07.04.2012 [20:15], Grace, ze série Můj milovaný mimoň, komentováno 31×, zobrazeno 5693×

Bella si to hodí na papír.

Pak se pokusí přehodit část svých starostí na matku.

Nakonec na to hodí...

No nic.

Jdu do sebe něco hodit.

Ležela jsem v posteli a snažila se nějak si přebrat všechny ty informace, co mi dnes odpoledne Edward naservíroval. Nakonec jsem to vzdala, vyskočila jako laň – ou, jedno z přirovnání, které asi přestanu používat – sedla si ke stolu a otevřela svůj čmárací blok na skoro čisté stránce. Úplně nahoru jsem po chvilce váhání vyrobila ozdobný nadpis:

Přítel (manžel?!) upír – pozitiva a negativa.

Kostrbatou čárou jsem papír rozdělila na dva chlívky. Levý jsem označila Pro, pravý Proti.

Další půl hodinu jsem do obou kolonek kreslila drobná srdíčka s monogramy EC+IS. Pořád se mi nechtělo spát, takže jsem přešla k tréninku svého případného podpisu. Isabella Cullenová vypadalo moc dobře. Všechna ta „l“ sváděla k úvaze, že „Isabella“ ke „Cullenová“ tak nějak patří…

No, tolik k mé schopnosti utřídit si myšlenky. Nakonec jsem se do toho ale přeci pustila.

Pro:

Je prostě úžasný.

Proti:

Vypadá to, že s ohledem na vlastnosti jeho pokožky se u něj asi nikdy neprojeví alergie na tesil.

Pro:

Jeho rty.

Proti:

Nemá žádné zkušenosti.

Pro:

Ale líbání zvládnul neuvěřitelně rychle…

Proti:

Zřejmě je panic.

Pro:

Takže mu při tom budu připadat skvělá, i když to třeba úplně zmrvím.

Proti:

Nestárne.

Pro:

Nebude trávit hodiny v posilovně.

Proti:

Jak dobrý bude muset být můj plastický chirurg?

Pro:

Možná ho nakonec ukecám a přemění mě.

Proti:

Pravděpodobně to bolí víc než porod, a toho jsem se vždycky bála úplně nejvíc.

Pro:

Jeho oči…

Proti:

Vidí mi až do žaludku.

Pro:

Jeho ruce…

Proti:

Nahmatá každou nedokonalost na mém těle.

Pro:

Má dokonalé smysly a vždycky mě ochrání.

Proti:

Když si budu chtít odskočit, bude muset být aspoň dvě míle od domu.

Pro:

Nespí.

Proti:

Nespí. Nikdy nepochopí, co mě na tom tak baví.

Pro:

Nejí.

Proti:

Nejí. Nikdy nepochopí, co mě na tom tak baví.

Pro:

Miluje mě.

Proti:

Navěky. Takže když mě nepřemění, bude z něj nekrofil?

Pro:

Miluju ho.

Proti:

Miluju ho tak moc, že tenhle pitomý seznam je mi stejně k ničemu.

Nespokojeně jsem plácla do stolu a hlasitě zavyla. Takhle jsem občas ventilovala svou frustraci. A dnes byla pořádná. K mému překvapení mé zavytí tentokrát nezůstalo bez odpovědi. Pootevřeným oknem se z lesa ozvala nefalšovaná vlčí serenáda.
No nazdar! Vlci se tu občas ukázali, ale tohle vypadalo na pořádné přemnožení. Vzpomněla jsem si na Jacoba, a taky na Sama a jeho cukrouše, jak vytrvale, s nasazením a bez zřejmého důvodu neustále pobíhají po lese. Jestli tam narazí na vlčí smečku, mohla by z toho být pěkná mela…

Hned vzápětí jsem si představila, co by se stalo, kdyby na vlčí smečku narazila Cullenovic rodinka na jednom ze svých pravidelných pikniků. Otřásla jsem se a sáhla po tlustém svetru, který jsem si po sprše připravila místo županu. Tenhle svetřík měl totiž rolák. Velký, huňatý a hodně vysoký. Ten pocit, že si hezky chráním krk, se mi najednou děsně líbil.

Zadívala jsem se na papír a zaváhala, jestli do kolonky Proti nemám dopsat Permanentní strach o krční tepnu. Jenže hned vzápětí jsem si vybavila, co se mnou dělají Edwardovy rty na tom tepajícím místě těsně pod ušním lalůčkem…

Měla jsem chuť znovu zavýt, ale tentokrát jsem si to rozmyslela. Asi si vymyslím jiný ventil. Mohla bych zkusit třeba… kokrhání. Odkašlala jsem si, abych to vyzkoušela. V tu chvíli se ale od okna ozvalo tiché „Pssst!“. Nadskočila jsem leknutím.

Edward seděl na parapetu, nohy pořád venku, jako by čekal, jestli může dál.

V duchu jsem to vyhodnotila.

Proti:

Možná mě zakousne.

Pro:

Ale rozhodně si to předtím užiju.

Nezakousnul mě, i když nezasvěcenému pozorovateli by mohlo připadat, že se o to pokoušel. Nakonec došlo jen na Pro. Fakt jsem si ten večer užila. Když jsem celá ulíbaná, uvzdychaná a umuchlovaná usínala na jeho rameni, troufl si na jednu tichou otázku:

„Co se stane, když je na straně Pro i na straně Proti stejný počet položek?“

Nehrál fér. Muselo mu být jasné, co odpovím, protože mi při tom kreslil na břiše nějaké klikyháky a zároveň mi jemně foukal do vlasů.

„V tom případě to musím rozhodnout já,“ vzdychla jsem poraženě a přitulila se k němu tak těsně, jak to jen jeho napjaté džíny dovolovaly.

„A jak jsi to rozhodla?“ zeptal se ještě tišeji. Už nefoukal a s čmáráním taky přestal. To mě trochu rozladilo. Zvedla jsem se na lokti a podívala se na něj:

„Copak si to nepřečteš v mý hlavě?“ vykulila jsem na něj oči, jako by skrz moje bělma mohl mít lepší výhled k šedé kůře mozkové. Usmál se, zvedl ruku z mého pupíku a přejel mi přes spodní ret.

„Jsi neuvěřitelná, Bello, víš to? Krásná a odvážná a chytrá a…“

„A ty jsi hrozný lhář,“ zívla jsem, natáhla se pro poslední upíří pusu toho večera a usnula uprostřed jeho tichého pochechtávání.

Ne, turistika vážně není pro mě. Pokud je to nutná podmínka pro to, abych se dozvídala důležité informace o svém klukovi, raději příště zůstanu v blažené nevědomosti.


V neděli ráno jsme se rychle rozloučili – ke Cullenům měli přijet nějací příbuzní z Aljašky – takže jsem Edwarda ani nemusela upozorňovat na fakt, že ho chci při svém pobytu v koupelně v bezpečné vzdálenosti od domu.

Na rozdíl od jiných nedělí jsem se tentokrát ani nesnažila předstírat, že se učím. Už bez papíru a kolonek jsem přemýšlela nad tím, jak to s námi bude vypadat dál.

Budu mít dost odvahy, abych se v pondělí ráno poprvé veřejně přihlásila k tesilovému cvokovi s předpotopním baťůžkem? Protože jsem ani na chvíli nezapochybovala, že Edward svou image měnit nehodlá. Budu riskovat svou pracně budovanou pověst žádané a oblíbené holky? Nedivte se, jsem Američanka, znalostí literatury nikoho neoslním. Když netrefím žádný druh míče žádnou z těch věcí, kterými se do míčů trefuje, a ani neuběhnu nějakou vzdálenost za nějaký čas – popravdě jsem ráda, když uběhnu pět metrů rovně – musím to dohánět jinak.

Makala jsem na tom pár let a povedlo se. Sbalit Mika Newtona bylo nejdřív součástí plánu, pak jsem do něj snad byla i zamilovaná, což byl příjemný bonus, ale v každém případě mě to vyneslo na vrcholek společenského žebříčku v džungli, které se slušně říká střední škola.

Teď jsem se rozhodovala o tom, jestli jsem dost zralá na to, abych se vybodla na laciné pozlátko a nebála se projevit své skutečné city.

Kolem třetí odpoledne už jsem byla celkem rozhodnutá, ale napadlo mě, že by to chtělo mírnou morální podporu.

Seběhla jsem dolů do kuchyně. Máma seděla na židli, nohy na stole, před sebou mísu jablek. Jedno z nich právě chroupala. Četla něco zabaleného v novinovém papíře, takže to byla určitě jedna z těch směšných tlustých knížek, kde namakaní upíři nedělají nic jiného, než že souloží se svými většinou lidskými a úplně pitomými holkami.

Počkat!

Proč mi ty knížky vlastně připadaly směšné??? Kvůli těm upírům, kvůli těm holkám nebo proto, že to spolu dělali?

„Bello?“ Mámin hlas mě vytrhl z nebezpečných úvah. Dívala se na mě a vypadala spokojeně. Táta ráno vypadl na ryby a ona si nezkazila neděli tím, že by vytáhla z mrazáku nějaké maso, které by ji nutilo použít spoustu ostrých nástrojů a zašpinit hromadu nádobí.

Vyčerpaně jsem si kecla na židli. „Ti upíři,“ kývla jsem hlavou ke knížce, „ublíží někdy těm svým holkám?“ Máma překvapeně zamrkala a pak zrudla.

„No jak se to vezme,“ řekla po chvíli opatrně. „Někomu by se to třeba líbilo,“ povzdechla si.

„Aha.“ To mi stačilo. Upíří sex s ní prostě probírat nebudu.

„Mám problém, mami. Kdyby sis měla vybrat mezi hezkým, ve škole oblíbeným klukem, sportovcem, celkem milým, ale ne moc chytrým a mezi… klukem, který si skoro libuje v tom, že ho ostatní mají za lůzra, i když je ve skutečnosti naprosto světovej a krásnej a chytrej a…“

„Ty ses rozešla s Mikem?“ zasténala máma.

„Mami, ale on mi zahnul!“ Nevnímala mě. Práskla s knížkou o stůl a zuřivě si ukousla z jabka.

„A já věřila, že budeš mít větší štěstí než já,“ zahuhňala s plnou pusou. Fakt byla prototyp týrané ženy. Náš rozhovor mi čím dál víc připadal jako úplně blbej nápad.

„Mami, posloucháš mě? Zahnul mi s Lauren Malloryovou. Chodím teď s Edwardem Cullenem. Vzpomínáš si přeci na Cullenovy, ne?“ Konečně se trochu probrala. Nakrčila čelo, jak přemýšlela.

„Cullenovy znám. Nemyslíš doufám toho kluka, co musel být doteď někde zavřenej a chodí po městě pořád v těch hadrech, na který si zvyknul v blázinci?“

Vyvalila jsem na ni oči. Zdálo se, že na doteď celkem spolehlivé spojení místních drben někdo nasadil rušičku. Z Edwarda Cullena už stihly udělat cvoka. To abych začala trénovat nový podpis. Nebudu Bella Cullenová, ale Bella Cvoková. Přijdu o dvě krásná elka!
Vyskočila jsem jako… ne, srna fakt ne! a vyrazila z kuchyně zpět k sobě. Ze samého vzteku jsem dokonce napsala úkol z matiky a negativní energie mi vystačila i na úklid pečlivě pěstovaných prachových chumáčů pod postelí.

Nakonec jsem si vlezla do sprchy. Pod proudem horké vody – doufala jsem, že na tu nemožnou ženskou v přízemí nezbude ani kapka – jsem učinila definitivní rozhodnutí.

Zítřek aspiroval na nejzajímavější den v mém celkem nudném životě.

Pokud milovat Edwarda Cullena znamená stát se Bellou Cvokovou, pak jí budu. Navzdory Mikovi, mé matce a divným upírům, co to dělají s pitomýma lidskýma holkama.

Graceland

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

11)  Kamci (07.04.2012 23:06)

být za cvoka může být i docela zábava, aspoň pro ty, kteří to pak čtou

10)  SarkaS (07.04.2012 22:49)

Navzdory Mikovi, mé matce a divným upírům, co to dělají s pitomýma lidskýma holkama.
Ano, ti divní upíři, co to dělají s pitomýma lidskýma holkama si to rozhodně zaslouží! Skvělé

9)  GinaB (07.04.2012 22:48)

He,he,he parádní povídka!
Bella Cvoková a Edward tesilový cvok nemají chybu. Vždycky mi zvedneš náladu.

8)  KalamityJane (07.04.2012 22:41)

Super, bavila jsem se moc a moc

6)  liongirl (07.04.2012 21:53)

čo najrýchlejšie novú kapitolku prosím

5)  BlackBeauty (07.04.2012 21:25)

TO JE NAPROSTO B O Ž Í Í Í Í Í !!!!!!! prosím prosím o to, aby dílky přibývaly kapku rychlejc, páč to je dycky mor, vydržet to do další várky

4)  Evelyn (07.04.2012 21:06)

Grace, tohle je absolutně nejlepší zvedač nálady! Tvůj Edward a tvá Bella jsou prostě perfektní a každá jejich věta by se měla pozlatit

3)  Nosska (07.04.2012 21:06)

Pro a proti, týraná matka a budoucí pamí Cvoková, holka ty nám dáváš...
Nemůžu se dočkat až půjdou do školy

2)  leelee (07.04.2012 21:03)

Ne, turistika vážně není pro mě. Pokud je to nutná podmínka pro to, abych se dozvídala důležité informace o svém klukovi, raději příště zůstanu v blažené nevědomosti.

když si představim že sem to použila obráceně...
ale na druhou stranu 30km znamená 6 hodin informací

1)  Rosalie7 (07.04.2012 20:52)

Zlato, ty jsi prostě úžasná
Kapitolku jsem si užila, přestože měla vcelku dost záporů Kladů ale bylo stejně, a Bella si nakonc vybrala správně. Kdo u nás by nechtěl být paní Cvokovou?
Nebudu ti tu tlumočit všechny ty skvělé větičky, které se mi líbily, ale tuhle si nemůžu odpustit:
Vzpomněla jsem si na Jacoba, a taky na Sama a jeho cukrouše, jak vytrvale, s nasazením a bez zřejmého důvodu neustále pobíhají po lese. Tak už tu kromě mimonů máme i cukrouše...
Ale strašně se ted těším, až příjde zítřek a ona bude veřejnosti předhozena jako přítelkyně toho cvoka... Nebo že by se Edward umoudřil a všechny holky jí začly závidět? No, nechám se překvapit...
Děkuju za kapitolku, Grace (ano, přiznám se, záměrně jsem dala jenom dva klaniče, abych tě potrápila, ale ty si zasloužíš i toho třetího )

«   1 2