


11.03.2012 [12:30], Bosorka, Povídky jednorázové, komentováno 38×, zobrazeno 5824×

Aro... Co k tomu dodat?
Kdepak jsi, můj bratře?
Aro se zvolna pohyboval po místnostech Volterrského hradu. Byl sám, jen jeho stín byl mu věrným souputníkem. Nepospíchal. Věděl, že čas je na jeho straně.
Copak si opravdu mysleli, že nade mnou mohou vyhrát?
Vládce Volterry se usmál. Byl to téměř vlídný úsměv, ale jeho oči pořád zůstávaly kruté. Miloval lov.
Dostal je všechny – celý klan Cullenů, Demetriho i Caia. Nikdy nezapomene na výraz jejich tváří, když zjistili, že toto je konec.
Tohle jim všem ukáže. Přede mnou není úniku, jejich směšné úkryty je nezachrání. A zbývá už jen jeden…
„Deset, dvacet, Marcus za fíkusem!“
12) Carlie (11.03.2012 13:33)
Bosi, Ty draku!
Pobavila mě zpětně i ta představa, že tam byli i Cullenovi, jak malí všichni fakt
7) Kamikadze (11.03.2012 12:55)
Fíkus už pro mě nikdy nebude jen obyčejnou pokojovou ozdobou, mám takový neblahý dojem, že Marcuse za ním uvidím až do smrti ![]()
18) Natt (11.03.2012 14:50)
„Deset, dvacet, Marcus za fíkusem!“