08.08.2010 [10:00], Linfe, ze série Ugly, komentováno 31×, zobrazeno 6039×
Jak jste již jistě pochopili, Ugly není jen tak obyčejný kocour. Tuší vůbec do jakého domu se to dostal? A jak si poradí se svými novými páníčky? To vše se dozvíte možná teď. A možná taky ne, on si Ugly dost často dělá, co chce.
2. kapitola
Po včerejší noci jsem byl docela utahanej, takže jsem si rád přispal. Nakonec mi ale začalo svítit do čumáku, takže jsem otevřel jedno oko, pak druhý, protáhnout, zívnou, nahrbit. Jo to by šlo. Tak jsem vstal.
Rozhlídnul jsem se po pokoji, ale nikdo nikde. Naštěstí zůstaly otevřený dveře ven na chodbu.
Paráda, alespoň se trochu soukromě rozhlídnu po domě. To nikdy neuškodí.
Seskočil jsem z tý měkoučký postele a vydal se ven na průzkum, ale skončil jsem dřív, než jsem vůbec mohl začít. Chodba byla velká a bylo tu spousta dveří, ale majitelé si pravděpodobně dost chránili soukromí nebo ještě všichni spali, protože všude bylo zavřeno.
Naštvaně jsem si odfrknul.
Pche, ten kdo vymyslel kliku, to musel být vážně génius. Měli by mu dát Nobelovku a pak ho zastřelit.
Otočil jsem se na fleku a chtěl jsem naštvaně odkráčet zpátky do pokoje, když moje bystré uši zaslechly hovor z dolního patra. Na konci chodby byly schody dolů, tak jsem se k nim připlížil, abych měl lepší rozhled a zjistil, co se to tam děje. V tom mi bránila ale blbá nízká zídka, takže jsem se potichounku sesunul o pár schodů níž. Dole se zrovna hádali dva lidi. Toho chlápka jsem neznal, ale ta holka, co stála zády ke mně, byla moje kráska z včerejšího večera. Poznal bych ji poslepu, protože její vůní byl prosycenej celej pokoj. Jenom teda musím uznat, že těch pěknejch vůní tady bylo daleko víc.
Jakpak se ta krasavice asi jmenuje?
„Poslyš, Bello…“
Dobře tak tenhle problém se vyřešil celkem rychle.
„Já proti tomu zvířeti nic nemám, ale proč musí spát zrovna v naší posteli? Co když si na to zvykne a bude tam chtít být i když budeme…. No ty víš, co myslím,“ pokrčil rameny.
„Jmenuje se Ugly,“ odsekla.
Tak hele, ty napomádovaná nádhero. Takovejch jako ty už sem pár viděl, takže neměj péči, jo? Vyklidím vám pole.
Model chtěl asi ještě něco říct, ale v půli věty se mu začala třást brada a jeho pohled neomylně zabrousil na schody.
„Edwarde, co ti je?“ ptala se ho Bella.
Pak asi zjistila, kam se kouká a jedním skokem byla u mě a houpala mě v náručí.
Ten Edward stál pořád jako přikovanej na místě a ukazoval na mě prstem.
Copak ho rodiče nenaučili, že se neukazuje? Protočil jsem panenky.
„Von… von… von je vážně nějakej divnej,“ koktal.
„A drzej. Řekl mi nádhero,“ skoro fňukal.
No aby ses nepotento. Tak pardon.
„Edwarde, copak ty ho slyšíš?“ zeptala se šokovaně Bella.
„Jo,“ zabručel.
„V naší rodině vážně nemůže být vůbec NIC normální. Přežiju TO všechno, abych se nakonec o svou manželku musel dělit s kocourem, který navíc evidentně není úplně normální, když se dobrovolně nastěhuje do baráku plného upírů.“
„Proč já?“ zaúpěl a odkráčel kamsi ven.
Fajn to bysme měli. Ten mě asi moc v lásce mít nebude. Ale… počkat… sakra… říkal do baráku plnýho upírů?
Těžce jsem doloval ze svý paměti, co jsem kde zaslechl nebo viděl o upírech. Občas jsem se totiž vplížil otevřeným oknem do nějakýho domu pro něco k snědku a oni zrovna měli zapnutou bednu nebo si vyprávěli strašidelný příběhy. Nebyl jsem úplně negramotnej. Když jste na ulici, musíte se umět ohánět. Pár čísel a písmenek jsem uměl, poznal jsem červenýho panáčka od zelenýho. Na to jsem byl fakt pyšnej. Nakonec mi to konečně secvaklo.
Upíři pijou jen lidskou krev. Tak to je v pohodě.
Docela jsem si oddechl.
Bella mě podrbala za ušima.
„Neboj, ono ho to přejde. Jenom žárlí“, řekla. Pak mě chytla pod předníma tlapkama a zvedla si mě do úrovně svých očí. Vážně by mě zajímalo, co tam chtěla vidět.
„Co ty jsi zač, chlupáči? Mazlíš se s upírkou, když bys měl brát nohy na ramena a ještě ti můj manžel dokáže číst myšlenky.“
Nechápavě zavrtěla hlavou, ale nakonec se začala se mnou konečně ňuchňat a já zase nasadil jako šicí stroj. Moje hlasivky si dělaly prostě co chtěly.
Sakra, co to se mnou tahle baba jenom dělá?
Bylo to fajn, ale můj žaludek začal protestovat. Už víc než den jsem nic nežral.
Krásko, nemohl bych dostat něco do tlamy?
Ale ona jaksi nereagovala a dál mě drbala v kožichu.
Hm, teď by se mi hodil ten čtenář myšlenek. Asi sem si to s ním neměl tak rozházet.
Najednou se za námi ozvalo lehké cupitání po schodech. Vykoukl jsem zpoza Bellina ramena a tam stála malá černovlasá holka. Culila se od ucha k uchu.
Pak se otočila zpátky nahoru a křikla.
„Rose, ona má vážně kočku. Věděla jsem, že moje vize nikdy nezklamou,“ smála se a seběhla ke mně.
Dala mi pusu a podrbala mě na zádech. Pak se zase otočila ke schodům.
„No tak dělej, Rosalie. Musíme na nákupy.“
Začínal jsem mít neblahé tušení, které ale okamžitě pominulo s její další větou.
„Přivezeme i nějaké kočičí konzervy. Zatím mu dej něco ze zbytků z Nessiiny včerejší večeře. Mám pocit, že tam možná Jacob něco nechal a nesežral to všechno.“
Chytrá holka. Tuhle budu mít rád.
A tak jsme společně s Bellou odkráčeli do kuchyně a můj skvělý večer se protáhl i do následujícího rána.
30) kytka (26.01.2011 11:58)
Teď jsem povídku objevila a rozhodně nelituji, že jsem se do ní začetla. Bavím se!!
29) eMuska (25.11.2010 21:38)
Edward+Ugly je skvelá dvojka! Perfektné!
26) SarkaS (08.10.2010 11:38)
Ten kocour je machr, ale Eda to rozsekl... Už se těším na ty jejich komunikace
25) MisaBells (13.08.2010 19:22)
Toho kocoura žeru!!! Kdyby jen věděl, že tihle upíři mu jsou nebezpečnější než jiní Vyděšený Edward je taky goool, ale dost silně mě zajímá, jak je možné, že Ughlymu rozumí... No nic, jdeme dál... Tleskám bylo to skvělé!
24) Karolka (12.08.2010 23:37)
Fenomenální! Kříženec Garfielda a již zmiňovaného Antonia Kocoura Banderase v botách.
Nebudu vypisovat všechno, ale zastřelenej vynálezce klik a "šicí stroj" plus hromada dalšího, to byla vražedná kombinace.
23) Liri2 (11.08.2010 20:16)
Jáááh prdel to je hrozná prdel tohleto
22) Hanetka (09.08.2010 15:01)
Dočítám restíky... a nemůžu než opakovat, že tenhle nápad nemá chybu. Ten kocour je tak... kocourovatý! Naprosto a dokonale vystižená kočičí povaha. Edwarda už teď lituju... nemá šanci!
21) magorka (09.08.2010 14:55)
JOJOJOJOJO celej Kocour! Normálně to při čtení slyšim v uších s hlasem toho chlapíka, co dabuje Kocoura ve Shrekovi. Tak to je nářez! Moc pěkný. Netušim na kolik dílů to máš naplánované, ale už teď je jasné, že si z toho nenechám utéct ani tečku za větou Díky M.
20) tellenka (08.08.2010 23:32)
Tééééda, to se mi už dlouho nestalo: málem se neudržím v křesle před počítačem, z očí mi tečou slzy a do pusy jsem si musela vrazit skoro celou pěst, abych se neřechtala moc nahlas a nevzbudila rodinu. Příště si budu muset číst pokračování v příhodnější dobu a ne o půl dvanácté v noci. Píšeš perfektně a klidně přidávej i o půlnoci, já to risknu.
19) semiska (08.08.2010 23:19)
Teda tak to bylo něco. Kocour a Edward, to bude dvojka MOc se na to těším. A jsem zvědavá, co na Uglyho bude říkat Emmett?
Netypický domáci maznáčik ešte netypickejšej rodiny.
Tušila som, že ho Edward bude počuť, ale že si Ugly bude myslieť TOTO, tak to som netušila. Tie jeho rečičky o gramotnosti a zelenom a červenom panáčikovi ma dostali. Ale chudáčik, keby on vedel, čo sú títo jeho upíri zač
Som zvedavá, či nezdupká už len keď sa zoznámi so zvyškom rodiny
Krásne!
17) dorianna (08.08.2010 20:27)
15) sfinga (08.08.2010 18:16)
Chudák kocour, chudák Edward!
Ti dva si spolu ještě užijou, co?
Docela by mě zajímalo, co řekne Ugly na fakt, že tihle roztomilí upíří se živí zvířátkovskou krví
Moc se těším na další výlet do hlubin kocouří duše
Tvoje kočičí máma Sfin
14) Kamikadze (08.08.2010 18:00)
linfe, chybí mi tady smajl s palcem nahoru a jestli tady je, jsem nejspíš slepá, no to nic nemění na tom, že se u tvojí povídky maximálně bavím, teda, kocour na kterého žárlí i samotnej Éďa, to je něco, tak rychle, ať je tady další dílek...
13) Linfe (08.08.2010 16:56)
Tak jsi dotknutej no třeba to byla múza a já ti pomohla. Už jsem to opravila
31) Ace (05.05.2011 10:21)
Tak tahle kapitola je kapitola sama pro sebe, vytiknout,publikovat,rozšířit do světa, kdo nečetl lituje...
HUKOT.