04.11.2010 [20:30], DeSs, ze série Prokletí měsíce, komentováno 23×, zobrazeno 5172×

XVI. Lilly - napsala Carlie

XVI. Lilly

O pár dní později si Bella vymínila, že bude opět chodit do školy.
Pokusila se sama sobě i svému okolí vnutit iluzi normálnosti, bezstarostnosti.
Ve skutečnosti se však především zoufale snažila nemyslet na ubíhající čas, který škodolibě v kalendáři ukrajoval den po dni.
Nesnášela ta usměvavá kolečka, hlavně u toho bílého měla pocit, že se jí vysmívá, že se těší, až Bella klopýtne, že se s ostatními kolečky a čtvrt a půlkolečky vsadilo, že selže a… zabije. Uvědomovala si, že je učebnicovým příkladem stihomamu, ale chvílemi měla pocit, že symbol značící úplněk se snad v kalendáři i stěhuje čím dál blíž k ní.

Už se nebála o sebe, teď se bála sebe.
Konzerva s lidskou krví jí vlila do žil odolnost vůči následkům přeměny, obávala se však rovněž, jakou sílu dala vlkovi, který dřímal uvnitř.
Bude s nadcházejícím úplňkem pro Bellu obtížnější kočírovat jeho pudy?

Jak moc těmto pocitům Edward rozuměl, jak moc věděl, jaké je smířit se se skutečností, že démon lačnící po krvi, je věrný společník – v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí.
Jak by ji dokázal utěšit. Kdyby mu to řekla.
Bella však mlčela, nechtěla na Edwarda přenášet své chmurné nálady, nechtěla před nejmilejší bytostí svého života vypadat jako hysterická troska, toužila být v jeho očích přitažlivou a nezlomnou.
Oč víc dokázala utajit ve dne, prozradila svými výkřiky ze snů. A tak Edward věděl, ale hrál s Bellou její hru na obyčejný zamilovaný teenagerský pár.
Jen v noci si mohl dovolit tisknout ji na svou hruď a šeptat jí společně s polibky do vlasů slova útěchy, když se zmítala ve svých nočních můrách.

Bella s Edwardem si vyšli jednoho večera do kina. Poslední dny se od sebe skoro nehnuli, hladově toužili po přítomnosti toho druhého, i když třeba jen dlouhé hodiny společně mlčeli. Po zážitku s Warrenem pro ně bylo byť jen krátké odloučení jako pro člověka ponor do hlubokého ledového moře bez nadechnutí.
„A tebe ani nezajímá, co dávají?“ škádlil Edward Bellu, když nasedla k němu do auta.
Bella se začervenala, ale pak pohodila rozverně hlavou: „Mně je to jedno, hlavně, že tam bude tma a jeden voňavý, lákavý…“ s těmi slovy nakláněla svou tvář k Edwardově, který napětím polkl „k sežrání…“ otřela se nosem o jeho a vtiskla letmý polibek na jeho spodní ret „popcorn!“ Zůstala zapřená rukama o Edwardovu sedačku a s obličejem stále u něj se uvolněně (jako již dlouho ne) rozesmála.
„Ty jedna nezvedená šelmičko!“ zachraptěl a lačně spojil své rty s Bellinými.
„Já se polepším,“ bránila se náhlému pomatení mysli.
Edward se uculil a automaticky bezmyšlenkovitě utrousil: „No jo, vlk taky sliboval…“
Vzápětí oběma zmizel z tváře úsměv.
Sklopila zrak a sarkasticky se zasmála: „Že nesežere Karkulku?“
„Bello, to…“ pokoušel se Edward rozptýlit dívčin iracionální smutek.
Bella ho náhle objala kolem krku a se statečným úsměvem prohodila: „Nedovol to, prosím, drž si mě třeba na vodítku, já nechci, já nechci být… vrah.“
Edward ji přesunul na svůj klín a umlčel ji něžným polibkem a s konejšivým: „Šš, jsem tady,“ zažehnal poslední mráčky na dívčině čele.
Pohladila ho po tváři a zašeptala: „Měli bychom jet.“
Edward neochotně broukl, ale poslechl.

V kině se Bella dívala na plátno a Edward se díval na Bellu. O čem film byl, nevěděla, věděla jen, jak úžasné ty moderní technologie jsou, když kromě 3D obrazu přenášejí i vůni a dotyky.

Vyšli před kino k vozu, Bella se usadila na sedadlo spolujezdce a Edward se naklonil nad ni, aby s šaškovským úsměvem zkontroloval, jestli má bezpečně zapnuté pásy. Bella si přitáhla jeho rty ke svým a pokračovala v „konverzaci“ započaté v kině.
Oči měla zavřené a víčka k sobě násilím tiskla. Edward pochopil, chvíli před tím, než sklopila zrak, odrážel se v něm měsíc, kterému do zcela oblého tvaru chyběl už jen malý kousíček. S náhlou potřebou ochránit tu drobnou křehkou dívku s duší tygřice vložil do polibku ještě větší vroucnost.

„Berete stopaře?“ probral je z „výměny informací“ srdečný hlahol Jacoba Blacka.
Edward se odtáhl od Belly. Ta vyskočila, aby objala Jakea, přičemž Edward uhnul pohledem (tak velkou potřebou sebemrskačství netrpěl) a skrz zaťaté zuby ucedil něco o zapomenutém náhubku.
Od záchrany Belly spolu Edward s Jacobem vycházeli lépe, uznávali jeden druhého a pociťovali k sobě respekt, ale nevyhledávali se.
„Byl jsi taky v kině? S kým?“ zajímala se Bella a zvědavě pokukovala za Jacobova záda, zda nespatří případnou Jacobovu dívku.
Jake mávl rukou: „S klukama z La Push.“
Edward se uculil: „A představíš nám ho?“
Jacob protočil panenky a zavrčel: „Promiň, pijavice, až jindy, dnes si nevzal plynovou masku.“
Bella zakroutila hlavou, a pak stiskla Jacobovi paži: „A co nějaký nový objev, nemáš?“
Jake se rozpačitě usmál a podíval se ostražitě na Edwarda, který se neochotně vzdálil, aby jim alespoň symbolicky (bylo jasné, že díky upířímu sluchu mu nic neujde) poskytl soukromí.

„Tak honem, jak se jmenuje, odkud ji znáš, jak jste daleko?“ sypala ze sebe Bella s kadencí kulometu.
Jake zvedl v obraně ruce nad hlavu, a pak se zasnil: „Měla bys ji vidět, Bello, Lilly je tak…“ marně hledal slova „ona… ona je prostě… nepopsatelná,“ dokončil poraženecky.
„Je dokonalá…“ tápal dále.
Edward vykoukl zpoza auta, o které byl, zády k Belle a Jacobovi opřený: „Prostě se Jacob otiskl, Bello, normálně je to otázka vteřiny, nenech se zmást Jacobovým vyprávěním.“
Jacob se zmohl jen na začervenání, zatímco Bella měla oči jako dva talíře.
„A co ona?“ zajímala se Bella.
„Možná ani neví, že existuju,“ povzdechl Jake.
„No a zkusil jsi ji už oslovit?“ nevzdávala to Bella.
„Hmm,“ začal Jacob neochotně „jednou jsem ji potkal v knihovně a jednomu děcku jsem dal dolar, aby do ní jako omylem vrazilo, a myslel jsem, že bych se pak najednou jako objevil a pomohl jí sbírat knížky a…“ bleskl očima po Edwardovi, jenž se zase otočil, ale jeho ramena se povážlivě třásla.
Bella se usmívala, před očima měla scénu jak vystřiženou z romantického filmu, potřásla hlavou: „No a jak to dopadlo?“
Jacob pokrčil rameny: „Chytila ty knížky ještě v letu, nechápu, jak to mohla dokázat…“
Bella zklamaně vzdychla.
„No a pak jsem ji pozval na večeři… mailem,“ přiznal po chvíli a popotahoval zipem na své bundě.
„A to říkáš až teď?“ praštila ho Bella do ramene.
Jacob se jí zahleděl rozpačitě do tváře: „Ale napsala mi, že nemůže, že by nebyla v restauraci dobrou společnicí…a pak dodala něco, čemu jsem nerozuměl, že dává přednost piknikům v přírodě…“
Belle bylo Jacoba líto: „Třeba se jen nechává dobývat, třeba to ještě dopadne!“ Pohladila ho po paži a dodala: „Tak pojď, stopaři, hodíme tě domů“.
Edward povzdechl, ale bez protestů nastoupil a vyrazili.

Po chvilce jízdy setmělým městem Jacob náhle překvapeně zvolal: „Támhle! To, to je ona, to je Lilly! Vidíte? Ta černovlasá, ta úplně napravo.“
Edward s Bellou se podívali naznačeným směrem a ve skupince lidí zahlédli dlouhovlasou a dlouhonohou usměvavou dívku.

Edward se začal smát: „Láska je fakt slepá!“
Jacob se urazil: „No dovol, co to…“
Edward zastavil ve stínu stromu, takže auto zůstalo kryto před zraky kolemjdoucích, ale sami měli dobrý výhled na objekt Jacobovy touhy, a usmíval se: „Ne, tak to nemyslím, je fakt moc hezká.“
„No dovol,“ zaskřípaly zuby pro změnu žárlivě Belle.
Edward zmateně přelétl pohledem oba, a pak s cukajícími koutky úst dodal: „Jacobe, objednej se na oční! A nejlépe rovnou i na ušní, nosní, krční...“
Členové Edwardovy posádky si vyměnili nechápavý pohled.
„Lilly je upírka, Jakeu,“ pronesl do ticha vozu Edward.

Carlie

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

23)  Marvi (20.10.2011 22:53)

Otisk ho připravil o smysly chudáka

22)  Carlie (20.11.2010 09:22)

Ambro: díky... ano, vtípky se tlačí, právě proto, že nemám dost sebevědomí, abych si troufla servírovat pouze hlavní chod (jen vážný příběh) a snažím se uplatit vždycky moučníkem (více či méně povedenými vtípky)

21)  ambra (18.11.2010 11:12)

Carlie styl v koncentrované verzi . Překrásné, dívko!!! Od A peří lítalo vím, že umíš i vážnější polohu, ale ty vtípky se tam prostě tlačí . Čímž chci říct, že to bylo úžasné. Jsem ráda, že se na scénu vrátil Jacob! Ale pěkně jsi to zamotala

20)  Carlie (07.11.2010 21:49)

Díky, Kači Mno s tím otiskem - možná od obojího trochu

18)  Carlie (07.11.2010 19:33)

Lea: díky, já se taky těším, co bude dál
A ještě bych zapomněla na jedno poděkování, a to DeSs: díky za úpravy , omlouvám se, že jsem Ti přidělala práci

16)  Carlie (06.11.2010 07:06)

Díky moc oběma

15)  Yasmini (05.11.2010 20:53)

Vyrazila jsi mi dech. Nejprve sebemrskačským pohledem Belly na dorůstající měsíc. Potom poslední větou. Upír. Je to prostě dokonalé.

Holky celkově to krásně ladí, perfektně propojujete. Jste úžasné dámy.

Y.

13)  Carlie (05.11.2010 16:58)

Díky za hezké komentáře, pohladily
Bos: nj, došla bída na kozáky
Hanetko: jejej, nechceš praštit do zad? (myslím kvůli tomu zaskočení, žádné domácí násilí ) - brzo, co, já vím, no
Gassie: díky a díky moc za radu ohledně jména pro Jacobovu "holku" a za zvednutí nálady, když jsem měla nervy, jak se to bude líbit
Sfinguško: Já vím, že je to vždycky proradné, něco nakousnout té, co navazuje , ale nepochybně svěřuji Jacoba a Lilly a taky samozřejmě Bellu a Edwarda do dobrých rukou, postaráš se o ně hezky a já se těším, co vykouzlíš
Elie, Jane, Ewiku: no já taky hledím na Jakea, se nezdá chlapec, ale tak, když zmákl "v originálu" půlupírku, tak upírku taky okouzlí
Bye: trochu škodolibě jsem mu ji naservírovala, to se přiznám, už si chlapec odpustí ty vtipy o plynových maskách a pijavicích A ten strach Belly a Edwarda... no jo, příběh nám vrcholí, úplněk se blíží... (je to na vás, kočky, gradující závěr )
Evelyn: díky , původně se měl díl jmenovat Karkulka a vodítko, ale na vodítku jsem se nakonec držela sama a pokusila se o vážnější notu, no moc to neumím, pořád mám tendenci spíš parodovat
Leni: díky moc
Mary: no, Edward mu už návštěvu patřičných ordinací doporučil
Kejt: díky, i Edward si tu větu vychutnal

12)  Kejt (05.11.2010 15:54)

hustí to je čím dál lepší „Lilly je upírka, Jakeu,“ to je super věta moooc jsem se bavila

10)  Lenka (05.11.2010 11:00)

Moc krásná kapitola.

9)  Evelyn (05.11.2010 06:44)

Carlie, Tvůj smysl pro humor naprosto zbožňuju
Edward se uculil a automaticky bezmyšlenkovitě utrousil: „No jo, vlk taky sliboval…“
Sklopila zrak a sarkasticky se zasmála: „Že nesežere Karkulku?“
A Jake a upírka Smekám před Tebou.

8)  Bye (04.11.2010 21:57)

Jo, Carlie! Krásněs ji Jakovi naservírovala, chudáčkovi slepýmu
Edward a Bella... přestože Ti to prostě nedá a píšeš s lehkým úsměvem na rtech, dostalas to tam! Cítím z nich obou ten strach, co bude...

7)  Ewik (04.11.2010 21:52)

Upírka, tak to je skvělý. Jacob si užije
Moc hezký díl

6)  Janeba (04.11.2010 21:17)

Lilly je upírka?! Chudinka Jacob! Ale Bellinky a Edwarda je mi fakt líto! Carlie, povedlo se ti to! Díky!

4)  sfinga (04.11.2010 20:54)

Tak ti Carlie, pěkně děkuju užívala jsem si tuhle krásnou kapitolku, než mě udeřilo do očí jméno Carlie. Hm, takže jsem na řadě já
Promiň, moje stesky tě asi neberou. Tak znovu.

Nádherné pokračování, které se ti moc povedlo Krásně jsi vystihla Belliny obavy, starosti a nenávist k úplňku.
Když jsem si přečetla větu: Chytila ty knížky ještě v letu, nechápu, jak to mohla dokázat… Začala jsem čichat nějakou kulišárnu. Čekala jsem vlkodlačici, ale upírka? No nazdar, chudák Jacob, láska je opravdu slepá...
Tak a teď si to jdu přečíst znovu, v klidu a přemýšlet jak dál...

Carlie

1 2   »