17.08.2010 [16:15], anamor, ze série Učitel i lásky, komentováno 29×, zobrazeno 6196×

Co nečekaného se stane v Itálii? Dopadne to dobře?

První den volna jsem strávila v posteli a spala. Edward a jeho sourozenci se vydali na lov a mě nechali v pokoji jen s příkazem spát, který jsem s radostí plnila. Prospala jsem se celým dnem i nocí a probudily mě až studené polibky na mé tváři. Usmála jsem se a našpulila rty, které chtěly políbit nejvíc. Pokojem se rozezněl smích následován vytouženým polibkem.

„Dobré ráno,“ usmíval se na mě Edward.

„Dobré.“ Posadila jsem se na posteli a hned jsem měla na klíně snídani, do které jsem se bez váhání pustila.

„Co je dnes na programu, pane vychovateli?“ zasmála jsem se.

„No, abych pravdu řekl, dnes jsou nákupy s Alice, abychom pak měli do konce pobytu pokoj,“ usmál se na mě a já věděla, co to znamená - den mučení v obchodech, musela jsem se zamračit.

„No tak, Bell, jeden den s nimi, a pak jsi půjdeme každý svou cestou. Myslím jako po párech,“ usmál se na mě. Jo, to bylo přijatelné, chtěla jsem už být sama s Edwardem.

Jen co jsem dojedla, už na dveře ťukala Alice. Navlékla mě do upnutých červených šatů kousek pod zadek a i poté, co jsem se s ní chvíli prala, i když to bylo marné, mě navlékla do bot na podpatku. Vlasy mi Rose sčesala do drdolu a lehce nalíčila.

Alice si vypůjčila žluté Porsche, Emmett Jeep, je věrný svojí značce, a Edward Ferrari. Bylo rudé jako moje šaty a já měla pocit, že to udělal Alice naschvál. Během jízdy jsem raději mlčela a nekoukala se na tachometr. Myslím, že bych to nevydýchala, kdybych přesně věděla, kolik jedou.

A tak nebylo divu, že jsme v Římě byli během chvilky, tak měla Alice dost času na svoji mánii. Všechna auta se zastavila na parkovišti u jedné ulice, která byla plná značkových krámů. Všichni se hned otočili na naše auta. Edward vystoupil a pomohl i mě, když lidé pořád koukali, raději jsem sklopila obličej k zemi, abych je nevyděsila jizvou, proklínala jsem Rose za ten drdol.

Edward párkrát zavrčel, poté mě objal kolem pasu a následoval Alice do prvního obchodu. No, a jak to dál následovalo to je snad jasné. Alice běhala po obchodech, vybírala oblečení a my si ho poslušně zkoušeli. Jen když byl čas oběda, tak mě Edward zachránil. Jel se mnou do pravené italské pizzerie, kde jsem se najedla té nejlepší pizzy, co jsem kdy jedla.

A pak jsme jeli zpět do toho blázince. Alice snad vykoupila vše, co tu měli. Až nakonec zbylo spodní prádlo, to Alice vyhodila kluky, aby odnesli tašky. Alice si nemohla vynachválit, jak kvalitní a krásné je. A tak toho koupila všem trochu víc, i Esme.

Myslela jsem, že se pojede už konečně domů, ale to jsem se hluboce mýlila. Alice mě odvedla do nějaké restaurace s tím, že si Edward musel něco zařídit. Objednala mi jídlo, a pak odešla s tím, že nemám odcházet, dokud si pro mě nepřijde Edward.

Tak jsem podle pokynů jedla těstoviny, co mi objednala, a bylo to opravdu dobré. Zbývala mi polovina, když si ke mně přisednul Edward. Vesele se na mě usmíval. Když jsem si ho ale prohlédla, zarazila jsem se. Měl na sobě totiž oblek. Podívala jsem se na něj se zvednutým obočím.

„Alice mě donutila,“ usmál se na mě a mě pak do šlo, že jsme v luxusní restauraci. Dnes mi to tedy pálilo.

Edward se na mě díval celou dobu, co jsem jedla. Pak ještě objednal víno. To jsem na něj koukala překvapivě, protože mi nikdy nedovoloval pít ani pivo. Když jsem dojedla a dopila, vedl mě k autu a já si myslela, že by jsme mohli jet konečně do hotelu, jenže jsem se opět mýlila. Edward mě vezl hlouběji do města. Venku už byla tma a na ulicích skoro žádní lidé. Podívala jsem se na budíky a zjistila, že už bude deset. To mě vážně překvapilo, že je tolik.

Edward se vedle mě celou dobu vesele usmíval, i když se mi zdálo, že je trochu napnutější. Ale nechala jsem to být, něco mi říkalo, že by mi to stejně neřekl.

Zastavil a obešel auto, aby mi otevřel, krásně se na mě usmíval.

„Co kdybychom se šli projít?“ zeptal se mě a já mu s radostí přikývla. Jednou rukou mě vzal kolem pasu a vedl mě mezi ulice. Po nějaké době se ale zastavil.

„Mám pro tebe překvapení,“ usmál se a pak mi dal pásku na oči. Věděl, že mi dělá problém chodit, když vidím, natož, když jsem slepá.

Vzal mě do náruče a já vypískla, jak jsem se lekla. Nechala jsem se nést do neznáma, opřela jsem si hlavu o jeho rameno.

„Neusni mi,“ zasmál se mi do ucha, a poté mě na něj lehce políbil. Po chvíli mě položil na zem. Stála jsem k němu zády, sundal mi pásku z očí.

Když jsem je otevřela, zůstala jsem zaraženě zírat. To, co jsem uviděla, byla naprostá nádhera. I když jsem si myslela, že za bílého dne to byla krása, co teprve teď?! S Edwardem jsme totiž stáli před Fontánou di Trevi, která byla nádherně osvícena. Na černém nebi byly vidět hvězdy. Byla to naprostá nádhera. Otočila jsem se k Edwardovi, který se na mě usmíval. Natáhla jsem se k němu a políbila ho.

Odtáhl se po chvíli ode mě. Viděla jsem na něm, jak je nervózní a nechápala to. Jednou rukou si šáhl do kapsy a hned na to si přede mě klekl. Dobře, teď mě zaskočil.

„Vím, že je to brzo a moc dlouho se neznáme, ale když jsem tu byli s ostatními, uvědomil jsem si, že chci být s tebou navždy. A taky to, aby ses stala mojí ženou. Isabello Marie Swan, vezmeš si mě?“

Dobře, tohle jsem vážně nečekala. Cítila jsem, jak můj obličej ztuhl v překvapeném výrazu. Můj mozek se pokoušel pracovat na plné obrátky, ale nějak mu to nešlo moc rychle. Když mi to ale došlo, nemohla jsem tomu uvěřit. Dívala jsem se na Edward, který stále klečel a s obavami v očích se na mě díval. Myslím, že ho teď víc než jindy štvalo, že mi nevidí do hlavy. Pak se můj pohled ale zaměřil na krabičku v jeho rukou a já oněměla ještě jednou.

V modré saténové krabičce byl totiž, jemný prstýnek z bílého zlata sbíhajíc se dopředu, kde konce shora a zezdola držely asi diamantový kamínek ve tvaru srdce.

„Ano!“ pomalu jsem nakonec vykřikla. Vrhla jsem se mu kolem krku. „Nic jiného si nepřeju, tisíckrát ano,“ zasmála jsem se a pevně ho objala.

Přitiskl si mě blíž k sobě, a poté vzal můj obličej do svých rukou a začal ho zasypávat polibky na každý kousek. Musela jsem se smát. Když slíbal každý kousek mého obličeje, zaútočil na moje rty.

Lapala jsem po dechu, když se odtáhl. Chtěla jsem mu říct, aby mi nasadil prsten, ale ten už dávno byl na mém prstě, užasle jsem se na něj dívala. Už vím, co si zařizoval.

Ještě nějakou dobu jsme se tam objímali, než mě dostihla únava a tak mě Edward odvezl do hotelu. Po cestě jsem usnula.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

28)  Nika (15.06.2011 19:09)

krááásne, úžasné... proste perfektné

27)  Jana (19.08.2010 09:20)

nááááádhera...krása...úžasné...

26)  piskot94 (18.08.2010 20:21)

ah! nádhera! nemm slov, třeba příště

22)  Michangela (17.08.2010 22:50)

21)  semiska (17.08.2010 22:33)

Tak tohle jsem opravdu nečekala Už jsem se začínala bát, že se bude něco dít, ale tohle opravdu ne. Krásná romantika a písnička jakbysmet. Moc jim to přeju a těším se na to,co vymyslíš příště

20)  Mili (17.08.2010 22:07)

To bylo fantastické a ten závěr

18)  Linfe (17.08.2010 20:29)

romantikááááá jako prasééé. To bylo úžasné. Taky bych si ho vzala třeba hned druhý den

17)  Monelien (17.08.2010 20:12)

Dneska jsem celá na měkko a do toho tohle Nádhera

15)  sakraprace (17.08.2010 19:52)

Tomu říkám romantika Nádhera

14)  lied (17.08.2010 19:44)

to bylo tak romantické

11)  Abera (17.08.2010 18:03)

Wow krásný

10)  ctenarka (17.08.2010 17:24)

Teda.... tou krásou jsem ani nedýchala a ta písnička k tomu nádhera

1 2   »