Sekce

Galerie

/gallery/Mike-BSoZ.jpg

S Bellou cloumají poblázněné hormony, ale znáte Edwarda a jeho bezpečnostní pravidla... Strhne se hádka, na kterou se Bella snaží zapomenout.. No, uvidíte sami jak... Jen prozradím, že Mike Newton nebude stát bokem :)

Bujará snaha o zapomnění

Probudila jsem se do ponurého rána - běžného ráno ve Forks. Jen co jsem otevřela oči, oslepilo mě světlo. To snad ještě zhoršilo už mou tak špatnou náladu.

Ano, včera jsme se s Edwardem pohádali a špatná nálada mě neopustila ani teď. Jako by nestačily ty noční můry.

V hlavě se mi vybavila včerejší hádka a zaplavila mě nová vlna vzteku. Zaryla jsem nehty do polštáře a snažila se na to nemyslet.

Vstala jsem, šla se do koupelny umýt, převléknout se a vyčistit si zuby. Pročesala jsem si vlasy a ledabyle je stáhla do culíku. Vyřítila jsem se ze schodů - kupodivu bez zavrávorání - a šla si připravit něco rychlého k snídani. V ledničce jsem však nic nenašla, tak jsem se jen napila džusu a sledovala hodiny nad sporákem. Zbývala mi ještě půl hodina do začátku pracovní doby u Newtonových. Věděla jsem, že vyjíždím příliš brzy, ale doma už jsem to nemohla vydržet.

Nastartovala jsem náklaďáček, který zařval - skoro jsem nad tím zvukem nadskočila. Byla jsem přespříliš zvyklá na tiché předení Edwardova volva. Při vzpomínce na něho, mě zaplavila čerstvá vlna vzteku. Pevněji jsem sevřela volant a snažila se uklidnit.

Jak jsem předpokládala, k Newtonovým jsem dorazila příliš brzy. Seděla jsem proto v náklaďáčku a poslouchala svou oblíbenou písničku od Katy Perry - Hot and Cold. Hudba z mého sterea řvala a já na chvíli úplně zapomněla na svoji špatnou náladu. Až text písně „You're hot then you're cold" mi připomněl včerejší hádku.

Musím uznat, že nebýt mě, tak by k ní ani nedošlo, ale copak můžu svým poblázněným hormonům poručit, aby se zklidnily? Vše bylo na dobré cestě, ale Edward se svými bezpečnostními pravidly nešel obměkčit. Nikdy jsem se mu ale nedala tolik všanc a on mě odmítl.

Z mého přemýšlení mě vytrhlo až zaklepání na okýnko. Byl to Mike, který se usmíval od ucha k uchu - dělalo mu až příliš dobře to, že se mnou může trávit čas bez Edwardova dohledu. Dávno však měl pochopit, že já miluju Edwarda, ale evidentně byl v tomhle nechápavý...

„Co tak brzy?" zeptal se mě s úsměvem.

„Nemohla jsem spát." Pokrčila jsem rameny a vypla stereo. Popadla jsem batoh a vystoupila z náklaďáčku. Zabouchla jsem dveře - div neupadly.

„No tak, Bello, klídek, co se děje?" Zase ta jeho zvědavost.

„Pohádala jsem se s Edwardem," odpověděla jsem popravdě. V očích mu při těch slovech zajiskřilo, „nemám zrovna dobrou náladu."

Po tváři mu přeběhlo několik emocí a nakonec se na mě uličnicky zakřenil.

„Co máš dneska večer v plánu, Bello?" věděla jsem, že něco chystá, ale netušila jsem co.

„No, popravdě nic zásadního, asi se budu nudit s Charliem u televize," znechuceně jsem se při té představě ušklíbla.

„Tak pojeď se mnou do klubu v Port Angeles." V jeho hlase bylo cítit přehnanou naději. Na druhou stranu možná by bylo hezké se pobavit jinak než s bandou upírů.

„To zní dobře. Pojedu." Usmála jsem se na něj.

Vím, že ode mě nebylo hezké dávat Mikovi nějaké naděje, ale vážně jsem se chtěla odreagovat. A co, třeba to bude fajn.

Snažila jsem se v hlavě potlačit myšlenku, co by asi udělal Edward, kdyby věděl o mém plánu na dnešní večer. Věděla jsem, že by rozhodně nebyl nadšený, ale někde uvnitř jsem také doufala, že by mohl začít žárlit. Nechtěla jsem, aby se však o mých plánech dozvěděl dřív než budu v Port Angeles, nebyl by pro něho žádný problém mě zastavit. Myslela jsem také na Alici, ona mě ale snad pochopí a bratrovi nic neřekne.

Mike vedle mě málem vybouchl radostí a věřím, že kdybych tu nestála, začal by si poskakovat.

„Tak to je skvělé!" dostal ze sebe. „Večer tě vyzvednu u vás doma."

Práce rychle utekla a já už jela domů. Sice jsem nikdy nebyla zrovna ten typ holky, co by chodil po mejdanech, ale na dnešek jsem se upřímně těšila.

Chtěla jsem se trochu vyfiknout, a tak jsem zalezla do koupelny. Umyla jsem si vlasy a oholila nohy. Vlasy jsem si vysušila a upravila do ležérního rebelského účesu. Divila jsem se, kde se ve mně vzala taková snaha, o to být hezká. Musela jsem se smát sama sobě, když jsem ve své toaletní taštičce hledala úplně vespod tužku na oči a řasenku. S oblečením už to bylo těžší. Nakonec jsem si oblékla seprané džíny a modré tričko s výstřihem. Pozorovala jsem se v zrcadle a poprvé za dlouhou dobu jsem si připadala poměrně hezká.

Když mě Charlie viděl scházet ze schodů, vykulil oči. Musela jsem se jeho vyjevenému výrazu zasmát. Nebyl zvyklý, že bych se takhle chodila bavit. Jeho překvapení ještě narostlo, když jsem mu sdělila, že do Port Angeles nejedu s Edwardem, ale s Mikem. Naštěstí byl natolik vyvedený z míry, že se mě ani nezeptal proč. Byla jsem mu za to také upřímně vděčná.

V tom z venku zaznělo troubení. Mike je tady.

„Večeři máš v ledničce," řekla jsem Charliemu a už jsem stála ve dveří.

„Nezapomeň na slušné vychování, Bells."

„Samozřejmě, tati," odpověděla jsem mu otráveně.

Přehodila jsem přes sebe bundu a vyrazila k Mikovu autu. Ten si mě prohlížel pohledem, za který by mu Edward s radostí rozbil tvář. Pozdravila jsem ho a nastoupila k němu do auta. Za chvilku jsme vyjeli. Cesta s Mikem rychle utíkala, smáli jsme se a já úplně zapomněla na svou špatnou náladu.

Ani nevím jak, ale už jsme stáli před klubem Blood v Port Angeles. Jeho název mě upřímně pobavil, ale když jsem viděla Mikův nechápavý pohled, přestala jsem se smát.

Mike jako gentleman zaplatil vstupné a my vešli dovnitř. Klubem se nesla rychlá taneční hudba. Nikdy jsem na tenhle styl muziky nebyla, ale teď jako bych byla někdo jiný. Čapla jsem Mika za ruku a táhla ho na parket. Tancovala jsem jako splašená a Mike mi sotva stačil. Když skončila třetí písnička, Mike mě chytil za ruku a zadýchaně mě odtáhl k baru.

„Co si dáš?" zeptal se mě. Popravdě mě tahle otázka zaskočila, opravdu jsem nevěděla, co si dát.

„To, co ty," vyhrkla jsem ze sebe vesele.

„Dvě tequily," pokynul Mike k barmance.

Během chvíle jsme měli u sebe každý panáka teguily, Mike se na mě povzbudivě usmál a kopnul ho do sebe. Snažila jsem se ho napodobit, ale potom jsem svého činu litovala. Nebyla jsem zvyklá pít alkohol a tenhle způsob mi opravdu neprospěl. Zakuckala jsem se a Mike se mi smál.

„To je bude dobrý," dostala jsem ze sebe mezi kuckáním.

Mike mezitím mávnul k barmance, aby nám nalila další. Druhou tequilu jsem do sebe dostala bez problémů, stejně tak třetí a čtvrtou... Něco uvnitř mě se pomalu začalo měnit, chtěla jsem se smát a tak jsem se smála. Mike byl oproti mně v pohodě, on byl zvyklý pít a tak si ze mě utahoval, ale mně to bylo jedno.

Zase jsem ho odtáhla na taneční parket. Lidé kolem nás tančili a my se k nim přidali. Nevím, jak bych měla ten vnitřní pocit popsat, cítila jsem se tak lehká a volná. Bylo mi skvěle a chtěla jsem se bavit. Několik písniček jsme se kolem sebe motali. Dokonce jsem tancovala s dvěma celkem hezkými cizími kluky. To se Mikovi vůbec nelíbilo a po chvíli si mě opět přitáhl k sobě.

Tancovala jsem jako omámená a užívala si toho nově objeveného pocitu.

V tom hudba ustala a DJ pronesl něco ve smyslu, že je čas na oddech. Myslela jsem si, že přestane hrát, ale on nahodil nějakou pomalou písničku. Lidé kolem nás se začali párovat a přibližovali se k sobě. No jasně ploužák... Mike si mě k sobě přitáhl a chytil mě kolem pasu. Já mu dala ruce kolem krku a vlnili jsme se spolu do rytmu té pomalé písně. Cítila jsem se dobře i přesto, že se na mě Mike tak tisknul. Nebo se já tiskla na něj?

Po několika minutách začala hrát nová pomalá píseň a my tancovali dál. Tuhle písničku jsem však moc dobře znala.. Flightless Bird... Mike mi rukama sjížděl po pasu níž a já se nebyla schopná bránit. Nevím proč, jako by ve mně ta část, co chtěla kolem sebe jiné paže, ani nebyla.

Když v tom mi Mike dal jednu ruku pod bradu. Ztuhla jsem. Moje myšlenky začaly zmatkovat. Tohle přeci nechci, nebo snad ano? Proč nemůžu říct prostě ne? Proč?

Mikovy rty se přibližovaly blíž a blíž a já pořád bojovala v hlavě s tím dotěrným hlasem. Naše rty se setkaly, ale jen na chviličku, protože se ode mě Mike odtrhl - nebo spíš odletěl o pár metrů dál.

Nechtěla jsem otevřít oči. Hlas v hlavě byl k zbláznění... Ne! Ne! Ne! Nemůže to být to, co myslím.

Otevřela jsem oči a zmateně se kolem sebe rozhlídla, ten pohyb mi vůbec neudělal dobře. Zatočila se mi hlava a já padala... Než jsem se však stačila praštit do hlavy a tvrdou zem, chytily mě tvrdé a studené paže.

„Bello?" ten hlas zněl skoro vyděšeně, ale také jsem v něm cítila tón, který byl nějaký nový...

Ani nevím, kde se ve mně ta reakce vzala... „Edwarde, pusť mě!" skoro jsem zaječela. Jeho výraz byl překvapený a na čele se mu objevila vráska zamyšlení. Snažila jsem se vymanit z jeho rukou, ale moc dobře mi to nešlo. Pořád se mi točila hlava a zvedal se mi žaludek.

„Slyšíš mě?!" Snažila jsem se použít přísný tón. Jeho paže mě pustily a já jsem zavrávorala.

„Víš to jistě?" zeptal se trochu pobaveně.

„Ano!" odsekla jsem mu a namířila si to k baru, kde jsem na barmanku kývla na znamení dalšího panáka. Postavila ho přede mě, ale než jsem po něm stačila sáhnout, už tam nebyl. Rozzlobeně jsem se podívala vedle sebe. Samozřejmě, že tam stál a mně bylo hned jasné, kam se moje pití podělo.

„Myslím, že pro dnešek už máš dost, Bello," řekl vlídně, ale přesto s jasnou autoritou.

„Sama poznám, kdy mám dost!" Mávla jsem znovu na barmanku.

Edward se po ní podíval a nesouhlasně zakroutil hlavou. Věděla jsem, co dělá. Věděla jsem, jak působí na ženy kolem sebe a hned mi bylo jasné, že dnes už mi tu nikdo nenalije.

„Edwarde," začala jsem, „nemůžeš mě pořád takhle omezovat, chci dělat věci taky podle sebe!" řekla jsem snažíc se o co největší důraz na poslední část věty. „Život nejsou jen samá pravidla a odříkání," hlas už mi nezněl tak sebejistě. „Já..." snažila jsem se ze sebe dostat něco rozumného, ale jako by mi přestal fungovat mozek a já se rozvzlykala. „Já... se teď snažím zapomenout..." dostala jsem ze sebe mezi vzlyky.

Natáhl ke mně paže a pevně mě objal.

„Promiň, Bello, lásko," ta slova zněla upřímně, ale já nevěděla, za co přesně se omlouvá.

„Nechtěl jsem ti ublížit, je mi to tak líto, ale pochop, mohl bych tě -" na chvíli se odmlčel, „zabít," dořekl smutně.

„Ach, Edwarde," vzlykala jsem mu do košile a objímala ho. „Mně je to taky líto".

„Neplač, Bello, já to chápu," řekl a políbil mě do vlasů.

„Teď už radši pojď, odvezu tě domů."

Slabě jsem přikývla a snažila se zvednout. Celá místnost se se mnou točila a já měla co dělat, abych se nepozvracela. Edward si toho všiml a vzal mě do náručí. Ten houpavý pohyb mi vůbec nedělal dobře, ale snažila jsem se udržet obsah žaludku uvnitř. Tedy... aspoň dokud nebudu venku...

Jen co jsme vyšli ven, snažila jsem se Edwardovi vytrhnout z náruče, pustil mě a já se rozběhla k nejbližšímu křoví...

Ulevilo se mi, ale pořád mi bylo špatně.

Edward ke mně přišel, podepřel mě a dovedl k jeho autu. Neohrabaně jsem se posadila na sedačku a on mi zapnul bezpečnostní pás. Rychle nasedl a už jsme jeli zpět do Forks. Cestou jsem dostala zničehonic rovnou dva nezastavitelné výbuchy smíchu. Edward si mě pobaveně měřil pohledem, ale nic neříkal.

Když jsme zastavili u našeho domu, odepla jsem si pás a otevřela dveře s tím, že vystoupím. Naklonila jsem se a vypadla z auta na zem. Ležela jsem tam na vlhké trávě a bylo mi dobře.

Hned byl u mě. „Bello? Není ti nic?" Pomalu mě obracel na záda. Opět jsem propukla v hlasitý smích, který nešel zastavit. Smál se se mnou. Bože, jak trapná tahle chvíle byla, ale mně to bylo jedno.

Edward střelil pohled k domu a já ho napodobila. Zhruba o 5 vteřin později se v kuchyni rozsvítilo. Ajaj Charlie.

Najednou stál Charlie v pyžamu v otevřených domovních dveřích. Zděšeně na mě zíral a pak tázavě stočil pohled k Edwardovi.

„Alloha tati!" pozdravila jsem ho a smála se. Edward se podíval nejdřív trochu šokovaně na mě a poté omluvně na Charlieho. „Přišel jsem pozdě," řekl a pokrčil rameny. Opět jsem se začala smát a lehla si na zem.

Edwardovy studené ruce mě zvedaly ze země a já se nebránila. „To studí," řehtala jsem se, když mi rukou přejel po holých zádech. Pobaveně zavrtěl hlavou.

To už jsme stáli v kuchyni a já viděla Charlieho ustaraný pohled. „Bude v pořádku," uklidňoval ho Edward.

„Já vím, ale ještě jsem ji takhle nikdy neviděl."

„Snad taky vidíte naposledy," zakřenil se Edward. „Dám ji do postele," řekl Charliemu a už si to se mnou kráčel po schodech nahoru.

Vešel do pokoje a zavřel za námi dveře. Objala jsem ho pažemi kolem krku a nechtěla ho pustit. Lehce prolomil moje sevření a už mě pokládal na postel.

„Budu hned zpět." Políbil mě na čelo a já ze sebe vydala jen mimoňské: „Hmm."

Odešel z pokoje a já slabě slyšela, jak se loučí s Charliem a přeje mu dobrou noc. Domovní dveře se zavřely a pak už bylo slyšet jen odjíždějící volvo. Kolem pokoje se ozvalo dupání - to si Charlie šel lehnout. Ulevilo se mi, že mi nepřišel udělat kázání - očividně to přijde až ráno.

Už jsem pomalu spala, když jsem uslyšela skřípání okna. V tu chvíli ležel vedle mě a objímal mě kolem pasu. Spokojeně jsem zabručela a on mi začal broukat mojí ukolébavku. Netrvalo dlouho a já usnula...

Ráno jsem se probudila trošku přeleželá, snažila jsem se převrátit, ale projela mnou vlna nevolnosti, a tak jsem si to rychle rozmyslela. Edward se tiše zasmál a já ho plácla rukou. Opatrně jsem se obrátila, abych mu viděla do tváře. Andělsky se na mě usmíval.

Snažila jsem se rozpomenout, jak jsem se dostala do postele, ale nějak mi to nešlo.

„Včera jsi byla tak legrační..." řekl mi a jeho úsměv se ještě roztáhl, pokud to bylo vůbec možné.

Cítila jsem, jak se mi krev nahrnula do obličeje, sklopila jsem oči a snažila si vybavit, co se včera přesně stalo. Hlavou mi však probleskávaly pouze útržky, které dohromady nedávaly smysl. Možná... Možná bylo lepší zapomenout.

Políbil mě na čelo a zašeptal mi do ucha: „Miluju tě." Srdce se mi rozeběhlo neuvěřitelnou rychlostí a on se zase kouzelně usmíval.

Chtěla jsem ho políbit, ale pak jsem si uvědomila podivnou pachuť v puse. Pokusila jsem se posadit, ale musel mi pomoct.

„Vydrž chvilinku, potřebuju být na chvilku člověkem," usmála jsem se - teda aspoň jsem se o to pokusila. „Počkám tady." Znovu se s úsměvem natáhl na postel.

Dobelhala jsem se do koupelny a podívala se do zrcadla. Teda já vypadám... Opláchla jsem si obličej a vyčistila zuby. Převlékla se a vrátila se zpět do pokoje. Čekal na mě s otevřenou náručí. Snažila jsem se být rychle u něho, ale zakopla jsem o drážku v podlaze. Jeho paže mě však zachytily dřív, než jsem mohla upadnout na zem. Přitáhl si mě těsně k sobě a já ho políbila.

„Miluju tě," zašeptala jsem se zavřenýma očima... Cítila jsem jeho lahodný dech na své tváři, jak mi rty přejížděl po lícní kosti.

„Měla by ses jít nasnídat," řekl a snažil se potlačit úsměv, koutky se mu ale cukaly.

„Co je?"

„Ehm... Charlie s tebou chce mluvit..." o-ou bylo to tady. Sotva to dořekl, zezdola se ozval Charlieho nabručený hlas.

„Isabello Marie Swanová!!!" a já věděla, že mám problém.


Ajjinka

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

8)  danje (15.08.2013 09:11)

:D :D :D :D :D :D :D

sfinga

7)  sfinga (15.12.2010 21:29)

Koukám, že se Belle její snaha, pobavit se a zapomenout na hádku s Edwardem, poněkud vymkla z ruky. Ta cesta domů neměla chybu. Ráda bych jen slyšela Charlieho, jak jí ráno čte levity.
Díky, Ajji

Carlie

6)  Carlie (18.09.2010 22:11)

Parádička, nejlepší byl Bellin styl vystupování z auta, velice originální
Povedlo se Ti to, Ajjinko, a jsem ráda, že Bellin trucpodnik skončil dobře, že to nepřeťápla, fuj s Mikem ;)

Popoles

5)  Popoles (18.07.2010 17:27)

Krásný Ajj, moc hezky jsi vykreslila typickou trucakci.
Bella si podruhý rozmyslí tequilu a Mikea.
Tleskám

Lioness

4)  Lioness (18.07.2010 16:54)

To bylo skvělé! Vážně jsem se moc pobavila. :D Opilá Bella je úžasně vtipná... Je dobře, že to s Mikem vzal Edward tak dobře. Určitě mu Bella hodně zlepšila náladu. Chtěla bych slyšet ten Charlieho proslov... jsemsi stoprocentně jistá, že s Mikem ji už ven nikdy nepustí.

3)  empatty (03.05.2010 15:13)

Vynikající!!!:D:D

Ajjinka

2)  Ajjinka (02.05.2010 19:45)

Možná... :D Těžko říct! :D

Ree

1)  Ree (02.05.2010 19:37)

Opilá Bella je vážně vtipná :D Nepsala jsi to podle sebe? :D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek