29.01.2011 [17:30], Ivanka, Povídky jednorázové, komentováno 10×, zobrazeno 2151×
Tak jsem neodolala. Ze začátku jsem nevěřila, že bych mohla dokázat nacpat celý děj do sta slov. A světe div se, ono se to povedlo. Můj první a zároveň asi poslední drabble. Vím, že to hodně lidí už štve, ale jednou se to ve mě usadilo a já to prostě musela zkusit.
Tak vám taky předkládám lehce upravené první setkání Jaspera a Alice...
Seděl jsem v rohu poloprázdné kavárny naplněné vůní kávy a snažil se nedýchat, nezabíjet. Přes všechnu moji snahu se lidská vůně pořád dostávala do mého nosu. Nešlo to zastavit. Ani jsem nevěděl, co tu vlastně dělám. Měl jsem zůstat za městem a vzdát jakoukoliv snahu o začlenění do lidské společnosti.
Zvoneček nade dveřmi svým zacinkáním oznámil, že někdo vstoupil do místnosti. Ta trocha čerstvého vzduchu ke mě přinesla spoustu nových vjemů. A vůni. Vůni upíra. Rychle jsem se otočil a spatřil neznámou černovlasou upírku, jak se na mě usmívá.
„Ahoj Jaspere,“ řekla a já v jejích očích spatřil svůj osud.
9) Yasmini (23.10.2011 12:03)
Ivanko, tohle se ti opravdu povedlo, mráz mi přejel po zádech.
8) Janeba (31.01.2011 15:20)
Ivanko, tuhle chvíli mám moc ráda! Povedlo se Ti do neskutečné stovečky slov báječně vpravit napětí,zájem i okamžik netušeného!
Děkuji!
7) Karolka (30.01.2011 09:43)
Krásné. Ty úvahy plynuly jako po másle. A vzhledem k tomu, že všichni víme, jak ta scéna končí, úplně jsem se vrtěla nedočkavostí.
6) Twilly (29.01.2011 21:13)
Normálne to vidím pred očami...
5) Fanny (29.01.2011 19:12)
Krásné. Je dost zajímavý, co všechno lze vyjádřit ve sto slovech...
4) Lenka (29.01.2011 19:06)
Moc krásné.
2) semiska (29.01.2011 18:04)
Úplně je vidím. Moc krásné.
1) Astrid (29.01.2011 17:55)
Aj takto nejako to mohlo byť
10) kajka (25.04.2012 18:49)
Ivanko, moc krásný drabblík. Mám pocit, že ve vzduchu cítím i slabou vůni té kávy.