24.06.2011 [15:30], Amisha, ze série Vlčí srdce, komentováno 18×, zobrazeno 2929×

Trošku toho Edwarda...

Domů dojela celá zmámená. Pořád měla pocit, že se ráno vzbudí a všechno bude jenom sen. Pustila se do přípravy večeře a čekala na tátu. Dorazil až o půl desáté.
„Ahoj, Bells. Mám hlad jako vlk.“
„To sotva, jako Jacob tedy určitě nežereš.“ mumlala si u sporáku.
„Říkala jsi něco?“
„Jáaá? Ne, ne, nic.“

Do postele šla tak unavená, že si musela jedno oko držet otevřené, aby trefila futra. Naštěstí to odneslo jenom rameno a lampička...
Zamračila se na střepy. Příští si koupí plastovou. Hodila na ně mikinu a modlila se, aby do nich nešlápla.
Ráno se rozhodla vyrazit do města, nutně potřebovala obohatit knihovnu. Do konce týdne měli ředitelské volno na zotavení, a pak se měla škola znovu rozjet.
Vyrazila opatrně a držela se na své straně silnice. Dorazila o pár hodin později, ale jenom proto, že se nakonec rozhodla jet až do Olympie.
Když vešla do toho pro ni nejmilovanějšího obchodu, zhluboka se nadechla. Milovala vůni tištěného slova. Zamířila mezi regály, nadšená. Opatrně přejížděla prsty po hřbetech knih. Nejraději by se tu nechala zavřít. Usadila se mezi klasiky.
Nakonec se ale zvedla a zamířila mezi horory. Nikdy nic takového pořádně nečetla. Chvilku přejížděla obaly pohledem. Nakonec vzala do ruky jeden román. Dvě zrcadla. Hmmm, kde to jenom slyšela? Jasně, to je teď ten nejnovější trhák v kinech! Viděla to už dvakrát. Neváhala a strčila si ji do košíku. Styděla se, že napřed viděla film, ale zase to bude mít jako s bonusem.
Proslýchalo se, že herce vybírala osobně spisovatelka. Takže ta knížka bude určitě pecka.
Listovala prvními stránkami, když narazila do regálu.
Kurnik, musí to dělat z takových tvrdých materiálů? pomyslela si naštvaně.
Třela si čelo, kde jistě měla obtisknutou celou třetí stranu.
„Omlouvám se, ale ty jsi do mě napochodovala.“
A ještě to mluví... Zvedla překvapeně oči. Ten příjemný hlas znala.
„Edwarde?“
Usmál se a ona měla pocit, že má místo kolen rosol.
„Páni, tady je ale horko, všiml sis toho? Asi se jim rozbila klimatizace, nebo jim tam spadl knihomol. Třeba se taky mohlo venku oteplit.“
Venku byl vítr a právě padla mlha.
„To nic ,asi mám teplotu, to se občas stává, že jo?“ blábolila dál.
Edward se na ni zaujatě hleděl. Vypadal tak nějak zjihle.
„Jestli ti není dobře, vezmu tě k mému otci, je lékař,“ nadhodil. Vypadal docela dychtivě a ona si uvědomila, že se chová jako pitomec.
„To je dobrý, nic mi není. Krom toho, že se chovám jako idiot.“ Poslední větu zašeptala a netušila, že ji slyšel stejně, jako by ji zakřičela.
Usmál se.
„Už musím jít,“ prohlásila až příliš horlivě.
„Co kdybych tě pozval na něco teplého?“
Váhala.
„Jako satisfakci za tu modřinu, co se ti dělá na čele. Ukaž, co to vlastně čteš?“
Prohlédl si bez dovolení její knihu a uznale pokýval hlavou.
„Tebe zajímají upíři?“
Začervenala se.
„Vlastně se jich bojím, ale tady se upír polepší.“
Zamračil se. Jeho obočí jako by splynulo v jednu hrubou linku.
„No nedívej se tak, všechno je přece možné.“
Zvedl jeden koutek v takovém podivném roztomilém úsměvu, ze kterého se jí rozbušilo srdce. Měla pocit, že ty jeho černé oči ji budou pronásledovat i ve snech.
Nedokázala je k ničemu přirovnat.
„Bello, mohl bych tě tedy pozvat?“
Nakonec si řekla, že je přece už dost stará na to, aby mohla jít se spolužákem na kafe.
V přední kapse mu zazvonil mobil.
„Alice?“
Slyšela jakési rychlé brebentění, až si říkala, jestli mu tam nepustila mixér.
„Jistě, rozumím. Ne, ne, neudělám. Ano, vím to jistě.“
Pak si povzdechl.
„Ano, Alice, já přece vím.“
Strčil ten titěrný přístroj do kapsy. Fascinovaně sledovala, jak strčil ruku do vlasů. Sledoval ji při tom a bylo vidět, že čeká na odpověď.
„Dobře, kam by to mělo být?“
Rozzářil se.
„Tady naproti je kavárna?“ Protáhl tu větu do otázky. Přikývla. Chtěla si jít zaplatit knihy, ale on ji předběhl a prohlásil, že by ho smrtelně urazila. Něco na té větě ho nesmírně pobavilo, ale ona nedokázala odhadnout co. Rozhodla se to neřešit. Otevřel jí dveře a nechal ji projít. Zvedla na něj jedno obočí a on jenom pokrčil rameny.
Byl tak milý. Jenom tu bylo něco. Nedokázala to pojmenovat, ale měla pocit, že se jí to vznáší přímo před obličejem.
Vešli do skromné kavárničky. Musela ale uznat, že má co do sebe. Celá byla sladěná do kakaové a vanilkové. Hned dostala chuť na zmrzlinu.
Posadili se a takřka okamžitě k nim přiběhla mladičká servírka, která nenápadně popotahovala výstřih směrem dolů. Bella protočila oči.
„Dobrý den, co vám mohu nabídnout?“
Edward k ní jenom zběžně zvedl oči, ale hned je zapíchl zase do nápojového lístku.
„Já nevím, Bello, miláčku, co si dáš ty?“
Bella se málem udusila vlastní slinou, ale pak si všimla jeho prosícího pohledu.
„Latté a kakaové sušenky, a ty, zlatíčko?“ Nedokázala se u toho úplně zašklebit.
Obsluha viditelně poklesla na náladě. Odkráčela toporně zpět k pultu, aby objednávku vyřídila.
„Doufám, že nám do toho nenaplive...“ zašeptala.
„Máš pocit, že by toho byla schopná?“ Edward se netvářil pobaveně, jak měla Bella v úmyslu. Vypadal, že z toho má vážné obavy.
„Klid, Edwarde, to byla jenom legrace.“
Během pár minut na sebe koukali přes páru vycházející z objednaných nápojů. Míchala si svoje a dívala se na Edwarda, který si hřál ruce o svou skleničku.
„Páni, ty musíš mít ruce velmi odolné, já se toho ještě pořád nedokážu ani dotknout.“
Rychle dal dlaně pryč.
„Ani jsem si neuvědomil, že to pálí. Vidíš, jaký máš na mě vliv.“
Zamrkal na ni. Natáhla se přes stůl, aby zkontrolovala škody. Jakmile se jejich kůže dotkla, ozvalo se tlumené zavrčení. Poplašeně se ohlédla.
„Myslíš, že tu mají nějakého psa? Já se jich celkem bojím.“
Edward si odkašlal. Snažil se potlačit paniku ze své reakce.
„Nevím, ale pokud chceš, můžeme raději odejít.“ navrhl. Počkal, až kývla, a zavolal servírku, aby zaplatil. Tvářila se velmi zaraženě, že se svých nápojů ani nedotkli.
Nevšímali si toho a vyrazili ven. Bella zamířila ke svému autu, neochotně ji následoval. Tušil, že už se rozloučí. U jejího auta se Bella otočila a musela se zasmát jeho vyděšenému výrazu.
„Neříkej, že jezdíš v tomhle???“
„Je to jenom auto.“
„Tohle není auto, to je pojízdná rakev!“
„Hele, já ho mám ráda, už ho mám-“ snažila se rychle počítat – „no zkrátka dlouho.“
„Nech mě hádat - dědí se u vás v rodině jako relikvie.“
Zamračila se na něj.
„To od tebe není hezké, ne každý má na to, vozit se v nejnovějším modelu Volva.“
Usmál se.
„Ty se vyznáš v autech?“ Při tom opovržlivě zajel očima k tomu jejímu autu.
„Má to napsaný na zadku,“ přiznala neochotně. Zasmáli se společně. Nakonec se jí snažil otevřít dveře. Bál se víc zabrat, aby ty zrezivělé dveře neutrhl.
„Ty jsi ale padavka,“ řekla, jednou nohou se zapřela o blatník a trhla.
„No nekoukej tak, krom toho, že to nemá posilovač řízení, je to taky trošku zrezivělé,“ vyslovila jeho předchozí myšlenku, tedy až na to směšné slovo trošku. Nasedla dovnitř a on ji podal její knihy.
„Děkuji za krásné odpoledne, Bello.“ Jeho hlas zněl podmanivě.
„Mě se taky líbilo. Děkuju.“ Usmála se.
„Ahoj, Edwarde.“
Zabouchl dveře a sledoval, jak se se skřípotem rozjíždí. Malinko naťukla auto stojící před ní. Viděl, jak pokrčila rameny. Couvla, a kdyby tam nestál a nepodržel ruku u svého nárazníku, taky by tam měl důlek. Slyšel, jak stahuje okénko. To, jak gumičky na kličce protestovaly, musela slyšet i ona svým lidským sluchem.
„Bože, netrefila jsem tvoje auto???“
„Ne, ne, je to dobré, jsi šikovná.“
Šťastně okno zase zavřela a dala se do pohybu vpřed. Edward mohl konečně vytáhnout svou ruku. Ulevilo se mu, kdyby vystoupila, netušil, jak by to vysvětlil.

Bella dorazila domů usměvavá. Takové hezké odpoledne. Položila knihy na pult v kuchyni a šla se opláchnout. Dole klaply dveře. Že by se tatínek už vrátil?
Vyběhla z horního pokoje a vrazila do nahého hrudníku. Zvedla oči a setkala se s těmi nekrásnějšími hnědými.
„Jacobe, ty jsi nikdy neslyšel o zvonku?“
Prohlédla si ho a uvědomila si jeho ostudné neoblečení.
„A co tričko? To jsi donedávna znal.“
Zašklebil se na ni.
„Od kdy nesmím za svou kamarádkou?“
Vykroutila se mu.
„To jsem přece neřekla, jenom jsem se lekla a tobě musí být kosa. Já fakt chápu, že jsi hrdý na svou novou muskulaturu, ale nemusíš kvůli tomu umrznout.“
„Bello, venku je deset stupňů.“
Dala si ruce v bok.
„A boty?“
Zasmál se.
„Já teď cestuju mnohem rychlejc, víš? A u toho boty nepotřebuju.“
„Ty jsi jako... přiběhl? A to si nemůžeš to oblečení vzít sebou?“
Nevěřícně na ni zíral.
„To si mám jako udělat batůžek?“
Bella se zamyslela. Nakonec se rozběhla zpět do pokoje. Zalezla pod postel tak, že ji byly vidět jenom nohy.
„Ha, tady to mám!“
Jacob čekal, s čím vyleze, když pozpátku couvala ven, už měl chuť jí pomoct, nakonec se neudržel a když dvakrát ducla hlavou o rošt, tak tu postel prostě zvedl.
Vděčně se na něj usmála, jednou rukou si třela bouli na hlavě a v druhé držela soudek pro bernandýna.
„Hm, třeba by se klukům líbilo nosit sebou rum, ale jinak nechápu, jak bych ho mohl použít.“
Zamračila se na to a zase hodila pod postel.
„Jsi nevděčník.“
Přikývl.
„Jsi hodná, že se o mě tak staráš.“ Nakonec si sedl na postel a za ruku ji přitáhl k sobě.
„Jsem tu ale ještě z jednoho důvodu. Víme, co se stalo Jess.“
Teplota v místnosti najednou jako by poklesla, Belle se začali třást ramena.
„V pátek šla za nějakým klukem, ten ji odmítl, ona to špatně nesla a utekla do lesa. Jenomže zašla příliš daleko. Potkala se s medvědem...“ Nechal větu vyznít do ztracena, aby to mohla vstřebat.
Jenom přikývla na nic jiného se nezmohla. Jake si ji přitáhl do náruče a konejšivě se s ní kolébal.
„Už se nic takového nestane, Bells. Dohlídneme na to.“
Věřila mu.
„Nenašla by se tu nějaká drobnost k jídlu? Tak kráva nebo dvě. Mám hlad jako vlk.“
Věděl, že ji tak alespoň trošku rozptýlí.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

18)  maryblack (15.03.2012 01:42)

jako Jacob tedy určitě nežereš
soudek mě odboural kráva nebo dvě? hihňám se jak pako

Moc hezký

17)  HMR (18.07.2011 22:58)

Regál a mluví?
to je reklama, to se řeknééééééééééé!!!!!!!!
soudek? já padám, jak mám číst dál?

16)  Karolka (02.07.2011 20:02)

Teda Ami, to bylo krásný! (A no to neříkám kvůli té roztomilé vsuvce...) Mělo to moc hezkou atmosféru. Najednou trochu váhám, jak to s tím Edou vlastně je... No nechám se překvapit.

15)  Amisha (29.06.2011 17:22)

Catherine: pokusím se a myslím, že Jacoba bude tolik, že se zalkneš

13)  Bye (24.06.2011 23:13)

Ami, já si šíleně užívým ty tuny vtipných narážek na Edwardovu podstatu. Fakt perlíš!
Například u nárazníku jsem řvala smíchy!
Eh, už mám tak nějak jasno v tom, komu z nich fandím. Tentokrát jsem team Edward...
Takže Jessicu si dal medvěd... uf...

12)  milica (24.06.2011 22:15)

Dvě zrcadla jako trhák v kině, to bych si nechala líbit.
Jinak kavárna, dokonalá. Bella je skvělá, líbí se mi, moc. V Edwardovi se pořád nějak nemůžu vyznat, ale to určitě příjde. Teď jsem zvědavá jak to bude pokračovat. Jacob je sladkej

10)  sakraprace (24.06.2011 18:01)

Moc jsem se bavila. Bella je naprosto super. Jak si hlídá každý krok, jezdí s autem. Luxus
Jako Jacob tedy určitě nežereš.
Myslíš, že tu mají nějakého psa? Docela se jich bojím.
Zlatíčko, projasnila jsi mi celý večer.

9)  sfinga (24.06.2011 17:54)

Romíííí, dostala jsi mě. Pominu nádherný příběh a zameřím se na jeden detail - Dvě zrcadla
Jááá, chci taky vidět film
Zeptej se Karolky, které herce vybrala, ju?

8)  MisaBells (24.06.2011 17:51)

Holka válíš. Knihovna, kavárna... síla, fakt. Super! Užila jsem si to na plné čáře.

7)  Amisha (24.06.2011 17:12)

SarkaS: to je tak trošku úmysl

6)  SarkaS (24.06.2011 17:08)

Báječné Tak trochu jsem na rozpacích z toho Edwarda, úplně mě meteš a výjimečně nevím co si o něm mylset , za to Jacob , uvidíme co bude dál

5)  Twilly (24.06.2011 16:49)

tak to si Bella mohla klidně usrknout toho Latte

4)  Karolka (24.06.2011 16:48)

Hlásím, že plivat neumím. Vždycky si přitom poslintám bradu. Děkuju, Amishko, to je moc hezká představa.

3)  Amisha (24.06.2011 16:38)

Kami: karolí už o tom ví

2)  Kamikadze (24.06.2011 16:18)

Dvě zrcadla? Jen počkej, ažto uvidí Karolka...
Doufám, že nám do toho nenaplive...
Nárazník, gumičky v oknech, ruka mezi auty...
Soudeček na RUM
Bože, holka, ty mi dáváš

1)  Twilly (24.06.2011 15:58)

Tak Dvě Zrcadla, jo? Tak prý trhák z kina, jo? Tak autorka sama vybírala herce... KAROLÍNOOOOOOOOOO a co premiéra, kdy nám to zdrhlo?
Amiško, nádhera... jenom mi tady něco chybí, moc, moc. A víš co to je? Že ne? Tak pojď, já ti to pošeptám do ouška... tady nejsou žádný písmenka

1