04.02.2012 [15:00], Hanetka, Poezie, komentováno 44×, zobrazeno 5921×

Nový měsíc... kdy už mě to přejde? Tentokrát Edwardovy důvody k odchodu...

Jsi anděl, já jsem ďábel,

jsi radost, já jsem hněv,

jsem Kain a ty můj Ábel,

jak neprolít tvou krev?

Jsem tma, ty světlo denní,

jsi plamen a já led,

naděje pro nás není,

radši to skončit hned.

Jsem černý a ty bílá,

jsem rub a ty jsi líc.

A to, že jsi má milá,

už neznamená nic.

Jsi jako kvítek jemná

a já jak zimní mráz,

a můj svět plný temna

tě spálí zas a zas.

Jsi smích a já jsem slzy,

jsi život, já jsem hrob,

a nejvíc mě teď mrzí,

že zmizím beze stop.

Že zmizím, sejdu z očí,

však přísahal bych rád -

dokud se Země točí,

budu tě milovat.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3

4)  Kamci (04.02.2012 15:54)

2)  Twilly (04.02.2012 15:46)

Hani, tyhle slova, krom jejich úžasného významu, nádherně znějí, když je čtu nahlas. Ty víš, že pro tvá slova mám slabost...

1)  Marcelle (04.02.2012 15:32)

«   1 2 3