Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/alexjaercullen-%20profile%20photo.jpg

Tenhle dílek jistě potěší všechny. Myslím, že tímhle bych uzavřela tu základní část :D Ano teprve jsme vykopali základy. Moc děkuji za komentíky a za podporu.

Nebudu nic k tomuhle dílku psát. To byste, jinak věděli, co se tam odehraje :) Pěkné počtení.

Info: Tohle je, asi atím nejdelší dílek. Snad vás to potěší.

Alice:

Den plynul a mě už čekala pouze hodina, kterou jsem si zasloužila za trest. Hodinu po skončení mého obvyklého rozvrhu.

Šla jsem tedy proti své vůli na hodinu po škole, usadila jsem se na mé obvyklé místo a pak přišel i Jasper, který si sedl také na své obvyklé místo, tudíž vedle mě.

„Chci znát odpověď,“ řekla jsem mu ihned, jak si sednul. Byli jsme tu za trest kvůli odpovědi a já ji ještě neznám. Byla jsem nesmírně zvědavá, co mi poví.

„Dobře. Skutečně to chceš slyšet? Budeš si totiž asi myslet, že jsem blázen.“ Přikývla jsem.

„Ta-“ To jsem, ale nedopověděla, jelikož to třídy vtrhla učitelka. Tvářila se velice přísně.

„Cullene, sedněte do poslední lavice u okna, Wolfová, vy si sedněte do první lavice u dveří. Tady máte testy a pak vám je oznámkuji. Je to čtvrtletní práce, ale vy ji budete psát trochu dřív. Doufám, že jste se učili,“ řekla s ironickým hlasem a já z ní měla strach. Zvedla jsem se a šla na vybrané místo a učitelka mi podala test stejně jako Jasperovi, který si šel sednout na opačnou stranu třídy. Čtvrtletní práce byla o obsahu dvou papíru formátu A4. Podívala jsem se na poslední číslo otázky. 81. A já myslela, že šutr, který byl ve vitríně zabalím do písemky a hodím ho po ní. Ale bránily mi v tom potíže, které by nastaly, kdybych se trefila, ale nastaly by i, kdybych se netrefila tak jsem si poraženě sedla a začala vyplňovat nepřítomně otázky ve, kterých mi ani jedno slovo nedávalo smysl na tož, abych věděla, co znamená otázka.

A tak jsem jenom četla otázky a psala jsem, co mě napadlo. Například: ,A jak to mám vědět?`; ,A, co to znamená?` nebo ,To jsme se učili?` A nebo jsem tam prostě jen dělala pomlčky. Jasperovi naopak ruka klouzala po papíře a vypadalo to, že nebude mít ani jednu chybu. No bodejť. Vždyť to je upír. Upíři nezapomínají.

A když jsem ho měla přečtený a vyplněný tak jsem odešla, jako Jasper která byl pryč už pět minut a ani jsem se neuráčila se s ní rozloučit a byla jsem naprosto naštvaná. Zavřela jsem dveře a zvuk se rozlehl po celé chodbě.

„Můžu ti říct odpověď na tvou otázku?“ Řekl Jasper, který se opíral o protější stenu a já si ho všimla až teď.

„Budu ráda. Už na ní čekám docela dlouho.“ Jasper se usmál a pak popošel ke mně. Nahnul se a můj mozek zpomalil myšlení. Něco mi říkalo že vím co bude následovat ale mě samé to nedocházelo. Cítila jsem jeho sladký dech. Sledovala jsem jeho rty a čekala, co udělá. Já si to, ale vážně neuvědomila až do doby kdy políbil mé rty. Ztuhla jsem. Nevěděla jsem, co mám dělat. Už mi došlo, co chtěl udělat. Co teď? Mám mu oplácet polibky nebo ne?

Políbil mě podruhé. Bylo to neuvěřitelně krásné, ale taky špatné. Mám ho ráda nebo ne? Ale, co slib, který jsem dala Belle? Ale, kdo dneska dodržuje sliby? K čertu s nimi!

Políbil mě potřetí a polibky jsem mu začala oplácet. Plně jsem se poddala svým citům a vjela jsem prsty do jeho vlasů a plně si užívala jeho polibky. Jasper mi dal ruky na bedra a přitiskl si mě k sobě. Až do teď jsem si vůbec neuvědomila, co k Jasperovi vlastně  cítím. Vůbec jsem nad tím neuvažovala, ale došlo mi to až teď. Miluji Jaspera. To vím jistě. Vím, co jsme si s Bellou dali za slib… ale Jasperovi plně důvěřuji. Věřím mu a nemyslím že by naši moci zneužil pokud by se o ni dozvěděl. I když ho vůbec neznám. Kdo ví. Třeba si užívá s každou dívkou, kterou potká, ale já vím, že Jasper takový není. Cítila jsem to v jeho osobnosti.  Začal mi docházet dech a tak jsem se ač nerada odtrhla.

„Promiň. Tohle nešlo vysvětlit slovy. Omlouvám se. Odejdu,“ řekl mi Jasper a pro mě to bylo, jako by mi někdo zabodnul dýku do srdce. Chytila jsem jeho rameno a otočila ho k sobě.

„Miluji tě Jaspere a nechci abys odešel,“ zašeptala jsem mu do ucha a vrátila jsem se zpět k jeho rtům. Jasperovi asi chvíli trvalo než mu došlo, co jsem mu řekla. Pak, ale začal reagovat a polibky mi opětoval a když jsme se opět museli odtrhnout tak mě chytil za ruku a vedl k parkovišti.

„Jaspere promiň, ale zatím nechci, aby se o tom dozvěděla má sestra. Ve škole dělejme jako, že se nic nestalo. Zítra ti dám vědět, kde se setkáme, ale dneska už nemůžu,“ řekla jsem mu omluvně. Přikývl a políbil mě na rty. Potom otevřel dveře školy a pak běžel po chodníku a myslím, že pak v lese domů. Má sestra dorazila o minutu později a to, když jsem si právě sedala na lavičku před školou.

„Jak sis užila hodinu jenom s Jasperem?“ Usmála se na mě spiklenecky. Že by mě viděla? Budu dělat nechápavou. Pokrčila jsem rameny.

„Je to nesnesitelný šprt a byla to děsná nuda. Už nikdy nechci zůstat po škole a ještě k tomu s ním.“ Snažila jsem se dát najevo svůj falešný odpor k němu. Bolelo mě to o něm říkat. Mlčky jsme jeli domů a pak jsem si uvědomila, co jsem na dnešní večer naplánovala a ihned se do mě vlila dobrá nálada a už jsem táhla Bellu do schodů a začala vybalovat tašky a podávat ji kousky oblečení ať je zkouší. Z některých byla opravdu nadšená.

Bylo kolem šesté večer a já se rozhodla, že se půjdeme nachystat a vyparádit do kina.

Oblékla jsem na ni to, co ji nejvíc sedělo. Ač jsem to nerada přiznala tak se do kina šaty opravdu nehodí a protestovala i proti sukni a tak si nakonec prosadila svou a vzala si džíny a musela uznat, že budou skutečně nejlepší a v kině šaty a sukně nejsou moc vhodné. Tak jsem si je vzala i já. Po té jsme si oblékly trička. Nechtěla jsem, abychom byly zas až tak svůdné. Nakonec jsem Bellu začala líčit a upravovala ji vlasy. I když na nich se nedalo nic upravovat. Měla je krásně hnědé, jemně kudrnaté. Oproti jejím vlasům byla moje černá sláma nic.

Nakonec jsme v sedm vyrazily do port angeles do kina. Jen, co jsme zastavily před kinem a vylezli, pohledy většiny kluků se obrátily k nám, ale my je úspěšně ignorovaly. Koupily jsme si lístky na nějaké romantické drama. Ještě, že jsem vzala kapesníky. Romantické drama milujeme. Vždycky si při něm pěkně pobrečíme, ale chodíme taky rády na akční filmy a na některé horory. Někdy je vážně k popukání, co si lidé vymýšlejí o mýtickém světě.

Koupily jsme si popcorn a nějaké pití a šly jsme si sednout. Film už byl dlouho po premiéře a tak v sále bylo jen málo lidí a my si sedly úplně nahoru doprostřed. V naší řadě už nikdo jiný nebyl a tak byl klid.

Film uběhl celkem rychle nakonec každé z nás ukápla jedna slzička. Miluji tyhle dojemné filmy. S úsměvem a potěšením jsme vyšly z kina. Musela jsem říct, že už jsem byla velice vyčerpaná, jelikož jsem teprve dneska ráno přijela z nákupů a už jsem nespala víc, jak den. Bella taky vypadala docela vyčerpaně i když určitě spala o hodně víc než já.

Dojely jsme domů celé a Bella díkybohu neusnula při řízení. Ihned jsme každá zalezla do svých pokojů a šly okamžitě spát.

Edward:

Moc se mi po Belle stýskalo, ale, když jsem viděl přes okno jak je utahaná tak jsem si řekl, ač přes moje protesty, že se potřebuje vyspat a má přítomnost by ji v tom asi bránila. Vydal jsem se tedy na delší lov.

Celou noc jsem lovil a uspokojoval jsem svou žízeň a k ránu jsem už byl přeplněný. Ovšem, když jsem se podíval na nebe, okamžitě mi zkazilo náladu. Svítilo slunce. Nemůžu jít do školy a tím pádem i neuvidím Bellu. Ona to doufám pochopí. Ale dlouho to už nevydržím. Šel jsem domů a sedl si k televizi. Jasper seděl v pokoji a četl si knihu.

Tak to bylo v podstatě celý den. Poflakoval jsem se po domě a nevěděl jsem, co mám dělat. Na Jaspera jsem se ani neodvážil podívat. Jeho myšlenky jsem odmítal číst a tak jsem vůbec nevěděl na, co vůbec myslí, ale by mi to upřímně jedno. Tento dar jsem se pokusil ignorovat. Nemůžu číst myšlenky člověku, kterému bych je chtěl číst nejvíc. Povzdechl jsem si. Třeba to je jen porucha v mém mozku a nebo jejímu druhu nemůžu číst myšlenky? Do háje zase jsem se zapomněl zeptat, jak to je s tím zakrýváním pachu. K večeru, když jsem ležel v pokoji na posteli a poslouchal jsem hudbu zaklepal na dveře Jasper. Byl jsem překvapený a připravil jsem se na to, že mě asi opět dořve. Ale nebylo tomu tak.

„Edwarde můžu dál?“ Zeptal se mě Jasper, když vykoukl zpoza dveří a já přikývl. Odmítal jsem teď komukoli číst myšlenky a tak jsem nevěděl na co myslí.

„Chci se ti omluvit. Neměl jsem na tebe tak křičet. Je mi jedno, co v tu dobu děláš. Je to tvoje věc. Ale nemůžeš se mnou alespoň začít mluvit nebo chodit na lovy?“ Co se s ním stalo? Přeskočilo mu? Ještě včera na mě křičel a měl v hlavě i pár myšlenek na odchod a teď najednou se mi omlouvá. A dneska jsem se k němu snažil chovat, co nejlíp. Asi to pochopil a přestal kolem té věci čmuchat.

„Tak jo. Vážně Jaspere je to moje věc. A pro usmíření, nechceš se mnou jít na lov?“ řekl jsem mu a usmál se na něj. Jasper mi úsměv opětoval a já vyskočil z balkonu.

Udělal jsem ve vzduchu salto a dopadl jsem tiše a tvrdě na pevnou zem. Jasper jen nevěřícně zakroutil hlavou ve smyslu ,že tě to ještě baví` a udělal to samé, co já.

Už  byla tma a já chtěl jít za Bellou, jelikož se mi po ní šíleně stýskalo, ale teď jsem nemohl odejít. Ráno se s ní uvidím. Doufám.

Lov byl v celku úspěšný. S Jasperem jsme si zase po dlouhé době zablbli. Byli jsme spokojení a já byl spokojený s tím, že ač mám tajemství tak jsem si Jaspera udržel, jako bratra a získal jsem v něm opět důvěru, ale ne takovou, jakou jsme měli v sobě dřív. Dorazil jsem domů a na obloze začaly mizet pomalu hvězdy a měsíc už skoro nebyl vidět. Zalezl jsem do sprchy a rovnou to potrhaný a špinavé oblečení hodil do koše.

Vzal jsem si na sebe to co většinou. Třičtvrťáky a mikinu s kapucou. Vůbec nemám smysl pro módu, ale mě to nevadí. Alespoň tu není Rose nebo Esme, které mě nutily do košile. No jasně, líbila se mi, ale necítil jsem se v ní tak svobodně. Moc se mi nelíbilo to drahé oblečení. Nelíbilo se mi tak vyčnívat z davu. Úplně mi postačilo obyčejné triko.

Přijel jsme s bráchou na parkoviště a uviděl jsem stát Bellu s Alice u jejich auta. Obě měli ten stejný výraz jako vždy. Bella měla na sobě neskutečně svůdné oblečení, že by ji asi nikdo neodolal. Ale ostatní ji nevěnovali žádné pohledy, i když jsem viděl, že po ni pokukují.

Vystoupil jsem z auta a mířil si to rychle k ní. Bylo mi jedno, že mě všichni uvidí. Že mě uvidí můj bratr. Potřeboval jsem to dostat ven a tajit to už bylo nad moje síly. Bylo mi jedno že její sestra bude na Bellu křičet ale já ji obhájím. Klidně ji dotvrdím že jejich tajemství nikdy nevyzradím. Teď jsem se soustředil pouze na jednu věc, kterou jsem právě chtěl udělat. Bella se na mě dívala a nedala najevo svůj zájem, ale v očích jsem ji viděl nechápavost.

Přišel jsem k ní a okamžitě jsem ji obtočil paže kolem pasu a přitiskl jsem si ji celou k tělu. Mezi námi nebyla snad žádná mezera a já se k ní rychle naklonil a dravě jsem ji začal líbat na její krásné rty. Nejdřív jsem projevoval své city v polibcích ve velkých dávkách, ale pak se pomalu zmenšovaly a nakonec to byly spíš motýlí polibky. Belle to nejspíš bylo taky úplně jedno a tak mi je oplácela se stejnou dravostí. Cukaly ji koutky a vnímal jsem jen a jen jí. Všechen svět mi byl ukradený. Měli jsme slastně zavřené oči a projevovali jsme v polibcích své city, jak nejvíc jsme dokázali. Byla to neskutečně krásná chvíle a něco se ze mě uvolnilo a oddechlo si, když jsem nemusel ve škole tajit své city k Belle. Už jsem nebyl tak napjatý ale byl jsem uvolněný. Naprosto svobodný…

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

BellaMcCullen

6)  BellaMcCullen (06.10.2010 21:17)

:D :D

5)  Lejla (05.10.2010 22:53)

Hezka kapitolka moc se mi libilo zakonceni Jen cekam co na to Alice

4)  eElis (05.10.2010 21:33)

pěkná kapitolka, jsem zvědavá, co na to bude říkat Alice. A jestli řekne Belle, že ona a Jasper.

Raduska97

3)  Raduska97 (05.10.2010 21:08)

2)  hellokitty (05.10.2010 20:44)

aaaa tem koniec nemal chybu....prosím ja chcem vidieť tie ich reakcie a hlavne Bellinu skvelá kapitola ale TEN KONIEEEEC

Nebraska

1)  Nebraska (05.10.2010 17:58)

Ahoj, prosím, oprav si přímé řeči - pokud končí čárkou, následující uvozovací věta nemůže začínat velkým písmenem. Taky tam občas máš čárky v souvětích na špatných místech, tak si to projdi ještě jednou a pak znovu zaškrtni, že je článek hotov. Díky.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse