19.07.2010 [19:45], anamor, ze série Učitel i lásky, komentováno 16×, zobrazeno 3788×

Jak bude reagovat Charile na Bellin nápad ohledně Vánoc? A co Edward, nerozmyslí si to ještě?

Ráno jsem se probudila už jako několik týdnů s dobrou náladou. Oblékla jsem se, umyla a vydala dolů ke snídani, kde už seděl Charlie. Vzala jsem si vločky, nasypala je do misky, zalila mlékem a posadila se naproti němu. Seděl jako vždy, v ruce noviny a hrnek kávy na stole.

„Tati?“ začala jsem plnit svůj plán.

„Ano, Bells, co potřebuješ?“ Dál se koukal do novin.

„Co kdyby byl u nás na Štědrý den profesor Cullen?“ zašeptala jsem opatrně a čekala na jeho reakci. Okamžitě dal pryč noviny a skenoval mě pohledem.

„A to jako proč?“

„No… nemůže jet za rodinou, zaslechla jsem to. A na svátky by nikdo neměl být sám. Navíc ho neznáš a takhle ho budeš moci opít a vyslechnout,“ mluvila jsem, jako by se nic nedělo, a začala uklízet nádobí. Charlie se na mě díval a bylo vidět, že o tom přemýšlí, což bylo dobré znamení. Kdyby nechtěl, řekl by hned ne a nepřemýšlel by o tom.

„To není špatný nápad. Je vidět, že jsi moje dcera, pálí ti to,“ zasmál se. Úkol byl splněn na jedničku. Musela jsem se pochválit, vzala jsem si věci a vyrazila do školy.

Byla jsem ráda, že mi to tak skvěle vychází. Těšila jsem se celý den, až to řeknu Edwardovi. Dnes nešel na oběd, bylo tedy jasné, že je v učebně a čeká, až začnou chodit studenti. Rychle jsem se tedy najedla a šla do učebny.

Edward seděl za stolem a opravoval písemky. Pomalu jsem se tedy vkradla do třídy a zavřela za sebou.

„Co potřebuješ, Bello?“ zeptal se, aniž by se na mě podíval.

„Nikdy mě nepřestane fascinovat, že mě poznáš, i když se nedíváš,“ zasmála jsem se a šla si sednout do první lavice proti němu.

„Máš krásnou vůni, kterou nejde nepoznat,“ vysvětlil mi a podíval se na mě.

„To je dobře. Mám pro tebe novinku. Charlieho jsem ukecala, takže se budeš ve Štědrý den hlásit u nás doma,“ usmála jsem se na něj.

„Stále nevím, jestli je to dobrý nápad,“ řekl potichu.

„Nepovídej, že by ses bál Charlieho služební zbraně,“ zasmála jsem se.

„To ne, ale aby si nezačali myslet, že mezi námi něco je, nepotřebuju vetší pozornost než mám,“ mluvil zamyšleně.

„Mezi námi nic není, navíc tě pozve Charlie,“ zašeptala jsem a najednou mě mrzela moje první věta. Raději jsem to nechala být a šla si sednou do své lavice, připravila jsem si věci a akorát začali přicházet ostatní. Během hodiny jsem ho nevnímala a tak když mě vyvolal, nevěděla jsem, co se děje. Když to udělal potřetí, napomenul mě jako každého jiného.

Na tělocviku jsme dnes cvičili normálně místo nějaké hry. Bylo na výběr a já si vybrala běh a posilování, protože u toho dalšího asistoval profesor.

A já nevím proč, cítila jsem se uraženě a naštvaně. Možná za to mohlo to, že se z toho chce vykroutit. A já chci mít krásné svátky a bez něj nebudou.  Po hodině jsem se co nejrychleji vydala k autu a jela domů. Bylo to poprvé, co jsem udělala něco takového a nečekala na Edwarda.

Doma jsem potřebovala něco dělat, tak jsem se pustila do večeře. Sice trochu brzy, ale potřebovala jsem se zabavit.

Ty se mnou nemluvíš? přišla mi uprostřed vaření zpráva. Chvíli jsem přemýšlela, jestli odpovědět, ale pak mě nenapadalo jak, tak jsem to nechala a raději vařila.

Omlouvám se, ale vážně nevím, jestli je to dobrý nápad.

Měl smůlu tím, že tu nebyl a nemohl na mě působit svým úsměvem a jeho kajícným výrazem a těm psíma očima, nedala jsem se zlomit.

Nejdřív souhlasíš, a pak se vykrucuješ. Tak si trhni, chtěla jsem jen hezké svátky.

Jídlo jsem dodělala, a pak šla uklidit. Vážně jsem v poslední době tenhle dům zanedbávala a byla víc u Edwarda. Když já se tam cítila tak dobře. Hlavně když mi hrál na klavír, to jsem byla snad na vrcholu štěstí.

Omlouvám se, jen jsem asi dostal strach z místního náčelníka policie.

Jsi upír, Edwarde, co by ti mohl udělat?

Zakázat mi stýkat se s jeho dcerou. Tak tohle mě dostalo a já cítila ten připitoměly úsměv na tváři.

A jak jsi se tedy nakonec rozhodl? Byla jsem odhodlaná s ním nepromluvit, když řekne ne.

Že to risknu a budu na vánoce s vámi. Proč mám někdy pocit, že mi čte myšlenky?

Dobře tedy, zítra ve škole se uvidíme.

Proč až zítra? Musela jsem se smát a to dost nahlas.

Protože uklízím dům, který už nějakou dobu zanedbávám kvůli tobě.

Dobře, tedy zítra. Dávej na sebe pozor, já si zajdu na lov.

Užij si ho, já se pokusím nezmrzačit.

Celý den jsem uklízela vše okolo domu, co bych měla dělat pravidelně a ne to takhle zanedbávat. Když bylo vše hotovo, začala jsem se učit v pokoji. Stejně to bylo divný, že jsem nebyla s Edwardem. A pořád jsem na něj myslela.

A čas se hlavně bez něj vlekl, když konečně přijel Charlie domů. Ohřála jsem večeři, a pak s ním chvíli koukala na televizi. Když bylo dost pozdě, osprchovala jsem se a zalezla do postele.

Ráno bylo zvláštně poklidné. V klidu jsem se připravila a šla dolů, kde byl Charlie. Udělal jsem si svou obvyklou snídani a potichu jedla. Když se Charlie nečekaně ozval.

„A na kolikátou mám Cullena pozvat?“ Musela jsem se smát.

„Je mi to jedno, stejně budu od rána na nohou,“ pokrčila jsem rameny a pospíchala do chodby.

Byla jsem ráda, když se Charlie vrátil domů s tím, že profesor Cullen souhlasil. No, já to věděla, protože v době, kdy mu volal, byl se mnou, že?! Jak jinak.

Nemohla jsem se dočkat Vánoc, protože jsem věděla, že budou senzační. Jela jsem nakoupit dárky s holkami a i přesto, že jsme si řekli žádné dary, bylo mi jasné, že mi něco Edward pořídí, prostě jsem ho už znala moc dobře.

A byla jsem překvapená, když jsem našla něco skvělého pro něj. A byla jsem si jistá, že to ve své sbírce, kterou jsem několikrát prošla, nemá.

Našla jsem totiž cédečka, kde byly všechny skladby Debussyho a spousty dalších dobrých klavírních skladeb z doby, kdy byl Edward člověk. Ten dárek se mi pro něj líbil a byla jsem zvědavá, co na něj řekne.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

16)  kikketka (18.06.2011 11:28)

Teda, trochu mě dostalo, že si Charlie pozve cizího člověka na Vánoce do domu, ale je to Edward, tak mu to odpouštím

14)  sakraprace (20.07.2010 06:06)

Krásné, moc se těším na vánoce.

12)  Abera (19.07.2010 22:25)

Krásný

10)  semiska (19.07.2010 22:05)

Suprová kapitolka.
Na začátku jsem málem dostala infarkt z toho, že Edward odmítl strávit Vánoce s Bellou a Charliem. Ještě že to dopadlo dobře.
Moc se těším na další pokračování.

9)  Mili (19.07.2010 21:37)

Skvělá kapitola

8)  Radussska (19.07.2010 21:35)

7)  piskot94 (19.07.2010 21:16)

takže Bella dokáže svůdnému Edwardovi říct i "Tak si trhni" moc krásné, strašně se těším na pokráčko

6)  Michangela (19.07.2010 20:49)

5)  Linfe (19.07.2010 20:43)

A máme tady další Vánoce, proč lidi píšou zrovna o Vánocích v tom největším vedru to nemůže být shoda náhod opět krásné a opět krátké

3)  Evelyn (19.07.2010 20:12)

Jůů, krásná kapitola

2)  sfinga (19.07.2010 19:59)

Bella, která se dokáže na Edwarda lehce pohněvat? Prima
Jen mě zajímá, co koupí on jí. A neříkej, že nic. Nebudu ti to věřit.
Díky za krásnou kapitolku

1