26.09.2010 [20:45], sfinga, ze série Blackovi III. - Tristan Black, komentováno 26×, zobrazeno 6133×

Příjezd Christine.

Reakce Rhii.

Jedna malá sázka.

Zlá zpráva.

Christine v Cairngorms

Přál jsem si, aby zpáteční cesta trvala věčně. Abych co nejvíc oddálil setkání Christine a Rhiannon. Seděl jsem za volantem, táta vedle mě a Christine vzadu. Občas jsem mrkl do zpětného zrcátka. Mlčela, dívala se z okna, a co chvíli pokrčila nos. Táta jí moc nevoněl.

No, holčičko, připrav se, jestli ti páchne jeden vlk, co budeš dělat, až se octneš ve společnosti devíti.

V hlavě se mi svářily dva hlasy. Jeden ji bránil.

Nemusela tě přijít varovat, mohla se na tebe vykašlat.

Kdo ví, co za tím vězí. Odporoval mu druhý.

Byl jsi s ní dobrovolně.

Nebyl, připadám si zneužitej.

Ale, no tak, líbilo se ti to, neříkej, že ne.

Je to Volterrská děvka.

A co tvoje Rhia, taky byla ve Volteře a spala s Demetrim, to ti nevadí?

Mlč, nemám ji rád a hotovo.

„Tristane, no tak, vnímáš mě?“ Uchechtl se táta.

„Co, co je?“ probral jsem se.

„Mluvím na tebe takovou dobu a ty nereaguješ. To už se nemůžeš dočkat tý svý malý Skotky?“

„Jo, uhád‘ jsi.“

To víš, budu ti vypravovat, na co myslím.

„Já jen, jestli to nevadí, že se blížíme ke Cairngorm a měli bychom zavolat Romaně, aby nám uvolnila cestu.“ Rýpnul si táta.

Poprvé za cestu se Christine ozvala.

„Ty někoho máš, Tristane?“ V jejím hlase jsem slyšel údiv.

„Jo, promiň, neřekl jsem ti to. Mám. Jsme spolu už rok,“ vysvětloval jsem.

„A to mě vezeš k ní? Co na to bude říkat, že sis přivezl bývalou milenku?“ divila se.

„To, kdybych věděl,“ povzdech jsem si.

„Neboj, skousla Sam, překousne i Christine. Přinejhorším na hradě založí Klub Tristanem odložených žen,“ chechtal se táta.

Cairngormský les

Blížili jsme se k hradu a ve mě se něco svíralo. Co Rhia, co proboha Rhia? Větve se rozhrnuly a vyšli jsme na cestu k budově. U brány na kameni seděla ta, na kterou jsem právě myslil. Nedbal jsem přítomnosti táty a Christine a bleskem se ocitl u ní. Zdvihl jsem jí do náruče a hladově políbil. Tolik mi chyběla. Omotala mi nohy kolem pasu a ještě víc se ke mně přitiskla.

„Nemusíš před námi demonstrovat svou zamilovanost,“ smál se táta.

Otočil jsem s Rhiou  k nim a vyprskl smíchy. Táta se šklebil jako normálně, ale Christine mi nejvíc ze všeho připomínala rybu. Němě otevírala a zavírala pusu a nevydala ze sebe ani hlásku. Konečně se vzpamatovala natolik, aby se jí vrátil dar řeči.

„Camillo!“

A jéje už to tu máme zase.

Rhiannon se svezla z mé náruče a pozdravila vyjevenou upírku.

„Ahoj, Christine, dlouho jsme se neviděly, co?“

„Ty… on… vy?“ koktala Christine a mě to přišlo roztomilé.

„Zájmena by ti celkem šla,“ smál jsem se a přitiskl si Rhiu na břicho.

„Páni, bývalá gardistka a upír s neuvěřitelně silným darem. No, tak to už se Arovi nedivím, že se tak vzteká.“ Okomentovala situaci a začala se usmívat.

„Christine, dovol, abych ti představil svou přítelkyni pod jejím pravým jménem. Rhiannon z Farrannova klanu. Jinak jeho dcera a sestra Nialla alias Nicka.“ Pronesl jsem trochu obřadně.

Pak jsem si uvědomil, že stále stojíme před hradem.

„Tati, dovedeš, prosím, Christine dovnitř sám? Potřebuju něco Rhie vysvětlit.“ Zeptal jsem se a čekal na nějakou jeho sarkastickou poznámku. Nedočkal jsem se. Táta jen kývnul hlavou, vzal Chris za loket a vedl ji dovnitř.

Osaměli jsme.

Než jsem stačil něco říct. Rhia začala sama.

„Ani slovo. Už mám dost toho, jak se mi pořád omlouváš. Nejsi s ní, jak vidím, dáváš přednost mě, tak se přestaň tejrat.“

„Rhio, já…“

„Opakuj si – nejsem Edward, nejsem Edward.“

Koukal jsem jak puk.

„Proč do toho taháš Edwarda?“

„Protože, co jsem ho poznala a co mi řekla Bella, taky má tendenci stále se omlouvat. A to i za věci, které nezavinil. Takže jedem. Nejsem Edward… řekni to.“

„Rhio, ty jsi neuvěřitelná potvůrka a na to znám jediný recept.“ Chytil jsem ji, přehodil jsi přes rameno a upíří rychlostí jí odnášel do parku na naše místo.

„Tristane, to je brachiální násilí. Pomoc, kde jste kdo. Jacobe, tvůj syn zešílel.“ Hulákala Rhia, ale chechtala se.

U studny jsem ji položil do trávy. Smích utichl a nahradilo ho čisté vzrušení. Její dotyky vyhnaly z mé hlavy všechna proč a všechny pochyby. Měla pravdu. Jsem dospělej a musím se tak chovat.

Vzal jsem si ji jako chlap. Rázně a něžně.

Vraceli jsme se do sálu, odkud se ozýval smích. Na prahu jsem se zarazil. Všichni se chechtali neuvěřitelnému výjevu. Na klíně Edwarda, který měl ve tváři blažený, až lehce připitomělý výraz seděla Christine. Bella stála u nich a smála se. Jediný, kdo se mračil, byl Emmett. Právě vytahoval z peněženky svazek bankovek a odpočítával peníze. Část jich podal Hansovi a Niallovi.

„Co se tady děje?“ vyhrkl jsem a divil se, proč Bella po Christině neskočí a neudělá z ní trhací kalendář.

„Ále, nikdo kromě mě, nevěřil Christině, že si jen pomyslí a dostane chlapa, kterýho se jí zamane. Vsadili jsme se s Emmettem, že to dokáže. Poprosila místní dámy, aby byly v klidu, že to včas zarazí a potom jí Emmett musel na lístek napsat jméno toho nešťastníka. A tvůj strejda vsadil na těžkej kalibr a určil Edwarda. Jak to dopadlo, vidíš.“ vysvětloval Niall.

„Christine, zruš to. Podívej se na něj, vždyť ani nevnímá dění kolem sebe. Znám ho, až si to uvědomí, propadne se studem.“ Poprosila Bella.

V tu chvíli se Edward začal tvářit normálně. Vyděšeně bleskl očima po Chris a vyskočil jako by ho píchlo. Chris to nečekala a sesypala se na zem.

„Džentlmen zrovna nejsi, milý Edwarde.“ Postěžovala si a vyskočila na nohy.

Edward se omluvně otočil na Bellu.

„Belli!“

„Nech to být, vím, že tě ovládala a sami jsme si o to řekli, ne? Jen jsem netušila, že náš připitomělej bratříček vybere zrovna tebe.“ Bella se krásně usmívala.

„Hele a koho lepšího jsem jí měl nabídnout? Počítal jsem, že jí odolá. Je to přece náš Pan Celibát, ne?“ Emmett se vztekal jako dítě, kterýmu sebrali jeho oblíbenou hračku.

„Jazzi, co jsi ze mě cítil?“ Byl zvědavý Edward.

„Zamilovanost ne. Spíš tělesnou touhu a potřebu vlastnit ji.“ Vysvětloval Jasper.

„Jo, to už jsem s ní zažil,“ houknul jsem, když jsem si vzpomněl, kolik hodin jsme v kuse promilovali.

„Jenomže, broučku, v tvým případě jsem svůj dar nepoužila. Tys‘ to chtěl z vlastní vůle.“ Dorazila mě Christine.

Najednou si Hans vzpomněl.

„Tristane, přiznej, kde máš schovaný další baby? Za chvíli s tvých bývalek postavíme údernou jednotku.“

„Moc vtipný,“ zamračil jsem se.

„Počkej a co Diana?“ má milovaná sestřička mi připomněla mou lidskou přítelkyni.

„Hele, Eli, mám proti tobě výhodu. Ještě se nestalo, že by mě nějaká bývalka chtěla zabít,“ připomněl jsem ségře Bobbyho Smithe a jeho snahu Eli a Sethovi ublížit.

Eli se zatvářila kysele, ale dál neryla.

Dny ubíhaly. Christine se chovala slušně. Měla co dělat sama se sebou. Přizpůsobení zvířecí krvi snášela obtížně, ale nepovolila. Měla docela silnou vůli, to se musí nechat. Eli měla strach, jak bude reagovat na prcky, protože jsou to lidé, ale Chris řekla, že jí spíš páchnou, než aby jejich vůně vábila. Hm, takže o budoucnosti Charlieho a Billyho bylo rozhodnuto. Vlkodlaci jako jejich rodiče.

Nevím, ale teď, když mě nechala na pokoji, jsem se o ni najednou zajímal víc. Tedy jen jako kamarád. Chris byla chytrá, vzdělaná, mluvila mnoha jazyky, dobrovolně se nechala zpovídat Farranem a Carlislem a… chlapy nechala na pokoji. Sám jsem zažil, jak frustrující je, když jste sólo v domě plném šťastných dvojic a nechápal, že jí to nevadí. A taky mě štvalo, že kdykoliv jsem na to pomyslel, Edward dostal záchvat smíchu.  A pak jsem tomu přišel na kloub. Teda, vlastně přišli.

Byl večer a bylo jasno. Rozhodli jsme se s Rhiou vylézt do observatoře a mrknout na hvězdy. Už když jsme lezli z podkroví, slyšeli jsme povědomé zvuky. Že by Emmett s Rose? Ti jsou známí tím, že si vybírají neobvyklá místa.

Na terase byl pár pohroužený do nejstaršího tance na světě. Do milostného tance. Ti dva byli Christine a – Niall.

Vycouvali jsme zpátky a děkovali bohu, že vítr foukal směrem k nám, takže nás ti dva nezaregistrovali. Seběhli jsme do našeho pokoje a pak vybuchli smíchy. Chris a Niall. Jedinej nezadanej chlap tady. Holka je formát, dodržela svůj slib.

Tři týdny po příjezdu Chris zazvonil tátovi telefon. Šel si to vzít do Brianovy jeskyně a za chvíli se vrátil. Lekli jsme se ho. Byl bledý a rty se mu třásly.

„Volal Logan z La Push. Sam, Emily, Sethovy rodiče a Larry Ateara zmizeli,“ řekl a zhroutil se s hlavou v dlaních.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

5)  Gassie (26.09.2010 21:13)

Ou! Tak krásná a oddychová kapitolka a takový konec!
Christine, co svedla Edwadra mě dostala
Vítání Trise s Rhiou bylo kouzelné
Ale ten konec Mají je Volturiovi, co? Nevypadá to dobře. Bojim, bojim

4)  Wendy (26.09.2010 21:08)

Sfin, nebylo to nějaký krátký? Sotva jsem začala číst a byl konec a ještě k tomu byl
Nenašel by se tam pro nás ještě kousek

3)  krista81 (26.09.2010 21:07)

Tak jsem ráda, že Christine dodržela slovo a že si nabrnkla nezadaného Nialla - no čemu se divit, všichni spárovaní a jen oni dva sami - to se tak nějak dalo čekat.
Emmettovi hlášky perfektní jako vždy a dostalo mě: nejsi Edward, nejsi Edward
Ovšem ten konec - zlí a hnusní Volturiovi takhle na naše vlkouše?????? Nééé. Průšvih je tady.

2)  MisaBells (26.09.2010 20:57)

neeeeeeee Iví zruš to!!! Žádná zmizení!!! Zruš to! Ivííí prosíííím!
Heh, fajn, už jsem normální ( v rámci možností). Kapitola se četla sama potvora! Jak by řekl můj přítel, kdyby tohle bylo jídlo: Bylo to strašně dobrý, ale smrdělo to málem, není tam ještě?
To tak nějak vystihuje mé momentální pocity! Tohle hodně smrdělo málem! Chci trojitý nášup, prosííím bylo to prostě Sfingovské!

1)  Hanetka (26.09.2010 20:54)

A do p..ele práce. Taková krásná kapitola a takový konec? Ale abych byla upřímná, napadlo mě to taky, už minule, jen jsem doufala, že Volturiovi budou blbější než já a nedojde jim to. Sakra, sakra, sakra! Hele, kdy bude další díl? Dneska mají všichni tak napínavé konce, že to asi nerozdýchám!

«   1 2