04.03.2011 [20:00], MaiQa, Povídky jednorázové, komentováno 7×, zobrazeno 2165×

Konec páru Edward a Bella? Nebo není všechno zase tak zlé? Ne vždy jsou naše úsudky správné.

P.S. Tentokrát jsem si dala jasný slib. Žádný špatný konec. ;)

Běžela jsem přeplněnými ulicemi. Snažila jsem se od něj utéct. Co nejdál. Už ho nikdy nechci vidět. Věděl, že ho miluji, tak proč mi to udělal? Byla pro něj snad má láska jen přítěží. Držel si mě jen kvůli dobrému jménu? Bylo tu tolik otázek, na které jsem chtěla znát odpovědi. Jenže těch se mi už nikdy nedostane. Skončila jsem s ním. Dnešní párty byla poslední kapka.

Vlítla jsem do zavírajícího se výtahu a zmáčkla tlačítko mého patra. Slzy mě pálili v očích. Potřebovala jsem být sama. Konečně se vybrečet. konečně se výtahové dveře otevřeli v mém patře. Rozutekla jsem se ke svému bytu a po cestě hledala v kabelce klíčky. Začala jsem zápasit se zámkem. Bože teď ne. Prosím.

„Bello!“ Začala jsem lomcovat ještě víc se zámkem. Ani jsem se na něj nepodívala. To stihnu. Konečně se dveře otevřeli. Vlítla jsem do bytu, vyndala v rychlosti klíče a zabouchla. V chodbě jsem zaslechla zachrastění klíčů. V rychlosti jsem ty své dala do zámku.

„Vypadni, Edwarde. Už tě nechci nikdy vidět,“ zakřičela jsem naštvaně. Na druhé straně se ozvalo naštvané zavrčení.

„Bello, nech si to vysvětlit. Není to, jak to vypadalo. Tohle bych ti nikdy neuděl,“ začal s přemlouváním.

„Nesnaž se. Nevěřím ti ani slovo,“ zašeptala jsem a věděla, že to slyšel. Přestala jsem bojovat se slzami. Poddala jsem se žalu. Vzlyky mi škubaly s celým tělem. Složila jsem se po dveřích na zem. Rukama si objala ramena a začala se kolíbat ze strany na stranu. Přitom jsem stále brečela. Bez přestání.

Edward hlasitě zabouchal na dveře. Leknutím jsem sebou cukla, ale poté se zase začala kolébat.

„Bello, prosím otevři. Všechno ti vysvětlím. Udělám všechno. Hlavně nebreč. Prosím. Trhá mi to srdce,“ skuhral za dveřmi. Zavrtěla jsem hlavou. Ne. Nenechám se zviklat. Tentokrát už ne.

„Je pozdě, Edwarde. Přišel jsi o mě,“ zašeptala jsem mezi vzlyky. Na druhé straně vše utichlo. Odešel? Opustil mě?Vyděšeně jsem zvedla hlavu. Vzdal se jen tak? Ublížila jsem mu snad?

„Takhle to bylo vždy. Tanya se vždy snažila mě dostat. Zaplatila by za získání mě i svou neexistující duši. Vždy jsem jí odolával. I dnes. Před měsíce. Nikdy jsem si s ní nic nezačal.

Když jsem potkal tebe. Naštvala se na tebe. Jsi lidská dívka a okouzlila jsi mě. Nechápe proč. Nechápe, že jsi kouzelná, že jsi můj život. Už delší dobu spřádala plán, jak tě ode mě odehnat. A dnes se jí nejspíš povedl. Byla to má chyba. Nehlídal jsem její myšlenky. Nevěděl jsem, co má v plánu. Když ke mně přišla, byl jsem překvapený stejně jako ty. V šoku jsem se nedokázal pohnout. Pak jsi přišla. Viděla jsi to, co měla v plánu a uvěřila.

Prosím. Odpusť mi to. Měl jsem být ostražitější a poslouchat lépe její myšlenky. Ujišťuji tě, že bych tohle nikdy neuděl sám od sebe. Nikdy bych tě nepodvedl. Miluji tě víc než svůj život. Vzdal bych se ho, kdyby šlo o tebe.“ Poslouchala jsem jeho objasnění. Měla bych mu věřit? Je to vážně pravda?

„Přísaháš?“ zeptala jsem se a doufala, že pochopí co.

„Ano. Vše je čistá pravda. Miluji tě a nikdy nepřestanu. Ať už uděláš cokoli. Teď mě můžeš vyhnat. Půjdu. Alespoň budu vědět, že jsem ti řekl pravdu.“ Vydrápala jsem se na nohy. Vzala jsem za kliku. Stále jsem váhala. Opravdu říká čistou pravdu? Sice to slíbil, ale dá se mu ještě věřit? Život je risk. S ním to risknu. Otevřela jsem dveře.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

7)  krista81 (07.03.2011 00:46)

moc dobře napsané a HE ty miluju

6)  semiska (06.03.2011 21:39)

Moc pěkné.

4)  eMuska (04.03.2011 21:36)

Aaach... Toto mi prišlo tak skutočné! Aj keď tam bol Edward ako upír, šlo o ozajstnovské ľudské problémy, ktoré ozajstnovsky ľudsk riešili. Strašne sa mi to páčilo, super!

1