Sekce

Galerie

/gallery/I just wanna be OK.jpg

Určitě to všichni znáte. Písničky z reklamních znělek v televizi, kterých se vaše hlava prostě nemůže zbavit. Upíři jsou na tom podobně. Ne-li hůř.

Před čtením doporučuju pustit přiloženou písničku. Určitě ji budete znát.

Enjoy it! :)

I just wanna Be OK!

„I just wanna be OK, be OK, be OK!“ Ne. Nemohla jsem tu zpropadenou melodii dostat z hlavy. Pořád se mi vtírala do předu mysli a já ji nemohla ignorovat.

„Lásko, mohla bys prosím…“ Zamračeně jsem se na něj podívala. Edward se omluvně usmál. „Chápu, že je ta písnička chytlavá, ale kdyby to šlo malinko… ztišit?“ mrkl na mě.

Ošklivě jsem se na něj podívala. „Nemám v hlavě žádnej vypínač. Ty snad jo?“ vyjela jsem možná až příliš ostře. Povzdechl si a já se vítězně usmála. Na tohle argumenty neměl. Věděla jsem, že zpěv nepatřil mezi mé největší kvality, ale tak hrozné to přeci nebylo, ne?

Navíc to bylo jako se vším. Pokud se na něco usilovně snažíte nemyslet, děláte přesný opak. Stejné to bylo i v tomhle případě. Neustále jsem si pouštěla písničky, abych tu šílenou melodii z hlavy dostala, ale vše bylo marné. Stačila chvilka nepozornosti a bylo to zpět. A mnohem horší.

„I just wanna…“ začala jsem si znovu nevědomky, ale jakmile jsem si všimla Edwardových protočených očí, zarazila jsem se. „Be OK!“ vyjelo ze mě úplně samo. Překvapeně jsem si dlaněmi překryla pusu, jako bych řekla sprosté slovo. Nemohla jsem za to, snažila jsem se to zastavit, ale nešlo to!

Edward mě zkoumavě sledoval. Vystrašenýma očima jsem se na něj podívala. Ihned se nade mnou nakláněl.

„Bello?“ mumlal opatrně.

„Nemůžu to zastavit, Edwarde. Nemůžu!“ naříkala jsem a vrtěla u toho hlavou. V hlavě mi i při těchto slovech zněla úplně jiná. Pořád stejná. I just wanna be OK.

V soustředění jsem zavřela oči. Na čele mi naskočily drobné vrásky, které se Edwardův palec snažil ihned vyhladit. Držel mě podporujícně kolem pasu, ale netvářil se zrovna radostně. Bylo na něm vidět, že je nesvůj.

„Carlisle?“ zavolal tiše a já víc semkla oči k sobě. Bezva. Máme problém, zavoláme doktora, proč ne.

Byl u nás během chvíle, ani jsem nestačila rozlepit víčka, cítila jsem na čele další prsty.

„Slyšel jsem vás. Rozhodně je to zajímavé. Několik semestrů jsem se zabýval psychologií, ale nemůžu tu působit jako odborník. Je dokázáno, že lidská mysl si dokáže zapamatovat různé věci, ať už úmyslně, nebo neúmyslně.“ Pf, koumák. „Zajímavé na tom je, že věci neúmyslně zapamatované je těžší zapomenout,“ uchechtl se, jako by řekl kdovíjak dobrý vtip. Mně to teda vtipné vůbec nepřišlo.

„Takže?“ chtěla jsem vědět netrpělivě.

Zamračil se na mě. Věděla jsem, že svůj proslov neskončil, ale neměla jsem chuť ani náladu poslouchat řeči o nějakém psychickém problému. Nic takového nemám.

„No,“ mlaskl přemýšlivě. „V podstatě se s tím nedá nic dělat. Jen čekat.“

Vykulila jsem na něj oči. Teď si určitě dělá srandu! Asi poznal, na co myslím, protože mi chlácholivě stiskl rameno. Zvedl se a odešel.

Doktoři...

Smutně jsem se podívala na Edwarda. Zaskočilo mě, když se usmíval. Nadzvedla jsem pochybovačně obočí. Možná by se Carlisleova přednáška o psychice hodila.

„Něco s tím uděláme,“ broukl a políbil mě na čelo. Krásně voněl… Vlastně proč si chvíli nepočkat? Zpěv je přeci fajn!


„I just wanna be OK, be OK, be OK!!!“ ozývalo se vesele z koupelny a já na chodbě zamrzla uprostřed pohybu. Tohle jsem nebyla já. Já byla tady. A rozhodně jsem neměla problémy s mutací. „I just wanna be OK todaaaaay!“ Nastražila jsem uši a nacpala se blíž ke dveřím. Nechtěla jsem šmírovat, ale zvědavost byla silnější.

Zvuk tekoucí vody ustal. Chtěla jsem rychle zmizet, ale než jsem stihla i jen pomyslet na to kam, dveře se otevřely. První se vyvalila pára. A pak Emmett.

Jen v ručníku kolem pasu. Vesele se usmíval a zrovna když otvíral pusu k dalšímu procítěnému „be OK“ se na mě podíval. Překvapeně zavřel pusu a zastavil se.

Podezíravě jsem přimhouřila oči. On těmi svými uhnul. Založila jsem si ruce v bok, což ve chvíli, kdy naproti vám stojí váš švagr jen v ručníku, působí minimálně zvláštně.

„Bello,“ pokynul ke mně. Jen jsem kývla hlavou a dál ho sledovala. „Děje se něco?“ zeptal se a očima přelítl kolem mě. Na mě se ale nepodíval.

„Nechceš mi něco říct, Emmette?“ zkoušela jsem to po dobrém. Polkl.

„Ne,“ řekl odhodlaně.

„Vážně?“

Tváře mu začaly cukat. K nim se po chvíli přidaly i rty. Vypadal, jako by se v něm pražil popcorn. Pak to nevydržel a na plnou pusu zařval:

„I just wanna be OK, be OK, be OK!“

V šoku jsem na něj s otevřenou pusou zírala. Bylo to jasné.

Je v tom…

Bylo to jako reflex, skočila jsem mu kolem krku a chlácholivě mu přejela po mokrých vlasech. Chtěla jsem říct něco, co by ho podpořilo, ale pak mi došlo, co dělám. Odtáhla jsem se. Rychle. A s hlasem, který zněl dostatečně odtažitě, jsem jen řekla:

„Něco s tím uděláme, neboj!“


„Carlisle, prosím!“ prosila jsem ho. Snažila jsem se vypadat zoufale, což mi v tuhle chvíli šlo naprosto dokonale. „Pomoz nám!“

„Bello, nemůžu dělat pokusy na lidech!“ Vrtěl nesmlouvavě hlavou.

„My nejsme lidi, prosím!“ snažila jsem se dál. „Prosím?“

Povzdechl si a já zavýskala. Bylo to v kapse. „Děkuju!“ zapištěla jsem a skočila mu kolem krku. To už tak intimně nevypadalo.

„Kdy začneme?“ Pokrčil rameny a už otvíral pusu, aby něco řekl, ale já ho předběhla. „Prima, takže hned!“ Trochu nejistě si mě prohlédl, ale pak svolil.

Celá nadšená jsem vyběhla schody a nedočkavě zabušila na pokoj Emmetta a Rosalie.

I just wanna be OK,…

„Dále?“ ozvalo se popuzeně. Vklouzla jsem dovnitř a rozhlédla se. Emmett ležel na posteli, na uších sluchátka a hlučící Nirvana byla slyšet až ke mně. Když mě viděl, sundal si jeden špunt z ucha a nadzvedl obočí. „Co je?“ zeptal se nechápavě.

Jako na povel jsem se rozzářila. „Carlisle nás vyléčí!“ zaradovala jsem se. Nevšímala jsem si povzdechu, který vyšel z Carlisleovy pracovny. „Slíbil mi to,“ dodala jsem hlasitě, aby mě bylo pořádně slyšet.

Emmett stál v tu ránu na nohou, na tváři výraz plný naděje.

„Nezlepšilo se to, co?“ zajímala jsem se. Zavrtěl hlavou. Chápavě jsem přikývla.

Dnešní noc byla snad ta nejhorší vůbec. Nic nebylo. To by ještě nebylo nejhorší, ale ta slova! Neustále se opakující pětice slov. Nešlo to dostat z hlavy, ať jsem se snažila sebevíc. Ať se Edward snažil sebevíc.

Zatřepala jsem hlavou, tohle rozhodně nebyly hezké myšlenky. Když mi však hlavou přeběhlo první I just wanna be OK, zaúpěla jsem.

„Radši pojď,“ procedila jsem skrz zuby a vyrazila zase dolů. Tam už čekal Edward s Carlislem. Netvářili se zrovna nadšeně. Když jsem kolem Edwarda procházela, konejšivě jsem ho pohladila po ruce. Slabě se na mě pousmál.

Tohle si budu muset ještě vyžehlit.

I just wanna be OK,…

„Co s náma budeš dělat?“ ptal se Emmett bez obalu. Carlisle se přehraboval ve svém kufříku a prapodivně při tom mručel. „Nebudeš do nás něco píchat, že ne?“

Snažila jsem se nevyprsknout smíchy.

„Neměj strach. Přes tvou kůži se nic nedostane. Ani jehla,“ uklidňoval ho, ale nevědomky i mě. Nesnášela jsem špičaté věci, které se kamkoliv zasouvaly.

Emmett tvrďácky pokýval hlavou. Ale já věděla, že se mu ulevilo.

„Oba vás upozorňuji, že je to pouze pokus. Nemusí to vyjít. Je pravděpodobné, že to nevyjde. V podstatě s tím vůbec nepočítám,“ mluvil Carlisle až příliš upřímně. Zamrazilo mě v zádech. Vidina věčnosti s pitomou reklamní písničkou v hlavě mě vůbec nelákala.

„Zvládneme to,“ zašeptala jsem odhodlaně. Nehodlala jsem takhle skončit, prostě ne!

I just wanna be OK,…

„Dobrá,“ souhlasil Carlisle profesionálním hlasem. Konečně z tašky vytáhl něco, co vypadalo jako hodně starý drahý kámen na tenkém řetízku. Skepticky jsem se ušklíbla a koutkem oka si všimla, že Emm udělal totéž. Carlisle si odfrkl, ale nevypadal naší reakcí překvapen. „Neříkal jsem, že to vyjde. Vím, že hypnóza není příliš věrohodnou terapií, ale co mám dělat, když na nás nic jiného nepůsobí?“

„Já nic neřek,“ bránil se Emmett. Protočila jsem oči.

„Jdeme do toho,“ potvrdila jsem. „Co máme dělat?“

Carlisle vypadal mým dotazem zaskočeně. To mě trochu znervóznilo.

„Ehm… posaďte se,“ dostal ze sebe pochybovačně. Naděje, že bude všechno jako dřív, mi pomalu mizela před očima.

I just wanna be OK,…

Pevně jsem k sobě semkla víčka. Půjde to. Musí!

„Edwarde, pomůžeš mi?“ Ihned byl naproti mně a starostlivě si mě prohlížel. Nebyla jsem si jistá, ale tušila jsem, že Carlisleova metoda se mu taky ani za mák nelíbí. Chlácholivě jsem se usmála, i když já tu byla tou, která potřebovala podpořit.

„Budu… budu počítat do desíti a vy pak usne… dostanete se do limbu…“ Všechny naděje byly v háji.

„Mám pocit, že jsem nechal puštěnou vodu…“ snažil se z toho Emmett vykroutit. Edward ho zarazil zpátky do pohovky ještě dřív, než se stačil zvednout. Živě jsem si dokázala představit kapky potu, které mu však jako upírovi pomoct nepřišly.

„Seď,“ pohrozil mu Edward. S přiškrcenou grimasou poslechl.

„Jste připraveni?“ Kývla jsem.

I just wanna be OK,…

„Teď zavřete oči a nechte svou mysl plynout…“ začal Carlisle tiše. „Nevnímejte nic kolem vás, nic kolem vás není…“

„Není?“

„Emmette, musíš se držet pokynů, jinak se neuzdravíš.“

„Aha. Tak ok.“

„Ehm… nic kolem vás není. Jste tu sami a za chvíli úplně vypnete. Napočítám přesně do deseti a vy se uvolníte. Necháte průchod hypnóze, poddáte se tomu vnitřnímu nutkání,“ na chvíli se odmlčel. Zhluboka jsem se nadechla a ze všech sil se snažila nemyslet na ta pitomá slova.

„Jedna… dva… tři… čtyři… pět… šest… sedm… osm…devět… deset.“

A byla tma. Slyšela jsem uvnitř hlavy slabé bzučení. Nebylo nepříjemné. Vnímala jsem ho jen okrajově.

„Bello?“ zašeptal někdo hodně z dálky. Chtěla jsem se ozvat, ale nešlo to. „Emmette?“

Bzučení zesilovalo, nabíralo na intenzitě. Přicházelo blíž.

„Jestli se jí něco stane…“ To byl Edward.

„Všechno bude v nejlepším pořádku! Cítím to v kostech!“ radoval se Carlisle.

„Teď napočítám do pěti. Až se proberete, nebudete si pamatovat na text té protivné písně. Budete volní a nic vás nebude trápit. Do pěti… Jedna…“ Bzučení v hlavě bylo už tak hlasité, jako by se mi v ní uhnízdil roj včel. „Dva… tři… Bylo to nesnesitelné. Čtyři… pět.“

Ticho. Naprosté ticho.

Bála jsem se otevřít oči, ale nakonec jsem to udělala. Hleděla jsem do dvou zlatých, které se na mě upíraly celou svou silou. Omámeně jsem zamrkala. Pořád bylo ticho, žádné tóny. Žádná slova.

Zářivě jsem se usmála. Edward mě napodobil. Netrvalo ani setinu sekundy a už mě objímal. Podívala jsem se mu přes rameno a viděla protahujícího se Emmetta. Byl v pořádku.

Díkybohu.

„Já hned říkal, že to bude určitě fungovat!“ pyšnil se Carlisle, když Emmetta plácal po obrovském rameni. „Věděl jsem to!“ Stálo mě to hodně snahy, abych si neodfrkla. „Chápete to? S tím se dá pracovat!“ Už zase začal přemýšlet nahlas.

„Ale už beze mě!“ odsekl Emmett a rychlým krokem přeběhl na druhou stranu pokoje. Odtrhla jsem se od Edwarda a přeběhla k němu.

„Já do toho taky nejdu!“ Carlisle si sklíčeně povzdechl. Natáhl se po svém kufříku a beze slova šel ke dveřím.

Zarazilo ho jediné.

„I just wanna be OK…“

Pohledy všech se střetly na jediné osobě.

„Edwarde?!“

 

Ajjinka

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

emam

33)  emam (19.01.2014 22:04)

Žeru to

Kate

32)  Kate (12.10.2013 23:15)

Doktoři... I just wanna be OK! Skvělé, Ajjinko.

31)  kikinka369 (31.03.2013 19:59)

šlo to někomu z hlavy??mě ne:D

Empress

30)  Empress (21.03.2012 14:44)

„I just wanna be OK…“

kajka

29)  kajka (21.03.2012 14:31)

Výborně! Samozřejmě jsem se nakazila jako všichni ostatní.
Tak si jdu hledat nějakou jinou odrhovačku, která to dokáže přehlušit.
Skvělá povídka!

Crazy

28)  Crazy (23.09.2011 13:10)

Já naštěstí nemám tu nemoc, že mě to hned chytne, ale tahle povídka byla vážně SKVOST! Supeer a já tleskám! A řechtám se jak kůň... :D pig

Kristiana

27)  Kristiana (21.06.2011 21:48)

I just wanna be OK. I just wanna be OK. I just wanna be OK.

Asi bych potřebovala Carlislovu pomoc?
I just wanna be OK...

Alorenie

26)  Alorenie (09.12.2010 21:39)

Ajji, proč? PROČ? Teď si to budu zase celý týden zpívat Ne, opravdu to bylo úžasné!

25)  Broky3581@seznam.cz (Terry) (03.12.2010 15:29)

no tak to me teda taky nakazilo carlisle? kde si potrebuju hypnozu

24)  Gassie (25.09.2010 19:38)

Ajjinko, proč
Včera jsem se zbavila Mahnamahna
A teď I just wanna be ok
Ale nelituju, ta úžasná povídka za to stála

nikolka

23)  nikolka (24.09.2010 17:30)

nielen emmet, Bella a Edward,ale už aj ja!!!!!
jednoducho nákazlivá choroba

I just wanna be OK, be Ok, be OK ...

22)   (24.09.2010 17:22)


Ajji, tuhle písničku už nikdy nedostanu z hlavy Nikdy!
Já chci slyšet zpívat Edwarda!
Povedené, úžasné a nádherně napsané

Eleanor

21)  Eleanor (24.09.2010 16:18)

Tohle bylo od tebe podlé. Takhle nás všechny nakazit

piskot94

20)  piskot94 (24.09.2010 15:59)

hmm, bezvadné moje spolužačka už taky byla nakažená a víš co? teď jsi mě nakazila ty... tak jsem si tu písničku stáhla, abych ji mohla poslouchat během čtení a nemůžu to dát pryč!!! ale fakt tleskám!!!

P.S.: I just wanna feel OK,...

Ajjinka

19)  Ajjinka (24.09.2010 11:30)

Moc děkuju, holky! A nakaženým se vážně omlouvám, snad vás alespoň trochu potěší, že jsem si tím prošla taky

SarkaS

18)  SarkaS (24.09.2010 09:20)

Tak ho ted uz chapu uplne vsechno. I misu, ale mám trochu problém... I just wanna be OK, be Ok, be OK! Pomóc!!!

Rosalie7

17)  Rosalie7 (23.09.2010 16:59)

Bavila jsem se. Bylo to překrásný, skvěle napsaný... Ale muselas´ tam dávat tu písničku?! Mě stačí, že si to zpívám pokaždý, když to slyším v telce, ale to ne - ty mi sem musíš dát písničku, abych se toho už vůbec nezbavila... Momentálně jsem ti za to vděčná, ale až si při písemce budu zpívat Be OK, bude na tobě zajistit mi přívěšek a hypnotizéra!
Za trest ti sem dávám jednu reklamovou, moje milovaná kinder bueno: http://www.youtube.com/watch?v=SfonAn5Unp4

I just wanna be OK, be OK, be OK...

Iwka

16)  Iwka (23.09.2010 16:08)

Mě se ta písnička vetřela do mozku už když jsem si přečetla ten název Ach jo, vážně na palici
Ale bylo to super a Eda na konci to zabil

MisaBells

15)  MisaBells (23.09.2010 15:59)

ok, I just wanna be OK je mor! Chudínci ti tři a teď i já... jsem zvědavá, jak dlouho mě to bude držet... Ajjí super! Zasmála jsem se

14)   (23.09.2010 14:44)


Že ja blbá som si to pustila trikrát...
Fakt vydarené. Neviem, kto si potom bude o koho žehliť, či Bella u Eda alebo naopak
V reklame som to počula už asi miliónkrát, ale nejako mi to nevadilo... teraz už mi to hučí v hlave! Ešte viac, než doteraz, keď som to začula v telke
I just wanna be ok, be ok,be ok...i just wanna be ok today... na na na na naaaa na naaaa
Zavolajte doktorááááá



1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek