18.07.2010 [19:00], sfinga, ze série Blackovi III. - Tristan Black, komentováno 34×, zobrazeno 7519×

Tristan je první člověk, který se spontánně změnil v upíra. Jeho rodokmen je totiž zvláštní: rodiče jsou vlkodlak a poloupír, prarodiče upíři. Je to jeho prokletí, nebo dar? A co mu život přinese?

Rozhodnutí

Svítalo. Seděl jsem na střeše našeho domu a pozoroval, jak se sluneční kotouč pomalu klube z příkrovu mraků. Nebude to na dlouho. Podle Alice se po osmé ranní zatáhne. Nebude pršet, ale slunce svítit nebude. Ideální den pro upíří svatbu. Vlastně vlkodlačí.

Eli se Sethem do toho dneska praští, konečně. V duchu jsem se usmál. Přesně před měsícem jsme byli všichni na lovu. Teda skoro všichni. Eli prohlásila, že ještě není úplně v pořádku a Seth zůstal s ní. Nedivil jsem se mu, po tom, co si s ní prožil. Carlisle s Esmé se taky vymluvili. Předpokládali jsme, že chtějí využít prázdného domu k upířím hrátkám, jenže ráno jsme je našli na zahradě s dvojčaty.

„Co je s Eli?“ vyhrkl táta zděšeně.

„Nic, co by bylo,“odpověděl Carlisle. „Jenom si potřebovali se Sethem ověřit, jestli nezapomněli jistou činnost.“

Pohled na tátu byl pro bohy. Bylo přesně poznat, kdy mu to zapálilo. Začal se smát.

„Takže tím mi chcete nenápadně naznačit, že území mého domu je minový pole, co? Radši mám našlapovat zlehka a potichu.“

„Třeba nahlas, otče,“ ozval se za námi příjemný alt. Ségra. Připlížili se tak potichu, že ani upíři je téměř nezaregistrovali. Eli popadla do náruče Charlieho, Seth Billyho.

„Chtěli jsme vám něco říct,“ začal Seth. „Vím, že to děláme na přeskáčku, ale konečně jsme se dopracovali k tomu, že se vezmem.“ Když ustal všeobecný jásot, během kterého dvojčata spustila řev a po době nezbytně nutné k jejich utišení, pokračoval. „A Eli si přeje, aby jí svatbu zorganizovala Alice.“

Alice okamžitě skočila Eli kolem krku, ta to nečekala a málem upustila svýho syna. Radši ho strčila mámě, která na ni koukala s vykulenýma očima.

„Eli? To nemyslíš vážně? Buď jsi tak šíleně odvážná, anebo jsi blázen. Ty nevíš, do čeho se hrneš. Když jsme se s tátou brali my, víš, jakou práci nám to dalo utajit?“

„Ale já to chci dobrovolně, Ať je nějaká sranda. A mám jen jednu podmínku. Chci pozvat La Pushskou smečku.“

„No to máme tedy radost,“ nakrčila svůj dokonalý nos Rosalie. „Zasmradí celý dům.“

Věděl jsem, o čem mluví, jejich pach byl, mírně řečeno, nepříjemný. Dalo se na to zvyknout. Jen chtít. Tátu, Eli a Setha jsem už nevnímal. Sam mi tenkrát taky nevadila. Jenže teta Rose prostě nedokázala žít bez remcání.

„No, jestli je to pro tebe taková oběť, Rosalie, nebylo by pro tebe lepší, kdybys na pár týdnů odjela s Emmettem na dovolenou?“ pronesla docela jedovatým tónem Bella. „určitě se nám do tvého návratu povede vyvětrat.“

„Rosinko, to přece vydržíš,“ škemral Emmett. „Já nechci přijít o zábavu s vlčaty.“

Rosalie se nejdřív zamračila na Bellu, potom se usmála na svého muže a s hraným povzdechem souhlasila.

A potom začal kolotoč. Alice byla k neutahání. Hm, blbej příměr, vždyť je upír. No, prostě nezmar. Ještě, že my chlapi jsme dostali na starost hrubou práci, jako je stěhování nábytku a odvoz a dovoz. Horší na tom byly holky a nejhůř to snášela Bella s mámou. Jak mohly, tak zdrhly z dosahu Alice a zašily se k nám. Vymlouvaly se na to, že někdo musí hlídat prcky, když Eli nemůže. Moje ségra totiž propadla vlivu Alice. Holka, která v šesti odmítala mašli do vlasů, protože je to moc holčičí, teď dobrovolně podstupovala různý zkrášlovací procedury, trávila hodiny zkoušení svatebních šatů a vybírala nejdokonalejší boty.

Ale zase tak moc se nezměnila, protože když se jí něco nelíbilo, dokázala Alici poslat do háje. A ono se jí nelíbilo skoro všechno. Alice měla úplně jinej vkus než Eli. Být po jejím, byly všude mašličky, serepetičky, ozdůbky. Eli chtěla velkou, ale zároveň jednoduchou výzdobu. A to platilo i o šatech. Vlastně, když na to koukám s odstupem, Eli si prosadila všechno po svým. Tři dny před svatbou přijela smečka. Sethovi rodiče, Sam s Emily, Logan se svou ženou Monikou, Larry a Samanta. Ostatní se omluvili. Když z auta vystoupila Sam, zůstal jsem na ni zírat. Pamatoval jsem si sedmnáctiletou holku, samá ruka, samá noha a teď… byla z ní dokonalá kráska. Od Setha jsem věděl, že studuje vysokou v Seattlu. Koukal jsem na ni asi hodně vyjeveně, protože vyprskla smíchy. Potom nenápadně kývla hlavou a ukázala na stranu. Pochopil jsem to a po anglicku se s ní zdejchl.

Určitě jsme ani jeden neplánovali to, co se přihodilo, ale jisté je, že jsem se po třech krásně strávených hodinách musel proplížit k nám domů, oblíct si náhradní oblečení a ukrást ségře triko a džíny, aby Sam nemusela jít zpátky nahá. Bylo to s ní nádherné, nemusel jsem se tak kontrolovat, jenomže jsme oba věděli, že v našem případě je to přitažlivost tělesná, nikoliv duševní. Věděl jsem, že zítra odjede a už ji asi neuvidím. Měla v plánu dostudovat, dokázat se nepřeměňovat, najít si kluka a žít normální život. Vlčí období brala jako nádherný dobrodružství, ale nemělo být náplní jejího života. Ona nemusela váhat mezi smrtelností a nesmrtelností jako moje sestra. Znala jen život vlčí smečky a věděla, že jednou přijde čas s tím přestat.

„Víš,“ řekla mi. „Kdybych se do tebe zamilovala, totálně a nevratně, neváhala bych ani chvilku, stejně jako Jacob v případě Ness, ale oba víme, že to, že je nám spolu dobře, nestačí.“

Slunce se vyhouplo a paprsky se dotkly mé kůže, která se okamžitě rozzářila. Naštěstí bydlíme dostatečně daleko od nebližšího lidského obydlí, takže jsem nemusel mít strach, že si mě někdo všimne. Věděl jsem, že za chvíli začne po mě sháňka. Alice má určitě ještě tisíc věcí, který budu muset já, nebo někdo jiný zařídit.

Vzpomínal jsem na rozlučku se svobodou. Co dělaly holky netuším, ale my jsme Setha vytáhli na lov. Taky jedna tradice. Ono se nic jinýho ani dělat nedalo. Jít do striptýzovýho baru?  Nemožný. Všichni chlapi byli tak zabouchnutý do svých poloviček, že to považovali div ne za rouhání. Když tak nad tím přemýšlím, nikdo z nich to neměl ve vztahu lehký a každýho si ta jeho musela vybojovat. Každýho, až na Carlislea, ten si vzal svou platonickou lásku, o který si myslel, že ji nikdy nezíská. Jazze si našla Alice a on kvůli ní změnil životní styl. Rose svedla o Emmetta boj s medvědem a Edward a Bella? Jestli někdo v životě přitahoval smůlu, tak ti dva. Nejdřív po ní šel James, pak si pro Edwarda musela dojet až k Volturiům, potom Victoria a novorození a nakonec to těhotenství, kvůli kterýmu málem umřela. V mezihře ještě váhala mezi Edwardem a tátou. Jo fakt hustý. No a táta se kvůli mámě přestěhoval k upírům, čekal na ni spoustu let a málem ho zabila Jane z Volterry. Poslední v řadě byla ségra. První kluk jí umřel na rakovinu, druhej byl hajzl, dalšímu prý utekla a nakonec se otiskla do Setha. Já vím, je to fajn chlap, ale nikdy nezapomenu na ty dvě hodiny, co jsme si mysleli, že je mrtvá.

Přemýšlel jsem, co mě čeká po tom dnešním mumraji. Eli se Sethem jedou na svatební cestu. Nezvolili si ani Barbados, ani Havaj, ani ostrov Esmé, ale La Push. A přestože jim naši nabízeli hlídání dvojčat, berou je sebou.  No jo, Sethovi rodiče, Emily, Leah, Sam, Rachel – hlídání budou mít dost. A potom, až se vrátí… další stěhování. A já? Poslední dva koncerty, pak předstíraný úraz ruky a stáhnu se do ústraní na nejmíň dvacet let. Co budu vlastně dělat? Studovat a studiem zabíjet čas, jako dřív Edward? Občas si najít lidskou holku k nezávazným hrátkám a po čase to ukončit? Žít se šesti dokonalými páry a závidět jim? Ksakru, já přece nikdy nechtěl být upírem. Jo, zpočátku to bylo krásný, nemuset spát, zbystřený smysly, rychlý reflexy, jenomže po pouhých šesti letech mě to unavuje. Proboha, co budu dělat za sto let?

„Tristane, slez z tý střechy. Potřebuju dojet do květinářství.“ Slyšel jsem zdola Alicin nezaměnitelný hlas.

„Proč nejedeš s Jasperem?“ zabručel jsem.

„Neremcej a švihej,“ ozvala se nekompromisní odpověď.

Seskočil jsem dolů a šel splnit první z mnoha příkazů tý malý tyranky.

Dopoledne přijelo posledních šest hostů. Denalijští upíři. Teda, oni v Denali dávno nebydleli, ale říkalo se jim tak. Eleazar s Carmen, Garrett s Kate a Danny s Tanyou.  Hm, další tři perfektní milenecký páry. Táta mi vypravoval, že kdysi si Tanya užívala s každým, kdo jí přišel pod ruku a brala jako osobní urážku, že jí Edward odolal. Zkoušela to prý na něj několik desetiletí, prakticky při každým setkání. Bella ji hodně neměla ráda. Jenomže když k nim přišel Dan Messer, všechno se změnilo. Tanya se do něj zamilovala a on její city opětoval. Dalo se to přirovnat k vlčímu otisku. Dneska to byla ona, kdo potichu vrčel na každou holku, která se ocitla v Dannyho zorném poli.

Najednou jsem na sobě ucítil pronikavý pohled Eleazara. Ježíš, co zas? Neříkal nic, jen kývl na Edwarda, Carlislea a tátu a odvedl je na chvíli pryč. Když se vrátili, koukali na mě všichni zamyšleně. Hej, já za to přece nemůžu, že jsem se změnil v upíra sám od sebe. Během několika minut jsem o tom přestal přemýšlet, protože nás všechny Alice zaměstnala. Sama se s Eli a ostatníma holkama zavřela nahoře.  Jasně, svatba je už za čtyři hodiny, zkrášlování začíná.

Téhož dne v pozdním odpoledni.

Konečně bylo všechno hotovo. Zapadl jsem do svýho pokoje a šel se převlíknout. Byla to záležitost několika vteřin. Ještě jsem hřebenem prohrábl vlasy a bylo hotovo.  Vrátil jsem se k hlavnímu domu, kde napětí kulminovalo. Hlavní družičkou byla Sam. Eli si ji sama vybrala. Čekali jsme, až se nahoře otevřou dveře. Oddávající stál v altánku na zahradě a s ním i ženich. Byl bledej tak, že by se mohl s úspěchem vydávat za upíra. Postavil jsem se k němu a šeptl mu do ucha.

„Co blbneš, zklidni se, už sis ji přece pojistil dvojčatama.“

Pomohlo to, Seth se usmál a všichni, s upířím sluchem, vyprskli smíchy. V první řadě seděla máma a vedle ní bylo místo prázdné. Táta povede Eli. Za nimi Bella a Edward, Carlisle s Esmé, kteří měli na klíně slavnostně nastrojený dvojčata. Oba prckové byli kupodivu hodný. Nalevo seděli Sethovi rodiče a za nimi Sam Uley s Emily, Logan s Monikou a Larry. Já, Emmett a Jazz jsme stáli u ženicha a čekali na naše družičky.

Konečně se ozval svatební pochod. Z domu pomalým krokem vyšly Alice a Rose. Obě byly v dlouhých šatech barvy lila a nesly honosné kytice. Došly k nám a kluci jim nabídli rámě. A potom následovala hlavní družička Sam. A za ní… můj bože, tohle, že je moje ségra? Táta byl ve smokingu pravej sekáč, ale bytost, kterou vedl, ta snad nebyla z tohoto světa. Kam se v tu chvíli na ní hrabaly všechny upírky z naší rodiny.

Nedokážu popsat její šaty, vím jen, že měly krémovou barvu a výstřih odhaloval snědá ramena. Krátce ostříhaný vlasy měla natočený a v nich zapletenou čelenku, ze který jí až do pasu spadal závoj. Neměla ho, jak bývá tradicí, přes obličej, ani čistě bílé šaty, řekla, že pro mámu od dvou dětí, se to nehodí. Mámu od dvou dětí? Pche, vypadala líp, než před těhotenstvím.

Sam došla ke mně, nastavil jsme jí ruku a odvedl ji stranou. Táta s Eli došel k oddávajícímu.

„Kdo předává tuto nevěstu?“ zněla tradiční otázka.

„Já,“odpověděl táta a vsunul Elinu ruku do nastavené dlaně Setha. „Starej se o ní jako dosud a budu spokojenej, protože budu vědět, že je v dobrých rukou.“

Potom už začal samotný obřad. Elino a Sethovo ano znělo silně a jasně. Následoval novomanželský polibek a pak už oddávající představil novomanžele Clearwaterovi. Eli se povedlo hodit kytici přímo do Saminých rukou a když Seth zuby stáhl Eli podvazek, otočil se k nám chlapům a s neomylnou přesností ho hodil po mně. Kluci se smáli a poplácávali mě po ramenou. Smál jsem se taky, ale v srdci jsem měl smutek. Mě žádná láska nečeká.

Potom, co Eli se Sethem nakrojili dort a zatančili si, čekal je odjezd. Jo, smečka odlítala až zítra, ale ti dva s prcky letěli už dnes večer. Holt tradice je tradice. S nimi odlétali dojatí Sethovi rodiče.

Vzal jsem Sam na procházku a rozloučili jsme se tím nejkrásnějším způsobem. Nepadaly mezi námi žádné sliby, žádné přísahy. Věděli jsme, že je to naposledy a o to víc to bylo sladší.

Druhý den s ostatními odletěla. Uvedli jsme vše do původního stavu a začala každodenní rutina. Po čtrnácti dnech se vrátili přešťastní novomanželé a já si čím dál, tím víc připadal jako křen. Jediný sólo v domě. Odehrál jsem poslední dva koncerty a den před podpisem lukrativní smlouvy na další sezónu, přinesly deníky šokující zprávu, že nadějný klavírista Tristan Black měl dopravní nehodu. Život mladého umělce nebyl ohrožen, ale došlo k nenapravitelnému poškození nervů na pravé ruce a z tohoto důvodu ukončuje svou slibnou kariéru.

Tak a co teď?

Dny se vlekly, jeden jako druhý a já upadal čím dál, tím víc do trudomyslnosti. Nic mě nebavilo a věděl jsem, že si toho všímají i naši. Z letargie mě probralo stěhování do Seattlu. Tam přece studuje Sam. Sotva jsme se zařídili v nových domech a přihlásili se na střední a na univerzitu, vyrazil jsem ji hledat. Našel jsem ji, jenže… chodila s klukem. Byl to taky indián, jen z jiný rezervace. To byla asi poslední kapka a ze mě se stal stroj. Do školy, ze školy, na lov, jinak jsem byl zavřený v pokoji a nic nedělal. Nemohl jsem si prostě sám pomoct. Když mě chtěl táta rozebrat, slušně jsem ho vyhodil. Pak za mnou přišel Edward.

„Trisi, takhle nemůžeš žít.“

„Dej mi pokoj, jo? Mě to takhle vyhovuje, nestarej se.“

„Dost! Jenom všem otravuješ život. Nikdo nedokáže pochopit, jak se cítíš. Já, ano. Zažil jsem to. Mám pro tebe návrh. Nechceš se na pár měsíců sebrat a podívat se po světě?“

„Já? A to by šlo?“ zůstal jsem paf.

„Proč by ne?“ usmál se napůl pusy. „Jsi rozený vegetarián, nikomu neublížíš a trochu klidu od rodiny ti prospěje.“

„Edwarde, to by bylo skvělý,“ zajásal jsem a vyskočil na nohy. ,,Kdy můžu jet? A můžu kam chci?“

„Kam tě srdce táhne, ale mám pár podmínek.“ zvážněl Edward. „Za každou cenu se vyhneš Itálii, pravidelně se nám budeš ozývat a … Určitě sis na svatbě všiml Eleazara. Trisi, máš nějaký dar. Bohužel je latentní a ani Eleazar ho nedokázal odhalit. Slib mi, že si dáš pozor.“

„Já mám dar?“ divil jsem se. „Jo, jasně slibuju a dám pozor.“

Tak já pojedu, kam budu chtít. Sám. Teda, to je skvělý.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

14)  nathalkasimova (18.07.2010 21:22)

Tyjo!! Tleskam . Nejdřív jsem si myslela, že se dá potom dohromady se Sam, ale tohle... To je prostě hustý. Už se moc těšim na další díl...

13)  Amisha (18.07.2010 21:21)

Tedy to je síla, jsem moc zvědavá jak to bude dál...

12)  Michangela (18.07.2010 20:50)

11)  Hanetka (18.07.2010 20:38)

Jdi tam, nevím kam,
najdi to, nevím co...
Tak co nadje Tris? A nejspíš to nebude lehké hledání... Krásný začátek slibuje nádherné pokračování! Umíš to popsat tak... taky na mě dýchala beznaděj. Nemůžu se dočkat, jak to bude dál!

10)  sfinga (18.07.2010 20:29)

Sakruško: nebude tak temný, ale temnota bude kolem něj.
Popo a Gassie: jeho dar bude dost silný. A nebojte, někdo se objeví.
DeSs: trochu ho protáhnu po světě.

9)  Popoles (18.07.2010 20:24)

Sfingo krása!
Moc jsem se těšila na Trisův příběh. Svatba se ti vážně povedla.
Je pravda, že pochopit jak se Tris cítí může jenom Edward.
Strašně mě zajímá, co mu vymyslíš za dar a hlavně - nenecháš ho dlouho samotnýho, že ne?

8)  Abera (18.07.2010 20:20)

Moc pěkný

6)  Melani (18.07.2010 19:42)

jee to je krasa zatim to vypada moc pekne

5)  Lipi4 (18.07.2010 19:22)

Děkuji sfin , krásná svatba....úžasnáná kapitolka........už se nemůžu dočkat dalšího dílečku

4)  sakraprace (18.07.2010 19:13)

Sfin, nádhera, já se tak těším. Chudák Tris, předem vědět, že jaký život ho čeká a myslet si, že jinak to nepůjde. Ale už se těším na cestování a nové zážitky. Jen doufám, že nebude tak temný jak jsi upozorňovala.

3)  DeSs (18.07.2010 19:13)

Sotva jsem dočetla nádherný epilog k Eli, objevila jsem tu Tristana. Promiń, že komentuju až teď, ale mám toho moc. Za ten týden jste toho napsaly tolik, že fakt nestíhám.
Tristan, no, skoro jsem slintala už u fotky. A pak u svatby, proste super. Chvilkama jsem se přistihla, že často mrkám, abych rozehnala slzy. Bylo mi ho líto, jasně jsem si uměla představit, jak se cítí. A po pravdě, v jeho případě, by mi cestování taky pomohlo.
Jsem zvědavá, kam ho zavedeš, co mu přichystáš, jestli zůstane vegetarián a do koho se zamiluje. Námět skýtá tolik možností, že se nemůžu dočkat, až si přečtu tu nejlepší z nich. Tu tvoji...

2)  Gassie (18.07.2010 19:02)

Tris má dar a jde cestovat.
Skvělé, hlavně mu vymysli nějakou pěknou upírku
Moc se těším na další díl.

1)  Raduska97 (18.07.2010 19:00)

Nádhera

«   1 2