Svatební... podruhé

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

13.12.2011 [22:45], Hanetka, Poezie, komentováno 29×, zobrazeno 4926×

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/2ppgda0.jpg

Edward, Bella, ostrov Esme. Ale tentokrát ne svatební noc. Tentokrát ta druhá... ta, ve které Edward neodolal Bellině snu a slzám...

BELLA:

Jak hořce chutná touha planá

když probouzím se sama, vdaná,

s hladovým, smutným, prázdným klínem,

když tvoje láska je jen stínem…

Jak trpce chutná marné snění,

když tvoje náruč pro mě není,

namísto tebe – peřina,

slzy mi kanou do klína.

Jsem pro pár modřin zavržená.

Co je mi platné být tvá žena,

když celá hořím, bolavá,

a uspává mě únava?

Setři mi slzy, zahoď stesky,

sežehni, spal mě všemi blesky,

má horká krev mi barví tváře,

splň mi ten sen z dnešního snáře…

Spolu se můžem učit snad

lásky a vášně prstoklad,

naplň mě touhou po okraje,

ať každá struna ve mně hraje.

Jak bouře letní vem mě sebou,

neboj se, že tvé ruce zebou,

pojď ke mně blíž, pár šrámů riskni,

miluj mě, hlaď mě, líbej, stiskni...

V té bitvě láskou zemřem málem

a poražený bude králem…

Svítá a já mám těžká víčka,

a taky hlad… Snad na vajíčka?

EDWARD:

Jak hořce chutná odmítnutí,

k němuž mě moje úzkost nutí,

když ležíš u mě, horká, žhnoucí,

slyším tvé srdce rychle tlouci...

Jak trpce chutná prázdné ráno

když odmítám tvé sladké ano,

když trhám v sobě na kusy

touhu, co vzplanout nemusí.

Nemusí, nesmí – nechci zase

spáchat ty rány na tvé kráse,

jak potěšit mě někdy může

vpálit ty značky do tvé kůže?

Pláčeš? Ach, lásko, na mé hrudi

mě tvoje slzy nezastudí...

Pálí jak oheň a ten plamen

mou vůli stráví. Je s ní amen.

Tvou sladkou vůní, krásou těla

tápu jak slepec... Cos to chtěla?

Stezičkou lásky veď mi dlaně,

zlíbám ti ňadra, ústa, skráně...

Na tisíc kusů roztříštěný

k tobě se skláním, přemožený,

co jsi mi dala, vše ti vrátím

a navždycky se v tobě ztratím.

Osleplý touhou, štěstím hluchý

učím se nedat na předtuchy,

uvěřit v osud, v nás i v nebe -

to bude snadné. Vždyť mám tebe.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

« 1 2

9) bb119 (14.12.2011 08:38)

Hanetko, to byla taková krása, smekám před Tebou

8) MisaBells (14.12.2011 08:33)

Kruci, Hanet. Pořiď si na svoje verše zbrojní pas a razítko s nápisem: Pozor, způsobují schizofrenii jako prase!
Bezkonkurenční prostě. Ještě jsem od tebe vlastně nečetla báseň, která by stála za starou (i mladou) Swanovou. Docela by mě zajímalo, jestli něco takového vůbec umíš! Pro mě jsi prostě Shakespeare v sukni! Co to melu? Jsi lepší jak Shakespeare! Chci tvou sbírku básní! Chci ji vytištěnou v knize! Jedno jediné vydání mi bohatě stačí! Napíšu si Ježíškovi, myslíš, že mi to pošle? Hani, udělej s tím něco, proboha! Nenech mě se trápit! Tohle prostě bylo fantastický a nechápu, jak můžeš pochybovat o kvalitě.

7) Bye (14.12.2011 08:11)

Hani, tohle sis schovávala v šuplíku? Proboha proč?? Taková nádhera. Stačilo první čtyřverší a mělas mou plnou pozornost!

Vytáhni to z toho šuplíku všechno, jo?

6) miamam (14.12.2011 07:36)

Ohó, Hanetka opět vypustila úchvatné dílo! Četla jsem to jako dialog a bylo to něco neskutečného... Ty tvoje básničky bych vážně chtěla doma jako sbírku. Je to naprosto... Ách. Fascinuje mě, jak dokážeš manipulovat mojí náladou podle toho, jak plynou verše...

5) Silvaren (14.12.2011 00:03)

Hanetkoooooo To je taková nádhera! Četla jsem to na přeskáčku, jeden Bellin odstaveček, jeden Edwardův - překrásný a hlavně rytmický (na to já jsem u básniček totálně ulítlá) rozhovor. Rozplynula jsem se, prostě krása krása krása.