16.05.2010 [20:45], AnneCullen, Poezie, komentováno 4×, zobrazeno 2074×
Báseň o upírovi, který žije ve Volteře. Můžete si sami rozhodnout, který z nich je ten, bez kapky naděje...
Stromy šumí v temné noci,
kde nepromluví ani sova.
Netvor má tě ve své moci,
nepomohou žádná slova.
.
Oči rudé v bílé tváři,
zuby jako dýky ostré.
Objeví se v rudé záři,
těší se krvi dívky prosté.
.
Nemá soucit, člověk není,
proplouvá životem jen.
Nikdy se už nepřemění,
už nebude žít svůj lidský sen.
.
Vypadá jak anděl snění,
po zemi se roky plouží.
Uvidíš, že z nebe není,
po krvi a strachu touží.
.
Život vysává v každém doušku,
pro něho není vůbec nic.
Bere to jako nutnou zkoušku,
nemůže si přát víc.
.
Ačkoliv je krev tak chutná,
má na sebe zlobu,
když ta tekutina hutná,
utlumí bolest na krátkou dobu.
.
Už navždy bude procházet nocí,
nic jiného se v jeho světě neděje.
Chodí se svou velkou mocí,
je to upír bez kapky naděje.
3) Alice521 (12.07.2010 09:53)
2) Lipi4 (16.05.2010 20:42)
dokonalé, smutné, krásné nevím co dodat více
1) Karolka (16.05.2010 20:39)
Líbí se mi ten pocit, který jsi vyjádřila, ta bezvýchodnost je z toho hodně cítit. Jen tě musím malinko pokárat, že ti místy ujíždí rytmus. Ale celkově:
4) (13.02.2011 13:38)
Jééé, to bylo pěkné. Sice deprimující, ale pěkné. Jen si nedokážu představit, kdo by to mohl být... ve Volteře jsou přece všichni dobrovolně a rádi, no ne?