10.02.2011 [08:00], Baruu, Povídky jednorázové, komentováno 5×, zobrazeno 2218×

Edwardův odchod. Moc ohrané? Podle mě jo, ale napsat jsem to musela :).

Co na to Bella?

Tripple drabble.

„Měla záchat, opět.“

„Co budeme dělat?“

„Prozatím zvyšujte dávky léků.“

„Dobře,“ zaslechla jsem krátký rozhovor mezi doktorem a sestrou.

Už zase.

Včera v noci jsem sebou začala nekontrolovatelně škubat a křičet na celé kolo. Potíž byla v tom, že já to neovládala a i kdybych chtěla, nedokázala bych to. Mé tělo si dělalo, co chtělo a já nemohla bojovat.

Nešlo to. Záleželo ovšem na tom, zda jsem bojovat chtěla.

Když někdo odejde, často po sobě něco zanechá. On udělal výjimku, nebo si to alespoň myslel. Sebral mi všechno a všechny, ale mé zhroucené, zoufalé a bolestné stavy mi ponechal. Jak šlechetné. Vždy byl velice pozorný.

Dříve byl on světlo mého života. Světlo, které momentálně můj život drží na vodou, je možná tak zrezlá lampa v pokoji. Bílé stěny, mrňavé okno, mříže. To je teď můj svět. Svět, kam nikdo nechodí, ze kterého nikdo neodchází. Jsem v něm totiž jen já. Tvrdá, ale i tak bezmocná a trpící Bella. Ta Bella, jež dokázala býti usměvavou, spokojenou a šťastnou.

Ta, která už nikdy nebudu.

Ležela jsem na posteli. Svěrací kazajka, provazy, řetězy a léky, nebo-li moji nejlepší přátelé. Tak to bylo už nějakou dobu.

Dívala jsem se na skoro plesnivý strop a v hloubi duši si přála, abych já byla ta, která ho v příštím životě opustím. Aby prožíval to, co prožívala já. Aby trpěl! Zničil totiž vše, pro co já žila. Co pro mě mělo nějaký smysl.

Přivřela jsem oči, nejspíš pod náporem silnější dávky léků, a usmála se. Po dlouhé době. A myslela jsem to naprosto upřímně.

Jsem jiná, ale v jedné věci mám jasno.

„Edwarde Cullene, já tě nenávidím. Chci, by ses smažil v pekle, abys byl mučen za živa, abys prosil o milost, hajzle!“ To bylo naposled, co jsem vyslovila jeho jméno nahlas.

„Doktore, má další záchvat!“

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

2)  Janeba (10.02.2011 08:59)

Baruu, chudák Bella, skvěle napsané, ale smutné a depresivní!
Děkuji!!

1)  Twilly (10.02.2011 08:20)

Silné. Moc silné a přesvědčivé... Já tam byla s ní a víš co??? Asi bych tam poslala i inspekci kvůli tý plísni . Ale ne, teď vážně. Dokonale procítěná miserie a já smekám moc se mi to líbilo

1