


11.06.2011 [15:45], Any12, ze série Nedobrovolně novorozená, komentováno 9×, zobrazeno 3002×

Bella žije se svými rodiči, které miluje. Jednoho dne ji promění upír a ona se zcela nedobrovolně ocitá v novém světě, o kterém dřív ani nevěděla. Je novorozená, stejná jako všichni ostatní novorození - ovládaná žízní a instinkty. Nový svět nezná a o to je to pro ni těžší. A k tomu všemu na ni osud nebude zrovna milý...
Prolog je jen malinkatý úvod, kde se dozvíte, jak se vlastně Bella stala upírem. Nejspíš to nebude moc záživné, ale nějak začít musím.
Budu doufat, že se Vám bude jak tato kapitola, tak časem i celá povídka líbit. :))
Prolog
Tři dívky se procházejí v obchodním centru. S Katrin se právě rozešel její kluk, a tak ji chtěly holky přivést na jiné myšlenky, ale zatím se jim to moc nedařilo.
„Podívej, Kat, tamten svetřík by ti náramně slušel!“ Dívka se jménem Payson ukáže na výkladní skříň, za kterou se pohupuje levandulově fialový svetr.
„Pay má pravdu, skvěle se bude hodit k té sukni, co sis koupila minulý týden,“ řekne třetí dívka - Bella.
„Holky, já vím, že se mnou není dneska moc zábavy… ale nemohly už bychom prosím jít domů? Nahradíme si to jindy. Slibuju.“
„A co takhle jít alespoň do cukrárny?“ navrhne Pay. Holky nechcou nechat Katrin samotnou, a tak vymýšlí všelijaké možné způsoby, jenže nápady už jim docházejí. Oběma se v duchu nesmírně uleví, když vidí nepatrné jiskřičky v Katrininých zelených očích.
„Tak jo, jdeme.“ Po souhlasu vyřčeného od Kat se všechny tři vydají až do samotného konce města, klidné čtvrti u lesa. Vždycky si zde náramně odpočinou, toto místo je kouzelné.
Těsně před vchodem ale Kat ztuhla. Dívky se nejdříve obě zároveň otočily na Kat, a když viděly její zkoprnělý výraz a nesmírnou bolest v očích, otočily se zpět. Ztuhly taky. Před očima se jim rozprostíral obrázek Katiného teď již bývalého kluka a nějaké bárbíny, naklánějící se tak, až jí vnady velikosti D vylézaly z opravdu miniaturního topu. Při tom mu něco našeptávala a třela mu tak rty o ušní lalůček. I hlupák by poznal, že se nejedná o kamarádskou schůzku. Chlapec se usmíval od ucha k uchu a nemohl odtrhnout zrak od dívčina výstřihu. Před nimi se povalovaly dva nedotknuté poháry se zmrzlinou.
Dívky se otočily zpět na kamarádku, jenže ta už tam nestála. Utíkala se schovat do otevřené náruče temného lesa, který vypadal velmi přátelsky. Bella a Pay se rozběhy za ní, jenže nebyly zdaleka tak rychlé jako Kat. Zaprvé proto, že se stále otáčely, aby se přesvědčily, jestli se jim to jen nezdálo - nemohly tomu uvěřit, vždyť byli ti dva dokonalý pár - a on ji teď vyměnil za takovou na první pohled namyšlenou fiflenku. A za druhé proto, že Kat byla velmi dobrá běžkyně a už od základky vyhrávala všelijaké možné soutěže týkající se jak vytrvalostního tak rychlostního běhu. Až když se dostaly do lesa, přestaly pozorovat děsivou scénu z cukrárny a začaly plně pozorovat Kat. Měla slušný náskok, ale zakopla o klacek a spadla a tím se holky dostaly blíže k ní, i když to pořád nebyla žádná sláva.
Nikdo z nich si nevšiml, jak daleko se dostaly. Kat se pomalu ale jistě vytratila z dohledu, a tak holky běžely už jen bez viditelného cíle. Taky jim docházely síly.
Najednou uslyšely strašlivý křik a ten patřil stoprocentně Katrin. Rozběhly se, jak nejrychleji mohly za křikem. Ten byl stále slabší a slabší. Pay už nemohla a opřela se o strom, zatímco Bella běžela ještě o kus dál. A pak strnula hrůzou. To, co měla před očima, se jí zdálo nemožné. Nevěřila tomu. Kat již bez známky života, bílá víc než stěna, ležela na zemi a nad ní se nakláněl člověk. Ne, člověk ne. Jenže se zdálo být nemožné, že by to mohl být upír. Upír! Vždyť to je hloupost! Ne, ne, ne! Musí se najít nějaké vysvětlení! Ale proč se naklání nad Kat s mírně otevřenou pusou nad jejím krkem?!
Upír zvedl pohled od vysátého těla a Bella byla pohlcena hrůzou. Ty oči! Tak neuvěřitelně červené, připomínaly blízkou smrt. V tom samém okamžiku se už upír nenakláněl nad Katrininým tělem, ale vpíjel se do Bellina krku. Ta vykřikla bolestí a zhroutila se na zem. Nevnímala nic než jen strašnou bolest, spalující ji v každé částečce jejího krku. Přála si být mrtvá. Bolest neustupovala, ale rozšiřovala se po celém těle a zvětšovala se.
***
Payson, stále ještě opřená o strom, uslyšela Bellin výkřik, který byl blíž než předtím Katrinin a tak byl hlasitější a bolestnější. Rozeběhla se směrem k místu, odkud výkřik slyšela. Už tušila svůj konec. Nemohla ale jinak. Po pár krocích však upadla - zakopla o ztrouchnivělý pařez - a rozbila si hlavu, protože byl její pád doprovázen třísknutím hlavy o pařez. Dívka ztratila vědomí. Netušila však, jak jí tento pád ulehčil smrt a jak moc tím změnila život Belle…
Upír ucítil pach Paysoniny krve a nemohl jinak než se odtrhnout od Belly a jít se napít z ní. Její krev ho tak lákala. Byla přesně jako pro něj stvořená. Zato Bellina byla na jeho vkus moc sladká. A protože byl upír z předchozí dívky již částečně nasycen a Bella tudíž měla být jen zákusek, nemohl si odepřít tak lákavou nabídku, která se mu naskytla. Za celých dvěstěpadesát let své existence nenašel žádného jiného člověka byť i jen z poloviny stejně vonícího pro jeho dokonalý čich a alespoň polovičně chutnajícího.
Nemohl se dívky nabažit. Ještě chvíli si vychutnával její vůni, která teď s naprosto bezvládným tělem rychle vyprchávala. Poté tělo odhodil a vracel se zpět k dívce, kterou tam nechal ležet bezvládně na zemi ve strašných bolestech. Byl příliš sebestředný a nechtěl si nikým narušit tu úžasnou vůni, co se mu pořád držela na jazyku. Škodolibě se usmál. Pomyslel si, že bude poprvé za svůj druhý dlouhý život hodný a udělá dobrý skutek. Nechá dívce šanci na nový život. Navíc byl na sebe pyšný, že to dokázal. I když to dnes ani nechtěl, dokázal to, o co se snažil už dlouhá léta. Proto se na dívku naposledy podíval a vyrazil upíří rychlostí dál za novým dobrodružstvím.
Jenže co když by dívka byla stokrát radši mrtvá? Co když ani za mák nestála o nový život, který neznala a do kterého se teď vrhala, i když nedobrovolně? Co když svůj předešlý život milovala? Milovala svou rodinu, mamku a taťku. Ano, byla odlišná od ostatních teenagerů jejího věku. Byla vyspělejší a moudřejší, i když jí bylo teprve 16 let. A nyní se bude muset vyrovnávat s novým životem, který k ní nebude zrovna milý…
8) Any12 (18.12.2011 13:53)
Původně jsem si myslela, že to bude jenom postava navíc, ale nakonec s ním měl povídkový osud jiné plány...
Takže pokud se prolouskáš až do konce, nejspíš tam bude ještě zmínka...
Mno jo, nejspíš je to originální téma to, co mě zachránilo a našlo si pár čtenářů...
Jak sama píšeš, napsané to není nic moc. Ale je to moje úplná prvotinková prvotina, a já doufám, že v mém psaní uvidíš pokrok. Časem...
A upřímnost mi vůbec nevadí, naopak mě těší. Takže piš dál tak, jak to cítíš.
7) Cathlin (17.12.2011 17:20)
Takže takhle se to stalo... Technicky dobře vymyšlené a na místě toho upíra si představuji... no třeba Jamese, nebo jiného upíra, který tyhle věci zase až tak neřeší. Dozvíme se, kdo to byl, kdo jí to udělal?
Jsem zvědavá, co z toho bude dál, jak to Bella zvládne, je to téma, které jsem ještě v žádné podobě nečetla, a tak se těším!
Předpokládám, že jí nejspíš v celé té strašné situaci pomůže Edward? Nebo nějaký jiný "spřátelený" upír či upírka. Mno, uvidíme!
Jsem také zvědavá, jak se bude vyvíjet s přibývajícími kapitolami tvůj styl a tvá osobní kreativita! Prozatím v něm necítím tvůj rukopis, podobá se jiným podobným textům. (Doufám, že ti má upřímnost nevadí, ale kdybys o ni nestála, stačí říct a já se budu soustředit výhradně na klady tvého dílka!
)
4) Any12 (11.06.2011 18:45)
Ajjinko, děkuju za tu změnu, já nevěděla, jak to nastavit zpátky, a než jsem to vzdala, už to bylo vydané, ale s tím mým šedým písmem...
2) rominka (11.06.2011 17:56)
je to mmoc zajímavý začátek... těšim se na další kapitoly chtěla bych vědět co bude s Bellou dál a hlavně jestli potká Cullenovi...
9) Jalle (20.02.2013 14:13)
začalo to veľmi zaujímavo
závidím ti ten klavír