21.08.2010 [18:00], Linfe, ze série Ugly, komentováno 39×, zobrazeno 6031×

Travička zelená, to je moje potěšení.

9. kapitola

Konečně se Edward vrátil odpoledne domů. Rychle jsem pelášil ze schodů a skočil mu rovnou do náručí. Raději bych samozřejmě, kdyby to byla Bella, jenomže on měl tu smůlu (nebo já?), že byl jediný, s kým jsem si mohl popovídat. A já jsem si prostě někomu potřeboval postěžovat. Ten zážitek s doktorem byl fakt děsivej.

Vsadím se, že minimálně tejden z toho budu mít noční můry.

***

Sotva jsem vstoupil do dveří, kocour na mě vlítnul, jako kdyby mu hořelo za ocasem. Okamžitě si začal stěžovat na to, co se mu stalo dopoledne. Vychrlil to na mě rychlostí kulometu a v mysli se mi začaly objevovat obrazy Carlislea s kocourem. A protože znám Carlislea, začal jsem tušit, o co jde. V kocourově podání se zážitek jevil jako národní katastrofa. Snažil jsem se udržet kamennou tvář, ale koutky mi cukaly nahoru.

Kocour si toho všimnul a zhnuseně si odfrknul.

To by mě zajímalo, jak by ses cítil ty, kdyby ti doktor šahal tam, kam mě.

Ač nerad, musel jsem dát mu za pravdu. Cítil bych se taky pěkně trapně.

Ještě chvíli si stěžoval a pak se nechal uchlácholit slibem, že si s otcem promluvím. A jednou plechovkou sardinek.

Plechovku vyžadoval ten holomek hned. Musel jsem ho donést do kuchyně a dát mu ji.

Chvíli po tom se přiřítili do domu Nessie s Jacobem. Malá byla dneska na školním výletě v botanické zahradě a hned mi taky skočila do náruče, položila svou malou ručku na tvář a začala mi přehrávat své dojmy.

Stihnul jsem si akorát pomyslet něco o tom, že dneska si moje hlava asi neoddychne.

Vyprávěla o kytičkách, o malinkatých stromečkách, což měly být asi bonsaje a o milém pánovi, který je provázel celý den po zahradě. Představovala si ho jako prince z pohádky. Pošeptal jsem jí, ať toho pána taky ukáže strejdovi Jakeovi.

Seskočila mi z náruče na zem a odcupitala do kuchyně, kde už Jacob luxoval ledničku. Netrvalo to ani pět vteřin a slyšel jsem nespokojené vrčení.

Jacob se jí roztřeseným hlasem zeptal: „A tobě se ten pán vážně líbil?“

„Nóóó…“ odpověděla Nessie svým dětským hláskem.

Pak už jsem jen zahlédl, jak kolem mě Jacob doslova proletěl a strhával ze sebe triko. Bouchly dveře a zvenku bylo slyšet vlčí zavytí.

Nessie vystrčila hlavu z kuchyně a povídá.

„Tatí, Jacob se naštval?“

„Ne, jenom si něco zapomněl ve škole,“ odpověděl jsem a v duchu se mu škodolibě smál.

Tohle mě vážně nikdy neomrzí. Jenom jsem se děsil okamžiku, kdy mi to vrátí. A přesně jsem věděl, kdy to přijde. V tuhle chvíli jsem nenáviděl to, že moje dcera tak rychle dospívá.

Nessie si odešla hrát nahoru s panenkami a já se přesunul nahoru do Carlisleovy pracovny splnit svůj slib kocourovi. Měl jsem pocit, jako kdybych šel svého dospívajícího potomka zasvětit do tajů bezpečného sexu.

Naposledy jsem se cítil takhle trapně, když jsem ho před svatbou s Bellou žádal o radu, jak si počínat při svatební noci.

***

Právě jsem dolizoval poslední zbytky sardinek z misky, když se vřítil do kuchyně ten indián a vzal útokem ledničku. Chvíli po něm přišla i Nessie, něco odložila na stůl v kuchyni a skočila na něj. Indián měl zrovna v puse narvané obrovské krůtí stehno.

Nevím, co mu ta malá mrška udělala, ale najednou se zamračil a zavrčel. S údivem jsem hleděl na to, jak se jí ptá, jestli se jí ten chlap líbil. Asi se mu ta její odpověď moc nezamlouvala, protože ve vteřině vystartoval z kuchyně. Slyšel jsem už jenom prásknout dveře.

Nessie se zeptala Edwarda, jestli se Jacob naštval, ale odpověď už jsem neslyšel, protože v závanu větru, který způsobil Jacobův úprk, mě do čumáčku praštila nádherná vůně. Vycházela z té věci, kterou Nessie položila na stůl.

Rozhodl jsem se vydat na průzkum.

Stála tam nějaká obyčejná kytka, ale kočky, ta vám voněla. Nevím, co to se mnou bylo, ale najednou jsem v ní měl zabořenou tlamu a přežvykoval jsem ty listy jako nějaká kráva. Chutnala ještě líp, než voněla. Najednou jsem začal mít nějakou veselou náladu.

V řadě za sebou, tři kočičky jdou, ťápají si v trávě, cestou necestou…

Seskočil jsem ze stolu a tlapky se mi rozjely. Nemohl jsem se dopočítat čtyř. Bylo to na kočičí chlup stejný, jako když mi tenkrát u hospody místní štamgasti dali ochutnat to pivo. Trošku jsem se po tom motal.

Kruci, proč jsou ty dveře tak úzký? Au…

V povznesené náladě jsem se konečně dostal do obýváku a až na třetí pokus se vyškrábal do křesla, kde jsem se spokojeně rozvalil.

Zase se otevřely dveře a k mému údivu dovnitř vešla bílá kočka s úžasnou figurou. Posadil jsem se a nonšalantně jsem prohodil.

Hej kotě, nechceš si trochu zašpásovat?

Zase bylo ale něco špatně, ona promluvila Rosiným hlasem.

„Edwarde? Co jste tu prováděli s tím kocourem? Vždyť mu jde každý oko jinam.

***

Slyšel jsem, jak na mě zespoda Rose něco řve. Byl jsem sotva v půlce schodů, když mě zarazil příšerně falešnej zpěv?

Travička zelená, to je moje potěšení. Travička zelená…

Zmateně jsem se rozhlídnul kolem.

„Ten kocour si zpívá?“ zaúpěl jsem a smíchy jsem se chytil za hlavu.

Tím to ovšem neskončilo, on totiž pokračoval dál ve svém monologu.

„Tak co, číčo, už sis to rozmyslela? Dáme jednu rychlovku?“

Došel jsem dolů a skácel jsem se vedle Rose do křesla a ta ho mezitím hladila po hlavě.

Ugly vážně vypadal jako zfetovanej. Jedno ucho nahoru, druhý dolů, packy nekoordinovaně rozhozený kolem sebe a jazyk mu zbůhdarma visel z tlamy.

Rose se na mě vyčítavě podívala.

Zvednul jsem ruce v obraném gestu.

„Co já? Já mu nic nedával a co vím, tak Carlisle mu dopoledne dělal jenom fyzickou prohlídku a namazal mu packy. Určitě mu nic nepíchal,“ bránil jsem se.

Během chvíle se v obýváku zase shromáždili všichni, kdo byli momentálně v domě. Dokonce zrovna dorazil z práce i Emmett. Slyšel jsem ho parkovat dole v garáži. Jen co vstoupil do dveří, jsem se mu vysmál, že mu kocour zase balí ženu, ale že tentokrát přitvrdil na pilu.

Zarazil se, zamračil se a pak hodil oko na Uglyho. V tu chvíli z něj vyšel příšernej řehot.

„Dyť vypadá, že je namol a má halušky.“

„Ale už by si konečně mohl vybrat někoho jinýho než Rose,“ zamumlal a zamyslel se. Všiml jsem si jiskry v jeho oku. To nevěstilo nic dobrého.

Carlisle se sklonil ke kocourovi, kouknul mu na zorničky, zkontroloval tep a pak se postavil. Pokrčil bezradně rameny a nadechl se.

V půli nádechu se zarazil a znovu začichal jako policejní pes.

„Není na tohle expert spíš Jacob?“ pomyslel jsem si.

Obrátil se a zamířil do kuchyně. Vrátil se s nějakou kytkou v náručí.

„Kdo to sem dal?“

Všichni zakroutili hlavami. Pak mě něco napadlo.

„Nessie?“ zavolal jsem na svoji dceru. Za okamžik se ozval dupot na chodbě.

Ukázal jsem na tu kytku a povídám.

„Ty jsi přinesla tuhle kytičku?“

Pokývala hlavičkou.

„Jo taťko, líbila se mi a tak sem ji koupila Esmé na zahrádku.“

Carlisle se začal příšerně smát.

„Tak jste to mládeži trefili přesně. Náš Ugly se nám parádně sjel. Tohle je totiž šanta kočičí a přezdívá se jí kočičí kokain.“

Všichni jsme se obrátili zpátky na Uglyho s výtlemem od ucha k uchu. Bylo to lepší než televize.

***

Jedna packa, druhá packa, třetí a čtvrtá…

Sakra a kde se tady vzala ta pátá?

Jůůů… no tak vítej do rodiny, kámo….

Čim víc pacek, tím líp…

Válel jsem se na gauči a užíval si tuhle jízdu. Kolem mě samý parádní kočky, ale ta bílá, ta se pěkně lísala ze všech nejvíc.

„Číčo, tak už začni.“

Povídky od Linfe

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

19)  semiska (21.08.2010 23:42)

Sjetej Ugly... Jsem totálně vytlemená a jsem zvědavá, jak ho odfetujou

18)  Bye (21.08.2010 23:28)

Hláškující sjetej kocour!
To je skoro lepší, než hláškující sjetej detektiv Phil Marlow!
„Tak co, číčo, už sis to rozmyslela? Dáme jednu rychlovku?“
Ne, tohle fakt nejde!

17)  Lipi4 (21.08.2010 22:29)

Holky, totalne jste me dostaly. Valela jsem se pod pocitacem asi pet minut nez jsem byla shopna napsat tento komentik (jeste, ze jsem to cetla doma jinak by si Martin myslel, ze jsem se zblaznila ). .. ... .. .. .. .. .. .. . Nez jsem to otevrela, tak jsem se zaradovala , ze konecne prijde veterinar a ono houby - houby spis kytka ... Holky meli byste se stydet, takhle nam z Uglyho udelat fetaka .. ... .. ... .. .. ... .. .. .Uz se nemuzu dockat, co prijde priste

16)  Michangela (21.08.2010 21:50)

Bílé kočky nebo bílé myšky? No ty myšky se asi ještě ukážou...

15)  Amisha (21.08.2010 21:09)

Teda to je jízda

14)  Gassie (21.08.2010 20:39)

Sjetej Ugly je dobrej. Holky, moc dobrá kapitola.

13)  Linfe (21.08.2010 19:59)

Michale trochu schizofrenie ne?

12)  Liri2 (21.08.2010 19:34)

Už jsme si udělala seznam pravdiel které musím dodržovat když čtu Uglyho. 1. Nic nejíst! Jinak se udusím! 2. Být ve větší vzdálenosti od počítače jinak ho smíchy rozmátim. 3. Radši to vůbec nečíst protože stejně smíchy umřu

9)  Linfe (21.08.2010 19:29)

Kolikrát jsme vám říkali, že nemáte u čtení Uglyho dlabat, bando nepoučitelná

Ne máme vás rádi, vážně

7)  lied (21.08.2010 19:24)

já nemůžu ani popadnout dech

6)  Hanetka (21.08.2010 18:50)

Já nemůžu... Ugly, ty ďáble! A Edward... Emmett... Jake... holky, jste úžasné.
Další, prosím.

4)  Linfe (21.08.2010 18:30)

Michale: od koho asi, co myslíš?

2)  Mili (21.08.2010 18:18)

Můj bože, kapitola od kapitoly je to lepší a lepší

1)  MisaBells (21.08.2010 17:58)

Sjetej Ugly! Dnes po mně nechtějte dlouhé komenty, to nejde Jen mě nechte se zbláznit

«   1 2