Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Rob%20a%20c%C3%ADgo.jpg

povídky na pokračování * jednorázové povídky * poezie

 

AKTUÁLNĚ

Leden 2018

 

Milé moje,

novinek mám spoustu, ale nejsem si jistá, že vás některá potěší (pokud si ovšem už nějakou dobu neříkáte, že bych to tu měla zabalit). Většinu z toho už víte - nová (vysněná) práce, doplňující studium na VŠ.

Nestíhám číst, což mě drtí, nestíhám psát, což je mi popravdě naprosto jedno (nikdy mě nenapadlo, že nastane doba, kdy si na psaní několik dní ani nevzpomenu). Krom výše zmíněných dvou faktorů k tomu určitě přispělo i to, že knížka se po pár týdnech přestala prodávat (což konstatuju bez hořkosti - vy, co mě znáte, znáte i můj sebekritický přístup k vlastní "tvorbě") a v rámci rodiny se tak pro mě stalo neobhajitelným trávit psaním většinu svého volného času.

Pokud ale budete mit ještě kousek trpělivosti, rozhodla jsem se, že o jarních prázdninách (u nás od 2.2.) TDTB dopíšu (v souvislosti s psaním mě trápí už jen to, že tohle byl na vás, moje nejvěrnější čtenářky, opravdu velký podraz, useknout to takhle před koncem). Budu ráda, když se za mnou ještě naposledy zastavíte ;) ♥

 

 

 

Říjen 2016

Ahoj ženy!

Dnes jsem udělala takový menší test - chodí ještě někdo na FF? Použila jsem zákeřný testovací objekt - první kapitolu nové povídky. No a tak si myslím, že vám dlužím malé vysvětlení. Vydáním knížky jsem rozhodně nezpychla (a ani do budoucna to nehrozí - být nová autorka s nulovou propagací není zrovna med), ale po šesti letech dost intenzivního psaní na mě trochu dolehla únava. Rozhodla jsem se, že dál už budu věnovat "psací energii" jen věcem, u kterých budu mít pocit, že bych je jen po menší úpravě mohla nabídnout nakladateli. Tím se dostávám k tomu podstatnému:

Čas probuzení. Ne, nemyslím si, že by měl dopadnout takto - nedopsaný, nedovyprávěný. Jde to ztuha, ale teď jsem spočítala, že na jeho předělávce pracuju už čtyři měsíce (zpočátku to bylo snadné - jen jsem umazala několik kapitol, teď už je to boj s každou větou).

S novou povídkou je to podobné - na nápadu pracuji už několik týdnů, osnova je hotová a s publikací jsem začala jen proto, že bych to později ráda zkusila "udat". Tím chci říct, že se nejedná o nějaký unáhlený výkřik a je slušná šance, že se tu v dohledné době dočkáte i závěru (a ne, rozhodně to nebude tak dlouhé jako Čas probuzení).

Knižní tipy na říjen! Jsou stručné - moc nečtu, píšu! Přesto:

Justin Cronin: Přechod, Dvanáctka (první dva díly úžasné trilogie, třetí by měl být v únoru)

 

A teď už anotace:

Hříšníci

Madison Hortonovou nikdy nenapadlo, že by její život mohl být něčím jiným než pouhým přežíváním. Matka, která nikdy nebyla skutečnou matkou. Milenec, který ji nikdy nemiloval. Přítelkyně, která ji vždycky považovala za nepřítele. Maddie pochopila, že opravdové a skutečné jsou jen bolest a utrpení. Naučila se, že se na ně může spolehnout.

Matthew Wheelon sám sebe považuje za zrůdu. Biologickou anomálii, která nemá právo od nikoho očekávat lásku nebo přátelství. Děsí ho, když se mu někdo snaží namluvit opak.

Jenže pak se v jeho životě objeví Madison.

Jak by právě on mohl tu ztracenou holku přesvědčit, že život nemusí být jenom podělaná mizérie? Připustí aspoň jednou, kvůli ní, že za hřích, ze kterého se narodil, by měli zaplatit jiní? Dokáže Maddie – a vlastně i sebe – přesvědčit, že se mohou navzájem zachránit?

 

Navždy je příliš dlouho

Faith Fosterová je dítě geniálních rodičů. Díky tomu je její mysl otevřená všem možnostem.

Setkání se Samuelem Clarkem je pro ni jen dalším důkazem, že svět, ve kterém žijeme, je všechno jen ne obyčejný.

Faith se nechá vtáhnout do Samuelova světa. Dovolí, aby ten její, nudný a šedivý, od základu proměnil.

Ale co když je Samuelova neobyčejnost jiného druhu, než si Faith myslela? Bude její víra v zázraky stačit k tomu, aby ji Samuel miloval i v jejím lidském, obyčejném světě?

 

 

 

Březen 2016

Ahoj, ženy!

Pokud vám unikla zásadní novinka z poslední doby: tento rok vyjdou Hříšníci knižně. A pozor - knížka bude obsahovat i novelu Navždy je příliš dlouho, takže bude mít něco přes 300 stran.

Haló, haló! Drahé moje čtenářky, vyhlašuji takovou malou anketku. Protože to vypadá, že Hříšníci vyjdou až v září (jsem zelenáč a ráda si od vydavatele nechám poradit, že to má být nejlepší termín pro vydání knížky), mám čas zabývat se i "drobnostmi" jako jsou jména hlavních hrdinů. *lol*
Maddie už je jistá, ale s Robertem (Wheelonem, dříve Edward) nejsem spokojená. Tak mě napadlo, že vyhlásím takovou malou anketku ;) .
Pokud máte chuť a náladu, napište mi na můj mail (najdete ho, když kliknete na můj nick - otevře se vám profil) váš návrh jména hlavního hrdiny (jen křestní, příjmení zůstává). Ta z vás, která se mi trefí do vkusu, dostane jako dárek podepsaný výtisk Hříšníků ;) . Tak šup šup, mě napadají samé příšernosti *wall* *prey* *lol* *heart* *heart* *heart*

 

Pro pamětníky:

Růžový popel dopsán, ke kapitolám tudy.

 

 

PŘIPRAVUJI

 

The Box


Lidstvo své národnostní, náboženské a rasové spory vyřešilo jednou provždy. Svět je rozdělen na zóny - každá rasa má přesně vymezenou oblast. Co ale s pozůstatky dřívějšího mezirasového míšení? Kdesi v Atlantiku je vybrán ostrov, kam jsou umístěni potomci těchto nezákonných svazků. Jsou odkázáni sami na sebe, přesto neustále monitorováni. Jaký je život na lidském smetišti, kde každé škrábnutí může znamenat rychlou a bolestnou smrt? Má i na takovém místě šanci láska?

 

 

 

 

 

 

KAPITOLOVÉ

 

Možná by bylo logičtější začínat nejnovějšími povídkami, ale rozhodla jsem se vzít to hezky chronologicky - i pro mě je zajímavé vidět, jak jsem postupně slevovala ze svých ortodoxních názorů:).

Takže začínáme povídkami, kde jsem trvala na tom, že charaktery hlavních postav musí být naprosto zachovány a rozhodně by se nemělo moc zasahovat do toho, kdo s kým (případně proti komu) :).

 

Na západ od ráje


Prvotina. Možná by to slovo samo o sobě stačilo, abyste rovnou přešli dál:). Nicméně i tato povídka si (kupodivu) našla své fanoušky a umožnila mi začít publikovat na těchto stránkách. No a víte jak je to se vztahem k prvorozenému... Takže pokud jsem vás nevyděsila, pokud máte rádi Carlislea a Esme (na Edwarda samozřejmě taky dojde) a máte náladu přečíst si jednu z variant, jak to s nimi mohlo být v době, kdy Esmeiny ještě lidské oči poprvé pohlédly do těch nestálobarevných doktora CC, můžete to zkusit. Spotřeba kapesníků cca tři balíčky :). K devíti kapitolám této srdceryvné záležitosti prosím tudy.

 

Laskavý čtenář promine


Divný název. Já vím. Tak mi to, laskaví čtenáři, odpusťte a s vervou do toho, protože tohle je moje srdeční záležitost a troufám si tvrdit, že se mi podařilo variovat zde ten notoricky známý příběh dost neotřele. Většinu povídky budete mimo (no dobře, budete děsně napnutí) a úplně celou povídku budete cítit v žaludku nepříjemnou tíhu (a na vině nebude vaše nutričně nevyvážená snídaně). A pozor! Vaše nepříjemné tušení bude naplněno! Přesto... Troufám si tvrdit, že tohle pro mě ani zdaleka není klasický SE. Spotřeba kapesníků je ale i tak nadprůměrná. Ke dvanácti ne příliš dlouhým kapitolám a neplánovanému bonusu račte prosím tudy.

 

Všechno, co snesu


Ach jo. Tato povídka je důkazem, že nadšení, odhodlání a nápad vždycky nestačí. Už nějakou dobu, chudinka, leží u ledu a je klidně možné, že úplně zmrzla. I když je mi líto odstřelit ji definitivně, protože i teď mi občas dojde mail v tom smyslu, že to je nej z mých povídek a kdy už ji probůh dodělám. Ale no jo, no... Pokud jste masochisti a baví vás povídky se skutečně otevřeným koncem, tak prozatímních dvanáct kapitol je zde. Ale varuju vás - člověk aby u toho užíval ginkgo ve vysokých dávkách:).

 

Pro tebe, má lásko


Tato povídka je takový malý přírodní úkaz. Podařilo se jí celkem úspěšně popřít starou známou "pravdu", že povídky, kde náš milovaný pár E+B nehraje úplně hlavní roli, mají horší "sledovanost". Nějakým zázrakem se stalo, že tahle "zafungovala" a můj skoro rouhačský pár Carlisle a Renée (ano, pochopili jste správně, tady už jsem se trochu odvázala a začala se odpoutávat od naší "svaté knihy") u čtenářů zabodoval. Na Edwarda se ovšem dostalo taky, na Bellu o něco později jakbysmet. Přiznávám bez mučení - na tuhle povídku jsem pyšná, i když závěrečné kapitoly měly vypadat jinak. Ale jsem jen člověk a tak hlas zmučeného čtenářstva zafungoval a konec jste si vlastně odhlasovaly vy, moje drahé čtenářky:). Povídka je delší, takže doporučuju jen pokud máte více času (a opět poměrně dost kapesníků). Ovšem konečně dojde i na nějaké ty techtle (a občas i mechtle) kapitoly:). Plus celkem slušný výběr muziky. Takže nádech a tudy k tomu veledílu.

 

Prokletí měsíce


Spoluautorská povídka, jejíž základní nápad - Bella, coby skutečný vlkodlak - vzešel od iniciátorky projektu DeSs. Do psaní se zapojila spousta skvělých autorek, takže neváhejte a s chutí do toho! Moje jsou kapitoly IV, XIII a XXI na sérii se dostanete tudy.

 

Until I Find You


Ano, všimli jste si správně, občas si s radostí půjčím název od nějakého skvělého autora (no tak nečtu jen Twilight, zabijte mě). V této povídce už jsem si s našimi drahými pohrála trochu odvážněji - chudáčci moji, někdy mám pocit, že jsou jako kostky, s ktrými si můj mozek zatřese a pak prostě jenom vrhne (těmi kostkami, normálně se snažím nevrhat). Kde jsme to skončili... Zoufalý Jacob, ztracená Bella a samozřejmě náš drahý nedotčený Edward. A pro změnu taky ti otravové z Itálie. Je to krátké, je to dojemné (no jo, zase ty kapesníky) a občas kupodivu i docela akční. Nemám zásadní námitky proti tomu, abyste to riskli. Tudy, moji drazí.

 

Takoví jsme byli


Jak už obrázek napovídá, zase jsem podlehla své touze trošku se zatoulat v čase. A taky jsem viděla dokument o vývoji léku proti dětské obrně. Jak to jde dohromady s Bellou a Edwardem? Pokud jste autor FF, který se čím dál víc vzdaluje od svého ideálu držet se co nejblíže knižní předlohy, tak celkem dobře. Pokud se vám líbil Laskavý čtenář, tohle by mohl být váš šálek kávy (jen upozorňuju, že tahle kávička má nevyvážené slazení - občas je hodně hořká, občas tááák slaďoučká!). Opět jsem se ovládla s množstvím kapitol, takže se to dá vydržet. Už víte, že teď přijde to magické slůvko tudy.

 

Ten druhý, ta druhá


Je libo jeden menší zamilovaný horůrek? Tady okřiknu sama sebe - ambro, nech si ty svoje přitroublé vtípky - tohle je totiž poměrně nenápadná záležitost, ale jedna z mála, ke které jsem schopná se vrátit bez toho, abych měla neodolatelnou chuť ji okamžitě smazat. Moje oblíbená kratší povídka, ve které jsem si užila i svého drahého Jaspera. A abych nezapomněla - budete se trošku bát, ale samozřejmě se neobejdete bez kapesníků (ne, nejsem obchodní zástupce žádného velkého výrobce papírenského zboží). A nespletete se, když ke kapitolám zamíříte tudy. Jo a ten super název je tentokrát naprostý originál:).

 

Miř přesně, lásko


Této povídky je mi trochu líto. Doplatila na mou dočasnou tvůrčí krizi (ach, to zní skvěle!) a zůstala příliš dlouho u ledu (rozuměj rozepsaná). Pak jsem se k ní vrátila, ale z pokračování nemám ten nejlepší pocit, i když moje věrné čtenářky mě jako vždy podržely a případná sprostá slova zůstala nevyřčena (škoda, možná bych potřebovala ostřejší přístup). Takže ano, dopíšu, ale nemyslím, že k této povídce vás budu zvát s úplně čistým svědomím. Ale pokud toužíte hazardovat se svým zdravím a ani jedna nakrknutá blondýna, která si promění chlapa nedopatřením, a ani jeden zrzek, který má tentokrát opravdovou chuť se napít, vás nedokážou odradit, tak prosím tudy k nim.

 

Hříšníci

Malý krok pro vás, velký krok pro ambru. Trošku vás uvedu do situace. FF samozřejmě není český vynález. A světe div se, zahraniční autorky jsou mnohem odvázanější než my, ustrašené osůbky často poznamenané socialistickou výchovou. A jak to může dopadnout, když taková světem klasické FF už lehce znuděná česká autorka zjistí, že je možno napsat v podstatě jakýkoliv příběh a vydávat ho za FF - stačí, když dodrží jména hlavních postav, přibližný věk a aspoň některé vztahy? Jde do toho po hlavě, jak jinak! No a pro úplnost dodávám, že toto je také můj první pokus o povídku pro dospělejší čtenáře, takže jsem klidnější, když se do hříšných Hříšníků pouštějí dívky alespoň nad patnáct let;). Po nějaké době delší záležitost, ke které se dostanete tudy.

 

Navždy je příliš dlouho


Neodradím vás, když napíšu, že tohle je komorní příběh? Nenechte se! Sice ho právě píšu, takže mi chybí ten správný odstup, ale po dlouhé době zase prožívám takovou tu Edwardposedlost, což mimo jiné znamená, že si užijete i dost pasáží z jeho pohledu. Od původní Stepheniiny verze zůstáváme pořád dost daleko, ale BIG LOVE  se nám nikam neztratila, to vám slibuju. Takže nádech a rychle za nimi. Tudy, jak jinak.

 

Sen o příští lásce

Výjimečně nejsou v téhle pořádné upířině hlavními postavami Edward a Bella. Tentokrát dostane prostor Alice. Dívka žijící v současné americké rodině a řešící obvyklé starosti svých vrstevnic. I když... Možná ne všechno je v jejím životě tak obvyklé, jak se na první pohled zdá. Alice své starosti s tím, že vidí věci, které vidět nechce, řeší za pomoci jistého zdánlivě zázračného bílého prášku. A tak se občas ocitá v léčebně, kde jí mohou pomoci se závislostí na drogách, ne však s jejím skutečným problémem. Dokud ovšem nepotká Adama. Tajemného terapeuta s neuvěřitelnýma očima... Pak je tu ovšem ještě někdo, o kom se Alici zatím nezdává. I když - možná je nejvyšší čas. Jasperův vztah s Mariou je vážně nezdravý... Ke kapitolám prosím tudy.

 

JEDNORÁZOVÉ

 

Tak, konečně jste se dostali do mojí oblíbené sekce. Jednorázové povídky v mém případě zahrnují celkem širokou nabídku z FF jídelníčku - najdete tu oddychovou parodii i temný songfic, drabble i slash. A má to jednu ohromnou výhodu - na rozuzlení příběhu nemusíte čekat moc dlouho;).

 

 

Bella a Sebastian


První jednorázovka a hned parodie? No, drzost mi nikdy nechyběla. Pokud máte pár minut a chcete se příjemně pobavit, tak stačí jeden malý klik.

 

Krabice vzpomínek

Krabice vzpomínek II

Jednoznačně moje srdeční záležitost. Když se jen pár drobností stane jinak aneb Osudu neujdeš.

 

Kate a její láska

Kate a její láska (závěr)

Pokud budete statečné, milé dívky, a překonáte šok z toho, že jsem na chvíli opustila Edwarda a Bellu, slibuji na svou čest, že tímto příběhem velké, i když krátké lásky nebudete zklamané. No dobře, připouštím, že musíte překonat i pár úvodních (trochu nudných) odstavců, ale ty vám zase budou k užitku při opravdu překvapivém závěru. Tahle povídka je neprávem trošku Popelka, tak ji pojďte provětrat;).

 

Je to tvůj den Bello


Narozky jsou fajn, ne? Jasně že ne, pokud se toho chopí ambra. Taková krátká depresivní věc. Na vlastní nebezpečí.

 

Milý Ježíšku!

Tak tohle je sázka na jistotu. Romantika, jeden nečekaně lidský Edward, tradičně nedočkavá Bella, Vánoce a hlavně celkem švanda:).

 

Milý Ježíšku! Začátek

Samozřejmě jsem se namlsala a ten nápad jsem se rozhodla "pumpnout" ještě jednou. Tentokrát je to tak trochu o Edwardovi bez Edwarda, ale i tak si ho užijete.

 

Vánoční zázrak

Ano, pochopili jste správně, miluju Vánoce! A tak je tu ještě jeden příběh, který dojde ke svému šťastnému rozuzlení v tom kouzelném čase světýlek, sněhu, cukroví a konzumu:). Užijte si to!

 

Všechno, co bych si přál

Všechno, co bych si přál - Závěr

A Vánoce do třetice. Tentokrát poprvé spoluautorská povídka. S Nerissou jsme si vyměnily pár mailů a vznikl z toho tento vánočně sladký a voňavý příběh. Atmosféra jako hrom, tak si přitáhněte kabát, nezapomeňte šálu a skočte rovnýma nohama do opravdické forkské zimy.

 

Emmett tajným pekařem

Tento název není můj. Jedná se o jedno z témat povídkové soutěže a ano, Emmett dosud unikal před mými pokusy, takže jsem to musela napravit:). Povídka se, myslím, docela povedla - a tvrdila bych to, i kdyby nevyhrála (vyhrála). Vše vychází z jednoduchého nápadu - co kdyby byl Emmett před Rosalií? Užijete si pár vtípků, drama i nefalšovanou romanci.

 

Ne až tak křehká, jak se původně zdálo...

Ehm, ehm. FemSlash. To je taková věc, kde spolu něco mají dvě dívky/ženy/upírky. Berte to jako slohové cvičení. Prostě jsem si to chtěla zkusit;). Takže Bella plus Alice. Jedna noc a jeden den.

 

Zvol svůj osud

Experimenty mě zaujaly. Takže je tu drabble. Už víte, co to je? Povídka o sto slovech. Kdo to všechno vlastně nevědomky rozhodl?

 

Přísahám

Další horůrek. Tentokrát se mi vešel do sto slov.

 

Proklínám

Jak vidíte, musela jsem si zkusit všechno:). Songfic. Ta písnička se tak krásně nabízela! No jo, já vím, že to není veselé čtení, ale je to krátké, tak snad vydržíte. Edward a Bella - setkání po několika letech. Podaří se napravit aspoň něco?

 

Little crazy 1/2

Little crazy 2/2

Konečně po delší době oddychová povídka. Co kdyby Bella trošku vyváděla? Nebudete se nudit, slibuju:).

 

Varování

Drabble. Charlie se připravuje na významnou událost. Tak proč se mu tam motá Jacob?

 

Přísně tajné

S odstupem tuhle legrácku beru jako milé (snad) připomenutí večera, kdy v Praze proběhla autogramiáda Karolčiny knižní prvotiny Dvě zrcadla. Těm, kdo se zúčastnili, asi řekne víc, ale možná pobaví i ostatní.

 

Skutečný příběh Rosalie Haleové

Díky Karolce už znáte Skutečný příběh Edwarda Cullena i Skutečný příběh majora Jaspera Whitlocka. S jejím laskavým svolením jsem ve stejném, laskavě parodujícím hrnci, povařila i naši drahou Rose.

 

A pak můj milovaný

Nečekaná, vášnivá, bolestná, krátká a zničující. I taková může být láska. Přesto nám stojí za to neodvrátit se a neutéct. Zapomeňte na logiku a nechte se pozvat do mého snu o Edwardovi.

 

Jacobe, už?

Chlapi prostě mají delší vedení. Drabble. Trocha romantiky.

 

 

 

POEZIE

 

To označení (poezie) berte prosím s velkou rezervou...;)

 

Vím

Blíží se první ráno na ostrově Esme. Edward.

 

Nejkrásnější hřích

Renesmé už není dítě. Jacob to ví, ale váhá...

 

Jsem prý blázen jen

Edward právě pochopil, že miluje.

 

Čistý řez

NM nálada občas dostihne každého. Tentokrát Bella...

 

Pod hvězdami

Tuhle pasáž v knížce miluju. Edward pod denalijskými hvězdami. Jasná mrazivá noc...

 

Zloděj snů

Edward poprvé u Belly v pokoji...

 

Vyznání

Ach Bello, ty možná ještě máš na vybranou...

 

 

TVORBA NA WEBU BEZ HRANIC

 

Pokud se tu ještě příliš nevyznáte, možná jste přehlédli v levém menu odkaz BEZ HRANIC. Tam najdete povídky, které - jak název napovídá - nejsou omezeny tematikou Stmívání.

 

Moje Shrnutí na BEZ HRANIC najdete zde.

Možná by se vám mohla líbit povídka Už nikdy nebudu mluvit sprostě - minimálně proto, že je dopsaná a taky proto, že je tak trošku Robsten;).

 

 

 


Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 ... 47 48 49 50 51 52 53 54 55 ... 154   »

Hanetka

2070)  Hanetka (10.03.2012 11:22)

Jsme na tom všechny stejně, dámy.
Jsme rády, že jste tady s námi,
ale co potěší srdíčko,
je, když nám dáte znát maličko,
že se vám počtení líbilo.
Že by vás pár slůvek zabilo?

HMR

2069)  HMR (10.03.2012 10:54)


mňau, jen pro vysvětlení: byla jsem šokována, překvapena, na malou chvíli donucena i přemýšlet, ale to, co bych mohla "napsat" je poněkud čertovského rázu... možná i ďábelského... tak mlčím

2068)  hanka (10.03.2012 10:44)

někdy je těžké nechat smysluplný komentář,protože člověk je tak zasažen dějem,že mu vážně chybí slova na vyjádření pocitů,musí nechat v sobě všechna písmenka doznít a rozložit na prvočinitele,aby pak mohl zpět poskládat sám sebe ( což je pro mne jev především u tvých povídek,které nejdou po lehkém povrchu,ale zasahují sakra do hloubky )
ale chápu,že odezva má svůj velký význam
a jde pak lépe a rychleji od ruky
taky se mi líp vaří,když mě strávníci pochválí
velmi si vážím času,který věnuješ příběhům a dychtivě čekám na další řádky ....když tak pomůžu sundat děti z lustru a ppl-kou pošlu svíčkovou pro manžela

piky

2067)  piky (10.03.2012 10:18)

ambři, tvoje povídky jsou skvělé, nejlepší, úžasné. Ti, kteří je nečtou jsou idioti. Ale ti co je přečtou a neokomentujou nebo pod to nehodí alespoň smajlíka, jsou už vážně kreténi. Každý přece potřebuje vědět, že to co dělá, nedělá zbytečně. A věř mi, že kdyby jsi přestala psát, byla by to vážně škoda. ;)

ambra

2066)  ambra (09.03.2012 19:26)

Ahoj Downie, to moc nebylo o kvalitě povídek (je to ff, z toho se nestřílí ), ale spíš o tom, že po dvou letech intenzivního psaní se pomalu dostavuje únava. Můj muž si ze mě dělá legraci, že tu my, autorky, číháme na pochvaly pod svými výtvory, ale to není úplně přesné. Opravdu stačí napsat ano, četla jsem, jinak má člověk pocit, že si to píše sám pro sebe a to není moc motivující. Takže kašli na nějaké zábrany, a pokud něco dočteš (a teď rozhodně nemyslím jen svoje výtvory) neboj se nechat tam dvě slova. Nemáš zdání, co to pro autorky znamená. Děkuju, jsi moc hodná

2065)  Downie (09.03.2012 11:37)

Ahoj, ambro,
před pár dny jsem se opět vrátila ke čtení na Stmívání FF, především díky tobě. Tvá povídla Růžový popel mě jednoduše okouzlila. S napětím jsem hltala každé slovov až jsem se zatajeným dechem dočetla sedmnáctou kapitolu. Teď mi nezbývá nic jiného než pošlušně čekat na další díly. Jsi skutečně talentovaná autorka a moc dobře nerozumím Tvým pochybám o kvalitě povídek.
Tento vzkaz Ti tu nechávám především z důvodu, abys věděla, že i když (pro nedostatek kreativity) nenechávám komentáře, tak si velice vážím Tvé tvroby. Takže děkuji.

leelee

2064)  leelee (08.03.2012 22:08)

proboha ambro! proč potápění?

já... jen no psaní ti přece jde

Yasmini

2063)  Yasmini (08.03.2012 21:20)

Ambři máme tě rádi, neboj ;) ;) ;) ;) . Jsi stále v našich TOP 10, i když to z mého komentování příliš nevypadá. (Ano, já nemám právo si stěžovat, že nestíhám, přesto...) Tak nesmutni a dej si sklenku vína na kuráž a šupky hupky další kapitolky. :):):):)
Y.

ambra

2062)  ambra (08.03.2012 21:04)

Milá Kockohrusko (kam na to, holky, chodíte:D ), DĚKUJU! Občas potřebuju živý (no já vím, "živý";) důkaz, že ta čísla u povídek nenaskakují jen zásluhou nějakých IT robotů a poslední dobou těch krásných důkazů ubývá. Říkám si, že už tu straším tak dlouho, že by bylo načase dát si pohov a věnovat se, co já vím, třeba potápění . Tyhle nápady (vypnout tu dřív potřebu, teď čím dál častěji pocit úkolu) se dostavují prakticky obden, a tohle TAK pomáhá nevybodnout se na na všechny ty Edwardy a Belly. Moc díky, ani nevíš, jakou radost jsi mi udělala .

2061)  Kockohruska (08.03.2012 20:49)

Ahoj Ambro, Tvoje psaní mě uchvacuje, čtu po nocích, když konečně děti a manžel odpadnou. Místo abych dělala, co mi z práce pošlou, že nestíhají, ať si při rodičáku přilepším, tak já nedělám a čtu Ambru. Růžový popel, Návrat do zeleného ráje, v mezičase Hříšníky (tu noc jsem snad vůbec nespala), Navždy je příliš dlouho (tu také ne), Miř přesně, lásko (prosím dokončit!! ;) ) a pak ty jednorázovky! Ach, ty vánoční jsou úžasné (ty ostatní také ). Zkrátka jsem nadšená, že jsem tyto stránky objevila (v práci mou radost tedy nesdílí a asi se situace nezlepší, neboť jsem tu našla dalších 5 skvělých autorek, jejichž díla nutně potřebuji dočíst. :) Ještě jednou moc děkuji za skvěle strávený čas!!!!

piky

2060)  piky (08.03.2012 15:26)

Říkáš: Miluji déšť, když ale prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: Miluju slunce, když ale svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: Miluju tě. (John Lennon)

leelee

2059)  leelee (07.03.2012 23:07)

Je zlé jak se děti bojí tmy Horší ale je , jak se dospělí bojí světla. Platón.

HMR

2058)  HMR (07.03.2012 22:58)

piky

2057)  piky (07.03.2012 22:55)

Láska...to je rovnice. Jedno JÁ a jedno TY dává dohromady jedno MY. (Ally McBealová)

leelee

2056)  leelee (07.03.2012 22:45)

Chtěl jsem mléko a dostal jsem dudlík
chtěl jsem rodiče a dostal jsem hračku
chtěl jsem si povídat a dostal jsem teevizi
chtěl sem se učit dostal jsem vysvědčení
chtěl jsem přemýšlet dostal jsem hotové myšlenky
chtěl jsem celková pohled a dostal jsem jediný názor
chtěl jsem být svobodný a dostal jsem kázen
chtěl jsem lásku a dostal jsem morálku
chtěl jsem povolání dostal jsem místo
chtěl jsem štěstí a dostal jsem peníze
chtěl jsem svobodu a dostal jsem auto
chtěl jsem hledat smysl dostal jsem kariéru
chtěl jsem naději dostal jsem strach
chtěl jsem změnu dostal jsem soucit
ale já jsem chtěl a chci žít

piky

2055)  piky (07.03.2012 22:45)

Každý má tajemství, jde jen o to je odhalit - moje oblíbená Lisbeth Salanderová v knize Stiega Larsna - Muži, kteří nenávidí ženy

Bosorka

2054)  Bosorka (07.03.2012 22:44)

"Takový je život, alespoň mi to říkali. Sám to pochopitelně neznám," pronesl Smrť.

gucci

2053)  gucci (07.03.2012 22:42)

leelee

2052)  leelee (07.03.2012 22:41)

Těžké je milovat někoho, koho si nevážíme, a neméně těžké je milovat toho, koho si vážíme o mnoho víc než sebe.
/Erich Maria Remarque/

piky

2051)  piky (07.03.2012 22:41)

Vzpomínky jsou jediný ráj, ze kterého nemůžeme být vyhnání (Jean Paul)

«   1 ... 47 48 49 50 51 52 53 54 55 ... 154   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek