05.07.2011 [20:10], Amisha, ze série Vlčí srdce, komentováno 19×, zobrazeno 2929×

Ona si prostě nedá pokoj...

Nenáviděla rána. Hlavně ta, před kterými strávila večer ve společnosti těch vlčích nedorostenců. Bože, myslela by si, že aspoň Billy by mohl mít rozum.
Rozšířila varování pro sebe samu, že už tu nebude nikdy nic od nikoho pít!
Hlava jí třeštila, a když se s ní snažila zatřást, aby se těch datlíků zbavila, zbláznili se a zvýšili rychlost.
„Bells, měla bys vstávat.“
Otočila se na druhý bok a hlavu si přikryla dekou.
„Dej mi pokoj, je sobota.“
„No, tentokrát není, a včera jsi něco vykřikovala o písemce z biologie...“
Nechal tu větu vyznít do ticha a sledoval její reakci. Vyskočila a vlasy jí trčely na všechny strany. Začala pobíhat po pokoji a hledala svoje svršky.
Když se konečně nasoukala do kalhot, spadla rovnou na zadek, aby si zavázala boty.
„Kolik je?“
Jake se zasmál.
„Máš asi 20 minut do zvonění.“
„Idiote, to jsi mě nemohl vzbudit dřív?!“
„No pardon, já se fakt snažil, ale ty jsi chrápala jak dřevorubec, a ani se svojí silou jsem s tím nic nezmohl.“
Hodně ošklivě se na něj podívala. Narvala svoje ruce do mikiny a ujistila se, že má všechno ve správných otvorech.
„To si vyřídíme později...“ Rozhlížela se po pokoji, aby s hrůzou zjistila, že svůj batoh má doma na židli. To v životě nemůže stihnout. To bude průšvih. Ona to nestihne. Dostane kouli a Jacob pak dostane do kou... ehm. Mozek jí pozvolna začal naskakovat.
„Co je dneska za den?“
Jake se poškrábal na hlavě, jako by si nemohl vzpomenout.
„Pátek, tuším.“
Vykulila na něj oči, a pak se usmála.
Pak se díval, jak s úlevou ze sebe sundává mikinu a v kalhotách leze zpět do postele. Zavrtala se pod peřinu a jenom lehce skopla boty.
„Budu ještě spát...“
Pak to došlo i Jacobovi: ona má vlastně volno až do pondělí. Je on to ale pitomec!
Druhé probuzení neprovázela žádná zmatenost, jenom vztek. To si Jacob vypije, vlastně spíš vyžere. Příště se mu vykašle na jehněčí gulášek. Dostane granule a ta povedená smečka podvraťáků taky!
Takhle rozhodnuté se jí vstávalo mnohem líp. Byla v pokoji sama, a tak toho využila. Dooblékla se a obula. Otevřela okno a snažila se vylézt ven.
„Prosím, hodné okýnko. Jednu nohu a teď na břicho... hups, no jo, koupím mu nové muškáty. Druhou nohu,“ mumlala si potichu. Došlápla na zem do něčeho mokrýho a měkkýho a bylo toho hodně. Zatrnulo jí. To by přece u vlastního domu. Nakonec se přemluvila, podívala se dolů a okamžitě se jí ulevilo. Byl to jenom rozmočený záhonek. Pomalu se kradla z dosahu a těšila se, jak se Jake lekne, až ji tam nenajde. Už byla na hranici lesa, když si dovolila malý úsměv. Zvládla to. A to je mokro. Potlačila chuť si povyskočit, věděla, jak by to dopadlo. Skončila by na zadku.
Šla už nějakou dobu a byla opravdu naštvaná, že Jacob pro ni nepřišel. Má přece nos!
Tak nějak předpokládala, že ji nenechá jít samotnou.
Pitomec chlupatej!
Byla už skoro doma a v hlavě nadávala tak sprostě, že by i dřevorubci zalezli.
„Ahoj,“ ozvalo se zleva. Nadskočila a málem přistála v kapradí.
„Tohle se nedělá!“ obořila se na něj. Usmál se tím svým neodolatelným úsměvem.
„Omlouvám se, slečno.“
Podal jí ruku a ona se jí chopila, i když se vyděsila, jak je studený.
„Hele, já vím, že se teď tyhle svetry nosí, ale slyšel jsi někdy o bundě?“
Když už bezpečně stála, rychle stáhl ruku a malinko se zamračil.
„To Alice, řídí nám oblečení a... no, co ti budu povídat, prý by to zničilo celkový dojem.“
Belle se rozšířily panenky. Doteď tu malou holku měla ráda, ale teď začala pochybovat, jestli je normální.
„A to jí nevadí, že nastydneš? To je tedy sestra! Dej sem ty ruce.“
Byl tak překvapený, že jí je podal obě. Vrazila je k sobě do bundy. Takže u sebe stáli velmi blízko.
Přivřel oči.
„Co to?“
Bella se zaškaredila.
„Nikdy jsi neslyšel o omrzlinách?“
Jeho čelo se vyhladilo a on se na ni usmál.
„Je to velmi příjemné. Vážně to pomáhá. Jsem tvým dlužníkem,“ prohlásil velmi něžně. Belle se málem zastavilo srdce. Voněl tak krásně... Zírala mu do očí, rty lehce pootevřené, a opatrně vstřebávala jeho přítomnost. Připadala si úplně oslněná.
Jak tam tak stáli, vítr mu čechral vlasy a celkově vypadal jako ztělesnění nějaké nádherné sochy. Třela mu ruce ve snaze je prokrvit aby mu nebyla taková zima.
Nakonec se roztřásla sama.
„Je ti zima? Pojď, mám tu kousek auto.“
Vypadalo to, že celkem neochotně opustil skrýš v jejích kapsách a ukázal, kde parkuje.
„Co jsi tu vlastně dělal?“
„Rád chodím na procházky. Uklidňuje mě to. V lese je takový ticho.“
Bella se zamyslela, většinou alespoň zpíval nějaký pták, ale dnes ani písknutí. Bylo to takové...
„Máš pravdu, úplně mrtvolné ticho...“ zašeptala z náhlého popudu.
Zastavil se. Přešel tak, až k ní byl čelem. Zvedl ruku a položil jí ji na tvář.
„Jsi tak krásná.“
Sklonil se k jejímu obličeji a vypadalo to, jako by jí přivoněl k vlasům.
„Tak krásná, hodná a...“
Nosem jí přejel po krku. Zmrzla v půli nádechu. Cítila se tak uvolněně. Lehce se mu opřela o bok a nechala se hladit.
„A já bych strašně chtěl...“
Co by strašně chtěl? Věděla, že mu dá cokoliv.
„Ano?“
Díval se na ni, jako by byla to jediné, co ho dokáže zachránit. Díval se a jeho černé oči ještě ztmavly. Svítily pro ni neznámou touhou. Milimetr po milimetru přibližoval svůj obličej k tomu jejímu.
„Potřebuji...“
Visela na jeho rtech. Lehce se otřel nosem o ten její a pak přitiskl svá ledová ústa na ta její. A ona v tu chvíli nedokázala myslet na to, že je studený i tam, ale vnímala jenom, jak se s ní svět povážlivě nahnul, a všechny její myšlenky zmizely v nenávratnu.
Trvalo to krátce, a přesto měla pocit, že nikdy nedělala nic jiného. Přála si zkamenět. Zůstat s ním v tomhle dokonalém okamžiku. Napořád.
Ticho, které přerušoval jenom jejich splašený dech, prořízl zvuk mobilního telefonu. Edward se v první chvíli ani nepohnul. Nedokázal se ovládnout.
Jeho telefon dál vytrvale vyzváněl. Nakonec zadržel dech a s omluvným pohledem jej vylovil.
Ozvala se jenom změť rychlých slabik. Nedokázala rozeznat jediné slovo, i přesto, jak hlasitě žena do toho telefonu křičela. Jenom podle intonace si domyslela, že je to Alice.
Všimla si, jak strnul a jeho pohled se stal prázdným. Už se nedíval na ni, ale jakoby skrz. Držel přístroj u ucha a už strašlivou dobu se nenadechl.
Jednu ruku měl pořád v Belliných vlasech a vypadalo to, že ji nedokáže vyndat.
Blízko nich byla silnice a zjistila to tak, že kolem projíždějící auto zahnulo. Zastavilo, a když motor zhasl, slyšela klapnout dveře. Během chvilky je tam našla Alice. Bella sice byla poblouzněná, ale velmi dobře si uvědomovala, že jí Edward neřekl, kde jsou.
Jak to mohla vědět?
„Alice, co tu děláš?“ Překvapilo ji, že její hlas zní jako šepot.
Ta jako by ani neviděla, že tam je. Celá její pozornost byla upřena k jejímu bratrovi.
„Edwarde, to bude v pořádku. Dívej se na mě.“
Došla k nim, opatrně vzala jeho ruku a snažila se ji vyplést z pramenů jejích vlasů. Bella ji pozorovala a nebyla schopná slova. Co se tu sakra dělo?
On se nehýbal. Nedýchal.
„Alice, on nedýchá.“
Neotočila se na ni, ale vypadala, jako by se jí ulevilo. Jako by to byla dobrá zpráva. Vždyť se může udusit!
Pak se na ně podívala. Byli si tak podobní, na to, že nebyli pokrevní sourozenci. Neměli stejné rysy, ale určitá podoba tu byla. Ta bledá kůže, to, jak se pohybovali. Ty oči ji trošku mátly, ale to nic neznamenalo, a především ta teplota. Legendy jí svítily v hlavě neonovým nápisem. Překvapilo ji, že si toho nevšimla dřív. Vždyť to měla celou dobu pod nosem.
Alice strnula ve stejnou chvíli, kdy to Belle došlo.
„Bože, já se pokoušela zahřát upíra!“

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

19)  maryblack (15.03.2012 02:06)

Bellin útěk geniální

18)  Paja (30.08.2011 20:54)

Zadělávací mísa a naběračka pro Jacoba, holka ta s ním má svatou trpělivost, prdlajs bych mu pekla krocany, hezky by si přispíval na ty svoje porce jak pro mamuty ze svýho, vlčák jeden nenasytnej
Se divím, že to Belle došlo až teď, ale jak se snažila Edíka zahřát, to bylo od ní hezký, akorát jak házet perly...
Amishko, je to krásný, jsi úžasná

17)  Twilly (22.07.2011 22:07)

no hezky Amiško, hezky... granulky na vlčáčky, a upíří pracky hezky do kapes

16)  HMR (18.07.2011 23:15)

Jóóó, granule na ně!
tak krásná, hodná a... chutná, jen si kousnout...

15)  Bye (18.07.2011 09:20)

Teda, ten Jake je tak hravý a bezstarostný, až mám skoro strach, že na něj něco chystáš...
A Edward, sákryš, v tom bylo takovýho erotična... a přitom to asi nebylo to jediné, co v tu chvíli potřeboval udělat... Tohohle Edwarda musí Alice opravdu hlídat!
Uf, a navíc to Bella už ví...

14)  Karolka (14.07.2011 10:26)

Wow! Wow! Wow!!! Na jeden nádech! Ta upíří elektřina mě úplně zmámila. Taky bych se nechala rafnout. A nesmím zapomenout na Belliny myšlenkové pochody během útěku. Málem jsem si ucvrnkla.
Je to super, zlatíčko!

12)  MisaBells (06.07.2011 18:20)

Me too!!!!!

11)  sfinga (06.07.2011 18:11)

Jáááááá!!!!!

10)  Amisha (06.07.2011 18:04)

Je tu někdo kdo by chtěl další dílek už dneska?

9)  MisaBells (06.07.2011 17:43)

Jsem v rauši z jejich setkání v lese...
Ehm... ok, ale nejvíc mě rozsekalo "hodné okýnko a muškáty" to jsem málem spadla ze židle. A Alice? To je fofrnice A Bella jak je bystrá, hmmm... To brzo super, super, super. Sice stále nechápu, jak to děláš, ale jsem nadšená a pokračuj v tom!

8)  sakraprace (06.07.2011 07:48)

Naprosto super. Miluju humor téhle povídky. Tvůj humor. Neskutečně čtivé a te poslední věta. Luxus.

7)  Hanetka (06.07.2011 07:05)

Amishko, ty víš. Senzační. A poslední věta, ta mě sundala ze židle. Celou touhle povídkou probublává takový jemný přívětivý humor, a to mám moc ráda.

6)  Bosorka (06.07.2011 06:46)

Omlouvám se za včerejší reakci - já už z toho Edwarda vidím rudě

5)  Amisha (06.07.2011 06:34)

Bosí neboj.

4)  milica (05.07.2011 22:47)

Já věděla že Bella je chytrá holka, že na to příjde. Teď jsem zvedava na její reakci.

3)  SarkaS (05.07.2011 21:46)

Áááá, ten konec. Už by měla začít jen poskakovat a oklepávat se se slovy fuj, fuj a dovedla by to k dokonalosti Ale je fakt, že teď musí být holka trochu v šoku a co teprve až jí dojde, že ona je tam sama a s ní hned dva upíři...

2)  Bosorka (05.07.2011 21:39)

Do prkený vohrady! Já nechci, aby Jacob zase skončil se zlomeným srdcem! A nechci a nechci a nechci!!!!! Edwarde jdi do.... lesa!!!!!!

1)  sfinga (05.07.2011 20:15)

Romi, ty mě zabiješ
Granule pro Jakea To by přece u vlastního domu... A Bellinka zahřívá upíra
Ježíš, kočko, ty mi ale dokážeš zvednout náladu. Díky, tohle jsem právě dnes potřebovala

1