19.09.2010 [19:45], anamor, ze série Srdci neporučíš, komentováno 12×, zobrazeno 3040×

 

Dozvíte se, co má Edward s Tanyou a jak to celé začalo. Také se pomalu přesunem jen do přítomnosti a už s ní dál zůstaneme.

 

13. kapitola

*******

Přítomnost:

Seděl jsem opět v obýváku a koukal se na holky, jak se radují po nákupech, co vše se jim povedlo ulovit. Byl jsem na to zvyklý, přeci jen ode dne, kdy jsem se stal upírem, jsem s rodinou z Denali, a tam jsou převážně dívky. Ale dnes mi tu někdo chyběl, bylo mi jasné, že kdybych tu nebyl já, Bella by teď stála mezi nimi a krásně se usmívala.

Jediný, na kom bylo hodně vidět, že mu Bella taky chybí, byla Esme. Seděla na sedačce a nepřítomně se dívala na holky. Další matka, které jsem vzal dceru. Podíval jsem se z okna, pršelo, jak jinak. V tu chvíli ke mně dolehly i jedny myšlenky.

„Edwarde, už jsi zase smutný, omlouvám se.“

Tanya, jak jinak. Tyhle myšlenky má od mojí přeměny. Dodnes si to vyčítá a nedokáže pochopit, že se netrápím kvůli tomu.

„Kvůli tomu to není, Tanyo,“ promluvil jsem potichu. Podívala se na mě pochybovačně, ale nic neřekla. Já vstal a vydal se ven do lesa, kde jsem si vzpomněl na den mé přeměny.

*******

Minulost:

Jednoho dne jsem se zase šel projít do lesa. To jsem ale netušil, co mě tam čeká za překvapení.

Zničehonic se přede mnou objevila Tanya. Školní kráska, ona a její sestry byly taky uzavřené mezi sebou. Dívala se na mě rozzuřeným pohledem a její oči byly… černé!

Zastavil jsem se a vyjeveně se na ni díval. Ale moc dlouhou dobu to nebylo, protože najednou zničehonic zmizela. A já dostal ten divný pocit, že je někdo za mnou. Chtěl jsem se otočit, ale to už mě někdo držel a já ucítil ostrou bolest na mém krku. Jako by mě někdo kousnul!

Ctil jsem, jak ztrácím vědomí a obrovská bolest se rozlévá mým tělem. Byl to žár, jako by mě někdo pálil na hranici. Okrajově jsem vnímal hlasy okolo mě, ale ta bolest mi to moc nedovolovala. Zdálo se mi to nekonečné, nechápal jsem, co se se mnou děje a přál si umřít, aby ta bolest konečně skončila. Pořád jsem slyšel ty hlasy. Byly to především ženské hlasy, a hned několik.

Až najednou ta bolest začala ustupovat a já doufal, že to znamená, že už je konec.

Probudil jsem se a Denalští mi řekli, co se stalo, že mě Tanya proměnila omylem v upíra. No jo, byl jsem ve špatnou dobu na špatném místě. Ona totiž zrovna lovila a tak se neovládla. Pomohli mi s kontrolou a já se začal jako oni živit zvířecí krví. Po nějaké době se u mě objevil talent čtení myšlenek. Někdy je to výhodné a někdy bych to raději neměl. Zůstal jsem u nich, stejně jsem neměl kam jít. Tanya mi hodně pomáhala, a tak jsme se skamarádili. Pořád si vyčítá mou přemnu, ale mně to ani tak moc nevadí, stejně jsem neměl smysl života. Byl problém jen to, že nikdy neumřu, protože jako upír jsem nesmrtelný, a tak se budu muset navždy trápit kvůli Belle.

Nebyl den, abych si nevzpomněl na Bellu, a výčitky se vždycky dostavily.

Roky plynuly a já se občas zajel podívat domů. Samozřejmě, rodiče si mysleli, že jsem stejně jako Bella mrtvý. A tak po několika letech adoptovali dvě děti. Byl jsem rád, že začali žít a neutápěli se jen ve smutku po Belle a možná i po mně. Já tam jezdil hlavně na hřbitov, každý rok ve stejný den, kdy utekla, pokládám rudé růže na její hrob.

Ale poté, co rodiče umřeli, neměl jsem už ani nutkání chodit na hřbitov, přeci jen se její tělo nikdy nenašlo.

******

Přítomnost:

„Edwarde?“ vytrhla mě z myšlenek Esme. Ani jsem si nevšiml, že sedím v obývacím pokoji. Podíval jsem se na Esme, která byla smutná.

„Proč Bella odešla a nevrací se?“ pošeptala smutně. Bylo slyšet, že by i brečela, kdyby mohla.

„Jak jsem řekl, kvůli mně. A nevrátí se, dokud nebude mít jistotu, že tu já nejsem,“ šeptal jsem do tichého pokoje. Nebudu mít nikdy možnost jí vše vysvětlit, bude se mi stranit.

„No, podle mě ne. Podle mých vizí je právě teď někde na skále a všude svítí slunce,“ promluvila Alice a já v jejich myšlenkách viděl tu vizi, a hlavně místo, kde je. Znal jsem ho, bylo to uprostřed lesů, kde jsme bydleli.

„Přivedu ji domu,“ vyhrkl jsem najednou rozhodnutý. Byla to jediná možnost, jak udělat jednou něco správného pro ni. Nečekal jsem, co odpoví, a už běžel pryč.

Věděl jsem přesně, kam běžím. To místo jsem znal, s Bell jsme tam často chodili, bylo to hodně hluboko v lese, ale bylo to tam krásné. Utekla domů, poprvé se vrátila na místo, odkud utekla. Po skoro padesáti letech se vrátila. Tak rychle jako teď jsem snad nikdy neběžel, chtěl jsem být u ní co nejrychleji.

Konečně jí vše vysvětlit, omluvit se a hlavě ji opět držet u sebe v náručí. Tolik jsem si přál a doufal, že mi odpustí a já konečně budu moct být s ní, už navždy. Jenže mi později začalo docházet, že to nebude tak jednoduché. Bella je tvrdohlavá, hodně. Možná mi ani nebude věřit, že nejsme sourozenci. Ale musím to zkusit. Musím jí dokázat, jak ji miluju. Třeba se mi to povede.

Utíkal jsem lesy, jak jen to šlo. Byla to pouť přes půl Spojených států, ale když celou cestu poběžím tak rychle jako teď, nebude to problém. Spíš šlo o to, aby mi přálo štěstí a všude byly lesy a já měl tak volnou cestu. Přeci jen tam, kde jsme předtím žili jako lidé, bylo dost slunečno. Bella milovala slunce a teplo. Ale v tuto chvíli to pro mě mohlo znamenat nevýhodu.

Doufal jsem i to v to, že si to Bella nerozmyslela a nepoběží jinam. Ale když tam budu brzo, mohl bych ji přinejhorším vystopovat. Přemýšlel jsem, co vše a jak jí povím, ale pak mi došlo, že v případě Bell něco plánovat je nemožné. Prostě budu mluvit tak, jak mě napadne.

Dál jsem běžel a v mysli jsem měl stále jen Bellu. Může mě ještě po tolika letech milovat? Na to se asi brzo dozvím odpověď.

Až neuvěřitelně rychle, za což jsem byl rád, jsem se objevil na tom místě. Stál jsem na kraji města a díval jsem se na ty skály přede mnou, jasně jsem viděl Bellu, jak záři na jedné z nich.

Na nic jsem nečekal a vydal jsem se za ní nahoru, ale zezadu, aby mě neviděla. Stál jsem za ní, seděla v klubíčku, měla zavřené oči a hlavu položenou na kolenou. Zhluboka jsem se nadechl připraven vše vysvětlit.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

12)  natali (20.09.2010 20:15)

CHUDACEK....DOUFAM ZE MU TO VYJDE!! ZASE BRAVURNE NAPSANA KAPITOLKA

10)  lied (20.09.2010 16:20)

proč si teda Bella myslela že s Tanyou chodí když jsou jen přátelé snad jí to vysvětlí a ona mu uvěří

3)  Marketa (19.09.2010 20:48)

Rychle další kapitolu(a udělala jsi mě radost že už nebude minulost)

2)  nikolienka (19.09.2010 20:19)

toto čo je za koniec? my si to vôbec nezaslúžime
prosím o ďalšie písmenka

1