26.08.2010 [23:58], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 39×, zobrazeno 5374×

rodiče Edward a Bella utržení z rětězu

Veverka Mařka, socka a jedna pláž

„Tady rádio Team Forks a právě teeeď je tu čas na písničku na vaše přání. Kdo se dovolá jako první? A, máme někoho na lince. Kdopak to je? Ah, Alice, tento týden již počtvrté, tak tomu říkám štěstí. Alice, pro koho budeme hrát a co to bude?“ ozývalo se z reproduktorů rozvěšených na terase za domem Carlisla a Esme Cullenových.
Alice se – jako dítě nachytané, že jí čokoládu před obědem – rozverně usmála káravému zahrození Carlisleho prstu a cvrlikala do sluchátka: „Nějakou hezkou písničku z českého muzikálu Dracula, prosím.“
Alicina rodina zakroutila hlavou a pousmála se.
„Alice, písnička už zní, komu ji věnujeme? Tedy doufám, že neposloucháš jen ty, když se stále dovoláš jako první a že najdeme i další posluchače, kterým můžeme song poslat,“ švitořil moderátor.
„Ano, písnička bude pro všechny, kteří se sešli na mé party s kapkou něčeho ostřejšího,“ zazpívala Alice, poděkovala a zaklapla mobil.
Emmett vyprskl „kapku něčeho ostřejšího“, koktejl namíchaný podle vlastního Alicina receptu a inspirovaný míchaným nápojem zvaným běžně Bloody Mary (Krvavá Mary). Rajčatová náhražka se nekonala, no nekonala se ani Marie, nýbrž její veverčí dablérka.

Cullenovi trávili poklidný večer na počátku babího léta hraním pokeru, poslechem rádia a popíjením drinků (Rosalie dávala přednost koktejlu High Society neboli Smetánka nebo také Vysoká společnost – z krve vysoké zvěře, a neodradilo ji ani to, že barman Emmett drinku přezdíval „socka“).

Byli tu všichni kromě Renesmé a Jacoba, kteří neodolali prosluněným plážím La Push, kde ode dneška stanovali, a slinu by měli leda na Sex on the beach (samozřejmě na drink toho názvu, vy sprosťáci ;-)).

Edward s Bellou v náručí seděl opřený o strom v kruhu s ostatními a hráli společně.
Tedy Edward se pokoušel hrát, zatímco Bella škádlivě nadzvedávala štít a posílala manželovi myšlenky zaměřující jeho koncentraci úplně jiným směrem.
Nakonec došla Edwardovi trpělivost a do mozku konečně došel i impulz po jeho delším vedení a on zvolal: „Ty ses na mě domluvila s Emmettem, ty jedna zaprodaná upírko!“
Emmett se tvářil nenápadně jako kilo soli v půlkilovém sáčku a snažil se nemyslet na tučnou sumu, pomocí níž „přemluvil“ Bellu k drobnému úskoku.
Zatímco se Edward s Emmettem měřili jako dva kohouti na smetišti, Esme vysázela na trávu královskou postupku a oškubala všechny své děti o jejich kapesné.

Rádio hrálo Ring my bells od Enrique Iglesiase, když se Edward s Bellou k půlnoci vraceli autem do svého domku a Belle zněl v uších ještě několik minut potom z úst jejího manžela, zatímco tančili v obývacím pokoji.
Z Edwardových rtů text písničky plynule přešel z „Ring my bells“ na přerývané opakované oslovení „Bells“ v reakci na výkřiky jeho vlastního jména z úst jeho drahé polovičky, to když se dvě bytosti staly jedinou a jejich dech pomalu splýval s klidným rytmem noci.

Tentýž song si pobrukoval Edward ještě následujícího rána a úsměv mu hrál na tváři.
Bella seděla u nočního stolku, česala si dlouhé vlasy a mračila se na odraz svého manžela v zrcadle: „Nějaká dobrá nálada, nemůžeš se dočkat schůzky s paní soudkyní?“
Edwardovi zacukaly koutky úst a naklonil se k Belle, aby smyslně zašeptal do jejího ucha: „Snad paní Cullenová nežárlí? Na co by tak mohla žárlit, hmmm, asi na ten odporný oběd, co budu muset sníst, zatímco budu tu starou almaru přesvědčovat o nevině našeho klienta…“
Bella se ušklíbla: „Zatímco ji bude pan advokát Cullen oslňovat. A mimochodem ta stará almara má jen něco málo přes třicet.“
Edward líbal hrudní kost své manželky: „Paní advokátka Cullenová má dobře informovaný zdroj, ale vznáším námitku! Oslňování je výhradně soukromá olympijská disciplína.“
Bella už to nevydržela, vzala manželovu tvář do svých dlaní a hladově ho políbila na ústa: „V které je pan Cullen samozřejmě také nejlepší.“
Edward si zakryl s hranou stydlivostí obličej dlaní a pak šibalsky podotkl s pohledem nevinně upřeným z okna: „No povídá se to, nedovolím si vyvracet. Pravidlo číslo 1: Manželka má vždycky pravdu. Pravidlo číslo 2: Kdyby ji náhodou neměla, platí pravidlo číslo 1.“
Bella byla v mžiku v náruči Edwarda a ten naznak padl na postel. „Já ti dám, povídá se to, kdo si má co povídat?“ zavrčela.
Edward se smál a pohrával si škádlivě s Bellinými vlasy.
Bella si položila hlavu na manželovu hruď a smutně zašeptala: „Slib mi, že si jí nebudeš moc všímat, že si nebudeš všímat toho, jak se červená, jak se jí zadrhává dech, jak je… lidská…“
Edward zmateně pozvedl prstem Bellinu bradu, aby se jí mohl zahledět do očí: „Jdi ty, bloudku.“ Něžně ženu políbil a pak ji začal lechtat se slovy: „Neboj se, po obědě hned domů, mami!“
Bella se zazubila: „Fajn! Šla bych s tebou, ale vím, že bych ti asi kazila výstup. Já bych si fakt nemohla pomoct, kopla bych ji pod stolem nenápadně aspoň do holeně!“
Zbytek rána proběhl v bezslovné a bezdeché (nikoliv však bezduché) konverzaci a posléze se Bella s brlbláním: „Pitomé staromódní péřové polštáře!“ znovu česala, aby její vlasy pozvolna ztratily dojem, jako by prošla sněhovou bouří, nebo prozaičtěji - kurníkem.

Bella zůstala rozmrzele koukat ze vstupních dveří na silnici, na níž již před dobrou půlhodinou zmizela zadní světla Edwardova Volva.
Celé 2 hodiny bez Edwarda, dvakrát 60 minut jen ve společnosti zeleného zuříka, který přišel posedět a poklábosit a jako neodbytný podomní prodejce nabídnout něco ze svého sortimentu – žárlivost, dvě kila si vezme paninka? Máme v akci pěti kilové balení…
Bella zabouchla dveře, div zelenému mužíčkovi nepřiskřípla nos mezi futra a rozhlédla se po domě. Mohla by uklidit, to ji přivede na jiné myšlenky.
Vyluxovala, vytřela podlahy a prach na nábytku, pak vymalovala celý dům a znovu vytřela, nahodila novou fasádu (na dům), a potom si povzdechla: „A co tu zbylou hodinu a 50 minut?“

Zapnula si televizi a zděsila se nad telenovelou, která právě začínala, běžely titulky a v nich se hlavní hrdinka se srdceryvným výrazem v obličeji vrhala do mořského příboje.
Bella ji kvílivě dabovala: „Ne, můj život už nemá smysl, došel chleba!“ a znechuceně televizi zase vypnula.

Pak Belle hlavou proběhla myšlenka, která jí vyloudila na tváři ďábelský výraz. V rychlosti naťukala SMS, odeslala ji, a pak už brala schody po dvou, aby v ložnici nahodila fasádu prozměnu své vlastní osobě.

Edward „obědval“ (čti: snažil se nedávit blátem) a pokoušel se vnímat soudkyni, s níž měl jednání, které se zdálo být úspěšným, no Edwardovi také nekonečným.
Neusnadnila mu to ani Bella, od níž přišla SMS se dvěma slovy: „viz příloha“, která obsahovala mp3 s písničkou No stress od autora, jehož ani jméno ani příjmení se sice Edwardovi nelíbilo (Laurent Wolf), ale to bylo vedlejší. Totiž zapomněl na ně hned, jakmile se zaposlouchal do textu skladby – zákeřného vzkazu od proradné manželky.

I text my baby on her (his ;-) phone,
to let me get her (his ;-) sexy body home,
that's the way I wanna spend my day.

Píšu své lásce zprávu,
abych se pokusil dostat její sexy tělo domů,
přesně takhle chci strávit svůj den.

Ukončil jednání, jakmile to slušnost a společenská etiketa dovolovala (respektive zatímco paní soudkyně polykala poslední sousto), a vzápětí už Volvo vykreslilo slušivý smyk na příjezdové cestě k jejich domu.

Bella se s hranou nenuceností protáhla v houpací síti za domem a ke krokům za sebou prohodila provokativně, aniž by se otočila: „Něco jsi zapomněl?“
Edward svou choť laškovně vyklopil z houpací sítě a než mohla spadnout na zem, zachytil ji a už ji v náručí mlčky nesl do domu.
Bella vydechla: „Za chvíli se vrátí manžel z práce, pusťte mě, nebo budu křičet!“
Edward se jemně zakousl Belle do krku: „To doufám, že budeš!“
Bella zazpívala: „Hlavně žádný stres!“
Edward kontroval: „Musím si spravit chuť po tom, ble, jak tomu můžou říkat oběd?“
Bella se mu vymanila a protančila znovu ke dveřím: „Vyrazíme ven na srnku?“
Edward se žhnoucím pohledem přirazil jednou rukou dveře, na ty vzápětí druhou rukou Bellu a vzdychl: „Proč se zdržovat předkrmem?“

Večer, když se Renesmé s Jacobem vrátili z kempování a vpadli jako velká voda do obývacího pokoje domu Edwarda a Belly Cullenových, našli posledně jmenované sedět před krbem se spisy a sbírkami zákonů rozloženými kolem sebe.
„Jé, tady asi zase byla nuda!“ drze podotkla Renesmé a už s Jacobem utíkali do jejího pokoje, aby si pustili nějaký romantický (Jacob potlačil zívnutí) film.
Bella s Edwardem se na sebe konspirativně usmáli a Edward tutlajíce smích vyprostil z Belliných vlasů zapomenuté peříčko.

Povídky od Carlie

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

39)  Kate (09.08.2013 20:25)

„Proč se zdržovat předkrmem?“

38)  HMR (18.03.2012 09:22)

byla jsem tu zas... doufám, že to nevadí

37)  kajka (18.03.2012 08:03)

Carlie a její humor! Mně se tak moc líbí tvoje pohrávání si se slovíčky a lehkost, se kterou píšeš! Vyluxovala, vytřela podlahy a prach na nábytku, pak vymalovala celý dům a znovu vytřela, nahodila novou fasádu (na dům), a potom si povzdechla: „A co tu zbylou hodinu a 50 minut?“Lahůdka! Ovšem při predstavě, jak Edward příráží (takhle to zní opravdu divně ) Bellu na dveře, jsem se culila jak měsíček! Ty jsi řošťák!!!

36)  Carlie (30.12.2011 15:33)

HMR, to mě těší

35)  HMR (29.12.2011 14:13)

jo, jo, jo, k některým věcem se vyplácí se vracet

34)  Janeba (01.12.2011 16:10)

Carlie, ale v některých případech i přes veškerou úctu, je to trefné!!!!

33)  Carlie (01.12.2011 15:16)

Díky moc všem za návštěvu tady a hřejivé postřehy
Cath, přiznám se, že dnes bych s tím názvem trochu váhala... z úcty k Maruškám zde

32)  Cathlin (01.12.2011 10:07)

U toho názvu jsem si říkala, že je naprosto nerozluštitelný...
Jo jo, Bloody Mary už mě kolikrát napadla, ale sem se to hodí!
Na takovéhle občerstveníčka já holt musím chodit k jiným! Obdivuhodné, jak někteří dokážou psát zlehka, jako ty!

30)  Twilly (22.04.2011 23:52)

Hele Carloušku, jak je možný, že někdo tak malilinkej (ale hlaaaaaaaaaavně milunkej ) dokáže takhle perlit se slovíčky? Vymazlené do vtipu u každého písmeka... já tě nepokrytě miluju, děvče

29)  Alda (15.04.2011 16:04)

Úúúúúúúúžasné !!!!!!!!!!

28)  Carlie (15.04.2011 10:30)

Páni, já si Tě včera vůbec všimla se zpožděním, co Díky za tenhle krásný maraton

27)  kytka (14.04.2011 22:04)

Carlie, hraješ si se slovíčky jak s balonkem. Lehce, nádherně. Užívám si to. Moc.

26)  Carlie (04.03.2011 21:35)

Nikolko: jasná věc, vystihlas to parádně Díky za koment

25)  nikolka (01.03.2011 20:54)

rodičovská autorita sa musí za každých okolností zachovať... nie je nad zabudnuté pierko vo vlasoch

24)  Carlie (03.12.2010 19:00)

Karolko: třeba to byla cenzura, která nepustila koment, abych nezpychla (ne, mi to taky někdy zlobí, Sfinze jsem tuhle vkládala komentář a až na potřetí se povedlo )
Jsi opravdu zlatá, platinová, s tou svou tour po mých povídkách, stejně tak Ree, vyrážíte mi dech a to bych měla smutnit, protože píšu něco jiného

23)  Ree (02.12.2010 18:08)

Právě jsi mě zabila.
"Vyluxovala, vytřela podlahy a prach na nábytku, pak vymalovala celý dům a znovu vytřela, nahodila novou fasádu (na dům), a potom si povzdechla: „A co tu zbylou hodinu a 50 minut?“" Vážně jsem umřela

22)  Karolka (02.12.2010 09:37)

Jupíííííííííííííííííííííííí! Podařilo se!!!!

21)  Karolka (02.12.2010 09:36)

Včera jsem se jako šílená snažila vložit ti sem komentář. Dnes (s naivní nadějí) to zkouším znovu...
Dle pravidla „sám sobě doktorem“ jsem si předepsala jednu Carlie denně, páč mi to včera móóóc prospělo!
Tuhle mňaminku už jsem sice jednou četla, ale jsem chorobně systematická, takže jsem ji při lustrování tvého Shrnutí nemohla přeskočit. A jak jsem tušila, i na podruhé to bylo… OMG… to bylo… hihi… Nemůžu se rozhodnout, jestli mě víc rozpaluje představa Edwarda, který přibouchne dveře a vzápětí na ně přišpendlí Bellu nebo to uáááááááá gesto, kdy jí vyndává z vlasů peříčko…
Bylo to naprosto úchvatný!!!

20)  Carlie (31.10.2010 18:43)

To Ty mě příjemně překvapuješ, už druhé velké díííky

1 2   »