15.10.2012 [10:30], Kamikadze, ze série Trenérka, komentováno 8×, zobrazeno 2561×

Kam se konečně vrací do sedla..

Kam

Těšila jsem se jako malá holka, když jsem si v šatně oblíkala rajtky. Asi hodinu před tím mi Tim povolil jezdit. Ale litovala jsem ho, chytit zrovna na neděli službu.

Na chodbě jsem málem vrazila do Paula. Normálně by mě to asi udivilo, co tady dělá zrovna v tenhle den. Já měla volno, on trénink taky neměl. Takhle jsem se ale usmála a skoro ho oběhla.

„Achimi, jde se jezdit!“ zavýskla jsem ve stáji a vyplašila tak polovinu osazenstva včetně Achimona. S uchechtnutím jsem všechny dalších deset minut uklidňovala, každého zvlášť.

„Jeden by neřekl, že se někdo může takhle těšit do sedla,“ ozval se za mnou Nick zvesela. Málem jsem nadskočila úlekem. Achimon byl tentokrát v klidu. On Nicka přicházet viděl.

„Divíš se? Po měsíci? Kdo by se netěšil,“ poklepala jsem si prstem na čelo a dál pucovala Achimonovu srst. Ten blaženě odfrkával a nastavoval mi místa, kde jsem měla přitlačit. Sotva jsem se dostala k boku, už ohýbal krk a tlačil mě k sobě blíž. Stíhal mi přitom ožužlávat lem trička. Byl při tom kouzelný.

Chtěla jsem dojít pro sedlo, ale už bylo před boxem a Nick se usmíval. Skočila jsem mu kolem krku a lípla mu pusu na tvář.

„Díky, šéfe,“ uculila jsem se a bleskově nasedlala. Achimon už po cestě z boxu tancoval.

„Nechceš ho nechat nejdřív vyběhat?“ zeptal se Nick opatrně, když viděl, jak blbne. Ani náhodou. Zavrtěla jsem hlavou, vešla do kolbiště a počkala, až za námi zavře.

„Klid, hochu, proběhneš se,“ zamumlala jsem klidně a bleskově se vyšvihla do sedla. Achimon v tu chvíli stál na místě a čekal na povel.

„Hodný,“ pochválila jsem ho, sesbírala si otěže a pobídla ho do kroku.

Paul

Stál jsem opřený o hrazení a pozoroval ji. Tentokrát ne z dálky, ale pěkně zblízka. Vypadala při tom ježdění tak šťastně. Zas a znova čarovala. Nemohl jsem z ní odtrhnout oči. Dokonale mě uchvacovala. Stejně jako jsem se nemohl vzpamatovat z toho úsměvu, kterým mě obdarovala na chodbě. Možná jsem naději ztrácel moc brzo. Anebo zabíralo právě to.

„Tak už ho nech proběhnout, jste jak na drátkách oba dva,“ ozval se zničehonic Nick. Celou tu dobu bylo ticho.

Kam se usmála a povolila Achimonovi otěže. Ten vystřelil jak uvolněná pružina, přeskočil hrazení a upaloval výběhem. Poprvé jsem ji viděl skákat takhle blízko. Skoro jsem se Achimona mohl dotknout.

„Takhle jsem to zrovna nemyslel,“ zabrblal si pod nosem Nick. Otočil se k odchodu a zase se usmíval. Po příjezdovce si to k nám hrnula brunetka v úzkých džínech a košili, který víc odkrývala, než zakrývala. Téměř jsem se utekl schovat před ní do stáje, když se vydala rovnou do Nickova objetí. Aha. Nechápal jsem tedy, proč byl v tom klubu s Marcy. Dokonce to vypadalo, že se k sobě měli. Asi jsem měl nějaké vidění

Posadil jsem se na hrazení a pozoroval, jak spolu Kam s Achimonem blbnou. Když si užila dosytnosti sedla, seskočila na zem, odepnula otěže a sundala mu sedlo. Teprve pak si začali doopravdy hrát. Ona utíkala, on ji honil, nebo naopak. Koleno drželo. Nekulhala a ani se nezdála, že by jí něco bolelo.

Kam

Po nějaké době běhání se mi do kolene vrátila křeč. Bylo načase tohle hloupnutí ukončit. Zastavila jsem se a opřela o stehna, abych nachytala zpátky trochu dechu, co mi scházel. Achimon se taky zastavil a došel až ke mně,

„Končíme, kamaráde, bolí mě noha,“ pousmála jsem se a opřela se o něj. Na hřbet jsem mu po chvilce znovu položila sedlo, ale zapnula ho jen na oko.

Viděla jsem, že Paul sedí na hrazení a tak jsem to vzala východem z výběhu. O pár desítek metrů dál. Odvedla jsem Achimona do boxu a pečlivě ho vyčistila. Celou tu dobu mi znovu žužlal lem trička.

„Nebojíš se, že tě kousne?“ ozval se ze stájové uličky Paul. Mrkla jsem na Achimona a pak zavrtěla hlavou.

„Dává tak najevo, že mi důvěřuje a má mě rád. Nevím, kde se to naučil, nebo kdo ho to naučil, už s tím přišel, každému, koho má rád oslintá nějakou část trička. Ale jen když ho čistí. Jinak dává pusinku, vydechne a čeká, že mu foukneš do nozder. Opírá si hlavu o moje rameno, když se před něj postavím a umí poprosit,“ pokusila jsem se nějak vysvětlit. Vypadal, že mi to nevěří. Vykoukla jsem ven z boxu a z bedýnky s čištěním vytáhla mrkev.

„Achimo, mrkvička,“ uculila jsem se na hnědáka. V ten moment měl levou přední ve vzduchu a mohutně s ní máchal.

„Šikovný kluk,“ pochválila jsem ho a mrkev si dala mezi rty. Pusinka byla jeho nejoblíbenější kousek.

„Takhle jsi přišla k té jizvě?“ zeptal se necitelně. Do té doby jsem si neuvědomovala, že můj hlas zněl celkem v pohodě. V tu chvíli ale ochladl.

„Ne. K té jsem přišla při hlazení jednoho valacha po krku. Patří k těm koním, co jsou zmetci od přírody,“ pokrčila jsem rameny a zavřela za sebou box. V tom za námi přiběhla Marcy. Paul se urychleně vytratil, Marcy totiž měla v očích slzy.

„Co se děje?“ zeptala jsem se vyplašeně.

„Zajdi se podívat do sena,“ vyrozuměla jsem mezi vzlyky.

Vlastně jsem došla jen ven a viděla onen problém. Vycházel od tama Nick s nějakou brunetou, omotanou kolem sebe jako šlahoun. To, jak se chovali a tvářili, mluvilo samo za sebe. Navíc, Marcy znovu stála vedle mě. Nick si nás všiml a taky slz v její tváři. Nechápavě se na mě podíval.  Zavrtěla jsem hlavou a odvedla Marcy pryč.

„Chlast, nebo čokoláda? Obojí mám doma,“ navrhla jsem. Rozhodně nebyla schopná řídit, ale nechtěla jsem tady ani nechat motorku. Nic jiného mi nezbylo.

„Čokošku,“ ozvala se česky. Vždycky to dělala, když ji něco trápilo.

„Tak jo, dám si s tebou,“ přikývla jsem a sedla si za volant jejího auta.

„Hele, ty máš nové rybičky?“ všimla si při vstupu do domu. Usmála jsem se a kývla. Vždycky jsem chtěla nějaké zvíře, ale nic jiného by u mě neprošlo. Z hlodavců mám hrůzu, stejně jako z pavouků. Hadi sice smrdí, ale to bych nějak přežila. Krmit je myšmi ne. Pes vyžaduje čas, ten jsem neměla a kočka? Měli jsme jednu doma, v Čechách, a kvůli vynášení bedýnky se vždycky vedly hádky do krve.

„Jo, taky jsem koupila větší akvárko,“ pokrčila jsem rameny a zamířila do kuchyně. Čokoláda měla svou vlastní skříňku.

„Česká, nebo Americká?“ zavolala jsem na ni z kuchyně.

„Vem od každého něco,“ zavolala na mě zpátky. Vyznala se u mě, stejně jako já u ní. A rovnou jsem dala vařit kafe.

„Řekni mi, proč jsou ti chlapi tak příšerní?“ zeptala se o hodnou chvíli později. Nakonec došlo i na víno. Výborná kombinace.

„Nevím, asi jim nikdy nebudu rozumět. Pořád mi nejde na rozum, proč ten blbeček furt jezdí. Dost jasně jsem mu dala najevo, že nic nebude,“ zamyslela jsem se nad chlapem, co okupoval mou mysl.

„Paul ti nedává spát?“ vykulila na mě oči.

„Ale jdi, ty brebto. Jen nechápu, proč to ještě nevzdal, mohla jsem tak mít víc času na Achimona,“ ohnala jsem se po ní polštářem.

„Nepopírám, že v posteli je skvělej,“ pokrčila rameny.

„To Nick taky,“ kývla jsem hlavou. Zůstala jako opařená.

„Nedívej se na mě tak. Zkoušeli jsme spolu chodit,“ uhnula jsem před jejím pohledem. Pořád mě sledovala poněkud vykuleně.

„Bylo to ještě před tím, než jsem si všimla, jak po něm koukáš. Kdybych to věděla dřív, řekla bych hned ne,“ pokusila jsem se o ospravedlnění se.

„Proč vám to neklaplo?“ ptala se zvědavě.

„Nějak jsme zjistili, že jsme spíš kamarádi. A že vztah šéf, zaměstnanec nám sedí líp,“ vysvětlila jsem. Chápavě přikývla a pořádně se napila ze své skleničky.

Odpadly jsme někdy kolem půl jedné, nijak zvlášť opilé, obě jsme druhý den vstávaly do práce. Ale náladička byla. I to ráno nebylo tak zlé, jak jsem si myslela. Jenže pak přišel Nick s tou otázkou. A bylo zle.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

8)  Sundance (29.07.2013 15:10)

To si děláš srandu, ne? Kdyby povídka nebyla dokončená, asi bych tě praštila třmenem po hlavě, ale jelikož další kapitola je, tak hned jdu a omlouvám se, že jsem u té minulé nenechala koment, trošku jsem se začetla.

7)  Stefi72 (15.12.2012 23:05)

Ahoj, budeš v povídce pokračovat? Moc se mi líbí

5)  Fanny (26.10.2012 22:37)

Do pytle! Já tu nenechala komentář!
Ne, že bych to Paulovi přála zadarmo, ale Kam taky sama době pěkně kecá.
Nicméně jsem zvědavá na Achimona s Kam i na Kam s Paulem. Začíná to být čím dál tím víc zábavné.

4)  Stefi72 (17.10.2012 16:04)

3)  wuzinka (16.10.2012 21:21)

2)  Terry (15.10.2012 19:31)

super kapča

1