21.03.2012 [19:45], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 16×, zobrazeno 2398×
Jen taková drobnost. Drabble.
Jen takový jarní povzdech. Rosaliin.
Carlisle mě přeměnil.
A nastala zima.
Zamrzla jsem v čase. Srdce utichlo. Stejně jako příroda v zimě. Až na to, že má existence byla proti přírodě. Až na to, že zatímco krajina jen odpočívá, mé srdce se odmlčelo navždy.
Pomsta Kingovi mě zahřála jen na chvíli.
Byla klamem.
Stejně jako tahle existence. Jen hra na život.
Neměla jsem, kam směřovat. A proč.
Pod ledovcem neúprosně hynuly zbytky mé lidskosti. Ztratily smysl. Lidská Rose umřela.
Doba ledová.
Ale každá doba ledová má svou všetečnou, drzou a nepoučitelně dobře naladěnou praveverku, která nakonec způsobí oblevu.
Mou veverkou byl Emmett.
A přišlo jaro.
15) A* (04.01.2014 23:30)
Přečetla jsem si začátek a říkám si dobrý. No a ty tam šoupneš praveverku a veverku Emmetta a já se směju jako blázen. Zkuste si představit Emmetta jak velkýma hlodákama okusuje šišku a přitom vrtí velkým huňatým ocasem.
11) Rosalie7 (21.03.2012 22:49)
Carlie, ani nevíš, jak já Emmetta miluju - a po tomhle už s tím asi nikdy nepřestanu
Jsi úžasná
10) Twilly (21.03.2012 21:04)
Šári, tak teď proklínám tvou představivost taky... zkus nemyslet na růžového slona
9) SarkaS (21.03.2012 20:56)
Veverka... Proklínám svou představivost, Emmettovi okamžitě narostl velký chlupatý ocásek (ten vzadu
) a prodloužily se mu přední zuby... No jak v Saxaně
8) eMuska (21.03.2012 20:42)
Emmett jako veverka... hm, to sedí...
btw odteraz budem na teba myslieť pred spaním a ráno furt, lebo mne jedna veverka visí nad posteľou
16) Seb (24.04.2014 19:54)
Krása a s tou hudbou, boží.