Každý má sbírku svých vlastních strachů. Peklo nastává, když na vybudování své osobní kolekce máte příliš mnoho času...

Poslední klidnější kapitolka. Omlouvám se, je to utahané, ale tak nějak si to prostě jen užívám :).

Piknik

Konečně došlo na výlet s Paulem, Dio a Alexejem. ;) Kapitola hodně dlouhá, vysvětlení pod ní. ;) Sundance

V lese

Poznámka "pod čarou": Miluju první film a v téhle kapitolce jsem si konečně dopřála využít dva momenty, které se v něm objevily (a nejsou v knize). Tak snad mi to odpustíte :).

...Najradšej by som ju zovrel v náručí, ale na to som nemal dosť odvahy. Sledoval som ju orlím zrakom a môjmu vlkolačiemu sluchu neunikol zvuk jej srdca. Podľa toho, ako rýchlo tĺklo, som usúdil, že je ešte nervóznejšia ako ja...

Esme se bude snažit odreagovat kreslením, navštíví sestru v nemocnici a bude se muset postarat o neteř.

Za betování, korekci, nasměrování k dalšímu ději a usměrňování mě, děkuji KalamityJane. :)

Eve se rozhodne jednat a jde po stopách z vidin neznámé ženy.

3. část: Informační deformace - Nejtěžší na práci policisty je, aby dokázal roztřídit jednotlivé výpovědi tak, aby z nich vykreslil celkový obraz bez chyb, ale jak víme, lidský mozek je složitý stroj a některé informace se mohou poplést nebo je každý vidí jinak. V tomhle jsou Bella s Eve naprostými nováčky a kdo jiný, než David jim podá pomocnou ruku.

Dopis...

Odsouzení a smutek...

Když jsem se na něj ptal...

Pomoc?

Nebeská zahrada a nebeský hlas

Pozn.: Trochu z Laliné minulosti, jelikož v 23. kapitole bude trochu vzpomínat, tak abyste lépe chápali její pocity...

Byl jsem si jistý, že to, co se děje na Violetině kuchyňském stole, je naprosto správné. A zároveň úplně špatné...

Tři roky, tři měsíce a tři týdny (a koukám, že vlastně i tři dny - tomu říkám načasování!) uběhly od poslední kapitoly Willa.

A Janebka může za to, že vkládám další.

Věřte mi, ta ženská je fakt neuvěřitelná! :-)

Takže: Vánoce.

Charlie je doma

Eve se rozhodne jednat a jde po stopách z vidin neznámé ženy. Doufá, že přijde na to, proč právě ona je jedním z pozorovatelů a chce zachránit jeho hlavního aktéra. Díky tomu musí stranou její rozpory s Davidem, protože je jediný, kdo může ji i Bellu odvézt na místo vidiny, protože se o tomhle její nová rodina nesmí dozvědět.

2. část: Internetová deziluze - Hledání na internetu je rychlé, ale když máte jen pár základních bodů, cíl hledání to jen oddaluje. A když konečně odpověď naleznete, moc z ní nadšení nejste. Jenže pro Eve je to i tak důležité.

Prekvapene sa otočila sa za mojím ľúbezným hlasom a vtedy som ju chytila za vlasy, odtiahla za roh a prirazila o stenu. Intuícia jej vravela, že je zle. Takmer som cítila ako nasáva vzduch v bránici pre hlasný výkrik. Neovládla som sa tomu teplu šíriacemu sa z jej pokožky, rýchlym kolibríkovým úderom srdca. A čo najhoršie, jej vôni, ktorú som nasávala celú tu dobu. Práve, keď otvorila ústa, že vykríkne, zubami som jej roztrhla hrdlo a tým ju utíšila. Jej teplá a sladká krv, ktorá chutila ako lesná zmes  a citróny mi stekala do hrdla. Uličkou sa niesli iba hladné pregĺgania krvi a jej stony, ktoré boli čím ďalej, tým viac slabšie.

Když zpívala o prokleté naději...

Zavolala mi. Než jsem hovor přijal, uběhl jsem asi dva kilometry. Doufal jsem, že je to dost a že budeme mít skutečné soukromí.

Tentokrát trochu kratší kapitola. Nikdy nevíte, co se může skrývat za změnou chování.

Za betování a korekci děkuji KalamityJane. :)

Som ako diamant. Tvrdá, atraktívna, na slnku hádžem stovky krásnych farieb, keď ma ľudia vlastnia, sú hrdí za svôj pôvod. Pýtate sa, kto som? Nič dobré, verte mi. Ľudia sú zo mňa ohúrení, no ich pud sebazáchovy im vraví - Nedotýkať sa! Tí, ktorí ho neposlúchnu, už viac nemôžu veriť v nejaký iný ideál. Nedokážu myslieť na nič, pretože sú mŕtvi. Sú chladní, tvrdí, bieli a bez krvi, presne ako ja...

Když to řekla, nejraději bych ji místo odpovědi objal a líbal.

Automaticky som k chlapcovej tvári natiahla ruku. Chcela som ho pohladiť, ale nedostala som príležitosť. Ucukol skôr, ako som sa ho stihla dotknúť. Úzkosť v jeho očiach ma až fyzicky zabolela. Ten, ktorého som chcela navždy chrániť, sa ma bál. Mal všetky fyziologické prejavy. V panike si objímal hruď, klepal sa na celom tele a snažil sa odtiahnuť najďalej, ako mu stiesnený priestor dovoľoval. Pomaly som sa postavila a radšej som ustúpila. Nevedela som, čo urobiť, aby som ho ešte viac nevydesila.

Návštěva příbuzných, kaptiola možná trochu na zamyšlení. Tuto kapitolu bych chtěla věnovat své nejlepší kamarádce L.

Za betování a korekci děkuji KalamityJane. :)