Sekce

Galerie

/gallery/I kick your ass, life.jpg

Občas vám rodiče řeknou, že se chováte jako puberťáci, a vy se bráníte. Ale proč? Máte na to nárok. Krom toho, po nějakém čase zjistíte, po kom jste to zdědili. A mnohdy se rodiče chovají jako větší puberťáci než vy...

Isabella:

„Jsem tady,“ křikla jsem, sotva jsem vzala za kliku. Z kuchyně se linula vůně masa a bylo slyšet prskání oleje.

„No to je dost. Kde jsi byla tak dlouho?“ objevila se v předsíní máma, utěrku přehozenou přes rameno. Nezdála se být tak naštvaná, jak jsem si myslela.

„Promiň, nějak jsme ztratili pojem o čase,“ omlouvala jsem se svlíkajíc si bundu.

„My?“ zeptala se překvapeně.

„Jo, byla jsem se projít s kamarádem,“ řekla jsem nezaujatě.

„S kamarádem?“ Teď zněla ještě překvapeněji. „S jakým?“

„S Edwardem Cullenem,“ povzdechla jsem si. Nesnášela jsem to její vyptávání. Uvolnila postoj a konsternovaně na mě zírala.

„S Edwardem? S tím nádherným, bronzovlasým Edwarem?“

„Nejspíš?“ řekla jsem nejistě a pochybovačně se na ni podívala. Zavzdychala jako nějaká puberťačka a chytla se za hrdlo. Zvedla pohled ke stropu a zasnila se.

„S tím nejhezčím mužským, který se kdy ve Forks objevil?“ Nechutně jsem se na ni podívala.

„Mami, víš, že má sedmnáct, že jo?!“ řekla jsem pochybovačně. Povzdechla si a podívala se na mě.

„Jasně, že to vím. Taky bych ho pro sebe nechtěla,“ řekla takovým tónem, že jsem jí to vůbec nevěřila.

„No jasně,“ odfrkla jsem si.

„Nebuď oprsklá!“ Prošla jsem kolem ní až do kuchyně a nakoukla pod pokličku. Nasála jsem tu úžasnou vůni a sedla si za stůl.

„Já jenom, že jsi vypadala, že bys hned začala péct svatební koláče.“ Opřela se o linku a usmála se.

„No… však proč ne?“ Chvíli jsem ji pozorovala, než mi došlo, že ho opravdu nechtěla pro sebe.

„Proboha, mami. Jsme kamarádi, nic víc,“ povzdechla jsem si, ale ona se jen tak nedala.

„Holky v obchodě říkaly, že se celá jejich rodina s nikým nekamarádí,“ zvedla obočí a její oči pořád prozrazovaly jakousi naději.

„Holky v obchodě jsou pořádné drbny. A i kdyby, tak no a co?“ řekla jsem a zvedla se. „Nějak mě přešla chuť. Kdyby něco, najdeš mě v pokoji.“

Zavřela jsem za sebou dveře a pustila si hudbu. Nějakou dobu jsem ležela na posteli, když jsem si uvědomila, že melodie mé oblíbené písničky je trochu jiná, než jsem si pamatovala. A po další chvilce jsem si uvědomila, že mi zvoní mobil. V rychlosti jsem se pro něj natáhla na noční stolek, a přijala hovor.

„Ahoj, Izzie, tady Mark.“ Překvapeně jsem vydechla a chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala vzpamatovat.

„Ahoj,“ dostala jsem ze sebe překvapeně. „Odkud voláš?“

„Vrátil jsem se zpátky do Ameriky, tak jsem ti chtěl dát vědět, že kdybys něco potřebovala, jsem k dispozici.“ Musela jsem se usmát. Byl zlatíčko. Znali jsme se asi půl roku, ale stali se z nás nerozluční kamarádi. Jeden týden jsme spolu dokonce chodili, ale potom nám došlo, že takhle to dál nepůjde a vrátili se ke kamarádství. Dokud před dvěma měsíci nezmizel. Neřekl nic mně, neřekl nic svému domácímu… a bydlel sám.

„Ehm­…“ zapřemýšlela jsem, „ještě pořád děláš noční návštěvy?“ Zasmál se.

„Ne, ale že jsi to ty, stavím se. Kolik toho chceš?“

„Za tři sta babek.“

„Ok. A kdy?“

„Můžeš už dneska v noci?“ zeptala jsem se opatrně a ulevilo se mi, když mi to odkýval. „Pamatuješ si ještě, kde bydlím?“ zeptala jsem se žertem, ale to už se se mnou bez odpovědi rozloučil a slíbil, že kolem druhé dorazí.

Spát jsem šla se scvrklým žaludkem a tíživým pocitem. Bála jsem se, že se máma probudí. Že nás uslyší a nechá nás zavřít. Rozhodně by toho byla schopná. A já do vězení nechtěla. A rozhodně jsem nechtěla působit problémy Markovi. Kdysi jsme se domlouvali přes okno mého pokoje, ale to teď přes mříže nešlo otevřít. Musela jsem ven. Hlavním vchodem. Kolem mámina pokoje.

Probudilo mě brnění polštáře a ťukání na okno. Rychle jsem vylezla z postele, přehodila přes sebe mikinu a tichým domem pospíchala k hlavnímu vchodu. Zámek hlasitě zapraskal, ale doufala jsem, že to bylo dostatečně potichu, aby to mámu neprobudilo.

„Marku?“ křikla jsem potichu do tmy. Slyšela jsem šustění látky a najednou se přede mnou objevila vysoká postava Marka.

„Izzi, rád tě vidím,“ usmál se a objal mě. „Co se stalo s oknem?“

„Máma mě tady zabednila. Vzala mi klíč od pokoje, ve všech oknech jsou mříže a klíč od hlavního vchodu si většinou taky bere k sobě. Naštěstí poslední dobou polevila, takže se alespoň dostanu ven.“

„Já myslel, že se o tebe máma nestará,“ zamračil se. Uchechtla jsem se, ale spíš to bylo znechucením než pobavením.

„Jo, ale najednou se rozhodla, že to všechno dá do pořádku. V létě mě chce poslat na nějaký tábor,“ odfrkla jsem si.

„Ale ty se nedáš, že?“ zasmál se  a já mu to potvrdila.

„Hele, budu muset jít, kdyby se náhodou vzbudila,“ řekla jsem a pro jistotu se podívala za sebe, jestli je vevnitř všechno v normálu.

„Jasně,“ přitakal a vytáhl si z kapsy pár sáčků. Když si do ní dával balíček peněz, nedalo mi to a musela jsem se zeptat.

„Pár dní už jsem dávku neměla, ale nepociťovala jsem na sobě žádné příznaky absťáku. Myslíš, že když ti pročistí krev, přestaneš… přestaneš být závislý? Já vím, je to blbost, ale… lepší vysvětlení nemám.“

Podíval se na mě se zvednutým obočím.

„Nevím, krev mi ještě nikdo nečistil, ale je možné, že když zředí to množství drog v krvi, budeš mít menší… závislost? Fakt nevím, jak to vysvětlit. Nebereš spíše nějaké léky?“

Přikývla jsem.

„Nějaké jsem dostala. Myslím, že jsou na to, aby zabránily tělu v nějaké infekci, když dostane cizí krev.“

„Jak se jmenujou?“ Chvíli jsem uvažovala, ale potom jsem mu jediným gestem ruky ukázala, ať vydrží a za chvíli se vrátila i s krabičkou v ruce. Chvíli ji zkoumal a nakonec se podíval zpátky na mě.

„Neznám je. Musí být na trhu nové. Ale je možné, že mají nějaké látky, které se používají do drog. Bohužel tady není anglický návod, takže ti to s určitostí neřeknu. Ale myslím, že až je přestaneš brát, absťák dostaneš.“

„Aha,“ hlesla jsem. Takže prakticky přišel včas, zítra jdu na kontrolu k doktoru Cullenovic. Jestli budu v pořádku, léky mi vysadí.

„Díky,“ usmála jsem se na něj. Opětoval mi ho a potom hlavu zase sklonil.

„Nemohli bychom někdy někam zajít? Sednout si a pokecat?“

„Jasně,“ usmála jsem se na něj. Objala jsem ho a zalezla zpátky do postele. Tentokrát jsem usla skoro okamžitě.

A ráno mě zase probudil ten děsivý ječák mámy.

„Vstávej, nezapomeň, že musíš na kontrolu. Spěchám do práce. Hodím tě k nemocnici, ale musíš si pohnout.“

Zamračeně jsem vylezla z postele a zamířila rovnou do koupelny. Se svým vzhledem už jsem boj vzdala a nehodlala se nijak více zkulturnit než umytím zubů a lehkým rozčesáním vlasů. Tak tak jsem stihla dojíst snídani a máma už mě hnala k autu.

Vyhodila mě před nemocnicí a rychle se rozjela do práce. S povzdechem jsem si tu velkou budovu prohlédla a se značnou nevolí se vydala k hlavnímu vchodu.

Na recepci jsem se ohlásila a sestra mě nechala posadit, že prý je teď doktor Cullen zaneprázdněn. Čekala jsem tam asi patnáct minut, než se přede mnou objevil.

„Můžeme, Bello?“ zeptal se a pokynul mi k ordinaci. Ještě než jsme do ní vešli, zastavila ho sestra.

„Na dvojce máte pacientku,“ usmála se a otevřela složku. „Katherine Peters, dvacet osm let. Je tady na dovolené, jinak pochází z Nebrasky. Zlomila si nohu, když běžela sundat svou dceru Monic z míst, kde neměla co dělat,“ dořekla a podala mu ji. Poděkoval a otočil se na mě.

„Můžete chvilku vydržet, nebo spěcháte do školy?“ zeptal se.

„Klidně počkám. Mám čas.“ Dovedl mě k jedné z ordinací a zase zmizel.

Sedla jsem si na lehátko a dívala se kolem. Všechno bylo až nepřirozeně bílé a svítilo to do očí. Nesnáším bílou.

Táta ji miloval…

Přišel asi za půl hodiny a hrozně se mi omlouval. Udělal pár testů a nakonec řekl, že už jsem jakž takž v pořádku. Bylo mi jasné, co tím myslí.

Podle očekávání mi vysadil léky a napsal mi omluvenku do školy.

Jo, Mark přišel v ten pravý čas.

Ree

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Twilly

13)  Twilly (08.12.2011 16:55)

Ale ale Bellinko... ale zase na druhou stranu, žebychom Marka použily na zamilování se Eďouška?

Ewik

12)  Ewik (26.08.2010 19:17)

Krásný díl

piskot94

11)  piskot94 (26.08.2010 18:26)

ach jo, ta Bella mě ale štve... nejradši bych jí za uši pověsila do průvanu... a dneska tam nebyl Edward :/ no příště snad bude a douám, že u ní najde drogy a pěkně jí seřve!!!
jinak maminka a její reakce na Eda kdyby měl chudák třicet a ne sedmnáct, tak ho čapne a nepustí
a ještě doufám, že Bella bude mít apsťák a příznaky jak Brno! aby jí to nebylo líto!

10)   (25.08.2010 22:11)

No to snáď nie! Achjooo presne tohoto som sa bála tých pár relatívne pokojných kapitol.
To Rennéino snívanie ma dostalo xD
„Mami, víš, že má sedmnáct, že jo?!“ - skoro som spadla zo stoličky

Maaaark???Mark?!Mark!!!
Nech si tú dávku dá sám
Sakra, daj Edovi teleport nech sa tam zjaví:D

Pawi

9)  Pawi (25.08.2010 21:51)

Supeeeeer u mamky sem se smála ale jinač, fakt suprový ;) už aby byl další

semiska

8)  semiska (25.08.2010 21:42)

Zajímavé a jsme zvědavá, kdy jí na to máma zase přijde, ale mám dojem, že Edward na to přijde dřív. Jinak moc pěkná kapitolka a budu se těšit na další

7)  Iwka (25.08.2010 21:28)

U té scény s Bellinou matkou jsem si připadala jako ve scéně ze "Slunce, seno,..." jak se stará Śkopková rozplývá nad ženichem pro Blaženu
S další dávkou mě samozřejmě naštvala, ale třeba jí to Eda čmajzne

Silvaren

6)  Silvaren (25.08.2010 20:45)

Bello, to snad nemyslíš vážně. Nemáš absťák, tak toho využij!!! Edwarda na tebe
Je to čím dál tím lepší!!!!
Že má ale Carlisle zajímavé pacientky:D

sakraprace

5)  sakraprace (25.08.2010 19:10)

Ježiši, Bello, nééé!!!! Kde je Edward??? A Mark ať jde do pr...no tam kam slunce nesvítí.

Nebraska

4)  Nebraska (25.08.2010 18:43)

Au! To jsem si nezasloužila! Mohla bych příště třeba navštívit nějaké lázně, užít si masáží a tak? Nechci bejt nevděčná, ale víš jak ;-) A teď vážně: děkuji!
A teď dej za mě na pr*el Belle! Pošli tam Edwarda! Udělej něco! Mark by měl spadnout do kanálu!

Ajjinka

3)  Ajjinka (25.08.2010 18:10)

Juch, dobrý den, kdopa jste Marku? Ale Bellu by do toho tahat nemusel, to zase neee :D
No a Renée byla parádní

2)   (25.08.2010 17:49)

Zase krásný dílek Ale mrzí mě, že zase začíná:/ To se mi nelíbí
Ale jinak bezvadný

anamor

1)  anamor (25.08.2010 17:48)

Já jí jednu vrazim at zapomene na to že by si vzala
Jinak, pěkný moc se mi líbila reakce její mámky na Edwarda:D Jen tak dál

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek