Na zlatém podnose servírována

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

13.02.2011 [18:15], ScRiBbLe, Povídky jednorázové, komentováno 10×, zobrazeno 2002×

Přepadlo mě to, tak jsem to napsala.

K obsahu nechci nic prozrazovat. Snad jen - Edward, plameny a jed...

Tripple drabble.

Ta neskutečná vůně ke mně dolehla ještě dřív, než se otevřely dveře a flákla mě přes nos jako rána pěstí. Lačným pohledem jsem upřeně hypnotizoval dveře, které se začaly pomalu otevírat. Z mého nitra se vydral nějaký prapodivný zvuk. Zněl tak nějak bublavě a chrčivě, že mi připomněl starého psa trpícího tuberkulózou. Proboha, jak dlouho jsem už nic nepozřel? Snad několik hodin, ale připadalo mi to jako celá věčnost. To, co se dříve dalo nazývat mým žaludkem, teď bylo scvrklé jako stará, plesnivá švestka. A pak vstoupila, na zlatém podnose mi servírována. Ona byla to nejkrásnější, co jsem kdy v životě viděl.
Chytil jsem se za ústa a zmačkal papír, který jsem svíral v ruce. Nechtěla jsem, aby mě to ovládlo, abych se neudržel a vrhl se na ni jako nějaký dravec. Ale věděl jsem, že se tomu nedá odolávat. Hrdlo mi vzplálo a plameny ho divoce olizovaly. Úmyslně jsem nasál její vůni, jenž mi do úst nahrnula ten jed, kterým jsem ji měl zahubit spolu s výzbrojí ostrých zubů a dovolil svým představám, aby zaplavily mou mysl. Představoval jsem si, jak ji svírám v ruce, jak ji něžně okusuji, až se dostanu k té horké náplni. Už déle jsem nemohl vzdorovat. Vystřelil jsem ze židle, až jsem ji převrhl a rychlostí pro lidské oko v tom momentě zajisté nepostřehnutelnou, jsem se do ní hladově zakousl. Mlaskavými zvuky jsem vysával to, co bylo uvnitř ní. A to bylo sladší než slupka, ve které se schovávalo to nejlepší na světě.
Když jsem skončil, tak jsem zahlédl pár očí, které mě z malých štěrbinek propalovaly.

„Sněz to všechno!” řekla přísně se založenýma rukama v bok.

„No jo, mami,” zamumlal jsem a zakousl se do toho méně dobrého.

„Tak se mi líbíš,” poplácala mě po hlavě, „povidla jsou výtečná, ale těsto taky, Edísku!”