16.09.2010 [18:15], Linfe, ze série Ugly, komentováno 28×, zobrazeno 6100×

Jedna žhává kapitolka přímo z rozpálené Itálie.

Tady platí nejíst a nepít dvonásob. Poznáte, co jsme myslely akcí J. :-)

15. kapitola

Ten další tejden byl nádhernej, ale zároveň i děsivej.

Randil jsem.

Každej večer jsem poctivě nahlásil Edwardovi, kam jdu a zmizel za Katie. Scházel jsem se s ní v jejich zahradě. Občas jsme si hráli s nějakou hračkou nebo společně prohnali myš, jindy jsme zase jen tak leželi, stulený vedle sebe. Bylo těžký jen tak ležet a nemyslet na to, co za krásku leží vedle mě. A tak jsem plácal kraviny. Musela mě mít za totálního blbečka.

Až na to, že mi ani jednou nedala najevo, že by jí to vadilo. Naopak.

Nevím, jestli to dělala schválně, ale pěkně mi masírovala ego. S ní jsem si připadal jako ten nejkrásnější kocour na planetě.

Domů jsem se pokaždý vracel až kolem půlnoci. Sice jsem si vždycky vyslechl nejapný poznámky Emmetta, ale co, ta číča mi za to stojí.

Pak tu ale byly ty vitamíny. Každý ráno stejný trápení. Ale budiž mi ke cti, že nejenom pro mě.

V pátek nebyl doma ani Edward ani Jacob. Večer před tím dali Emmettovi podrobnej popis, jak do mě prášek dostat a odjeli.

Emmett si myslel, jak není chytrej a zkusil to po svým. Narval mě do podpaždí a cpal mi prášek do tlamy. Měl sílu, to se musí nechat, ale já jsem mrštnej jako ještěrka. Mrsknul jsem sebou a za chvíli mě tahal zpod gauče. Bafnul mě znovu a zavolal na pomoc Rose. Ta mi chytla všechny čtyři packy a Emm mi páčil čelist.

Mňáúú. Aúúú.

„Emmette, přestaň, on pláče, určitě jsi mu něco udělal,“ křikla Rose a povolila stisk.

Vymrštil jsem se jako struna a rychlostí blesku jsem se vyšplhal po záclonách až ke stropu. Emmett se po mě vrhl, ale já seskočil a jemu se záclony poroučely na hlavu. Vypadal jak panna nevěstinka. Dolů seběhla Alice s Jasperem.

„Propánakrále, co tu provádíte? Emmette, co ti ty záclony udělaly? Vždyť jsme je s Esmé koupily teprve před měsícem,“ lamentovala Alice.

„Co já? To Ugly. Blbne a nechce polknout prášek,“ stěžoval si Emmett.

Najednou jsem se cejtil klidnej a tak nějak vláčnej. Alice mě vzala do náruče a strčila mi tabletu do krku. Bylo mi to šumafuk a dobrovolně jsem polknul.

„Téda, jak jsi to udělala?“ udiveně se ptala Rosalie.

„To já ne, to Jasper. Zklidnil ho.“ Vysvětlila Alice.

„Páni a my blbci se s ním perem. Jediný, co mě utěšuje, že to nedošlo ani našemu chytrýmu Edwardovi,“ zabrblal Emmett a zničený záclony zmuchlal a odnesl do popelnice.

Pátek nešťastný je den,

nechoď Ugly večer ven.

Vracel jsem se od Katie a byl jsem celej uáchanej. Kočky, jak ta umí dávat čumáčkový. Těšil jsem se, až budu doma, protože jsem byl utahanej jako kotě. Tak jsem si to zkrátil přes les. Jako nejsem žádnej posera, ale o půlnoci to tady nevypadalo zrovna přátelsky. Všude tma a ozývaly se i divný zvuky. Dokonce jsem slyšel i zavytí. Přidal jsem do kroku.

Najednou jsem měl neodbytnej pocit, že mě někdo, anebo něco sleduje. Slyšel jsem za sebou funění a podivnej dusot. Nabral jsem nejvyšší rychlost a běžel skoro jako gepard. Ty zvuky se nevzdalovaly, ale naopak přibližovaly.

A potom… HUP!

Ááá.

Vedle mě se objevil vlk, ale ne jen tak obyčejnej. Vím, jak vypadá vlk, ale tenhle byl velkej jako kráva. Teda přesněji spíš jako menší dodávka. Z otevřený mordy mu tekly sliny.

Fuj. Nechtěl bych, aby mě poslintal.

No, nechtěl bych ani, aby mě sežral.

Výbavu na to měl víc než děsivou. Blížil se ke mně čím dál víc, mordu roztaženou v děsivém šklebu.

Jezuskote, ono mě to sežere! No tak, ty bestie, měj slitování. Já jsem malinkej, já ti nebudu chutnat. Já, já žeru hnusný tablety, nnnech mmmě.

Pomóóóc, Edwardééé, Jacobééé. Chce mě sežráááát.

Sebral jsem poslední zbytky odvahy a dal se na útěk, ale neměl jsem sebemenší šanci. Já udělal dvacet skoků a on jeden jedinej. Začal jsem se pomalu loučit se životem. A zrovna to začalo být tak zajímavý.

To není fér, proč teď? Já chci Katie, já nechci skončit v žaludku týhle potvory.

Teda kocoure. Teď máš nahnáno, co, ty hrdino? Ozvalo se mi v hlavě.

A aby bylo jasno, kočky nežeru. Raději mám steak. To už jsi zapomněl, jak jsi k nám přišel a loudil ho na mě, že mi zaskočilo a já se málem udusil?

Leknul jsem se, přestal jsem dávat pozor na cestu a hodil parádního placáka přes nějakej kořen a zakončil to trojitým saltem nazad.

Heh. Lapal jsem po dechu.

Ten vlk mě samozřejmě doběhnul a… Panebožé!

Popadnul mě do tlamy a házel se mnou sem a tam. Viděl jsem to v bedně, takhle cupujou vlci svou kořist.

Už jsem opravdu hysterčil.

Uáááá. Mňáááuuu. Prsk. Mamíííí.

Na chvíli se mnou přestal házet. Vypadalo to jako by se nad něčím zamyslel.

I když tebe bych možná sežral rád. Jenže nemůžu, upíři by ze mě udělali deset malejch štěňat a do smrti bych se nemohl podívat Nessie do očí.

Cejtil jsem se jako po jízdě na horský dráze, ale nějak se mi podařilo uvést mozek do nouzovýho režimu.

Ty znáš moje upíry? A Nessie?

Jo.

Jakto?

Boha Ugly, myslel jsem si, že nebudeš tak natvrdlej, když dokážeš vymyslet všechny ty lumpárny. Musím uznat, že ta s tou myší se ti fakt povedla.

Ugly? Nechápal jsem.

Pustil mě z tlamy a já si před tím monstrem kecnul rovnou na zadek. Koukal jsem na něj jak tele na nový vrata.

Možná by sis měl raději poskočit. Asi si stojíš všema čtyřma tlapama na vedení. Poradil mi.

Hm, stejně to mám spočítaný. Tak jsem ho poslechl. Nepomohlo to.

Vlkem už asi otřásal vztek, protože tak nějak podivně hýkal.

Vlk a říká mi Ugly! To není možný! Hele, já třeba spím a probudím se z toho.

Ugly, já jsem Jacob.

Jacob? Jacobééé, kde jsi? Odkud mluvíš? Pojď mě zahránit před vlkem!

Jacobe, fňukal jsem.

Jo.

Vlku?

Jo.

Co? Ty seš ten přerostlej indián, co do mě včera cpal vitamíny? Jacob? Ale jak je tohle možný?

Trhnul lopatkama.

To máš tak, když se ti pomalu k baráku nastěhujou upíři. Máme to v rodině. Zabíjíme upíry, aby nezabíjeli oni lidi.

Ale tihle papaj jenom zvířátka, řekl jsem.

Jo, vážně? Bych si nevšimnul. Proč myslíš, že jsou ještě naživu.

A proč s nima teda bydlíš, když je evidentně nemáš rád?

To kvůli Nessie, otisnul jsem se do ní. Ona je moje vyvolená. A… já je mám rád, už.

Nessie? Ty seš ale dobytek, vždyť je malá. Pohoršoval jsem se.

Nech si to, kočičáku. Já si počkám, až vyroste. Teď ji jen chráním.

Dejme tomu a co je to ten otisk? Zeptal jsem se.

To neřeš anebo se zeptej Edwarda. S radostí mu přenechám tuhle debatu. Uděláš mu radost, když se ho na to zeptáš, odpověděl mi.

Fajn. Hele, a jak to že my vidíš do hlavy jako Edward a ještě spolu teď můžem mluvit, když ty seš člověk?

Ty si asi i slepej? Copak vypadám teďka jako člověk?

Ne, kuňknul jsem. Zase jsem si najednou připadal trapně.

No, zamyslel se.

Myslím, že je to tím, že jsme v jedný smečce a oba jsme zvířata a máme podobný myšlení.

A jako Jacob mě neslyšíš?

No to zaplaťpánbůh ne. To bych se asi zbláznil.

Pomalu mě opouštěl strach. No tak je vlk, no co. Když dokážu žít v rodině upírů, tak mě přece jeden vlk nebude vadit, no né? Přece, kdyby mě chtěl sežrat, tak by to udělal už dávno.

Pojď, jdeme domů, stejně už oba dostanem přes čumák, že jdeme pozdě, zavelel.

Máš recht, souhlasil jsem.

Tak jsme pelášili k domovu. No teda pelášili… v tomhle světle vedle Jacoba je to dost relativní.

Boha, blbej, slepej a ještě k tomu hlemejžď, povzdechnul si Jake a zaryl všechny čtyři obrovský tlapy do hlíny, jak zastavil skoro na fleku.

Takhle by to nešlo, to bysme tam nebyli ani ráno. Víš co, Ugly? Já tě vemu domů. Budeme tam rychlejc, řekl Jacob a pak si přede mnou lehl na zem.

No tak dělěj. Vyskoč.

Cožééé?

Vyskoč mi na hřbet, strašpytle.

Váhavě jsem k němu došel a potom se vydrápal na jeho široký záda. No jo, asi to opravdu bude Jacob. Smrdí jako on. Vlk se zvedl a rozeběhl se. Drápky jsem zatnul do kůže, abych nespad.

Trochu jemněji. Hojím se sice rychle, ale stejně to nepřeháněj, kočičáku.

Donesl mě až před dům a já seskočil.

Tak, kocoure, já mám támhle oblečení a jdu se přeměnit. Jako člověk tě neuslyším, ale počkej na mě jo?

Skočil za strom a za chvíli vyšel ven chlápek, kterýho jsem znal. Měl na sobě kraťasy a na ramenou se mu zatahovaly škrábance od mých drápků.

„Zřídil jsi mi záda pěkně, surovče.“

Couvl jsem.

„Neboj, za pár minut se zahojí. Tak hop, Ugly.“

Skočil jsem mu do teplý náruče a začal vrnět, abych se omluvil. Nesl mě dovnitř.

„Jacobe, kdes sebral kocoura?“ zeptal se Carlisle.

„Potkali jsme se po cestě, tak jsem ho vzal domů,“ odpověděl Jake.

Edward se začal chechtat.

***

Když vešel Jacob dovnitř s kocourem v náruči, všechny to překvapilo, ale pak jsem si prohlídnul jeho myšlenky a hlavně myšlenky našeho kocoura. Neudržel jsem se a musel jsem se začít smát. Vidět vyděšenýho Uglyho, jak sedí v lese na zadku před tím naším psiskem, byl pohled k popukání. A co teprve poslouchat ty jejich kecy.

Jen když jsem slyšel, jak Jacob říká Uglymu, že se otisknul do Nessie a čeká, až vyroste, jsem se neudržel a zavrčel jsem. A ještě to ten pacholek chtěl hodit na mě. No to teda pěkně děkuju. Doufám, že má dcera bude mít lepší vkus a pošle ho jednou do háje.

Navíc jsem byl trochu zklamaný, netušil jsem, že se Jake s kocourem tak snadno spřátelí. Kocour měl plnou hlavu toho rodea na zpáteční cestě a zrovna se rozhodoval, že by zítra poprosil Jacoba o další svezení.

Od tý doby, co byl u nás Ugly, se Ness točila okolo něj a Jacoba trochu zanedbávala. Teď se se ti dva sčuchli a...  Ále, darmo mluvit.

Popadl jsem Uglyho a postavil ho před sebe na stůl.

„Můžeš mi vysvětlit, co to tu bylo ráno za cirkus? Co ty záclony?“ zeptal jsem se přísně.

Omlouvám se.

Sklopil uši a zatvářil se provinile.

„Ještě, že Alici napadlo požádat o pomoc Jazze, jinak jsi nám zdemoloval celý byt. Hele, uděláš to znova a k veterinářce příští týden nejedeme, ale pozveme ji k nám.“ Pohrozil jsem mu.

Nééé, já chci vidět Katie. Edwarde, já už to nikdy neudělám. Slibuju.

„Tak takhle se na tebe musí, kocoure,“ pomyslel jsem si a zamnul si ruce.

Ze mě se snad nakonec stane kočičí psycholog.

Povídky od Linfe

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

8)  Petik (16.09.2010 19:46)

luxus

7)  Amisha (16.09.2010 19:21)

Jste mě tak zblbli, že si normálně pořídím kotě... Bože chraň.

6)  Marketa (16.09.2010 18:47)

5)  sakraprace (16.09.2010 18:44)

Tak setkání v lese bylo luxusní A podávání vitamínů Dnes budu mít určitě vysmáté sny

4)  Michangela (16.09.2010 18:42)

Kočka jedoucí na vlkovi???

3)  Iwka (16.09.2010 18:42)

Holky, co mi to děláte? Bolí mě bránice

2)  Hanetka (16.09.2010 18:38)

Holky zlatý, to bylo super! Já už Uglyho miluju tak strašně, že to víc nejde! Team Ugly! Jo! Jo! Jo!

«   1 2