Sekce

Galerie

/gallery/učitel i lásky.jpg
Dnes je tu další dílek. Je docela dlouhej snad se bude líbit.
Dnes opět zářila Panthea s písničkou.

Tak a bylo to tady. Bylo ráno, něco kolem sedmi, ale já už byla vzhůru. No já ani pořádně nespala. S velkým povzdechem a strachem jsem se už vyhrabala z postele. Začala jsem se přehrabovat v šatníku. Nakonec jsem si vzala obyčejné rifle a modrý rolák, světle modrou mikinu s kapucí.

Zalezla jsem si do koupelny a dívala se na svůj odraz v zrcadle. Sice by to šlo zamaskovat make- upem, ale ty jizvy byly dost velké a docela hluboké. Nerada se něčím patlám. A to hlavní a nejdůležitější je, že mi to doktoři zakázali, jelikož kůže, kde jsou jizvy, je citlivá. S povzdechem jsem si vyčistila zuby, a poté si sčesala vlasy do obličeje, alespoň na levé straně, tak, aby toho bylo co nejmíň vidět. A taky se mi to celkem povedlo, ale jakmile se pohnu, lidi to uvidí. Ale nic víc s tím udělat nemůžu. Když jsem se vrátila do pokoje, zjistila jsem, že je nejvyšší čas. Charlie už byl v práci.

 

Vzala jsem si jen müsli tyčinku a napila se pomerančového džusu. Pomalu jako šnek jsem se loudala z domu a bála se, co se bude dít. Zamkla jsem za sebou a došla ke svému náklaďáčku.

Jako vždy naskočil s řevem, usmála jsem se a vydala se na cestu do školy.

 

Na parkovišti před školou byla už spousta lidí a spousty jsem jich i poznala jako třeba Angelu, Mika, Jessicu, Tylera a jiné. Z auta jsem jim zamávala a oni mně. Zaparkovala jsem a protože jsem nechtěla, aby byli hned v šoku, vydala jsem se rychle do kanceláře školy. Kterou jsem tak dobře znala.

 

„Ahoj, Bello,“ pozdravila mě paní Chapmenová, jen co jsem vešla. Vždy byla tahle starší svalnatější dáma milá a já ji měla ráda.

„Dobrý den,“ pozdravila jsem a došla k pultu, za kterým stála.

„Tak tady jsou papíry. Určitě víš, co s nimi, tak si užij svůj první druhý den.“

Vzala - mi tak známé - papíry do ruky a s úsměvem mi je podala. Zadívala se na můj obličej, ale poté se mi podívala do očí. Měla jsem ráda i jej jednání. S úsměvem a poděkováním jsem odešla.

Vydala jsem se rovnou na první hodinu podle rozvrhu - Trigonometrie. Dřív jsem seděla s Jess. No, uvidíme, jak to bude letos. Parkoviště bylo už celkem prázdné. Přijela jsem normálně, nepotřebovala jsem se s tím zdržovat, když to tady znám.

Vešla jsem do třídy, kde jsem poznala Jess, zářivě se na mě usmála a ukázala, abych si sedla vedle ní dozadu a já šla ráda.

„Ahoj, Bell, tolik jsi nám chyběla,“ objala mě. Když se ale odtáhla a pozorně se na mě podívala, zůstala zírat na moji tvář.

„Bože, Bello, co se ti stalo?“ řekla docela vyděšeně a měla co dělat, aby nekřičela. Rychle jsem si ty vlasy na tvář nahrnula víc a klopila hlavu k zemi.

„To je od toho vlka, viď, proto jsi odjela?“ zeptala se po chvíli. Mlčky jsem přikývla. Ano, udělal to vlk, ale nebyl obyčejný, jak si myslí.

To už vešel do třídy učitel. Šla jsem mu dá ten papír na podepsání a on mi dal knížku. Jak on, tak všichni ostatní zírali. I Jess, ale od ní mi to ani tak nevadilo.

Po hodině jsem se s ní rozloučila a šla na fyziku. Dívala jsem se na zem a tak skoro nikdo neviděl mojí ozdůbku na tváři.

Nevnímala jsem pohledy lidí. Celkem se mi to dařilo. Vše bylo v pořádku, hodiny ubíhaly v klidu, s Angelou jsem se taky bavila. No, bylo to lepší, než jsem čekala. Ale neviděla jsem a ani neslyšela o Amandě. Doufala jsem, že odešla na školu do rezervace. A tak jsem měla hned o něco lepší den. Ale vše se rozplynulo, když nastala poslední hodina před obědem. Měla jsem angličtinu, a když jsem vešla do třídy, myslela jsem, že mě trefí.

Celá třída byla plná a poslední volné místo bylo u někoho, koho jsme vážně nechtěla potkat, natož s ním sedět. Ano, to místo bylo vedle Amandy. Bože, co jsem komu udělala?

Stála jsem u stolu profesora a čekala, až přijde.

Podle jména je to někdo nový. Nikdy jsme o profesoru Cullenovi neslyšela. To jsem zvědavá, jelikož poslední učitel na angličtinu, co tu byl… No, neměl to v hlavě v pořádku a neměla jsem ho ráda.

Třída byla plná a už zvonilo, čekalo se jen na nového učitele. Ještě aby zabloudil. Otočila jsem se po chvíli ke dveřím a zůstala strnule stát. Stál v nich nádherný kluk. Měl bledou pleť, bledší než já, albína, krásné plné rty zkřivené do mírného úsměvu, zlaté oči, kterýma si skenoval třídu. Slyšela jsem pár slastných vzdechů od holek. Byl krásný, ano, ale tohle dělat před všemi, protočila jsem oči a dál ho skenovala. Měl krásné krátké rozcuchané hnědo-bronzové vlasy, ale přesto vypadal, jako by právě slezl z přehlídkového mola. Po chvíli se pohnul a šel ke mně, moje srdce se samo od sebe rozbušilo jako splašené. Sklopila jsem pohled do země. Začalo se mi blbě dýchat. Jako bych uběhla maraton a ne tu čekala. Došel ke mně a věci, co měl v ruce, položil na stůl.
Vzhlédla jsem k němu a on se na mě díval. Prohlížel si můj obličej, ale jinak než ostatní, Zkoumal moje jizvy, jako by věděl, od koho jsou. Což ale byla hloupost, dívala jsem se na něj a bez myšlenek mu podala papír, lehce se usmál a začal číst, poté mi ho podepsal. Zatřepala jsem hlavou a jako na mučení šla až do zadu za Amandou.

Šourala jsme se k lavici, jak nejpomaleji to šlo. Dosedla jsem s kyselým obličejem, ale dostal mě výraz Amandy. Podívala jsem se na ni. Sledovala nového učitel se strachem a nenávistí a to bylo u ní divné, jelikož milovala, když přišel někdo nový. Pořád na něj koukala, bylo jedno, že chodí s Jacobem.
„Dobrý den, jsem Edward Cullen, váš nový profesor na angličtinu,“ představil se a moje srdce se na chvíli zastavilo, když jsem uslyšela tak krásný sametový hlas, jaký měl. Všechny holky vypadaly, že je budeme muset každou chvíli odnášet na ošetřovnu. Nevšímal si toho a začal výuku.
Musím říct, že to byl první učitel, co mě během vykladu zaujal, a ne jen jeho vzhledem. Nevadilo mi ho poslouchat a bylo vidět, že ví, o čem mluví, a že ho to taky baví. A tak ta hodina utekla neskutečně rychle. Překvapilo mě chování Amandy, celou hodinu probodávala učitele nenávistným pohledem a on jí to občas oplácel. Nepokoušela se se mnou mluvit a já za to byla ráda.

Když zazvonilo, chtěla jsem odejít, ale ona mě chytla a nedovolila mi to, počkala, až budeme samy. Byly jsme tu my a profesor.
„Bell… to… ti udělal…“ zadrhla se a nemohla dál pokračovat a tak jsem se rozhodla  odpovědět, třeba mi pak dá pokoj.  
„Ano, udělal, a proto mě nech na pokoji, protože vás už nechci nikdy vidět. Nechte mě,“ mluvila jsem k ní s nenávistí a bolestí, kterou jsem cítila. A také jsem cítila zvědavý výraz profesora v zádech.

„Bell, on ti to nechtěl udělat. Víš, že by ti nikdy neublížil. Miluje tě,“ pokoušela se ho hájit, ale bylo pozdě.

„Tak proč mi nedal pokoj, když si našel tebe?“ vykřikla jsem naštvaně.

„Já…“

„Nech to být a prostě na vše zapomeň. A s Jacobem se mi vyhýbejte a nechte mě na pokoji,“ řekla jsem už v klidu a šla na oběd. Ve dveřích jsem potkala učitele, ale pokračovala jsem dál do jídelny.

Vešla jsem do jídelny a podívala se po ní. Všichni, i učitelé, se na mě dívali. Ne, oni zírali, jelikož jsem měla odhrnuté vlasy z obličeje. No, ať se podívají. Stejně by zírali i tak. Povzdechla jsem si a zamířila si pro jídlo. Koupila jsem si salát a sodovku.

Angela na mě mávala, abych šla k nim, ale já chtěla být sama. I proto, že s nimi seděla Amanda.

Zamířila jsem na druhou stranu jídelny, kde byl opuštěný stůl. Akorát pro mě, jelikož byl daleko od všech. Cestou se na mě všichni dívali a holky měly vyděšené výrazy z mé jizvy.

Sedla jsem si zády ke všem a pomalu jedla svůj salát. Když se přede mnou objevila postava a krásný sametový hlas promluvil:

„Smím si přisednout?“ Nemusela jsem se ani dívat, jelikož jsem věděla přesně, kdo to je, ale podívala jsem se. U protější židle stál profesor Cullen a krásně se usmíval. Nemohla jsem jinak, než se také usmát.

„Klidně,“ odpověděla jsem, popravdě mi nevadil. Jelikož on na mě nezíral. Sednul si a já si shodila vlasy do obličeje. Sice nezírá, ale taky ji nemusím vystavovat. Zajímavě se na mě podíval, až jsem cítila, jak se mi vlévá krev do tváře a tak jsem rychle sklopila pohled.

Bylo ticho a já za námi slyšela jen šepot a cítila ty pohledy do zad. Povzdechla jsem si a zvedla pohled k němu. Pořád si mě prohlížel. Ale nezíral, jen si mě prohlížel, jako by chtěl něco zjistit.

„Alespoň jsme jim ulehčili práci, když oba nováčci sedí u jednoho stolu,“ řekl po chvíli.

„Ale já tu nejsem nová,“ informovala jsem ho. Zmateně se na mě podíval.

„Jak to, vždyť máš ty papíry?“ Usmála jsem se, bylo zábavné, když profesor něco neví, a u něj to taky platilo.

„No, já jsem tu už bydlela, ale před rokem jsem se odstěhovala zpět k mámě a teď se vrátila,“ naklonil hlavu na stranu a chvíli si mě prohlížel.

„Tak proč na tebe všichni zírají, když tě znají?“ Zajímavá otázka, musela jsem se usmát.

„Neznají ale moji jizvu.“ V obličeji mu proběhlo pochopení a smutek. To mě překvapilo.

„Promiň, nevěděl jsem,“ začal se omlouvat.

„To je v pořádku, jsem už zvyklá,“ uklidnila jsem ho. Podíval se najedou na hodiny u vchodu do jídelny.

„Už musím jít připravit se na další hodinu. Tak zatím,“ usmál se na mě a odešel. Přišlo mi jako, by byl student než profesor, i to, jak se mnou mluvil. No, mohlo za to asi i to, že byl hodně mladej. Podle mě vloni dodělal školu. Pustila jsem se do zbytku mého oběda.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

13)  Noelle (04.07.2012 20:07)

těším se na příště

kikketka

12)  kikketka (18.06.2011 09:29)

Aháááááááá Edwadí je tak super :p jen teda s tím, proč na ni tak zírají malinko přestřelil. |To je naprosto jasné proč... Kvůli jizvě, ne? A to má upíří zrak :D :D :D

LoveCullenka

11)  LoveCullenka (07.08.2010 14:19)

Jééé Edík... a Jacob je pěkný... ano tamto! Jdu na další dílek!

sakraprace

10)  sakraprace (19.06.2010 10:59)

Nebyla jsem si jistá, jestli budu schopná vidět Jaka jako lumpa, ale teď bych tomuto nejradši provedla něco velice, ale velice bolestivého a tý jeho Amandě taky. Kde mají nějakou sebeúctu????

Radussska

9)  Radussska (19.06.2010 10:50)

Jóóóóóóóóó vykastrujem Jacoba už se těšim na pokráčko

Abera

8)  Abera (18.06.2010 16:23)

7)  Liz (18.06.2010 12:48)

Krásné
ale Jacoba bych ...... a tu jeho Amandu taky

6)  baroslava (18.06.2010 12:37)

krásnej díl.Těším se na další doufám že bude co nejdříve:) :) :) :) :)

5)  hellokitty (18.06.2010 11:47)

ja by som toho Jacoba najradšej vykastrovala!!!!

Mili

4)  Mili (18.06.2010 10:42)

Úžasná kapitola

MaiQa

3)  MaiQa (18.06.2010 10:22)

Jsem nenapravitelnej team Edward. :p :p :p :p :p Konečně se tam objevil. Mám strach co chystáš na další díl. Jestli se tam objeví Jack, tak ho vytáhnu z příběhu a osobně zfackuju. :D :D :D :D :D :D

2)   (18.06.2010 09:37)

Třeba by mohl Edward přerazit Jacobovi hřbet ? To by bylo super

Cam

1)  Cam (18.06.2010 09:02)

Jééé, konečně Eda na scéně

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still