20.04.2010 [21:30], Ajjinka, ze série Velmi křehké vztahy, komentováno 11×, zobrazeno 3684×

Jak již název vypovídá, jedná se o povídku plnou vztahů, zvratů a emocí. Najdete zde celou naši partičku Cullenových, samozřejmě Bellu, ale i plno dalších, kteří nám děj pořádně zamotají!

PS: Povídka je psaná převážně nevážně =D

1. kapitola

Pohřeb

Nemohla jsem pochopit, jak se to stalo. Proč zrovna on? Jediný člověk, kterému jsem říkala všechno…

Slzy mi stékaly po tvářích a táta mě podpíral, abych se nezhroutila. Přistoupila jsem k vykopané díře, kde teď byla jeho rakev, a zasypala ji hrstkou hlíny. Chtěla jsem, aby tady byl se mnou. Chtěla jsem zase slyšet jeho hlas, cítit jeho polibky, dívat se do jeho nádherných očí… Ale to už se nikdy nestane. Ztratila jsem ho, navždy…

On byl jediný, kterého jsem milovala… To on mi ukázal, co je to láska.

Trávili jsme spolu všechen volný čas, potloukávali se spolu po pláži, chodili do kina a užívali si jeden druhého. A teď? Teď tu stojím před jeho hrobem…

Další bodnutí u srdce, další slzy… Proč, Jaku, proč? Proč si mě tu nechal samotnou… Copak jsme se neměli dobře? Proč jsi musel chodit na tu pitomou hlídku, která všechno zkazila? Rozdělila nás dva…

Všichni už odešli, ale já zůstala stále na místě. Charlieho ruce se mě snažily zvednout z kolen, ale já je jen setřásla a dále brečela.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Nemohla jsem uvěřit, že tohle je realita. Jak jsi mohl tak špatně spadnout a zlomit si vaz? Myslela jsem, že vlkodlaci nebývají nešikovní. Proč ses drbal za uchem na kraji toho srázu? Říkala jsem ti, ať si koupíš obojek proti blechám, ale ty ses tomu jenom smál. Kdybych ti ho na ty narozeniny koupila, teď jsme mohli být spolu a já bych se tak netrápila.

Ještě chvíli jsem tam jen tak seděla a přemýšlela.

Setřela jsem si slzy z obličeje a zahleděla se na jeho náhrobní kámen, na kterém bylo vyryto zlatým písmem několik slov:

Jacob Black

Milovaný syn, přítel a zakladatel organizace Nasyť hladový krk.

Byl tak dobrý a přitom jeho život trval tak krátce…

Postavila jsem se na nohy, které se mi trochu chvěly, a naposledy se podívala na jeho hrob… Další slzy si našly cestu ven, ale já se je snažila zahnat.

„Miluju tě, Jacku,“ zašeptala jsem a položila jeho oblíbený tenisák vedle velkého věnce s nápisem: Budeš nám chybět, Jackie…

Nemohla jsem to tu už dál vydržet, otočila jsem se, a co nejrychleji se rozeběhla k hřbitovní bráně. To bych však nesměla být já, abych nezakopla… Podklouzla mi noha a já se rozmázla na zemi. Postavila jsem se na nohy a prohlídla si své oblečení. Byla jsem celá od bláta. „Do háje!“ zaklela jsem. „Umře Jacob a ještě si zničim nejoblíbenější tričko!“

Moje nádherné tričko s nápisem „Milujte kočky, vyžeňte psy“, které mi kdysi dala Reneé.

„Může být snad den horší?“ zanadávala jsem. A ono mohlo. Když jsem vyšla za hřbitovní bránu, nebylo tam žádné auto. Charlie na mě snad zapomněl!!! Začala jsem prohledávat kapsy mého kabátu a snažila se najít mobil. Konečně jsem ho našla. Byl vypnutý, snad se nevybila baterie. Ufffff… obrazovka naběhla. Podívala jsem se na displej a málem Jaka zabila znovu.

„Nastavil jsem ti nový PIN, lásko. Schválně, jestli ho uhádneš,“ zněla uvítací zpráva. To mohlo napadnout jenom jeho. Psisko jedno, zablešené!!

Hmm… Co by to tak mohlo být? Šátrala jsem v hlavě a první, co mě napadlo, bylo mé jméno. Vyťukala jsem tedy 23552… Nic… Jak já bych si ho teď podala! Ale néé, milost pán si raději umře, než aby se mi postavil! „No tak, Bello! Přemýšlej! Musíš se nějak dostat domů! Přeci nechceš jít těch 500 metrů pěšky?“ křičel můj vnitřní hlas. A co Alík? Jacob byl vždycky rád, když jsem mu tak říkala. Prý ho to vzrušovalo… Teda, dodnes nechápu, co se mu na tom mohlo líbit, ale on byl vždycky podivín.

2545… Bezva! Uhádla jsem to! Ihned, co mobil naběhl, vytočila jsme Charlieho číslo.

„Haló?“ ozvalo se bez pozdravu.

„Tati! Kde proboha jsi?!“ Křičela jsem na něj.

„Bello, holčičko, to jsi ty? Proč mi voláš?“ Dělal hloupého.

„Ty se ještě ptáš?! Vždyť si mě tu nechal!!!“

„Opravdu?“ zeptal se nevěřícně a já se musela držet, abych mu to nepoložila.

„Okamžitě se pro mě vrať, nebo ti začnu škrobit trenky a to teprve poznáš, co to je, když tě svědí zadek,“ hrozila jsem mu, ale on se nedal.

„Promiň, ale už jsem od tebe daleko. Někoho si stopni,“ řekl a zavěsil.

Měla jsem chuť něco rozbít. Kopnout do popelnice před sebou, ale s mým štěstím bych si zlomila všechny prsty na noze. Proč se tohle muselo stát zrovna mě? Nejdříve si na mě zasedla profesorka, protože žárlila, že chodím s Jakem, potom jsem si zlomila nehet, nějaká husička mi vyškubla pár mých šlechtěných vlasů a dál už to znáte.

Copak nemůžu být alespoň chvíli šťastná? Kráčela jsem ulicí na autobusovou zastávku, když začalo pršet. Alespoň ten déšť trochu zakrýval mé slzy, ale stejně mě nikdo nesledoval, takže to bylo jedno.

Najednou však u krajnice zastavilo auto. Velmi pěkné, nablýskané auto. Zastavila jsem se a čekala, co bude dál. Během okamžiku se na straně spolujezdce stáhlo okýnko.

„Slečno, nechcete svézt?“ zeptal se mě krásný sametový hlas. Trošku jsem se sehnula, abych viděla řidiči do obličeje. Jakmile jsem ho spatřila, oněměla jsem úžasem…

Byl nádherný! Bronzové vlasy… zlatavé, pronikavé oči a nádherný šibalský úsměv.

„A-Ano…“ Vykoktala jsem ze sebe.

Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, co dělám, prostě jsem nastoupila… Samozřejmě jsem měla plnou hlavu hororových scén o stopařkách, které chlípní řidiči znásilnili, ale nebála jsem se… Naopak, pokud mě tenhle sexy chalan někam nezatáhne, asi to udělám sama.

„Jsem Edward Cullen, ale holky mi říkají bejku,“ řekl ten mladík a auto zaplnila vůně jeho svěžího dechu.

„Isabella Swanová, ale holky mi říkají svině,“ představila jsem se.

„Takže, kam to bude, Bello?“

„Jedu do Forks.“

„To je náhoda, já tam jedu taky, za rodinou.“

„Opravdu? Nikdy jsem tě tam neviděla,“ zamračila jsem se a snažila se vzpomenout si. Jeho tvář jsem si nevybavovala, což mi bylo divné.

„Jo, teď jsme se přestěhovali. Rodina už tam je, ale já jsem měl ještě nějakou práci,“ usmál se a ukázal mi své dokonalé zuby. Mohl by mi dát číslo na svého zubaře.

„A odkud jedeš, že jsi takhle nastrojená?“ zeptal se a podíval se na mě. Byla jsem celá v černém a jako v každém americkém filmu, mi nechyběly sluneční brýle ani deštník.

„Jedu z pohřbu,“ řekla jsem a stekla mi další slza.

„Promiň, to je mi líto,“ zamračil se a dál se věnoval řízení. Do Forks jsme dojeli kolem 10 večer.

Nasměrovala jsem ho před náš dům…

Zastavil a na chvíli v autě zavládlo trapné ticho.

„Tak… teda, já moc děkuju,“ usmála jsem se na něj.

„Jak se ti můžu odvděčit?“ zeptala jsem se, ale hned mi bylo jasné, že kluk jako on, musí mít všechno.
Na tváři se mu rozlil krásný úsměv a já byla, jako když mě lopatou uhodí.

„Bello, možná to bude znít bláznivě, ale… Nedala bys mi… trochu času na rozmyšlenou?“ To mě zaskočilo, ale přikývla jsem. Opřel se hlavou o volant a začal hučet… Byl to takový ten hloubavý zvuk, jako při meditaci. Zvědavě jsem ho pozorovala… Uctívá snad Budhu? Rozhodně tak nevypadal. Jeho potrhané tričko, rozšoupané džíny a účel alá Elvis svědčily o tom, že jeho styl se ubírá jiným směrem.

Ree ♥ Ajjinka

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

11)  Marcelle (04.04.2012 14:35)

chudinka Jacob .......... bejk a svině? Pěkná a zajímavá dvojice Tyhle VKV žeru od prvního písmenka

10)  ireen (04.04.2012 09:46)

Tak Edward Cullen BEJK, to je DÓÓÓÓST DOBRÝ!!!!!!!
Bellinka je taktéž dáreček k pohledání!
....a Vy jste draci!!!!!!!!!!!!!!!!

9)  Twilly (15.12.2011 16:10)

Majne líbe, ženský, u tohodle jsem málem vyla... „Jsem Edward Cullen, ale holky mi říkají bejku,“ řekl ten mladík a auto zaplnila vůně jeho svěžího dechu.

„Isabella Swanová, ale holky mi říkají svině,“ představila jsem se.

8)  eMuska (25.04.2011 10:04)

bejk svině Jake Charlie moja bránica
Kočky, aj ke´d som vedela, že vy dve ste dokonale vraždiaca kombinácia, čítať som začala dobrovoľne... a neľutujem to

7)  Linfe (09.12.2010 18:02)

Napodruhe jeste lepsi Treba se mi to tentokrat povede i docist

6)  SarkaS (21.10.2010 10:02)

Teda holky, já si nepřečíst to upozornění na začátku tak bych na to čuměla jak puk... Takhle jsem se jen nehorázně řehnila.. skvělý

5)  Carlie (15.08.2010 22:22)

paráda, chytám záchvaty smíchu u obojku na blechy, u nadace Nasyť hladový krk, u tenisáku, u Alíka, u škrobu na trenky, u bejka... omg... dokonce i můj kocour (myšleno doslova, mám čtyřnohého spolubydlícího) je z toho nějaký hin, špatně si vypočetl skok na skřínku a já ho musela zachraňovat, jak visel jen na drápkách... jdu číst dááál a chudáci sousedi , to zas bude rušení nočního klidu

4)  Linfe (28.06.2010 12:02)

Panebožeee, nejsem si jistá jestli mám pokračovat ve čtení v laborce, kde je kolem mě plno lidí a já už se teď řechtám poměrně nahlas. Tolik skvělých výroků....bravooo

No prubnu ještě jeden a uvidím

3)  AliceBrandon (06.05.2010 19:44)

Bombááá! Vyžehlila jsi si u mě ru depku z drímu. Akorát teda zabít Jakea ještě než se příběh rozjede, no co by se od tebe asi dalo čekat, ještě že jsi ho před tím nevykastrovala a nevykuchala dřívkem od nanuku. Chcípala jsem z výměny: Jsem Edward Cullen, ale holky mi říkají bejku,“
„Isabella Swanová, ale holky mi říkají svině.“
Fakt dost dobrý!
Tak dík

2)  mima19974 (23.04.2010 16:06)

klaasne!!!!
x D

1