Sekce

Galerie

/gallery/emli.jpg

A máme tu druhý díl, který jste si tak vydupaly. :D No, dobře, psala se mi trochu těžko, ale je tu a jsem za to ráda. ;) Sundance

S obavami v očích jsem se otočil na doktora. „A můj syn?“ zeptal jsem se přiškrceně. Co když se mu něco stalo? Co když bude mít nějakou nemoc? A co když Emily potra… Ne, na to nesmím myslet, už nikdy.

Doktor se na mě podíval unaveným, ale přesto šťastným pohledem. „Váš syn je v nejlepším pořádku, i když nevím, jak je možné, že přežil ten střet s medvědem.“ Kdyby jen věděl, že vlastně přežil střet se svým otcem, tak by se na mě nedíval takhle milým pohledem. Vždyť já jsem vlastně stvůra, která by neměla existovat.

„Moc vám děkuji, doktore, ani nevíte, co to pro mě znamená,“ poděkoval jsem, že zachránil život mé ženě a mému dítěti, a pohled opět stočil k Emily.

 

***

 

Po třech dnech se moje žena probrala a já myslel, že mě už nikdy nebude chtít vidět, ale ona se na mě dokonce usmála, když mě spatřila.

„Emily, já jsem -,“ začal jsem, ale ona mě to nenechala dopovědět. Dala mi prst na pusu, abych přestal mluvit.

„Same, já přeci vím, žes to neudělal schválně. Myslíš, že bych tady jen tak ležela a dívala se na tebe, kdybych se na tebe zlobila a nechtěla tě už nikdy vidět? Ne, určitě bych tu už nebyla, protože bych vystartovala ke dveřím, ale já tu pořád jsem, tak nech omluvy stranou,“ řekla slabým, ale přesto pevným hlasem. Jak já ji miluji! Co bych bez ní dělal?

 

***

 

Po dalších pár dnech ji pustili z nemocnice a s tím, že se za měsíc má přijít ukázat, jsme se vydali do La Push.

 

 

Po sedmnácti letech:

 

Christian

 

„Mami, jdu ven,“ křikl jsem do klouby domu a vyběhl do deště. Sakra, nemám bundu. No, já to bez ní přežiji. Vždyť jsem vlk, který chodí i v největších mrazech bez trička a teď si dělám starosti, že nemám bundu? Jo, jde to se mnou z kopce.

Můj táta je takový tajemný, když se ho zeptám, co se stalo mamce na tváři. Nikdy mi neodpověděl, a když jsem se ho na to zeptal poprvé, tak se tak rozrušil, že se začal neovladatelně třást. Ale třas ustal, když mu mamka dala ruce na tvář a postavila se mu přímo před oči.

„Christiane,“ oslovila mě osoba, která šla po naší příjezdové cestě, „jak se máš?“

Usmál jsem se. „Ahoj, teto Kim, kde máš strejdu?“ zajímal jsem se.

„Nechtěl se mnou jít. Je to lenoch línej,“ zasmála se. „Ale neboj, já ho k vám někdy zase dotáhnu.“

„No, to doufám, ale já teď musím jít,“ informoval jsem ji a chtěl jít dál, ale ona tázavě nadzvedla obočí a to mě zastavilo. „Mám se sejít s Jacobem,“ objasnil jsem to. Přeci si nemyslí, že bych běhal za holkami? To fakt ne! I když… jedna by tu byla.

„S mladším nebo starším?“ zasmála se.

„Myslíš, že bych šel se strejdou Jacobem ven?“

„No, u tebe je možné všechno,“ poznamenala, zamávala mi a konečně se vydala na poslední kus cesty. Bylo jí něco přes třicet, ale fyzičku měla jako patnáctiletá.

Já jsem se taky rozešel, ale úplně opačným směrem.

Došel jsem k domu Jacoba a jeho rodiny, když se ze dveří vyřítil sám Jacob a v závěsu mu běžela Melanie. Jacob je o dva roky starší než já a jeho sestra je od něj mladší o tři roky. Ale i přes ten jejich věkový rozdíl ho má Mel pěkně na háku.

„Páni, co se děje?“ zajímal jsem se. Přeci jenom se nevidí každý den, když někdo rozrazí dveře, málem je vyrve z pantu a za ním běží jeho sestra a v ruce má… Cože? Vařečku? To si dělá srandu?

„Tenhle vůl mi smazal celej referát,“ zlobila se, „byl přes pět stránek, takže si ho taky znovu napíše,“ dostala za dostiučinění a nechala ho být. Přišla zpátky ke mně a zamračila se, když viděla, jak se směji. „Hele, pořád držím vařečku v ruce a pořád se ji nebojím použít,“ varovala mě a zvedla tu dřevěnou zbraň v její ruce.

Ano, bál jsem se jí, protože na holku byla fakt drsná.

„Dobře, promiň, už se nebudu smát,“ slíbil jsem jí a ruku jí dal na tu vařečku. Ona ji zase pomalu stáhla.

„No, jestli jo, tak je možné, že o něco přijdeš,“ ještě zavrčela a potom se otočila na svého bratra. „Ten referát mám mít zítra, takže by sis měl jít sednout za stůl a napsat mi ho. Jo, ještě detail. Minimální počet slov je dva tisíce, tak si to užij,“ zakřenila se na něj a otočila se směrem ke mně.

„No, nezajdeme pro Masena?“ zeptal jsem se.

Mel přikývla. „Jasně, jdeme.“

„A mě sebou nevezmete?“ ptal se ublíženě Jake.

„Nemáš náhodou práci?“ nadzvedla obočí ta zákeřnice.

„Jakou?“ zeptal se zmateně. Sakra, hraje to, nebo má doopravdy sklerózu?

Jeho sestra se na něj zamračila a on ihned pochopil.

„Vždyť bude dost času večer,“ namítl. No, to neměl dělat.

„Vážně? A ty večer stihneš napsat dva tisíce slov?“ zeptala se a v očích se jí zračilo pobavení.

„No, to asi ne,“ zamumlal a šel dovnitř. „Tak zítra.“

Páni, já bych nechtěl takovou sestru. By mě jenom hecovala a okřikovala. Ble! Hrozná představa. Ale jako kamarádka se mi Mel líbí. Je pozorná, naslouchá, moc se nevyptává, prostě taková, jaká by měla kamarádka být.

„Hele, nezajdeme i pro Jeremyho?“ zeptal jsem se a podíval se na Mel.

„On není doma. Psal mi, že jeli do Port Angeles nakoupit hadry,“ zasmála se. „A co Andrew?“

„Ten je někde na dovolený, prý jeli včera,“ zesmutněl jsem. Všichni jsou pryč a já a Blackovi tu trčíme.

„Hele, je vůbec Masen doma?“ zeptala se, když jsme řekli, kdo doma není.

Také jsem se zasmál. „No, můžeme to zkusit.“

Šli jsme tedy k Masenovu domu, kde nestálo žádné auto, ani se uvnitř nesvítilo. Stejně jsme ale zaklepali.

A nic.

Ještě jedno zaklepání.

Znovu nic.

„No, asi to nemá cenu,“ zasmál jsem se. „Nepůjdeme se projít?“

„Jasně, můžeme,“ usmála se na mě a mně se div nepodlomila kolena.

Vedl jsem ji lesem a občas ji musel chytat, protože to párkrát málem nevybrala a skoro si odřela noc o jehličí, které leželo na zemi.

Vyšli jsme z lesa a ocitli se na vysokém útesu. Pod ním bylo bouřlivé a temně černé moře. Bylo to, jako se dívat na něco, co vás děsí, ale přesto od toho nemůžete odtrhnout oči.

„Páni, jak jsi tohle místo našel?“ zeptala se zvědavě a šla podél útesu.

„Byl jsem se projít a byl jsem tak zamyšlený, že jsem se najednou objevil tady,“ vyjasnil jsem jí to. Vypadala nádherně. Slunce se odráželo od její záplavy světle hnědích vlasů a dávalo mi pocit, že je má zrzavé. Oči jí svítily štěstím, radostí, ale také zvědavostí. Celkově byla docela záhadná, ale mně přišlo, jako bych v ní mohl číst jako v otevřené knize.

„To je nádhera,“ zašeptala a s úsměvem se na mě otočila. Chvíli se mi dívala do očí a pak se to stalo.

Bylo to přesně, jak říkali kluci. Teď už vás na zemi nedrží gravitace, ale ona. To ona byla středem vašeho vesmíru, ne slunce. Ta, na kterou jste čekali celý život, ale ona to byla vaše nejlepší kamarádka. Pro ni bych udělal všechno, byl pro ni vším, co ona by chtěla. Přítelem, kamarádem, bratrem nebo ochráncem. Bylo by vám jedno, co z toho si vybere, vy byste byli rádi, že si vás vůbec vybrala. Jako bych se odpoutal od země, ale ona mě na ní pořád držela.

Otisk. A oboustranný. Byla v naší smečce asi tři měsíce. Nikdy jsem se jí do očí nezadíval tak hluboko.

Došel jsem až k ní a ruku jí dal zezadu na krk, tím jsem si ji mohl přitáhnout blíž k sobě. Musel jsem se sklonit, protože byla menší než já. Ona mi napomohla tím, že se vytáhla na špičky.

Spojili jsme naše rty a mně v břiše bouchla atomovka. Bylo to tak intenzivní, že jsem se málem neudržel na nohou. I Mel měla co dělat, aby se nesesypala do trávy.

Po chvíli jsme si tam ale lehli dobrovolně. Jenom mi dala hlavu na hrudník a hladila mě po ruce, kterou jsem dal přes ni. Nemluvili jsme, nebylo to potřeba. Po chvíli ale promluvila.

„Víš, nějak jsem tušila, že se něco takového stane, ale že zrovna s tebou?“ zasmála se. Ale to urazilo moje ego.

„Proč zrovna se mnou? Mám být upřímný? Dlouho jsem tě jen tak pozoroval, když jsme byli venku. Vždycky mi připadalo, že se pohybuješ tak ladně, ale přitom chytře. Měla jsi tak poutavé oči, že od nich nešlo odtrhnout pohled. No, prostě dokonalá holka. Miluju tě,“ vyznal jsem se jí a čekal. Pomalu se na mě otočila a v očích bylo vidět překvapení. Jak může být překvapená, když jsme se otiskli?

„Miluju tě,“ zopakovala a stvrdila to polibkem. Byl jiný než náš první. Tenhle měl v sobě ukryté tak silné emoce, že jsem byl rád, že ležím.

Když se to o nás rozkřiklo po rezervaci a došlo to až k mým rodičům, tak se na sebe podívali takovým tím pohledem, který říkal, že chápou, jaké to je. Ano, i oni se otiskli. Tedy, taťka se otiskl.

Řekli mi, že jsou rádi, že se to konečně stalo. Chápal jsem je. Já jsem nebyl rád, já jsem z toho létal v oblacích.

Po pár letech jsme ze vzali a plánovali dítě, ale jak nám řekl můj otec, není to možné. Jestli se přeměňuje z páru pouze muž, tak to ničemu nebrání, ale když se přeměňuje žena, tak dítě nemůže mít, protože se její tělo dál nevyvíjí. Nemění se. To nám brání, abychom měli potomky. I kdybychom se přestali proměňovat, tak to ničemu nepomůže.

Ale i přesto, co nám ostatní řekli, jsme to zkoušeli. A co se nestalo. Někdo nahoře nás měl hodně rád, protože Mel začala mít menstruaci a později… byla těhotná. Bylo to štěstí, osud nebo zázrak? Nevím, odpověď jsem ani nehledal.

Jestli to byl osud, tak naše dcera – nebo její potomek – bude muset vykonat něco, co změní hodně věcí.

Jestli to bylo štěstí, tak to na své straně máme hodně šťastných skřítků.

A jestli to byl zázrak, tak na něj bych uvěřil pouze tehdy, kdyby v ten den byly Vánoce. Takže na něj věřím, protože v den, kdy se nám narodila naše dcera Cortny, byl Štědrý den.

 


 

No, nepřijde mi to jako nějaké chvalitebné dílo, ale pro vás jsem se hodně snažila, tak doufám, že aspoň tu snahu oceníte komentem. :) Ale nevynucuji siho, protože jak jsem nedávno zjistila - píši proto, že mě to baví, ne proto, že chci co nejvíce komentářů. ;)

Sundance

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

maryblack

3)  maryblack (02.03.2012 22:10)

hezký ;)

Sundance

2)  Sundance (27.02.2012 18:09)

Ona ji párkrát měla, ale až poté otěhotněla.. ;)

THe

1)  THe (26.02.2012 20:18)

Přišlo mi to docela uspěchané, Christiana bych klidně dala až do třetí části a víc rozepsala rozhovor Sama s Emily po nehodě. Ale Christianův příběh se mi líbil, i když oboustranný otisk jsem nikdy nepodporovala.
Akorát máš chybu ve čtvrtém odstavci odspodu - máš tam napsáno, že Mel začala mít menstruaci a poté se dozvěděli, že je těhotná, což je blbost, menstruaci by naopak mít neměla.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek