který proti němu válel sudy, tím si vyměnili strany. Seth se zvednul na všechny čtyři a jen jak Paul dopadl na zem, rozběhli se proti sobě znovu. Když byli zhruba na stejném místě, Seth udělal přemet a Paul ve vzduchu kotrmelec. Jacob jim ukázal, ať jdou k němu, nastavil pravou ruku a Seth mu ji přeskočil, pak nastavil levou a přeskočil mu ji Paul. Skladba se blížila ke konci, na podium vběhli ostatní členové smečky, také ve vlčích podobách a postavili pyramidu. Dole byli Paul, Embry a Quil, na ně vyskočili Sam a Leah a úplně nahoru vyskočil Seth. Jacob se uklonil, vlci zrušili pyramidu, vyrovnali se do řady a všichni odběhli do zákulisí.

"Tak to byl Jacob a jeho cvičení vlci. Jako další se nám představí Carlisle Cullen," vydechla a odešla do zákulisí.

"Rozhodl jsem se, že vám předvedu zdravotní prohlídku, jakou v nemocnici často lidem poskytuji," uvedl své vystoupení, "potřeboval bych však dobrovolníka či dobrovolnici." Jasperův dobrovolník spadl pod židli, jak se snažil schovat. Nikdo se nepřihlásil, a tak Carlislea něco napadlo.

"Slečno moderátorko? Nechtěla byste jít na lékařskou prohlídku, pojištění je dnes drahé a je to zcela zdarma."

"No tak, když je to zcela zdarma," vyšla pomalým krokem k němu.

"Ničeho se nemusíte bát, zkontroluji vám jenom zrak, sluch a změřím vám tlak," usmál se na ni.

"Posaďte se, prosím," ukázal jí na židli, kterou mu právě přinesli s nemocničním lehátkem.

"Budu Vám říkat slova a vy je budete po mě opakovat, ano?"

Kate Foxová se posadila a sledovala Carlislea, jak odchází na druhou stranu podia.

"Čokoláda," pošeptal směrem k ní.

"Čokoláda." zopakovala rychle, aby nedala najevo, jak moc se jí z něj podlamují kolena, ještěže sedí.

"Slunce," zkoušel znovu její sluch.

"Vejce!" zajásala Kate s pocitem, že dobře slyší. Jsi moje slunce Carlisle, pomyslela si Esme.

Carlisle zakroutil hlavou a Kate na něj vykulila oči, což ho utvrdilo v tom, že je hluchá jako poleno.

"Nemocnice."

Cože? zasnila se na okamžik Kate.

"Nemocnice." zopakoval ještě tišeji Carlisle.

Aha, pochopila. "Tasemnice!"

"Kate, Váš sluch není zrovna nejlepší," normální lidskou chůzí překonal vzdálenost mezi nimi, "a teď zrak."

Ukázal jí tabulku s písmeny, které se po každé řadě zmenšovala.

"... a, l, k," četla a Carlisle ukázal na další řádek.

"C, h, i," pokračovala, "o, b, r." Nakonec ukázal na ten nejspodnější řádek. "D, s, p."

"Tak je vidět, že zrak Vám slouží dobře."

Kate přikývla a lehla si na představené lehátko, ne kvůli měření tlaku, ale kvůli Carlisleovi, který se nad ní opět skláněl se stetoskopem na krku. Slušelo mu to.

"Zhluboka dýchejte," přikládal jí na tělo stetoskop a kontroloval její dýchání. Zhluboka dýchat? To nebyl problém, to dělala Kate celou dobu, aby se z něj nesložila na zem.

"A teď vám ještě změřím tlak," navlékl jí na ruku manžetu a zapnul strojek, Kate nevěděla, jak se jmenuje, ale ani ji to nezajímalo. Srdce jí tlouklo tak rychle, že byla hotová na infarkt, v břiše cítila podivné povznášející lechtání, jakoby tam měla motýly, a krev v žilách dosahovala bodu varu.

"Jestli si Carlisle nepohne, tak jí budeme muset volat rychlou," zašeptal Jasper k bratrovi připravujícímu se na jeho volnou disciplínu.

"140-90, slečno Foxová, máte vysokou hypertenzi," řekl Carlisle a přepnul do režimu, doktor každým coulem.

"Hyper, cože?" zamrkala moderátorka, aby se probrala.

"Hypertenzi, vysoký krevní tlak. To se mi nelíbí, stavte se za mnou do nemocnice a musíme udělat taky něco s tím sluchem." Né! Naslouchátko, né! křepčila Kate v duchu.

"Dobře," hlesla, když se sbírala z lehátka a urovnávala si šaty.

"Děkujeme Carlisleu Cullenovi za jeho názornou ukázku lékařské prohlídky a jako dalšího máme na programu Edwarda Masena," mlela z posledního a jen, jak to dořekla, odporoučela se do zákulisí, aby si dala pořádný hrnek kafe, což jejímu stavu moc nepomohlo, ale něco, co by ji postavilo na nohy, potřebovala.

"Konečně!" zaradovaly se Bella s Nessie, když Edward přišel na podium a uklonil se. Pomalým krokem došel k pianu, které už tam stálo. Usedl, rozsvítil se na něj kužel příjemného modrého světla. Ostatní osvětlení v sálu zhaslo a Edward začal tančit prsty po klávesách.

"It's for you," zašeptal k Belle. A všechny obklopila píseň Your song od Eltona Johna.

"It's a little bit funny this feeling inside," začal Edward zpívat a Belle, kdyby mohly, zaleskly by se jí v očích slzy radosti, štěstí a lásky.

Edward zpíval a jeho prsty klouzaly po pianu s andělskou lehkostí. Kate Foxová seděla v zákulisí na židli, nohy na stole a dávala si další kafe. Tenhle ročník Muže roku byl i na ni moc. Žádné oko nezůstalo suché. Kromě těch upířích. Dámy, dívky a prostě všechny ženy v publiku a vlastně v celém sále, ať už to byly maskérky, scénáristky, uklízečky a divačky, neskrývaly dojetí. Jak krásně procítěné to bylo, zpívané zamilovaným upírem pro svou lásku. A pak, že upíři nemají duši.

"I hope you don't mind.

I hope you don't mind that I put down in words.

How wonderful life is while you're in the Word,"

zakončil Edward, narovnal se a nakonec se uklonil. Strhl se obrovský potlesk, který otřásal celým sálem. Moderátorka vyšla ze zákulisí a sama tleskala: "Děkujeme Edwarde, to bylo nádherné. Nikdo nepochybuje o tom, že svoji přítelkyni miluješ víc než vlastní život." ženu, opravil ji Edward v duchu.

"A s číslem 15 k nám přichází Emmett McCarthy se svojí divokou show, jak to sám nazval."

"Pane bože, mě asi omejou," zaúpěla Rosalie, "hlavně ať se neztrapní."

"Dobrý večer, dámy a pánové, přivedl jsem si s sebou pomocníky. Jako první se nám představí puma Freddie, potom netopýr Carl a nakonec pijavice Chip a Dale," začal Emmett komentovat svoje vystoupení. A Rosalie tak definitivně ztratila poslední naději, co měla. Emmett se zbláznil.

Emmett zaplul za oponu, a když se zase objevil, na řetězu vedl pumu.

"Pozdravte, prosím, Freddieho, je to puma a dalo mi to hodně práce ji chytit," oznámil.

"Jasně," ušklíbl se Edward s černou barvou v očích. Měl hlad. Opět.

Emm zapálil kruh, pustil pumu z řetězu a dal jí povel, aby kruh proskočila.

"Pojď, kočičko," pobízel ji a mával přitom rukama, "nebo si tě dám k večeři," pronesl už o něco tišeji. Rosalie si zakrývala oči, nechtěla vidět to divadlo, co Emmett předváděl.

Puma proskočila obručí a pak znovu a zase nazpátek.

"Tak to byl Freddie," zapnul Emmett pumě obojek a vedl ho Edwardovi ven, který se o něj s chutí postaral.

"Dále máme na programu netopýra Carla, je to můj kámoš, jsme, jak se to říká, z jednoho vejce," povídal Emm Carlovi, který mu seděl na rameni.

"Jo, podobají se jako vejce vejci," zaskučí Rose a znovu si skryje obličej do dlaní. Ta podoba!

Emmett přichystal bidýlko a poodešel trochu stranou. Pak zavolal: "Hop!" a Carl přeletěl podium a dosedl na bidýlko. Všechny dámy v první řadě si zakryly rukama hlavu, aby se jim náhodou Carl nezamotal do vlasů.

"Carle, hop!" zavolal znovu Emmett a Carl mu doletěl až na rameno. Emm ho pohladil po hlavě.

"Dámy a pánové, to byl Carl, potlesk prosím," pomalu ho odnášel do zákulisí.

"A teď tu mám bratry pijavice, Chipa a Dalea. Jsou vycvičení, přiložím si je na kůžu a oni se nepřisají," udělal přesně to, co řekl. Přiložil si je na kůži, Chipa na čelo a Dalea na krční tepnu, pijavice se sice začaly přisávat, ale neměly jaksi co sát, žádná krev totiž Emmettovi v žilách nekolovala.

"Pijavice si hraje s pijavicí, tak to tu ještě nebylo," zavřeštěl Jacob.

"Tak to byl Emmett McCarthy s číslem 15 a jeho divoká show," ukončila Emmetovo vystoupení moderátorka. Náš pijavičí muž se uklonil, až mu Chip spadl z čela a rozmázl se o zem, Fuj! pomyslela si Rosalie, a Dale se na krku držel zuby nehty, takže protentokrát nespadl. Emm začal oplakávat Chipa, když ho zvedal a zamířil s ním za oponu.

"Děkujeme, Emmette, po přestávce tu bude vyhlášení výsledků."

V zákulisí byl zmatek, Paul se Sethem se přeměnili a maskérka omdlela, Carlisle jí dával první pomoc, ale tak u toho nadával, že ztratil stetoskop. Edward na parkovišti zakousl Freddieho, ale bohužel to viděla kostymérka a začala ječet a pobíhat po parkovišti jako smyslů zbavená. Jasper se ji snažil uklidnit, ale omylem jí navodil dětské emoce a ona začala hystericky brečet a dloubat se v nose. A aby toho nebylo málo, Emmettovi utekly pijavice a teď je hledal všude, kde se dalo.

"A jsme tu zpátky, dnes již naposledy vás zdravím z New Hampshiru. Máme tu vyhodnocení," přivítala moderátorka obecenstvo a začala pomalu rozlepovat obálku, ve které byly výsledky dnešní soutěže.

"Na 3. místě se umístil muž," udělala odmlku, "s číslem 15, Emmett McCarthy."

Emmett napůl šokovaně, že je "jen" na třetím místě a na druhou stranu šťastně, že se umístil, předstoupil a dostal bronzovou medaili.

"Stříbrnou medaili dostane," podívala se znovu do publika, "čtenář myšlenek s číslem 12, Edward Masen." Nessie s Bellou se rozzářily.

"A na 1. místě se umístil," počkala chvíli, která připadala i upírům dlouhá, " se umístil, Jasper Whitlock!" Alice výskla radostí a na tváři se jí rozhostil překvapivý a překvapený úsměv odrážející její pocity, které už neměla dlouhou dobu.

Esme a Nessie trochu posmutněly, že jejich muži života nezvítězili.

"Gratulujeme vítězům! Avšak rozhodli jsme se, kvůli velmi zvláštním a zajímavým účastníkům, udělit ještě další dvě ocenění. A to za objev roku a nejsympatičtějšího muže roku."

"Objevem roku se stává vlčí muž Jacob Black." Renesmee málem vylítla ze sedačky, vyskočila na podium a objalala Jacoba, Bella ji však zadržela: "Až doma!" načež se Edward zamračil.

"A nejsympatičtějším mužem pro tento rok je," zasnila se, "Carlisle Cullen." Já to věděla, radovala se Esme v duchu.

Kate Foxová se hrnula předávat honem Carlisleovi cenu. Pak se se všemi rozloučila: "Děkuji Vám, že jste nám zachovali přízeň, 7. ročník soutěže Muž roku končí, budu se na Vás těšit příští rok, mějte se krásně, příjemný zbytek večera a nashledanou."

Cesta domů proběhla na to, že byl vlastně každý oceněn, celkem v klidu, všichni si nechávali oslavy až domů.

Po několika dlouhých minutách cesty doma

"To jste rádi, že jsem Vás přihlásil," prohlásil Emmett mezi dveřmi. Ostatní přikývli. Rosalie ho však popadla a už ho tlačila ze dveří: "Pojď musíme to třetí místo oslavit."

"A číím?" protáhl Emmett. Rosalie zaplály v očích ohníčky: "Lovem přece." Ale všichni věděli, že tentokrát to lov nebude.

"Tak to si nechám líbit," vyrazil ze dveří spolu s Rose.

"Jednou a dost!" prohlásil Jacob, "příští rok už mě tam nikdo nedostane."

"Ale vždyť jsi objev! Příští rok bys mohl vyhrát," zírala na něj Nessie nevěřícně. Jacob zakroutil hlavou a chytl ji za ruku. Edward mu konečně dovolil, aby si Renesmee odvedl někam do La Push a aby to objevili a oslavili spolu.

Edward s Bellou v náruči se pak vytratili z domu do chaloupky, kde taky slavili, ale určitě jinak než Nessie s Jacobem, aspoň tak si to Edward myslel.

"Carlisle, ty nejsi nejsympatičtější muž roku," utahovala si z něho jeho žena.

"Co? Ty nejsi ráda, že jsem vyhrál, alespoň něco?"

"Ty jsi totiž nejsympatičtější muž tisíciletí, ty jsi nejsympatičtější muž v celém mém životě," usmála se na něj.

Oba se odebrali do své ložnice, Esme šla Carlisleovi ukázat pohled, který sliboval víc a kterým ho v autě uklidnila.

"Alice, Alice, co vidíš?!" třel jí Jasper ramena, když se zase zahleděla v dál.

"Už vidím, Jacob se příští rok nezúčastní," zaradovala se.

"A co jsi viděla?" naléhal.

"Příští rok se zúčastní Brad Pitt, Justin Bieber a Alec Volturi." Jasper se zamračil.

"No, tak to máme co dělat," otočila se na Jaspera, když se probrala z transu a už ho táhla do koupelny.

"Už ne!" zahromoval a strhl ji na pohovku.

 

Povídky od Kate

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

15)  Annie2 (27.02.2014 20:20)

To je supeer! :) Doufam, ze v psani budes jeste dlouho pokracovat :) :)

Kate

14)  Kate (28.08.2013 01:23)

Pal, děkuju! :)

13)  Palomino (27.08.2013 15:43)

To byla sranda...

Kate

12)  Kate (21.08.2013 02:27)

Jé, děkuju Sarush. :)

11)  Sarush (13.08.2013 16:00)

To je dokonalý!!! Kate, ty jedeš!!! ;) ;)

Kate

10)  Kate (07.08.2013 21:24)

Row, děkuji ti, taky se mi nejspíš vařil mozek, když jsem to psala.

Rowana

9)  Rowana (07.08.2013 21:20)

Super povídka na odreagování. V tom dnešním horku, kdy se mi málem uvařil mozek, vážně bodla. Velice osvěžující čtení.

Kate

8)  Kate (07.08.2013 21:12)

ST, děkuju moc, vážím si toho. No humoristka, ještě aby to tak bylo i v reálným životě.

SestraTwilly

7)  SestraTwilly (07.08.2013 20:30)

No teda Kate,diky za venovanie. Vtipná poviedka,dobré hlášky.
Stále tvrdím,že ty si humoristka a tento štýl ti sedí.

6)  BabčaS (07.08.2013 18:08)

Kate

5)  Kate (07.08.2013 15:07)

Dííky, bez tebe by to nebylo ono. :)

KalamityJane

4)  KalamityJane (07.08.2013 14:42)

Jo, mě to fakt pobavilo :D Spousta hlášek k nezaplacení, ale nejradši mám takové ty nenápadné narážky. :) Jen tak dál

Kate

3)  Kate (07.08.2013 14:38)

Děkuji, Tami. ;)
Děkuji moc, Em, nápady jsou to k nezaplacení. :D Dobře, hodíme večer řeč. :)

emam

2)  emam (07.08.2013 13:28)

Na čtvrtý pokus mi to děti konečně dovolili dočíst
Je to fakt povedené! Děkuji za věnování Takových nápadů! Hodíme o tom ještě večer řeč, ju?;)

tamias01

1)  tamias01 (07.08.2013 11:31)

to bylo báječné naní nad to se po ránu dobře zasmát.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Cullenovi