24.10.2011 [18:30], anamor, ze série Chybíš mi, tati!, komentováno 5×, zobrazeno 3088×

„Dej to sem,“ přikázala jsem mu. Usmíval se na mě a v tuhle chvíli vypadal jako ďáblík. A já ho měla chuť zaškrtit.

„Já nevím… mně se líbíš mnohem víc bez něj,“ mrknul na mě.

20. kapitola – Opakování, a mnohem lepší než první pokus

„Máš všechno?“ zajímal se Demetri, když si sedal do mého auta.

„Jasně,“ usmála jsem se na něj a políbila ho. Nastartovala jsem a jela rovnou ke škole, i když byla sobota večer. Dnes jsme se konečně dostali k tomu, abychom si zopakovali bazén, bez jakýchkoliv omezení. Dost jsem se na to těšila. Živě jsem si pamatovala to, co se dělo minule. A to jsme byli jen přátelé.

Demetri, byl opatrný, co se týkalo naše vztahu a hlavně intimností. Dával si velký pozor, aby neudělal něco, co by se mi nelíbilo. A já mu za to byla vděčná. Přeci jen jsem neměla tolik zkušeností jako on a v hodně věcech jsem byla nejistá.

Popadl mou tašku s věcmi, chytla jsem ho za ruku a vydali jsme se k zadnímu vchodu a pak rovnou do bazénu. Bylo to tu kouzelné jako minule, možná ještě víc.

„Svlíkat,“ rozkázal a začal si sundávat triko. A já byla stejně jako minule připravená a plavky už byly na svém místě. Nestačila jsem ani odhodit kalhoty, když mě popadl a nesl k bazénu.

„Ne, to neuděláš,“ vřískla jsem a začala sebou mlít. Nic neřekl, jen mě políbil, a já se tak přestala cukat. Jenže jen co se odtáhl od mých rtů, odhodil mě a to rovnou do studené vody.

„Tohle si vypiješ,“ kašlala jsem vztekle vodu z plic a křičela na něj, co jsem mohla.

„To si nemyslím,“ ozvalo se za mnou. Nějak jsem si během toho kašlání nevšimla, že se už přiblbě neculí na kraji bazénu. Prudce jsem se k němu otočila, až voda zašplouchala.

„Ale já jo,“ vrčela jsem na něj.

„A teď,“ podal mi misku, kde byla zmrzlina, čokoládová. Nechápavě jsem na něj koukala. „Tenkrát jsem ti ji slíbil a pak na to zapomněl,“ pokrčil rameny.

„Dobrý nápad, ale já neumím jíst a plavat,“ podotkla jsem. Bazén byl hluboký, takže postavit se nepřicházelo ani v úvahu, potopila bych se celá a ještě by se mi na ramena mohl postavit Emmett a nepřečuhoval by z vody.

„To nevadí,“ usmál se na mě a pak mě popadl za stehna. Nohy jsem mu omotala kolem pasu a kotníky za jeho zády spojila. Pevně mě držel a plaval se mnou, zatímco já spokojeně papkala zmrzlinu.

Až když byla miska prázdná, položila jsem ji na kraj, který jsme míjeli.

„Spokojená?“ zajímal se.

„Ne,“ zavrtěla jsem hlavou a objala ho kolem krku.

„Co by sis ještě přála?“ zajímal se. Usmála jsem se na něj a popadla ho za ramena. Vynaložila jsem celou upíří sílu, aby se mi to povedlo, a stalo se. Stáhla jsem ho pod vody a odplavala od něj, co nejdál jsem stihla.

„Už zase?“

„Začal sis první,“ vyplázla jsem na něj jazyk. Během vteřiny byl u mě a pevně mě držel.

„Jenže je to předem prohraný boj,“ špitnul mi do ucha.

„Nejsem tak slabá,“ cákla jsem na něj vodu a užívala si jeho škleb.

Spustilo se to, co minule, a my dělali samé blbostí. Jenže vše přestalo ve chvíli, kdy jsem si všimla, co Demetri svírá v ruce, a to můj modrý svršek od plavek. Rychle jsem se potopila až pod bradu a zakryla si hrudník.

„Dej to sem,“ přikázala jsem mu. Usmíval se na mě a v tuhle chvíli vypadal jako ďáblík. A já ho měla chuť zaškrtit.

„Já nevím… mně se líbíš mnohem víc bez něj,“ mrknul na mě.

„Demetri, okamžitě mi to vrať!“ vrčela jsem na něj podrážděně.

„Ne, ne,“ kroutil hlavou jako malé dítě a tvářil se u toho tak.

„To už není zábavné,“ podotkla jsem podrážděně. Odhodil ten modrý kus plavek. „Hej, to bylo moje!“ křikla jsem po něm. Stále se usmíval a pomalu se blížil ke mně, jako lovec. Zato já se od něj pokoušela dostat co nejdál.

Byl ovšem rychlejší a během chvíle byl u mě. Jeho hruď se dotýkala mých rukou, kterými jsem si zakrývala hrudník. Začala jsem dýchat nahlas, a to se mě nějak ještě nedotýkal. Lehce jsem zaklonila hlavu a koukala se mu do černých očí.

Pomalu zvedl ruku a pohladil mě po tváři, musela jsem být rudá jak pivoňka od toho, jak jsem se vztekala a v tuhle chvíli styděla. Cítila jsem, jak se jeho kůže otírá o mou a pokračoval dál po krku až na hrudník. Jeho cestu zastavily až moje ruce, které jsem byla rozhodnutá nesundat, ať se bude dít cokoliv.

Nejspíš si to domyslel, protože se jeho prsty obtočily kolem jednoho mého zápěstí a druhá ruka kolem dalšího. Díval se mi do očí a já ho pohledem prosila, aby to nedělal. Bylo to marné, došlo mi ve chvíli, kdy násilím odpáčil moje ruce od mého těla.

Ve chvíli, kdy moje ruce dostal pryč, přitáhl si mě těsně na svoje tělo. Zachvěla jsem se a pocítila vzrušení z toho, co se dělo.

Pustil mi ruce a já ho objala kolem krku. Trochu jsem se nadzvedla k němu blíž a zase se přitáhla. Objal mě kolem pasu a konečně políbil.

Ve chvíli, kdy svými rty doputoval na můj krk, přitlačil mě na zeď bazénu. Zaklonila jsem hlavu a nahlas dýchala. Putoval stále níž, ale já se pevně k němu tiskla tak, aby nemohl dál.

„Nessie,“ zakňučel a odtáhl se. Díval se mi do očí a já mu pohled opětovala. „Neudělám nic, co by ti ublížilo. Když se ti to nebude líbit, přestanu,“ slíbil mi.

Stálo mě to velký kus odvahy, abych zavřela oči a nechala své ruce ochabnout. Jako pochvalu jsem dostala krásný polibek na rty, a pak se pustil do toho, kde prve skončil.

Zalapala jsem po dechu a tělo se mi ohnulo do oblouku ve chvíli, kdy překonal hranici, a kvůli polibku musel pod vodu.

Za stehna si mě vytáhl nahoru a vynořil se ven. Nedokázala jsem pořádně myslet. Mozek nedokázal zpracovat jinou informaci, než že se mi to zatraceně moc líbí. Jenže potom zavrčel a odtáhl se. Najednou jsem procitla.

„Co je?“ zeptala jsem se překvapeně a snažila jsem se ustálit si dech. Otevřel oči a s temně černými duhovkami se na mě usmál.

„Ovládnout se je těžší, než jsem si myslel.“ Zhluboka se nadechl a oči mu zase pomalu zezlátly. Připlaval ke mně a podal mi plavky. Se smíchem jsem mu je vytrhla z ruky a rychle si je zavázala. „Příště toho určitě zvládnu víc,“ zasmál se. Praštila jsem ho se smíchem do ramene a nadechla se, abych mu vyhubovala, ale rychle utěsnil mé rty svými.

Zbytek bazénu jsme si vystačili už jenom s polibky a dotyky, ale se zakrytým vším, co by zakryté být mělo.

Zdálo se mi, že vše teď ubíhalo mnohem rychleji. Měla jsme neustále nějakou zábavu anebo něco dělala. Ve škole to bylo klidné. Demetri měl pro nás neustále nějaký program. Chodili jsme na kulečník, lov a spousty jiných věcí. Ale nezapomněla jsem trávit ani čas se svou rodinou a mámou, která držela svoje slovo a tak byl klid.

Pořád si ale na Demetriho dávala pozor, bylo to vidět, vždy když se na něj podívala, nevěřila mu a tak byla opatrná a to hodně. Nevyčítala jsem jí to, byla prostě opatrná.  Měla o mě strach, byla to přeci moje máma, i když jsme spolu měly vždy vztah spíš jako kamarádky nebo sestry. Jen párkrát v životě se na mě ohnala kartou matky a to většinou jen při hádkách.

Všechno se tak nějak ustálilo. Žila jsem si v takové pohádce, kde jsem měla skvělou rodinu, prince a chyběl jen táta. Nebyla jsem jediné dítě na světě, co by neznalo svého otce. Ale já nebyla normální jako ostatní, byla jsem upír. Můj otec byl upír, měl žít věčně s námi.

Díky Demetrimu jsem na problémy s otcem pomalu zapomněla. Soustředila jsem se hodně na něj a ne na to okolo.

Ve škole to bylo normální. Kluci mě už nikam nezvali ani nic podobného. Oni ani neměli žádnou šanci, protože jsem byla neustále s Demetrim. Přeci by před ním nezvali jeho přítelkyni ven na rande, poté, co viděli, jak dopadl Zack. Jo, ten se nám vyhýbal, co to šlo. Sice občas na nás koukal zvláštním pohledem, který sliboval pomstu, ale já se nebála. Měla jsem svého ochránce stále u sebe a bez něj jsem do školy nechodila.

Holky se ale snažit nepřestaly, ony byly opravdu oprsklé. A hlavně nevěděly, že já jim můžu udělat něco víc, než zlomit nehet anebo ušpinit triko, jak to dělaly ony.

Tak co říkáte? A jak podle vás bude tohle celé pokračovat??

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

3)  ODCULTI (25.10.2011 11:40)

nadherne ale bazen jeste lepsi !!§

1)  Kamci (24.10.2011 20:58)

krásná, sladká kapča , jen jsem pořád strašně zvědavá, co se kurňa stalo s tím Edwardem

1