29.03.2012 [23:15], Ajjinka, ze série My Way, komentováno 15×, zobrazeno 3510×

Uh! To byl teda porod! Je to taková ta přelézací kapitola, znáte to, dostane nás tam, kam jistojistě všechny chceme (a ne, není to Edwardův poklopec, vy prasata! :D)

15+ za jeho slovník ;)

Věnováno ambře, protože to ona mě furt kope ♥

„Růžová? Nebudu psát na inzerát bytu, kde je růžová koupelna,“ odfrknul jsem si a chtěl otevřenou stránku na notesu automaticky vykřížkovat, ale zastavila mě Bellina ruka. Protočil jsem oči.

„Budeš v něm snad bydlet ty?“ Odšoupla moji ruku a sama začala klikat na další přiložený fotky. Byt nedaleko univerzity, celkem slušná cena a růžová koupelna. Proč jsem se jen divil, že je z něj tak udělaná?

„A budeš to ty, kdo bude svým osobitým kouzlem svádět realitní agentku?“ Pozvednul jsem jedno obočí. Ona to svoje stáhla k sobě a zamračila se. Měla na sobě pořád to triko a teď jsem si byl víc než kdy jindy jistej tím, že pod ním vůbec nic nemá. Rozptylovalo mě to. Hodně.

„Co když bude realitní agentka muž?“ nadhodila vítězně. Myslela si, že mě dostala. Ale já se tak snadno nenechal, usmál jsem se na ni.

„Jsem připravenej jít do toho natvrdo. Jo, i tohle bych zvládnul, pokud by to znamenalo, že od tebe budu mít klid,“ rýpnul jsem si a ránu, co mi přistála na rameni, si skoro užil. Bavilo mě ji zlobit. Před pár hodinama jsem ani netušil, že v sobě tuhle veselou stránku má. K jejímu objevení stačily jen dvě čísla v posteli a spálenej toustovej chleba, kterej jsem vlastnoručně připravil. Tvářila se všelijak, ale většinu snědla. „Víš,“ začal jsem opatrně, „kdyby ses s ním rozvedla, nemusela bys koukat po těch nejlevnějších bytech. Vsadím se, že bys na rozvodu vydělala.“ Překvapeně se na mě podívala. Co?

„Myslela jsem, že jsi informovanější. Byl jsi to přece ty, kdo znal každý detail z jeho soukromí, nebo ne?“ Nechápal jsem, kam tím míří. Došlo jí to. „Peter je jeden z nejlepších právníků v zemi. Pamatuješ na aféru s Jamesem Hunterem?“ Asi jsem se netvářil tak, jak očekávala, protože si odfrkla. „Dobře. Byl to vysoce postavený politik, co… Fajn, prostě se provalilo pár,“ rukama ve vzduchu napodobila uvozovky, „jeho drogových záležitostí. Nebyla žádná šance, že by se z toho mohl dostat…“

„Jemu se to povedlo, co?“ zahučel jsem ironicky. Bylo to jasný. Vždycky to bylo takhle. Největším sráčům se prostě dařilo.

„Bingo,“ mrkla na mě. „S mým štěstím a jeho talentem bych mu musela platit za každý zmařený den jeho života,“ ušklíbla se.

„Zmařenej? No, podle toho, co máš na zádech, si docela užíval,“ procedil jsem skrz zuby. Bylo mi z toho na nic. Proč nemohla mít někoho normálního? Blbečka, s kterým by jí to jednoduše přestalo klapat? Ne, ona musela mít za manžela násilnickou svini, co byla zároveň právnický eso. Nemohlo to bejt lepší.

„Jen říkám, jak to je,“ pokrčila rameny, ale podle jejího výrazu jsem poznal, že myslí zhruba na to samý, co já. Bylo to v ještě větší prdeli, než jsem si myslel. Bylo fajn si chvíli namlouvat, že všechno v pohodě zvládneme, ale oba jsme stejně dobře věděli, že jakmile vylezeme z postele a všechna ta dobrá nálada po skvěle vydařeným sexu zmizí, budeme stát proti něčemu, na co ani jeden z nás mít nebude. „A ten byt se mi líbí,“ řekla, snad aby změnila téma.

Převalil jsem se na záda a ruku si přehodil unaveně přes oči. „Ta koupelna je strašná,“ zamumlal jsem paličatě. Nezafungovalo to tak, jak jsem chtěl, ale alespoň se zasmála. To bylo pozitivní.

„Je ideální,“ slyšel jsem její nadšenej hlas a pak jen ucítil šimrání, jak mě její vlasy začaly lechtat na předloktí. Trochu jsem pošoupnul ruku vejš a zadíval se na její usměvavou tvář. Nepoznával jsem ji, jako by byla nabitá pozitivní energií, která se jí nechtěla pustit. Egoisticky jsem si na jejím stavu dělal zásluhy já.

Čistej talent, co sice nedokázal zavřít hubu soudci, ale zvládnul z Belly Redayový udělat celkem přítulný stvoření.

„Vážím si toho, že to pro mě děláš.“ Zvednul jsem ruku, která doteď bezvládně ležela vedle mě, a natáhnul ji k ní. Nekecal jsem, když jsem říkal, že má přepychovej zadek. Byl dokonalej.

„Všeho, co pro tebe dělám?“ zkusil jsem to. Místo odpovědi se sklonila, aby mi mohla dát krátkou pusu do koutku rtů.

„Jo, všeho,“ zamručela a konečně udělala to, co jsem chtěl. Mohl bych se na všechno ostatní vysrat a jen se s ní líbat. Stačilo by mi to a byl bych spokojenej. Nevěděl jsem, jak moc vážně myslí to, co říká, ale na chvíli jsem tak mohl z hlavy úplně vypustit možnost, že jsem jen obyčejná odplata za všechny ty sračky, co jí ten magor dělal.

„Ta koupelna není zas tak strašná…“ přiznal jsem, když mi nosem přejela po bradě.

„Myslíš?“ vydechla a jedním určitě dobře mířeným pohybem mi přejela dlaní po břiše. Zasténal jsem.

„Je úžasná,“ dostal jsem ze sebe neurčitě. Její ruka mířila ještě o něco níž, ten pocit očekávání byl neskutečnej. „Kurevsky, kurevsky úžasná růžová koupelna…“ mlel jsem nesouvisle a snažil se myslet na něco, co by mě zchladilo. Nic tak účinnýho mě ale v tuhle chvíli nenapadalo.

„Jsem ráda, že se mnou souhlasíš,“ usmála se a pošoupla se o něco níž, ruce položila podél mýho břicha a zapřela se. Hlava mi automaticky vystřelila vzhůru. Co se to kurva chystala dělat?! Do prdele… Stačil jedinej pohled a bylo mi jasný, co hodlá udělat. Zatnul jsem zuby. „Souhlasíte,“ opravila se se zahihňáním. Takže už jsme na ni byli dva. Kurva.

Když se na stole rozvibroval mobil, zaklel jsem nahlas.

Nadzvedla jedno obočí a střelila rychlej pohled po stole. Jasně, měl jsem si vybrat. Kurva. Zvednout se, abych se mohl podívat, co se děje, bylo to nejtěžší rozhodnutí, který jsem za poslední dobu musel udělat. Možná to nejtěžší v životě. Ale podle toho, jak si Bella ledabyle dřepla na paty, to vypadalo, že bysme klidně mohli zmáknout obojí. Já proti tomu rozhodně nic neměl.

To jsem si myslel, než jsem si přečetl blikající zprávu.

Ja ani Alice nechceme videt zadny prasarny. Mas pet minut, Don Juane.

A bylo to v prdeli. To, co se mohlo v následujících minutách dít a co mi mohlo navždycky zásadně změnit život, jsem si mohl jen zoufale představovat a domejšlet. Jako ten nejnadrženější ubožák pod sluncem.

„Za chvíli jsou tady,“ zavrčel jsem rozmrzele. Do hajzlu! Proč zrovna teď? Nemohli jít ještě někam? Neměl jsem ponětí o čase, ale určitě ho ještě neuběhlo tolik, aby se museli vracet. Tolik teda rozhodně ne! „Párty skončila.“

A spolu s ní možná všechno kolem. Neměl jsem žádnou jistotu, že se Bella nesebere a nezdrhne. Měl jsem jí sehnat byt, ale to by stejně dobře zvládla nějaká její kamarádka, rozhodně to ze mě nedělalo její jedinou šanci. Musel jsem jen doufat. Což bylo pěkně na hovno, měl jsem věci radši hned.

„Vypadáš zklamaně,“ uculila se. Zase vypadala kurevsky roztomile, i když si ze mě dělala srandu. U ní mi to bylo jedno, mohla dělat všechno. Jen nesměla odejít zpátky za tím mamrdem a dál si kazit život. V podstatě nic složitýho.

„Nebudu lhát, byl bych radši, kdybych tě měl ještě chvíli jenom pro sebe.“ Svižně jsem se vyhoupnul na nohy, neřešil to, že před ní stojím nahej a šel si ze skříně vytáhnout čistý džíny. „Ale asi bych chtěl moc,“ brblal jsem. Nasoukal jsem do nohavice jednu nohu a pak zabalancoval, když jsem se snažil udělat to samý i s druhou. Musel jsem si stoupnout na paty, abych si je vytáhnul o něco vejš.

A kdyby její ruce nebyly rychlejší, knoflík bych si dopnul sám. Opřela se tváří o moje záda a objala mě kolem pasu. Ještě jsem na sobě neměl triko, takže jsem její dotyky cejtil naplno. Zavřel jsem oči.

„Děkuju,“ zamumlala mi do kůže, zvedla se na špičky a na rameni se mě dotkly její rty. Byla na mě těsně natisknutá, a protože pod trikem nic neměla, víc než dobře jsem si uvědomoval všechno to pod ním. Smích z chodby dokázal tenhle krátkej intimní okamžik zazdít líp, než samovolná ejakulace. Odtáhla se ode mě a já na sebe rychle navlíknul první triko, který se mi dostalo pod ruku.

Rukou jsem si prohrábnul vlasy a najednou si připadal nesmyslně nervózní. Nerozuměl jsem tomu, ale nechtěl jsem, aby věděli, co se tady stalo. Jo, bylo mi jasný, že jim to dojít muselo, ale… Byla to jen naše věc. Nikdy dřív mi sex nepřišel jako něco tak soukromýho.

Bylo to divný.

Ale teď nebyl čas to řešit. S předstíraným úsměvem jsem vyšel ze dveří, abych vrazil do rozjařený Alice.

„Čau!“ vyjekla na mě nadšeně. Překvapeně jsem se stáhnul o kousek zpátky a zaraženě za sebou zavřel dveře. „Měl jsi jít s náma, Edwarde,“ začala a na jeden nádech pokračovala, „věděl jsi, že Emmett dokáže sníst čtyři burgery a dvojitou porci hranolků za šest minut?“

„Nepřekvapuje mě to,“ ušklíbnul jsem se znechucenej tou představou. Emmett hrdě vypnul hruď. Nejdřív jsem si myslel, že byl prostě jen hrdej na svůj všechno-požíračskej výkon, ale když na mě tak zvláštně mrknul, došlo mi, že je hrdej spíš na to, že je dokázal venku zdržet tak dlouho. „To bylo všechno, co ti ukázal? Jak jíst hamburgery? Není v tom snad maso a další hromada věcí, který ty nejíš?“ nadhodil jsem a Emmetta si nevšímal.

„Vegetariánský burger ti nic neříká? Určitě neříká, ty se totiž vždycky cpeš tím, co obsahuje nejvíc masa, viď? Kdybys viděl, v jakých podmínkách ta chuďátka -“

„To si dokážu dost živě představit,“ přerušil jsem ji. „Ale jsem masožravec a nikdo na tom nic nezmění, dokonce ani ty ne.“ Zamračila se a všimnul jsem si, že k tolik ohranýmu gestu, kdy si pokaždý uraženě založila ruce v bok, neměla daleko. Ale neudělala to. Možná se překonala, možná se nechtěla ztrapnit před Emmettem, který na ni svou žravostí nejspíš udělal dojem.

„Alice? Pomůžeš mi s těmi věcmi?“ houkla na ni Rosalie ze dveří. V ruce měla rovnou několik tašek, který už z dálky vypadaly hodně draze. No jasně. Jak jinak zabavit pubertální holku, než ji vytáhnout někam do obchodů, kde berou jen zlatý karty? Nebylo nic snazšího.

„Tohle ještě dořešíme,“ ukázala na mě Alice varovně prstem, ale poslechla Rose a zmizela za ní. Emmett si nahlas oddechnul.

„Řeknu ti, je jak tajfun! Tos mě nemohl varovat? Někdo by jí měl upravit dávkování prášků, který určitě bere…“ Můj výraz ho nejspíš dostatečně zpražil. Měl pravdu, Alice byla prostě taková, ale pořád to byla moje ségra a hnusně jsem o ní mluvit mohl jenom já. Taková byla nepsaná pravidla, která se nesměla porušovat. „Ale Rosie si s ní vedla úžasně,“ obrátil najednou. „Víš, je poznat, že tam, kde si my nevíme rady, musí nastoupit ženská.“

„Na tom asi něco bude,“ souhlasil jsem polohlasně, aby mě žádná z nich neslyšela. Přiznat tohle nahlas bylo o hubu. „Doufám, žes za ni moc neutratil, nemůžu ti to teď dát,“ sypal jsem ze sebe, když jsem si všimnul, že si Alice bere dvě z těch předraženě vypadajících tašek.

„V pohodě, brácho. Tohle nic nebylo,“ usmál se na mě. Ruce měl rádoby ležérně zastrčený v kapsách, a když pokrčil rameny, vytáhly se mu o něco vejš. „Jak často je prcek tady? Potřebovala nějaký suvenýry. Nebo to aspoň říkala Rose.“ Nevěděl jsem proč, ale rozesmálo mě to.

Rosalie Saň Haleová chtěla mojí malý sestřičce pořizovat suvenýry. Přestával jsem chápat, co se kolem dělo. Svět se převracel naruby. Úplně.

„A co ty?“ nakousnul opatrně a drcnul do mě loktem. „Hm?“

„Co?“ vyjel jsem, až mě to samotnýho zarazilo. Emmetta to ale nerozházelo. Usmíval se, když se pořád s rukama v kapsách šoural za Rosalií. Sralo mě, že je tak nad věcí. Sralo mě, že ví, co se tady dělo. A ještě víc mě sralo to, že jsem neměl nejmenší tušení, proč mě to tak sere. Bylo to tak kurevsky zamotaný a stačilo si jen vzpomenout, co mě ještě v blízký době čekalo, a bylo to ještě horší. Některý věci jsem nebyl připravenej řešit, ale teď nebyl čas se nad nima pozastavovat. Byly tady a já se jim musel postavit. Kurva.

Otočil jsem se, abych to samý řekl Belle, dokud jsem byl tak nechutně odhodlanej, ale když jsem otevřel dveře, akorát s mobilem u ucha zacházela do koupelny. Jediný, co jsem z jejího hovoru slyšel, bylo nejistý a nevěřícný: „Benji?“

Benji?!

Ajjinka

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

15)  Ajjinka (03.05.2012 14:34)

kajko... Jednou se z tebe rozplynu! Budu si tvé komentáře číst před spaním, pak se mi bude dobře spát

14)  kajka (02.05.2012 22:49)

Ajjinko, možná, že to psaní byl pro tebe porod, ovšem dítko se ti povedlo báječný! Naprosto chápu, proč věnuješ tuhle kapitolu ambře a nekoulej to na nás, že je to kvůli nakopávání. Houby s voctem, ty jsi na stejný vlně jako ona! Obě dvě umíte našponovat čtenářku k nepříčetnosti a pak tam hodíte jen tak mimochodem nějakou atomovku, v tomhle případě smsku. A já se tak těšila! Jestli dokážeš ze všeho v životě vybruslit takhle, tak to se hned tak neztratíš! Samozřejmě nemám na mysli výše provozovanou činnost, ale tvoje naprosto bravurní odskočení z erotiky. Tak já si tu událost, co mu tak zásadně a navždycky změní život, zkusím domyslet. Nebo radši ne, protože od tebe je to lepší, já si přeci jen počkám. Každopádně překlenovačka je to přemilá, oni dva spolu jsou tak úžasně hravý! To vzájemný pošťuchování je kromobyčejně vzrušující. Vůbec, Bella má mimořádně vymazlený přesvědčovací metody a tuším, že od teď Edward nedá na růžovou dopustit. Tvoje postupný odtajňování, co Edward nemá, má, popřípadě právě začíná mít na sobě, je pecka. Být v tu chvíli připojená na tlakoměr, poroučel by se ten přístroj jistojistě po devastující explozi přímo do popelnice. Jsem prase (pouze používám tvá slova z perexu) a ani malounko se za to nestydím. Ta scéna u skříně ( předpokládám a představuju si, že tam ještě stojej......mám takovej pocit, že buď ty nebo já anebo my obě máme na tuto část nábytku pidi úchylku, protože nevím, jestli sis toho všimla , ale je to další důležitej moment, co se u ní odehrává)....ehm, takže ta scéna u skříně je nejen třeskutě nabitá erotikou, ale je tak dojemně intimní, až mi je úzko, Bella se mu odhaluje.....je to dokonalý.
Alice je skvělá. A hlavně ty jsi skvělá!!!
A kdo je, ku.va, Benji?

13)  Bye (01.04.2012 22:38)

Skvělá přelejzací kapitola!
Bellin boj za růžovou koupelnu byl teda doslova podpásovka Ale zase Edward vypadal, že se mu ta koupelna nakonec zalíbila Už jsem se těšila, že dojde k té události, co mu zásadně změní život Mno, taky si myslím, že mohl Emmett ještě chvíli nakupovat
Edward je ták krásně nejistej! Navíc, Benji?! S ním by mohla bejt sranda

12)  matysekmj (30.03.2012 22:05)

A tak to vypadalo slibně a malý tajfun to celý překazí (jo takže Alice je na práškách a někdo by jí měl upravit dávkování
Ty mě těma hláškama fakt dostáváš.
Ale co ten konec? Co to je? Kdo to je?

11)  Astrid (30.03.2012 21:04)

Sralo mě, že ví, co se tady dělo. A ještě víc mě sralo to, že jsem neměl nejmenší tušení, proč mě to tak sere. výberovka ! toto sa mi velmi páčilo.

Tak jo, ja už dumám, čo Edward, asi by sa mal zamestnať ak by spolu bývali, že?, no, to sú len moje hypotézy, takže, som zvedavá ako to bude dalej. Emmett a Edward a humorom pretkané dialógy, pre mňa tak obdivuhodné ako to dokážeš písať
celá kapitola svelá o začiatku až po koniec teším na pokračovanie

10)  Lenka326 (30.03.2012 20:27)

Skvělé, od prvního do posledního písmenka. Růžová koupelna , ale při správné konstalaci by si na ni dalo zvyknout, že? Bella konečně trošku vykukuje ze své ulity a Edward je z toho celý paf. Bohužel návrat tajfunu Alice a jejího doprovodu přerušil intimní chvilku, to je škoda.
Benji? Kdo je Benji?

9)  Marcelle (30.03.2012 12:28)

Ajji, mě dostal už ten perex. Jestli bude chtít ambra pomoct, tak já to k tobě mám blíž Růžovou koupelnu bych asi nechtěla, ale záleželo by na odstínu Všechny ty pocity a nálady jsi popsala tak báječně, že mám pocit, že jsi u nich seděla a dávala na ně pozor, aby něco nevyvedli A tornádo Alice - to je kapitola sama pro sebe, úplně jsem to viděla živě Jako vždycky je to skvělé.

8)  Nosska (30.03.2012 12:14)

Jééé, to zas bylo probuzeníčko a zároveň i šok, v půlce příběhu mi došla baterka v mobilu
Úžasný, úžasný, úžasný, tahle povídka je vždycky příslibem něčeho dokonalýho. Vždycky mi to zvedne náladu a když se náhodou poštěstí a čtu to po ránu, jako dnes, tak mi nálada vydrží zbytek dne. A pokud na novej díl narazim těsně před vypnutím počítače, tak držim víčka jen silou vůle, někdy se též stane, že se tak proberu, že pak ani neusnu
A věřim, že Edwardovi se nakonec bude v růžový koupelně děěěsně líbit, on to jenom ještě neví...
Ale koho sakra nazývá Benji?

7)  Twilly (30.03.2012 10:11)

Ree, naši mají růžovou koupelnu, až teď jsem si to uvědomila Tak teď nevím, jesti se budu červentat, když přijdu k našim, nebo chytnu záchvat smíchu pokaždé, když do ní vkročím

6)  Ree (30.03.2012 08:56)

Rozhodně si umím představit tajfun Alice. Vždyť i tornáda dostávají taková jména, ne?
A jo, souhlasím s Edwardem, růžová koupelna je děsná. A nezáleží na tom, že jsem ji neviděla.
A ty jsi úžasná

5)  Abera (30.03.2012 02:13)

4)  leelee (30.03.2012 00:03)

věř že si nejednoho čtenáře odrovnala už perexem
a jo vychází ti to, neví na čem je zpět to nejde a do předu to ani sám netuší co bude znamenat

Alice to je kapitola sama pro sebe Někdo by jí měl upravit dávkování prášků, který určitě bere…

3)  Twilly (29.03.2012 23:50)

Ano, miluju, když "mucho" zjistí, že se neodvolatelně zamiloval. Jejich intimni chvilka byla boží
Ì

2)  ambra (29.03.2012 23:38)

Já a kopat?! Já jen něžně popoháním! Nenapadá mě totiž žádný dost dobrý důvod, proč bych na TOHLE měla čekat jen o pár hodin dýl (Poláček, Vančura a další Tvoje povinná četba prominou ).
Mají za sebou první noc a Bella už pochopila, jak mu vysvětlit, že růžová je dobrá . S Redayem si téhle přesvědčovací techniky asi moc neužila, což? No nebudu honit machra, jsem z Edího naprosto hotová a ty tvoje zrádné zmínky o tom, co má, nebo spíš nemá na sobě, co na sebe navlíká, a kam mu Bella sahá... Dneska moc teplé vody ve sprše nespotřebuju, to je mi jasný . Celá první půlka dokonalá, ty víš, že na tohle máš patent, ale ten moment u skříně... Bella se konečně odhalila - pořádně!
A smska to totál zbourala . Ne, ty člověku nedopřeješ trochu toho karamelovýho sentimentu, ne a ne!
Alice je neskutečně přesná, hodí pár vět a já je tam všechny vidím .
A co jako ten konec? To už je vrhneš do ošklivého světa? Už ani na chvilku neskočí pod deku?
Je to perfektní a ty jsi talent!!!

1)  Silvaren (29.03.2012 23:35)

Chudák Edward, začíná toho na něj být nějak moc. Líbí se mi, že si pořád není úplně jistý, jestli není jen Bellinou pomstou Redayovi. Je tak roztomilej, když je nejistej. Naprostá nádhera, on je prostě skvělej.

1