28.10.2015 [10:00], emam, Poezie, komentováno 4×, zobrazeno 3511×

Nevážná  veršovánka...

První upír – byl to on,

ďáblovy ženy šampion.

A že má čertík hravou duši,

na upíra cosi ušil.

Vypustil ho mezi lid,

ale skrytý musel být.

Člověk o něm nevěděl,

ale on by pověděl,

že o něm ví, neb stravou mu byl bohatou.

Jenže když neměl hlavu rohatou,

co nehrála si ani na svatou,

nechtěl být v světě sám.

A inu řek‘ si: „Co já udělám?“

I šel a lidskou ženu vybral sobě

a zabránil jí spáti v hrobě.

Tak počala se historie klanu jeho,

která nezná strachu pražádného.

A že byl miláčkem samotné čertice,

jeho potomci se zbláznili velice!

Vždyť jak jinak mluvit o tvoru,

co mls povýšil a přijal ku dvoru.

A že nejsou korunovanými králi?

Co na tom, když dcerku mají, se kterou by si hráli...

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

4)  emam (30.10.2015 13:33)

Díky, že jste se zasmály a tím život natáhly

3)  SestraTwilly (28.10.2015 21:34)

Dobré

1