01.09.2010 [07:15], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 31×, zobrazeno 6237×

Jak to ten Čapek vlastně myslel?

První školní den

„Bello,“ zaznělo hřejivě z úst Edwarda.
Oslovená se jen zachumlala víc do peřin.
„Miláčku,“ zkusil to znovu něžně muž.
Bella předstírala hluboké oddechování.
To Edwarda pobavilo a naklonil se nad ucho své vyvolené: „Milášššku…“
Belle zacukaly koutky úst a broukla: „Já spím!“
Bellin manžel se pousmál: „Drahá, nerad bonzuju, ale jsi upír, nemůžeš spát.“
Žena si schovala tvář do polštáře a zahuhlala: „No a co, ty jsi taky upír, heč! Najdi 5 rozdílů!“
Edward začal svou manželku líbat, obratel po obratli se blížil k jejímu pasu a jak rukama zkoumal jednotlivá místečka na jejím těle odříkával: „Jeden, dva, tři…“.
Bella se protáhla do kočičího hřbetu, otočila se a začala mu polibky a doteky oplácet.
Edward se tichounce zasmál: „Už nespíš?“
Žena stále se zavřenýma očima přerývaně vzdychla: „Určitě ano a sním… a jak to ráno vysvětlím manželovi…“
Edward zavrčel a kousl Bellu jemně do brady: „Asi budeš muset vysvětlovat ručně, stručně, hmm, jak já ho znám, zvykne být mimořádně nechápavý.“
Bella se zadívala Edwardovi hluboko do očí a šeptla: „Miluju tě, zmínila jsem to už dneska?“
Edward se šibalsky usmál: „Jé, ono to má i oči!“ a pak zvedl Bellu v náručí z postele a zašeptal: „Já tebe víc.“
„Mně se nechce…“ zanaříkala Bella.
Edward jí schoval nezbedný pramen vlasů za ucho: „Já vím, první školní den…“ A pak s šelmovskými ohníčky v očích dodal: „Ale jenom tam vedeme Nessie!“
Bella si laškovně skousla ret: „Hmmm, ale když ty jsi takový úžasný budíček, nemohla jsem si pomoct…“
Edward šokovaně zavrčel: „Ty jedna…“
Bella svůdně zamrkala řasami: „Chtěl jsi říct jediná?“
Edward si ženu přehodil přes rameno, vlasy jí divoce visely a vlály, zatímco se v záchvatech smíchu svíjela a bušila mu pěstmi do zad: „Heej, nejsme v pravěku!“
Edward Bellu hodil na postel a vzápětí se zapřel dlaněmi kolem jejího obličeje, aby ji něžně přitiskl pod sebou: „Ty jedna… heerečko, ty...“ Přitáhl se blíž a Bellu omámenou jako mouchu v pavoučí síti se slovy: „Ty moje snídaně do postele!“ ohromil vášnivým polibkem.

„Tati, ať teta Rose neříká Jacobovi Bílý tesák!“ žalovala Renesmé Edwardovi.
Edward naoko vážně zahrozil Rosalii: „On má jméno!“
Rosalie se provokativně podívala nejdřív na Jacoba a pak na Edwarda: „No vždyť.“
Edward měl problém udržet vážný výraz, zatímco Jacob měl problém udržet lidskou podobu.
Edward se uchichtl: „Jiné jméno!“
Jacob se snažil odvést pozornost jinam: „Pojď, Nessie, povím ti u snídaně pohádku, abys zapomněla, co jíš.“
Rosalie, která za obdivných pohledů Emmetta právě vítězoslavně „uvařila“ ovesnou kaši (rozuměj: vysypala její instantní formu ze sáčku a smíchala s horkou vodou), dotčeně broukla: „No Pedigree to není, no!“
Jacob provedl nádech, výdech a začal číst z pohádkové knížky: „To bylo tenkrát, když pejsek a kočička ještě spolu hospodařili...“
Renesmé nadšeně zatleskala: „Jé, ten pejsek jsi ty, Jakeu, že jo?“
Jacob zavřel oči a povzdechl: „I ty, Brute?“, ale nahlas řekl jen: „No jasně a ty jsi ta kočička.“
Edward protočil panenky, ale Bella se jen pousmála a přitulila se k Edwardovi.
„No honem, ať už myjou podlahu!“ ponoukala Jacoba k dalšímu vyprávění Alice.
„Neprozrazuj!“ ohradil se Jacob, ale už četl dále: „Měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli  a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé.“
„No to si děláš!“ zavrčel Edward s kulisou Emmettova smíchu.
Jacob se bránil: „No co co, já jen čtu!“ Honem příběh trochu zkrátil, převyprávěl vlastními slovy, aby jej tak zcenzuroval do nevinné - dětskému a Edwardovu (což se nemusí nutně vylučovat) uchu přijatelné podoby - a tak se za chvíli podlaha domečku pejska a kočičky blyštila čistotou, vydrhnutá kožíškem pejska („Dobrý nápad, beztak tam tu špínu nanosilo to psisko,“ poznamenala k tomu Rose.) a vyleštěná kožíškem kočičky, kteří se pak museli sami vyprat.
Všichni Cullenovi hltali příběh a Renesmé kupodivu i kaši, a tak Jacob spokojeně pokračoval a četl další pasáž: „´Nejdřív pověsíš na šňůru ty mne, a až budu viset, tak slezu a pověsím zas tebe,´ řekla kočička pejskovi. Pejsek vzal kočičku a pověsil ji na šňůru, jako se věší prádlo. Ani na to nepotřebovali kolíčky, protože se na té šňůře mohli držet drápky. Když kočička už visela, slezla zase ze šňůry dolů a pověsila pejska. Tak tam viseli oba dva a sluníčko na ně pěkně svítilo…"
Renesmé měla najednou oči jako dva talíře.
Edward a Alice se začali v škodolibé předtuše unisono smát.
Renesmé zkrabatila dětské čelíčko a nedůvěřivě se zasmušila: „Jak tam mohli viset oba? Když kočička slezla?“
Pohledy všech se upřely na náhle se potícího Jacoba.
Jacob se zakoktal: „To je přece jasný, to totiž...“ a znovu pročítal danou pasáž a zoufale pátral po poznámce pod čarou.
Zatracený Čapek. Potkat ho takhle v lese, tak… budou pejsek a kočička péct dort z něj!
Rosalie vzala Renesmé kolem ramen: „Já ti to vysvětlím, neteřinko! To je ženská záležitost!“
Cullenovi se vyčkávavě zahleděli na Rosalii.
Rosalie se pousmála a natočila si na prst svůj blonďatý pramen vlasů: „Jedna věta v knížce chybí. To byla taková protifeministická cenzura… ve skutečnosti chtěla jen kočička dát pejskovi pocit, že se bez něj neobejde a nechala se vysadit na prádelní šňůru, potom, protože se pejsek nemotora nemohl nahoru dostat, slezla a pověsila ho, no a pak… když se nedíval, nebo se díval na fotbal a popíjel pivo, tak si honem vylezla sama zase nahoru... a tak tam oba viseli…“
Cullenovi a Jacob soutěžili o nejlepší výraz ala vyoraná myš roku.

„No,“ promluvil do rozpačitého ticha pobavený Carlisle „škola?“
Edward se toho hned spásně chytil: „Jo, jasně, škola, Nessie, honem, jedeme!“
Renesmé zanaříkala jako dokonalá mini-verze své matky: „Mně se nechce…“
„Ale jdi ty trpitelko,“ pohladil ji Edward po vláskách barvy svědčící o skutečnosti, že nejen matka, ale i otec je v daném případě stoprocentně jistý. „Vždyť tam jdeš jen na jeden den, vezmeme si osnovy, učebnice a pak už se budeš učit doma.“
Pak se porozhlédl po ostatních a očima ulpěl na Rosalii a Jacobovi: „I když ten učitelský sbor…“ a zamumlal si pro sebe cosi o ohrožování mravní výchovy mládeže.

Přeji všem, kteří musí zpátky do školy, případně těm, kterým tam míří jejich ratolesti, aby měli pohodové učitele jako naše Ness :-)

A ještě P. S.: Nechci dělat reklamu, ale jako spolehlivé antidepresivum z prvního školního dne (ale nejen z něj :-)) zabere i tato medicína.

Mě teď bolí v krku a je mi celkově nějak divně a jako lahodný balzám na mě působí povídky tady :-)

Mějte se

Carlie

Povídky od Carlie

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

30)  kajka (18.03.2012 18:58)

Milá Carlie, začala jsem se culit už u první věty. Netušíš proč? Nemáš s tím náhodou něco společného? Najdi pět rozdílů! Edward s Bellou jsou v tvém podání okouzlující.Bílý Tesák! Protifeministická cenzura. Tvoje povídky jsou jako lék na špatnou náladu!!!! Děkuju

29)  Cathlin (12.12.2011 15:07)

Neznám nikoho, kdo by dokázal takhle dokonale rozebrat Pohádku o pejskovi a kočičce! Holka, ty se mi snad fakt zdáš! (I když mě to tedy taky třísklo přes oči a mám chuť si jít z CDčka, co tu máme, poslechnout, jak je to tam doopravdy!!! )
A to Edwardovo "No to si děláš..." To by šrapnel, jak má být!

28)  Carlie (07.09.2011 18:31)

Šári, díky moc za úžasné povzbuzení Samozřejmě potěší, když někdo řekne, že úroveň psaní nejde do kytek... , teď jsem v mailu našla věc, kterou jsem adminkám posílala do "přijímaček", a byla jsem upřímně zděšená , takže snad už nebude hůř

27)  SarkaS (01.09.2011 19:12)

Úžasné a dokonalé. Jsem vážně ráda, že už jsi zase zpět. I když rozhodně chápu, že sis dala maraton s Davidem B. S každou povídkou jsi lepší a lepší, já jen odhaduju v jaké fázi to nevydržím a zadusím se smíchy

26)  Carlie (01.09.2011 18:50)

Díky, Janebko a Ivuško

25)  sfinga (01.09.2011 18:44)

ha, miláčku, jak to že jsem tuhle perlu přehlédla
Moje bránice bude brzo potřebovat plastickou operaci, jak je už ztenčená
Jake Bílý Tesák? A proč vlastně ne? Vlček to je a když se usměje září jeho tesáky bělobou přímo thymolínovou



PST - Neříkej to ale Mibel, nebo se toho chytne

24)  Janeba (01.08.2011 03:11)

Carloušku, mně by se taky nechtělo do školy!!! A že ji to ta blondýna vysvětlila!!!

23)  Carlie (14.04.2011 22:56)

Kytuško, díky, moc mě těší Tvůj úsměv

22)  kytka (14.04.2011 22:49)

Bílý tesák mě odrovnal.

21)  Alda (29.03.2011 21:27)

Moc pěkné !!!! Děkuju moc !!!

20)  Gassie (04.01.2011 19:51)

Carlie, máš nápad? Až budeš mít čas a chuť, tak se ozvi

19)  Carlie (04.01.2011 19:49)

Gassie: díky , ale já to vážně s tím Čapkem dodneška nechápu A jo, budeš si mě ordinovat pravidelně, ale jinak, musíme rozjet společný projekt!

18)  Gassie (04.01.2011 19:41)

Oprava: Pravidelně každé ráno před odchodem do školy

17)  Gassie (04.01.2011 19:40)

Carlie, tuhle povídku jsem si dala včera před odchodem do školy (už po několikáté) a úžasně mi vylepšila náladu (bohužel jsem nestihla napsat koment).
Dokonale rozebraná pohádka o Pejskovi a Kočičce... Už nikdy to nebudu moct číst s dětmi, protože se u toho budu v určitých chvílích smát, že mě bude slyšet ve vedlejší třídě.
Kdyby tak Čapek věděl...
Feministické řeči Rose

Chci víc
Asi si tě budu ordinovat pravidelně.

16)  Carlie (04.01.2011 19:35)

Ambruško, díky

15)  ambra (02.01.2011 23:49)

Zase jsem na hadříčky .
Ovšem jakmile se tam objeví Tvoji E plus B, tak jsem rosol .
Tohle nebyl restík, ale zřejmě se fakt budu vracet častěji

14)  Carlie (03.12.2010 18:51)

Ree a Karolko : vy mě ale rozmazlujete těmi komentáři, díky moc, dámy
Ree: no klidně si je vem domů, oni jsou takoví putovní
Karolko: bojím se o Tebe, nachystej si inzulín - na to předávkování tím mým cukrem

13)  Karolka (03.12.2010 07:17)

Ááááááááááááááách! To bylo úžasný. Dnes jsem to moc potřebovala, mám před sebou nějaké nepříjemnosti, tak moc děkuju! Ta první část - uááááááááááá! Já miluju tvůj pár E a B. Jejich kočkování a špičkování a hlavně...
Pohádka o pejskovi a kočičce - díky! Taky jsem tomu nerozuměla . I když se přiznám, že coby ženu mě to napadlo.
Obávám se, že jdu ještě na jednu... hihi... předávkovaná Carlie.

12)  Ree (02.12.2010 19:04)

Hech, právě jsem si vysmála plíce To Rosaliino vysvětlení. No potěš! Já je chci domůůůůůůů

1 2   »